č.j. 55 A 2/2022-24

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., v právní věci

 

žalobce:  L. U., narozený dne X

bytem X

zastoupený obecným zmocněncem L. U., narozeným dne X

   bytem X

proti

žalovanému:  Krajský úřad Kraje Vysočina

sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2022, č. j. KUJI 12588/2022, sp. zn. ODSH 167/2022 Pe

takto:

  1. Rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 9. 2. 2022, č. j. KUJI 12588/2022, sp. zn. ODSH 167/2022 Pe, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
  2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

  1. Shora označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Třebíč ze dne 13. 20. 2021, zn. OSČ 80106/21 – SPIS 10406/2021/SkoA, o zamítnutí námitek žalobce a potvrzení záznamů bodů v jeho evidenční kartě řidiče dle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě

  1. Ve včas podané žalobě žalobce uvedl, že dne 7. 7. 2021 obdržel při nahlédnutí do spisu správní příkazy o uložení pokuty sp. zn. OSČ-PŘ-54/2020 a sp. zn. OSČ-PŘ-466/2020. Proti těmto příkazům ihned podal ústně odpor. Po tomto podání nicméně zůstal žalovaný nečinný. Zároveň žalobce podal námitky proti provedení zápisu bodového hodnocení řidiče. Oba příkazy, které byly podkladem pro záznam bodů, totiž nenabyly právní moci v důsledku pochybení poskytovatele poštovních služeb. Podle doručenek byly prokazatelně při prvotním pokusu o doručení doručeny nesprávné osobě stejného jména, příjmení a adresy, pouze odlišného data narození. Podpisy na doručenkách neodpovídají podpisu žalobce. Ověření identity navíc proběhlo na základě občanského průkazu, který nepatří žalobci.
  2. Žalovaný nesprávně posoudil stav věci. V řízení o námitkách proti záznamu bodů je sice vyloučen meritorní přezkum rozhodnutí, na jehož základě má být záznam proveden, to však neznamená, že námitkový orgán nepodrobuje podkladové rozhodnutí vůbec žádnému přezkumu. Jedním z atributů, které je nutno zkoumat, je přitom závaznost takového rozhodnutí, tedy jeho právní moc. V opačném případě by pak mohlo docházet k provádění záznamů bodů do karty řidiče i na základě nepravomocného právního titulu, aniž by měl řidič možnost jakékoliv právní obrany. Přezkoumávání závazných znaků rozhodnutí navíc plyne i z judikatury. Žalovaný vyložil institut námitek proti záznamu bodů příliš formalisticky a řízení o námitkách degradoval na pouhé zjištění, zda správní orgán obdržel patřičný pokyn k provedení záznamu. V dané věci popřel smysl odvolacího řízení, odmítl provést požadovaný přezkum a v odůvodnění rozhodnutí toliko velmi stroze konstatoval, že příslušná přestupková řízení byla pravomocně ukončena příkazy. Napadené rozhodnutí je tak i nepřezkoumatelné, neboť závěr o právní moci dotčených příkazů nebyl i přes odvolací námitku nijak odůvodněn ani podložen.
  3. Žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

  1. Ve vyjádření k žalobě ze dne 14. 7. 2022 žalovaný uvedl, že výhrady ohledně právní moci podkladových rozhodnutí (zde příkazů) nelze v řízení o námitkách proti záznamu bodů zohlednit. Příkazy byly posouzeny příslušným správním orgánem na základě podnětu k přezkumnému řízení, pro zahájení přezkumného řízení však nebyly zjištěny důvody. Příkazy jsou tedy i nadále pravomocné a záznamy bodů tak byly v registru řidičů zaznamenány správně. Napadené rozhodnutí obsahuje náležité odůvodnění odpovídající stručnému odvolání. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

IV. Posouzení věci

  1. Soud, v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), bez nařízení jednání, přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí městského úřadu včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba je důvodná.
  2. Podstatou nyní projednávané věci je otázka, zda se žalovaný měl podrobněji zabývat žalobcovou námitkou, kterou bylo vytýkáno nedostatečné odůvodnění rozhodnutí městského úřadu ve vztahu k účinnosti doručení příkazů, na jejichž základě byl proveden záznam bodů do registru řidičů. S tím souvisí otázka, zda v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je správní orgán povinen zkoumat (případně v jaké míře), zda rozhodnutí sloužící jako podklad pro záznam bodů, jsou pravomocná, pokud je v námitkovém řízení poukazováno na neúčinnost jejich doručení.
  3. Dle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu platí, že řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. Podle odstavce 2 písmene b) téhož paragrafu záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.
  4. Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) ve své konstantní judikatuře vychází z premisy, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení toliko posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku, atd. V námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů tak je typicky možno uplatňovat výhrady v tom smyslu, že řidič žádný přestupek vůbec nespáchal, přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body, příp. že ke spáchání přestupku z jeho strany sice došlo, nicméně byl mu zaznamenán nesprávný (vyšší) počet bodů (srov. např. rozsudek NSS ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 As 118/2011-103; rozhodnutí správních soudů jsou publikována na www.nssoud.cz). V řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů dle § 123f zákona o silničním provozu proto nelze přezkoumávat skutkový stav a právní kvalifikaci přestupku vyplývající z podkladového rozhodnutí (srov. např. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16). Pouze v řízení o přestupku, resp. v eventuálně podaných opravných prostředcích proti rozhodnutí o přestupku lze např. namítat, že přestupek nespáchal obviněný z přestupku, že v řízení o přestupku byl nedostatečně zjištěn skutkový stav, nebo že jednání obviněného vůbec není přestupkem (srov. např. rozsudek NSS ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 As 118/2011-103).
  5. Konkrétně např. v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, NSS uvedl: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“
  6. Jak z uvedeného plyne, v řízení o námitkách je námitkový správní orgán oprávněn, resp. k námitce je povinen, řešit otázku nabytí právní moci podkladového rozhodnutí. Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů totiž zkoumá mj. to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu). Nastolí-li účastník řízení v námitkách problematiku doručení podkladových rozhodnutí, je námitkový správní orgán povinen ji věcně řešit (situaci lze přitom připodobnit výkonu rozhodnutí, kdy exekuční orgán je též povinen věcně zkoumat vykonatelnost exekučního titulu). V tomto rozsahu přitom většinou nepostačí, spolehne-li se např. na sdělení správního orgánu, který předmětné podkladové rozhodnutí vydal, či na vyznačenou doložku právní moci (srov. např. rozsudky NSS ze dne 27. 3. 2019, č. j. 1 As 61/2019-24, či ze dne 18. 10. 2019, č. j. 4 As 10/2018-23, jak z těchto rozhodnutí plyne, existenci doložky právní moci správního rozhodnutí nelze považovat za absolutně nezpochybnitelnou náležitost rozhodnutí, jestliže její správnost byla v řízení o námitkách zpochybněna).
  7. V nyní projednávané věci žalobce v řízení o námitkách v podání doručeném městskému úřadu dne 23. 9. 2021 a označeném jako Vyjádření se k podkladům před vydáním rozhodnutí výslovně namítl, že předmětné podkladové příkazy (ze dne 9. 3. 2020 a 23. 6. 2020) nenabyly právní moci, přičemž konkretizoval skutečnosti, na jejichž základě k tomuto názoru dospěl (pochybení provozovatele poštovních služeb, na jehož základě došlo k doručení jiné osobě), a zároveň způsob, jak lze jeho tvrzení ověřit. Městský úřad však v rozhodnutí ze dne 13. 10. 2021 toliko uvedl, že oba příkazy jsou způsobilé pro záznam bodů, přičemž odkázal na vyrozumění Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 29. 7. 2021, že vzhledem k uplynutí objektivní lhůty pro zahájení přezkumného řízení nebyly shledány důvody k zahájení přezkumného řízení, a dále již vycházel z toho, že se jedná o rozhodnutí pravomocná.
  8. V návaznosti na tvrzení uplatněná v námitkovém řízení pak žalobce následně v doplnění blanketního odvolání ze dne 21. 11. 2021 pouze konstatoval, že „[a]ni jeden z příkazů nebyl pravomocně doručen a nenabyl tak právní moci.“ Žalovaný v nyní napadeném rozhodnutí ze dne 9. 2. 2022 k uvedené problematice v zásadě uvedl toliko (viz str. 3 rozhodnutí žalovaného), že „[p]řestupky odvolatele jsou pravomocně ukončeny“, „[s]právní orgán měl k dispozici výše uvedené příkazy“, přičemž však „[s]právnímu orgánu ani odvolacímu orgánu nepřísluší v rámci rozhodování o námitkách přezkoumávat pravomocná rozhodnutí, které jsou podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče“. Žalovaný dodal, že dané příkazy byly přezkoumány nadřízeným správním orgánem, nebyly ovšem zjištěny důvody pro zahájení přezkumného řízení, pročež jsou příkazy nadále pravomocné. Uzavřel, že „uvedené příkazy byly doručeny odvolateli a nabyly právní moci.“
  9. Žalobce tak v průběhu celého správního řízení neobdržel řádnou odpověď na svoji relevantně uplatněnou a dostatečně konkretizovanou námitku ohledně nabytí právní moci rozhodnutí, která byla podkladem pro záznam bodů. Napadená rozhodnutí jsou tudíž v tomto ohledu nepřezkoumatelná, protože správní orgány k námitce nedoručení podkladových rozhodnutí neprovedly žádné šetření a toliko negovaly tvrzení žalobce. Tato rozhodnutí se tak minula s podstatou žalobcových námitek. Z tohoto důvodu soud rozhodnutí žalovaného zrušil. V dalším správním řízení bude na správních orgánech, aby věcně a přezkoumatelně uvážily, zda jsou námitky žalobce zpochybňující doručení podkladových rozhodnutí důvodné.
  10. Nad rámec uvedeného nutno uvést, že právě uvedením konkrétních uvěřitelných skutečností, na jejichž základě lze pochybovat o řádném doručení podkladových rozhodnutí, ve správním řízení, se nyní projednávaná věc liší od žalobcovy nečinnostní žaloby, o níž zdejší soud rozhodl rozsudkem ze dne 30. 3. 2022, č. j. 29 A 136/2021-27.

V. Závěr a náklady řízení

  1. Z výše uvedených důvodů soud dle § 78 odst. 1 a 4 s. ř. s. zrušil rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm bude žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).
  2. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce dosáhl v řízení o žalobě plného úspěchu, a proto má právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Ze spisu vyplývá, že žalobci vznikly toliko náklady na zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení vůči žalovanému v této výši a k jejímu zaplacení určil přiměřenou lhůtu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 21. prosince 2022

 

JUDr. Zuzana Bystřická v.r.

předsedkyně senátu