č. j. 55 A 44/2022-40
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci
žalobce: S. Ž.
zastoupený advokátem Mgr. Ing. Jiřím Horou
sídlem Moravské náměstí 15, 602 00 Brno
proti
žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje
sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 8. 2022, č. j. JMK 125933/2022
takto:
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Magistrát města Brna oznámením ze dne 1. 2. 2021, č. j. ODSČ-17/B-2021, sdělil žalobci, že ke dni 26. 1. 2021 dosáhl celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů a podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), žalobce vyzval k odevzdání řidičského průkazu ve lhůtě 5 pracovních dnů. Žalobce proti provedenému záznamu podal námitky. Magistrát města Brna rozhodnutím ze dne 4. 10. 2021, č. j. MMB/0513874/2021, námitky žalobce zamítl a potvrdil záznam bodů v registru řidičů. Odvolání žalobce zamítl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím.
I. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě
2. Ve včas podané žalobě žalobce namítl, že správní orgány měly zkoumat, zda jednotlivé pokutové bloky za přestupky jsou způsobilými podklady pro záznam bodů. To však správní orgány neučinily a k námitkám vzneseným žalobcem se nijak nevyjádřily. Konkrétní námitky žalobce se týkají bloku ze dne 26. 1. 2021, č. R2643081. Tento blok nemůže být podkladem pro zápis bodů žalobci, neboť identifikační údaje řidiče neodpovídají osobě žalobce. V bodu 3 bloku je uvedena adresa trvalého pobytu „X“. Žalobce však na takové adrese nikdy nebydlel (adresa jeho trvalého pobytu je X) a tato adresa v X ani neexistuje. Body mohly být zapsány pouze řidiči, který je na bloku uveden, tzn. S. Ž., nar. X, bytem X, což žalobce není. Žalovaný chybovost tohoto pokutového bloku bagatelizuje a jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Žalobce proto navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil.
III. Vyjádření žalovaného
3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za správné a náležitě odůvodněné. Žalovaný respektoval odvolací důvody a přiměřeně se jimi zabýval. Žalovaný zkoumal jednotlivé bloky a hodnotil jejich náležitosti a vypořádal se i s konkrétními námitkami proti bloku ze dne 26. 1. 2021. Žalobce tu vychází ze zcela liché úvahy, že dílčí chyba v adrese trvalého pobytu by měla mít za následek nezpůsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů. K tomu žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, z níž plyne, že ne každá formální vada má vliv na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů. Osoba přestupce byla na tomto bloku dostatečně ztotožněna dalšími údaji a nejsou pochybnosti o tom, že to byl právě žalobce. Dílčí nepřesnost v adrese trvalého pobytu nemůže mít na tento závěr vliv. Žalovaný z těchto důvodů navrhl, aby soud žalobu zamítl.
IV. Posouzení věci
4. Soud, v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), bez nařízení jednání, přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná.
5. Žalobce učinil předmětem přezkumu rozhodnutí vydané v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů, neboť dosáhl celkového počtu 12 bodů, a v důsledku toho byl ve smyslu § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu příslušným správním orgánem vyzván k odevzdání svého řidičského průkazu. Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí (§ 123f odst. 1 a 3 citovaného zákona).
6. Z obsáhlé judikatury Nejvyššího správního soudu týkající se řízení o námitkách vyplývá, že „správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“ (srov. žalobcem odkazovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44). Pokud je podkladem pro zápis bodů rozhodnutí vydané v blokovém řízení, pak je správní orgán rozhodující o námitkách povinen vyžádat si příslušné pokutové bloky, aby mohl posoudit jejich podkladovou způsobilost (nestačí pouhé oznámení policie o spáchání přestupku, srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76). Současně však z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, vyplývá, že případné formální či obsahové nedostatky pokutového bloku neznamenají automaticky jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru: „[s] rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Nelze tedy dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen.
7. Podle názoru soudu žalovaný i správní orgán prvního stupně postupovali v řízení o námitkách zcela v souladu se zněním zákona o silničním provozu a s uvedenou judikaturou, neboť si vyžádali jednotlivé pokutové bloky a podrobili je přezkumu z hlediska jejich způsobilosti pro zápis bodů do registru. Jejich rozhodnutí jsou srozumitelná, logická, v úplnosti odpovídající na námitky žalobce, a to i ohledně konkrétní námitky týkající se bloku ze dne 26. 1. 2021, č. R2643081. Soud k tomu poukazuje na s. 5 rozhodnutí žalovaného, kde byla tato námitka žalobce zevrubně vyvrácena. Žalobní tvrzení o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného je tedy zcela nedůvodné.
8. Pokud jde o otázku identifikace žalobce na pokutovém bloku ze dne 26. 1. 2021, č. R2643081, pak při hodnocení pokutových bloků nelze vycházet z „formální přísnosti“, kterou požaduje žalobce, avšak která z žádného právního předpisu nevyplývá. Pokutový blok není směnka a případné nedostatky v jeho vyplnění nevedou automaticky k jeho nezpůsobilosti být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Soud v souladu s výše citovanou judikaturou i s rozsudky zmiňovanými žalovaným v jeho vyjádření k žalobě zastává názor, že dílčí pochybení v adrese trvalého pobytu přestupce nemůže mít vliv na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, pokud je přestupce nezaměnitelně identifikován jinými údaji uvedenými na bloku. Tak tomu bylo i v projednávané věci. Žalobce byl totiž na bloku identifikován jménem, příjmením, datem narození a dále též číslem řidičského průkazu EN 180025, který odpovídá řidičskému průkazu žalobce uvedenému v kartě řidiče. Tyto údaje považuje soud pro jednoznačné ztotožnění žalobce jako přestupce za dostačující. Podpůrně lze přihlédnout též k tomu, že přestupek byl spáchán s vozidlem reg. zn. X, s nímž žalobce spáchal další přestupky uvedené na blocích č. B106472 a C1003844, kde svou totožnost nezpochybňuje. Konečně i sama nepřesnost v adrese trvalého pobytu se soudu jeví jako poměrně marginální, pokud namísto správně uvedené adresy „X“ bylo uvedeno „X“. Lze tak uzavřít, že žalobce je na pokutovém bloku ze dne 26. 1. 2021, č. R2643081, dostatečně ztotožněn, a tento blok byl proto dostatečným podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Námitka je nedůvodná.
V. Závěr a náklady řízení
9. Soud tedy shledal námitky žalobce neopodstatněnými. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí soud přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 18. ledna 2023
JUDr. Zuzana Bystřická v.r.
předsedkyně senátu