č. j. 9A 78/2021 - 87

 

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci

 

žalobce: Agentura MM Praha, s.r.o., IČ: 27145123,

 se sídlem Sportovní 122, 252 03  Řitka

 zastoupen Mgr. Janou Gavlasovou, advokátkou

 se sídlem Západní 449, 253 03  Chýně

proti

žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu,

 se sídlem Na Františku 1039/32, 110 15  Praha 1

 zastoupen JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem

 se sídlem Kořenského 1107/15, 150 00  Praha 5

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2021, č. j. MPO 521883/2021,

takto:

  1. Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 11. 6. 2021, č. j. MPO 521883/2021, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

 

  1. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce Mgr. Jany Gavlasové, advokátky.

Odůvodnění:

  1.                 Stručné vymezení věci
    1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl dle § 14m odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), o poskytnutí dotace žalobci v celkové výši 157 841, 76 Kč.
    2. Z žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že žalobce podal dle 2. 6. 2021 žádost o poskytnutí dotace v rámci Výzvy 3.3 (dále též „Výzva 3. 3.“) Programu podpory subjektů podnikajících v oblasti kultury postižených celosvětovým COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 „COVID – KULTURA“ (dále též „Program“), vyhlášeného žalovaným dne 8. 4. 2021 (dále též „žádost“). Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný poskytl žalobci dotaci v celkové výši 157 841, 76 Kč, tvořené dotací na vynaložené výdaje za kontinuální činnost v oblasti kultury, a to agenturní činnost, pořádání kulturních akcí ve výši 95 441,76 Kč, a na agenturní činnost, pořádání kulturních akcí – uskladnění techniky, vozidel, zboží ve výši 62 400 Kč. U ostatních kategorií požadovaných žádostí dotaci neposkytl. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalobce bylo mj. uvedeno, že žádost byla vyhodnocena jako způsobilá k poskytnutí dotace.
  2.              Obsah žaloby
    1. Žalobce v žalobě namítal, že v žádosti žádal o poskytnutí dotace v celkové výši 505 384,05 Kč, byla mu však poskytnuta toliko částka 157 841,76 Kč, ač bylo žalovaným uvedeno, že je žádost způsobilá k poskytnutí dotace. Byla tedy pominuta podstatná část žádosti, čímž došlo k neopodstatněnému a neúměrnému krácení dotace, k němuž nebyl dán důvod dle rozpočtových pravidel. Žalovaný navíc nijak neodůvodnil rozpor mezi požadovanou a poskytnutou částkou. Žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno jako zcela vyhovující, tudíž bez odůvodnění, přesto, že jím bylo rozhodnuto toliko o části žádosti. Žalobou napadené rozhodnutí je tak v rozporu s § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). K tomu dodal, že se po vydání žalobou napadeného rozhodnutí obrátil na žalovaného s reklamaci, na níž mu bylo sděleno, že nemá nárok na celou požadovanou částku, neboť se jedná o náklady za klasický, nikoli operativní leasing.
    2. Dále tvrdil, že s žádostí bylo po jeho reklamaci ze strany žalovaného nezákonně manipulováno a je v ní tak nově uvedeno, že výše dotace, jak je spočítána spolu s pravidly a jak ji žalobce požadoval, činí právě 157 841,76 Kč. Po podání žádosti tak došlo nejen k nezákonné manipulaci se žádostí, nýbrž i ke svévolné změně pravidel pro poskytování dotací podle Výzvy 3.3, aniž by tato byla jakkoli zveřejněna. Žalovaný tímto postupem navodil vědomě, ba úmyslně, situaci, v níž zdánlivě vyhověl žádosti žalobce, aby nemusel odůvodňovat, proč došlo k tak razantní změně v posuzování žádostí oproti Výzvě č. 2, aniž by došlo ke změně podmínek k poskytnutí dotace.
    3. K tomu odkázal na znění čl. 10.5 bodu vi. Výzvy č. 3.3 Programu, dle nějž byla žádost podávána. A podle kterého se mezi uznatelné náklady za kontinuální činnost v kultuře ovlivněné zpřísněnými podmínkami a opatřeními Ministerstva zdravotnictví pro poskytnutí podpory uvedené ve formě jednorázové dotace se pro účely Výzvy rozumí i náklady za provoz a pojištění za kontinuální činnost v oblasti kultury a mezi nimi finanční služby a leasingy.
    4. Stejně tak byly tyto náklady považovány za uznatelné v rámci Výzvy č. 2 pro Program, a to jako Náklady spojené s přípravnými fázemi a kontinuální činností v kultuře a bez dalšího žalovaným uznány a uhrazeny.
    5. Shrnul, že žalobou napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné, a žádal, aby je soud zrušil a věc vrátil žalovanému k novému projednání a rozhodnutí.
  3.            Vyjádření žalovaného
    1. Ve vyjádření k žalobě žalovaný předně upozornil, že dle § 14 rozpočtových pravidel na dotaci není právní nárok a že v každém dotačním programu mohou být stanoveny různé bližší podmínky. Uvedl, že žalobce v žalobě ani netvrdil, že by podmínky Výzvy 3.3 splňoval, jen konstatoval, že by předchozí podmínky splnil.
    2. Tvrzení žalobce o nezveřejnění změny podmínek programu označil za nejasné až matoucí a interpretoval jej tak, že žalobce zřejmě měl na mysli, že mu změna měla být sdělena předem. Takový postup však právní úprava nestanoví a ani žalobce toto tvrzení neodůvodnil a nesdělil, co měl dle něj žalovaný učinit jinak.
    3. Konstatoval, že žalobce podal žádost podle Výzvy č. 3.3 (ve znění platném ke dni 8. 4. 2021) a pro nesplnění podmínek byla dotace poskytnuta jen v tom rozsahu, v němž žádost odpovídala podmínkám programu, stanovených ve Výzvě č. 3.3. K tomu citoval čl. 10 Výzvy 3.3 a uvedl, že položky, které žalobce doložil za tzv. klasický leasing, se podle programu neuznávají, neboť se uznávají jen případné náklady za tzv. operativní leasing. Náklady na klasický leasing neodpovídají podmínkám programu, jak je patrné z čl. 10.4, neboť věc, k níž se leasing vztahuje, je možné využít i v budoucnu. Dodal, že dle Výzvy č. 2 byly skutečně v minulosti poskytovány dotace i na klasický leasing, avšak tato se na žádost nevztahovala. Změna podmínek ve Výzvě č. 3.3 oproti Výzvě č. 2 přitom nemohla být důvodem pro poskytnutí dotace při nesplnění nových podmínek.
    4. Dále na okraj uvedl, že žalobci byly kráceny ještě položky z nájemní smlouvy, neboť je do žádosti uvedl v nesprávné výši.
    5. Závěrem uvedl, že v souladu s čl. 16 a 17 Výzvy 3.3 nemusel žalobce vyzývat k doplnění nebo opravě žádosti.
    6. Konstatoval také, že žádosti bylo vyhověno, a nemohlo tak být vydáno zamítavé rozhodnutí. Výše poskytnuté dotace byla krácena, o čemž byl žalobce v žalobou napadeném rozhodnutí informován.
    7. Žalovaný žádal, aby soud žalobu zamítl.
  4.           Posouzení věci Městským soudem
    1. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, a to v souladu s § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť shledal, že je žalobou napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Soud neprovedl navržené důkazy, neboť jsou součástí spisového materiálu žalovaného, z něhož při přezkumu zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí vychází.
    2. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou uplatněných bodů, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
    3. Soud ze spisového materiálu zjistil tyto pro věc podstatné skutečnosti:
    4. Žádost byla podána podle Výzvy č. 3.3, ve znění platném k 8. 4. 2021, celkově v ní byla požadována dotace ve výši 505 384,05 Kč, z toho 95 441,76 Kč za náklady na agenturní činnost, pořádání kulturních akcí a 74 496 Kč za náklady na agenturní činnost, pořádání kulturních akcí – uskladnění techniky, vozidel, zboží.
    5. Z e-mailové korespondence mezi žalobcem a žalovaným, konkrétně z e-mailu pracovnice žalovaného ze dne 21. 6. 2021 (poznámka soudu-po vydání žalovaného rozhodnutí) adresovaného žalobci vyplývá, že tímto e-mailem byly žalobci sděleny důvody pro krácení dotace, a to: „Agentura MM má zkrácené náklady pouze za leasing, a to z toho důvodu, že nejde o operativní leasing, který proplácíme v souladu s Výzvou č. 3.3. V minulosti ve výzvě COVID-Kultura 2 jsme propláceli i klasické leasingy, nicméně od toho jsme opustili. (…) Bohužel agentura MM v žádosti nedisponuje operativními leasingy, a z tohoto důvodu byly žadateli pokráceny předmětné náklady.
    6. Soud nejprve k námitce žalobce, jakož i z úřední povinnosti posuzoval, zda je žalobou napadené rozhodnutí přezkoumatelné. Při posouzení vyšel soud z následující právní úpravy:
    7. Podle § 68 odst. 1 až 4 správního řádu (1) Rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. (2) Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle § 27 odst. 1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci (§ 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 odst. 2). Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení. (3) V odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, v odůvodnění rozhodnutí se na tyto podklady odkáže takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění rozhodnutí pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají. (4) Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví.
    8. Správní soudy v minulosti nesčetněkrát judikovaly, že zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů (či pro nesrozumitelnost) skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat. Rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů tehdy, jestliže správní orgán neuvede konkrétní důvody, o něž se jeho rozhodnutí opírá (rozsudek NSS ze dne 21. 12. 2006, č. j. 2 As 37/2006-63), nevypořádá se se všemi odvolacími námitkami (rozsudek NSS ze dne 19. 12. 2008, č. j. 8 Afs 66/2008-71), či neuvede důvody, proč nepovažoval za důvodnou právní argumentaci účastníka řízení a proč námitky účastníka považuje za liché, mylné nebo vyvrácené (rozsudek NSS ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005). Nepřezkoumatelným pro nedostatek skutkových důvodů pak může být podle ustálené rozhodovací praxe rozhodnutí pro takové vady skutkových zjištění, která utvářejí rozhodovací důvody, typicky tedy tam, kde správní orgán opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem anebo tam, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy v řízení byly provedeny. Za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost lze považovat zejména ta rozhodnutí, která postrádají základní zákonné náležitosti, z nichž nelze seznat, o jaké věci bylo rozhodováno či jak bylo rozhodnuto, která zkoumají správní úkon z jiných než žalobních důvodů (pokud by se nejednalo o případ zákonem předpokládaného přezkumu mimo rámec žalobních námitek), jejichž výrok je v rozporu s odůvodněním, která neobsahují vůbec právní závěry vyplývající z rozhodných skutkových okolností nebo jejichž důvody nejsou ve vztahu k výroku jednoznačné. V podrobnostech soud pro stručnost odkazuje také na závěry vyjádřené mj. v rozsudcích NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003-75, ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003-130, ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003-52, ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004-73, ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005-44, ze dne 25. 5. 2006, č. j. 2 Afs 154/2005-245, ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 29/2007-64.
    9. Vycházeje ze shora uvedeného shledal soud žalobou napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Je tomu tak proto, že ač jsou v žádosti zcela jasně specifikovány požadavky žalobce na dotaci v jednotlivých, celkem sedmi konkrétních kategoriích (ostatně všech sedm těchto kategorií bylo žalovaným v tabulce obsažené v žalobou napadeném rozhodnutí uvedeno), byla mu přiznána dotace pouze ve dvou z těchto kategorií, přičemž v jedné z nich navíc v nižší výši. Žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí podle § 14m odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel, podle kterého poskytovatel rozhodnutím zcela poskytne dotaci nebo návratnou finanční pomoc, přesto, že žádosti nevyhověl v plné výši, a především žalobou napadené rozhodnutí nedostatečně odůvodnil. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí je pouze uvedeno, že bylo vydáno v souladu s pravidly Výzvy 3.3 a že žádost byla vyhodnocena jako způsobilá k poskytnutí dotace. Odůvodnění neobsahuje ani zmínku o tom, že žádosti žalobce bylo vyhověno pouze, co do dvou kategorií obsažených v žádosti, neskýtá ani odůvodnění, proč v ostatních pěti kategoriích žádosti vyhověno nebylo. Soud dodává, že navíc ani u kategorie agenturní činnost, pořádání kulturních akcí – uskladnění techniky, vozidel, zboží, v níž byla sice dotace poskytnuta, avšak krácena oproti žalobcem požadované výši, žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí neuvedl důvody, proč v této kategorii dotaci krátil. Žalobou napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť neobsahuje důvody a úvahy žalovaného, z nichž by bylo patrné, proč žalovaný rozhodl tak, jak učinil, z jakých důvodů části žádosti nevyhověl a proč v jedné z přiznaných kategorií dotaci oproti žádosti krátil. Tyto nedostatky odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí nemohou být zhojeny uvedením těchto důvodů v e-mailové komunikaci žalovaného s žalobcem po vydání žalobou napadeného rozhodnutí, ani ve vyjádření k žalobě.
    10. Soud dodává, že vzhledem ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost se nezabýval posouzením zbývajících žalobních námitek.
  5.              Závěr a náklady řízení
    1. Ze shora uvedených důvodů soud zrušil napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení ve smyslu § 78 odst. 1 a 4 s. ř. s., v němž bude žalovaný vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). V dalším řízení žalovaný odůvodní žalobou napadené rozhodnutí v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu.
    2. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 3 000 Kč, dále z odměny advokáta za dva úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dále z náhrady hotových výdajů (2 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celková výše přiznaných nákladů řízení tak činí (3 000 + 6 200 + 600) 9 800 Kč.

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

 

Praha 27. května 2022

 

 

JUDr. Ivanka Havlíková, v. r.

předsedkyně senátu