č. j. 62 A 47/2021-56

 

[OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka v právní věci

žalobce: NeraAgro, spol. s.r.o.

 sídlem Práce 657, Neratovice

 zastoupen Mgr. Markétou Koubíkovou, advokátkou

 sídlem Balbínova 1093/27, Praha

 

proti  

žalovanému: Ministerstvo zemědělství

 sídlem Těšnov 65/17, Praha

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.3.2021, č.j. 13798/2021-MZE-18111, sp. zn. 15AVD497/2020-18111,

takto:

  1. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 2.3.2021, č.j. 13798/2021-MZE-18111, sp. zn. 15 AVD497/2020-18111, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
  2. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 15 342 Kč k rukám jeho zástupkyně Mgr. Markéty Koubíkové, advokátky, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
  3. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobce podanou žalobou brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.3.2021, č.j. 13798/2021-MZE-18111, sp. zn. 15AVD497/2020-18111, kterým bylo přezkoumáno rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 17.12.2019, č.j. UKZUZ 229363/2019.
  2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo zrušeno povolení přípravku na ochranu rostlin Kuprikol 50 evid. č. 1048-11 (dále jen „Kuprikol 50 UNP“) ke dni 1.1.2020, neboť žalobce nedoložil, že přípravek Kuprikol 50 UNP splňuje podmínky stanovené prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/1981 ze dne 13.12.2018, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinných látek sloučeniny mědi jako látek, které se mají nahradit, a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (dále jen „nařízení č. 2018/1981“) a přílohou I tohoto nařízení.

I. Shrnutí žalobní argumentace

  1. Žalobce namítá, že prvostupňový orgán zahájil řízení o zrušení povolení ve smyslu § 35 odst. 1 písm. a) a písm. c) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o rostlinolékařské péči“), ve spojení s článkem 44 odst. 3 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21.10.2009, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (dále jen „nařízení č. 1107/2009“), aniž by došlo ke změně legislativních požadavků, které by měly vliv na platnost dříve uděleného povolení.
  2. Dále žalobce namítá, že se prvostupňový orgán nezabýval tím, zda došlo ke skutečnostem, které by jej opravňovaly zrušit platnost dříve uděleného povolení před dobou jeho uplynutí; výsledky správního řízení o obnově povolení existenci těchto skutečností neprokazují.
  3. Podle žalobce žalovaný věc nesprávně skutkově i právně posoudil, pokud nepřistoupil ke zrušení prvostupňového rozhodnutí.
  4. V neposlední řadě žalobce namítá, že napadené rozhodnutí postrádá výrokovou část.
  5. Na své argumentaci žalobce setrval v podané replice a s ohledem na výše uvedené navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí žalovaného, případně prvostupňové rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

II. Shrnutí vyjádření žalovaného

  1. Žalovaný se žalobou nesouhlasí, napadené rozhodnutí považuje za správné, věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí a navrhuje zamítnutí žaloby. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Posouzení věci 

  1. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).
  2. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumával v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.)
    a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost ve smyslu
    § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.
  3. Žalobce v podané žalobě odkazoval na řízení o žalobě evidované u zdejšího soudu pod sp. zn. 62 A 148/2020, kterou brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.7.2020, č.j. 40167/2020-MZE-18111, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil usnesení prvostupňového orgánu ze dne 7.1.2020. č.j. UKZUZ 003395/2020, jímž bylo ve smyslu § 66 odst. 1 písm. c) zákona
    č. 500/2004 Sb. správní řád (dále jen „správní řád“), zastaveno řízení o obnovení povolení přípravku Kuprikol 50 UNP. O žalobě zdejší soud rozhodl rozsudkem dne 18.8.2022. Protože výsledky obou řízení se týkají používání přípravku Kuprikol 50 UNP žalobcem a jednotně se promítnou do jeho právní sféry, zdejší soud se žalobou zabýval přednostně, mimo pořadí věcí, v jakém zdejšímu soudu napadly.
  4. Dne 25.11.2019 bylo žalobci oznámeno zahájení řízení ve věci zrušení povolení přípravku Kuprikol 50 UNP (č.j. UKZUZ 213537/2019). V reakci na toto oznámení žalobce navrhl, aby bylo řízení v souladu s § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu přerušeno do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jeho žádosti o obnovení povolení přípravku Kuprikol 50 UNP. Prvostupňový orgán této žádosti nevyhověl a rozhodnutím ze dne 17.12.2020, č.j. UKZUZ 229363/2019, zrušil povolení přípravku Kuprikol 50 UNP  ke dni 1.1.2020, neboť žalobce nedoložil, že přípravek Kuprikol 50 UNP splňuje podmínky stanovené prováděcím nařízením č. 2018/1981 a jeho přílohou I. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání, o kterém žalovaný rozhodoval žalobou  napadeným rozhodnutím.
  5. Zdejší soud se předně zabýval nepřezkoumatelností napadeného rozhodnutí, neboť pouze přezkoumatelné rozhodnutí může být předmětem hodnocení z hlediska tvrzených nezákonností
    a vad řízení; nepřezkoumatelnost rozhodnutí představuje vadu, která má za následek nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí, či zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno; k této vadě soud přihlíží ex offo (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19.2.2008, č.j. 7 Afs 212/2006-76, č. 1566/2008 Sb. NSS). Nepřezkoumatelností napadeného rozhodnutí spočívající v jeho nesrozumitelnosti se rozumí především rozporuplnost výroku
    a odůvodnění, nemožnost seznat jak ve věci bylo vůbec rozhodnuto (nesrozumitelnost projevu vůle správní orgánu), zmatečné či vnitřně rozporuplné výroky (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6.3.2006, č.j. 6 As 24/2005-55, a ze dne 4.12.2003, č.j. 2 Ads 58/2003-75, č. 133/2004 Sb. NSS).
  6. Žalobce v podané žalobě mimo jiné namítal, že napadené rozhodnutí neobsahuje výrokovou část. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě na tuto námitku žalobce nereagoval.
  7. Podle § 67 odst. 1 správního řádu rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách.
  8. Podle § 68 odst. 1 správního řádu rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků.
  9. Podle § 68 odst. 2 správního řádu se ve výrokové části uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle § 27 odst. 1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci (§ 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 odst. 2). Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení.
  10. Podle § 68 odst. 3 věty první správního řádu v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.
  11. Podle § 90 odst. 1 správního řádu jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, a) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví, b) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání, anebo c) napadené rozhodnutí nebo jeho část změní; změnu nelze provést, pokud by tím některému z účastníků, jemuž je ukládána povinnost, hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se; podle § 36 odst. 3 se postupuje, pouze pokud jde o podklady rozhodnutí nově pořízené odvolacím správním orgánem; je-li to zapotřebí k odstranění vad odůvodnění, změní odvolací správní orgán rozhodnutí v části odůvodnění; odvolací správní orgán nemůže svým rozhodnutím změnit rozhodnutí orgánu územního samosprávného celku vydané v samostatné působnosti.
  12. Podle § 90 odst. 5 správního řádu neshledá-li odvolací správní orgán důvod pro postup podle odstavců 1 až 4, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Jestliže odvolací správní orgán změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí.
  13. Výroková část rozhodnutí je esenciální náležitostí každého správního rozhodnutí; její součástí je výrok rozhodnutí, který konkrétně stanovuje, jak bylo v řízení rozhodnuto, a autoritativně zasahuje do práv a povinností adresátů tohoto správního rozhodnutí. Výrok je vykonatelnou částí rozhodnutí, proti níž taktéž směřuje odvolání případně soudní přezkum konkrétního rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.11.2007, č.j. 7 As 7/2007-63). Odůvodnění napadeného rozhodnutí pak poskytuje argumentační oporu pro závěr správního oránu učiněný ve výroku rozhodnutí (§ 68 odst. 3 správního řádu). Má-li být rozhodnutí správního orgánu pro jeho adresáty závazné, musí jim být jednoznačně a srozumitelně sděleno, co je jeho obsahem, jaká práva a povinnosti jsou jím upraveny a co je po účastnících řízení požadováno.
  14. Pokud jde o obsahovou stránku napadeného rozhodnutí, tu je třeba konstatovat, že napadené rozhodnutí shora uvedeným požadavkům stanovených správním řádem nevyhovuje. V části napadeného rozhodnutí uvozené jako „ROZHODNUTÍ“ žalovaný uvádí: „Na základě odvolání společnosti NeraAgro, spol. s r. o., Práce 657, 277 11 Neratovice zastoupené advokátkou Mgr. Markétou Koubíkovou, se sídlem Balbínova 1093/27, 12 00 Praha 2 – Vinohrady (dále jen „odvolatel“), Ministerstvo zemědělství, jako věcně a místně příslušný odvolací orgán podle § 1 odst. 1 zákona č. 147/2000 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů, přezkoumalo rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „správní orgán“) č .j. UKZUZ 229363/2019 ze dne 17. 12. 2019 (chybně uvedeno 16. 12. 2020) v řízení o zrušení povolení přípravku na ochranu rostlin Kuprikol 50 evid. č. 1048-11 (dále jen „přípravek Kuprikol 50 UNP“) vydané podle § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 1 písm. c) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rostlinolékařský zákon“) v návaznosti na čl. 44 odst. 3 písm. a) zákona č. 326/2004 Sb., nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS v platném znění (dále jen „nařízení ES“). Uvedené řízení bylo zahájeno ex offo na základě zastavení řízení ve věci obnovení povolení přípravku Kuprikol 50 evid. č. 1048-10 (dále jen „Kuprikol profi“), usnesením č. j. UKZUZ 188528/2019 ze dne 15. 10. 2019. Uvedené usnesení bylo v odvolacím řízení na základě v řízení doložených podkladů ve spisovém materiálu potvrzeno rozhodnutím Ministerstva zemědělství č. j. 28678/2020-MZE-18111, ze dne 1. 6. 2020 podle § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, e znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Správní orgán vedl ve věci obnovení povolení přípravku Kuprikol 50 UNP další řízení, které bylo ukončeno až po vydání napadeného rozhodnutí usnesením č. j. UKZUZ 003395/2020 ze dne 7. 1. 2020.

Účastník řízení (§ 27 odst. 1 správního řádu):

NeraAgro, spol. s r. o.

Práce 657, 277 11 Neratovice

IČO 26133733.“ 

Poté následuje odůvodnění napadeného rozhodnutí.

  1. Žalovaný tedy vymezil předmět řízení, základní informace ohledně řízení před prvostupňovým orgánem, včetně označení účastníků řízení, ovšem neuvedl, podle jakého ustanovení správního řádu rozhodoval a především jak s podaným odvoláním a předmětem řízení naložil, čili jak o věci rozhodl; v napadeném rozhodnutí tak chybí samotný výrok rozhodnutí, tedy konstatování žalovaného, jak o odvoláním napadeném prvostupňovým rozhodnutí rozhodl.
  2. Současně žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že odvolací námitky neshledal důvodné a prvostupňové rozhodnutí považuje za věcně správné a v souladu se zákonem.
  3. V napadeném rozhodnutí tudíž absentuje vykonatelná a autoritativně závazná část rozhodnutí a zdejší soud jej tedy nemá jak přezkoumat, a to ani co do souladu s důvody takového rozhodnutí argumentovanými žalovaným v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Jde přitom o závažnou vadu napadeného rozhodnutí, která zásadním způsobem brání srozumitelnosti celého rozhodnutí; toto pochybení nemůže být zhojeno ani precizním odůvodněním. Obě části rozhodnutí jsou částmi rovnocennými a nelze jednu z nich významově předřadit; obsah obou částí musí být jednotný a ve vzájemném souladu, a to i přes jejich odlišnou funkci (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.1.2019, č.j. 8 Azs 226/2018-39).
  4. Ani žalobci, přestože tyto informace implicitně vyplývají z odůvodnění napadeného rozhodnutí a žalobce s argumenty žalovaného obsaženými v napadeném rozhodnutí v žalobě polemizuje, rozhodnutí žalovaného nedává odpověď na to, jak bylo o věci rozhodnuto. Za tohoto stavu nelze napadené rozhodnutí podrobit soudnímu přezkumu a vypořádat důvodnost zbývajících námitek uplatněných v žalobě.
  5. Zdejší soud tak napadené rozhodnutí jako nepřezkoumatelné podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). V dalším řízení je ve smyslu § 78 odst. 5 s.ř.s. na žalovaném, aby se věcí opětovně zabýval a vydal rozhodnutí vyhovující požadavkům stanoveným v § 68 správního řádu, zejména aby jednoznačně formuloval výrok rozhodnutí o odvolání v souladu § 90 správního řádu.

IV. Náklady řízení

  1. Výrok o náhradě nákladů řízení opírá o § 60 odst. 1 větu první s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.
  2. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má dle § 60 odst. 1 s.ř.s. právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný ve věci úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení a je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobci vznikly náklady ve výši 3 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále šlo o náklady právního zastoupení spočívající v odměně zástupkyně za tři úkony právní služby po 3 100 Kč společně se třemi režijními paušály po 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, žaloba a replika; podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif). Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobce je plátce DPH, byla k nákladům za právní zastoupení připočtena částka odpovídající DPH. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci částku 15 342 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobce ve stanovené lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Brno 29. září 2022

 

David Raus v.r.
předseda senátu