č. j. 3A 99/2021 - 77

[OBRÁZEK]      

ČESKÁ  REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM  REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Jitky Hroudové ve věci

Žalobkyně:  Sound & Lights MM Praha, s.r.o, IČ 080 49 262

   sídlem Sportovní 122, 252 03 Řitka

   zast. advokátkou Mgr. Janou Gavlasovou,

   sídlem Západní 449, 253 03 Chýně 

proti
žalovanému:  Ministerstvo průmyslu a obchodu,

sídlem Na Františku 32, 110 15  Praha 1

zast. advokátem JUDr. Tomášem Hlaváčkem,

   sídlem Kořenského 1107/15, 150 00  Praha 5                     

 

řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 6. 2021, č. j. MPO 541065/2021,

 takto: 

  1. Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 24. 6. 2021, č. j. MPO 541065/2021, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
  2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení, k rukám zástupkyně žalobkyně Mgr. Jany Gavlasové, částku 9 800 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

  1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla zcela zamítnuta žádost žalobkyně o dotaci ze dne 2. 6. 2021 podaná v rámci Výzvy 3.3 pro program podpory subjektů podnikajících v oblasti kultury postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 „COVID – KULTURA“ (dále jen „dotace“ či „Výzva“), z důvodu, že nesplňuje podmínky dle bodu článku č. 10 Výzvy, který stanoví výčet uznatelných výdajů, jenž jsou navázány na daná živá vystoupení pro publikum.
  2. Žalobkyně nejprve uvedla, že dne 2. 6. 2021 podala v souladu s pravidly Výzvy žádost o poskytnutí podpory pod poř.č. 191434, reg.č. 2134000430, sp. zn. MPO 504953/2021 v celkové výši 120.806,40 Kč, kterou řádně doložila listinami.  
  3. Napadeným rozhodnutím byla žádost zcela zamítnuta s tím, že „... nesplňuje podmínky dle bodu článku č. 10 Výzvy č. 3.3“, který  upravuje „ Oblast uznatelných nákladů pro žadatele za kontinuální činnost v oblasti živého scénického umění “. Podle čl. 10.5. bod vi. Výzvy 3.3., se uznatelnými náklady za kontinuální činnost v kultuře ovlivněnou zpřísněnými podmínkami a opatřeními Ministerstva zdravotnictví pro poskytnutí podpory uvedené ve formě jednorázové dotace pro účely Výzvy rozumí náklady za provoz a pojištění za kontinuální činnost v oblasti kultury a mezi nimi finanční služby a leasingy. Stejně tak byly tyto náklady považovány za uznatelné v rámci Výzvy č. 2 pro program podpory subjektů podnikajících v oblasti kultury postižených celosvětovým COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 „COVID - KULTURA“, a to jako Náklady spojené s přípravnými fázemi a kontinuální činností v kultuře. Tyto náklady byly bez dalšího žalovanou uznány a uhrazeny.
  4. Žalobkyně namítá, že napadené rozhodnutí a jemu předcházející postup žalovaného jsou nezákonná. Byly porušeny jednak obecně závazné právní předpisy upravující postup správního orgánu při projednání žádosti o poskytnutí dotací a rozhodování o takových žádostech, jednak samotná pravidla Výzvy, dle kterých měla být její žádost schválena.
  5. Konkrétně žalobkyně namítá, že žalovaný dodatečně změnil pravidla posuzování žádostí o poskytnutí dotace dle Výzvy 3.3., které nikdy nezveřejnil, což je  v rozporu s podmínkami poskytování dotací ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění (dále jen „rozpočtová pravidla“).
  6. Žalobkyně rovněž namítá, že napadené rozhodnutí není náležitě odůvodněno, neboť
    z něho není zřejmé, které konkrétní podmínky žádost nesplňuje, přičemž současně žalobkyně tvrdí, že došlo k nezákonnému krácení poskytované dotace, aniž by k tomu byly dány důvody stanovené rozpočtovými pravidly.
  7. Žalovaný v písemném vyjádření navrhuje zamítnutí žaloby. Zdůraznil, že na poskytnutí dotace není nárok. Žalobkyně de facto tvrdí, že žalovaný jí neposkytl dotaci, ačkoliv jiný, dřívější program podpory stanovoval jiné podmínky, na základě kterých by dotace mohla být poskytnuta, a také v minulosti žalobkyni žalovaným poskytnuta byla.  Hlavním obsahem žaloby tak není tvrzení žalobkyně, že by splnila stanovené podmínky Programu podpory, ale tvrzení, že podmínky Programu podpory byly oproti přechozím podmínkám v předchozích programech změněny. Podaná žaloba proto není oprávněná, neboť žalobkyně ani netvrdí, že by podmínky nového Programu podpory splňovala.
  8. Žalobkyně dále namítá, že změna podmínek Programu podpory nebyla zveřejněna. Toto
    tvrzení žalobkyně je poměrně nejasné až matoucí, neboť žalobkyně zde zřejmě nemyslí a
    netvrdí, že by snad žalovaný nezveřejnil aktuální podmínky Programu podpory, na jehož
    základě žádost podala, ale spíše tvrdí, že změna programu měla být zřejmě žalobkyni sdělena předem. Takový postup však dotčená právní úprava nestanoví a ostatně žalobkyně ani blíže toto své tvrzení neodůvodňuje a netvrdí, co měl žalovaný učinit jinak.
  9. Obsahem projednávané věci jsou podmínky Programu podpory ve znění tzv. Výzvy č. 3.3, ve znění platném k 8. 4. 2021. Na základě tohoto Programu podpory podávala žalobkyně žádost o podporu a pro nesplnění podmínek tohoto Programu podpory byla žádost zamítnuta. Program podpory konkrétně v čl. 10 stanoví, že podpora může být poskytnuta za tzv. provozní náklady (čl. 10.1 Programu podpory), tedy náklady, které „nelze je využít pro jinou či odloženou akci či další činnost." (čl. 10.2.). Co výslovně je a co není uznatelným provozním nákladem, bylo dále stanoveno především v čl. 10.5 a 10.4. Jedná se zejména o náklady na mzdy, honoráře, úklid, storna dopravy, dezinfekce apod.
  10. Předmětem žádosti žalobkyně byly náklady vztahující se k úvěru na technické zboží. Tyto náklady nesplňují podmínky definice tzv. provozních nákladů a dotace proto nebyla poskytnuta. V odůvodnění napadeného rozhodnutí bylo uvedeno, že dotace nebyla poskytnuta,. protože podmínky článku č. 10 Výzvy č. 3.3 nebyly splněny.
  11. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., jak bude rozvedeno dále. Účastníci nadto s takovým projednáním výslovně souhlasili.
  12. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a věc posoudil takto:
  13. Program podpory ve znění Výzvy č. 3.3, ve znění platném ke dni 8. 4. 2021 v čl. 10 uvádí:

„Článek 10 Oblast uznatelných nákladů pro žadatele za kontinuální činnost v oblasti živého scénického umění

10. 1. Způsobilými náklady jsou v rámci této výzvy provozní náklady, o jejichž úhradu
může žadatel požádat. Těmto subjektům vznikly náklady s kontinuálně vyvíjenými
činnostmi v kultuře v rozhodném období.

10. 2. O uznatelné náklady se jedná pouze v případě, že byly žadatelem proplaceny a
byly vynaloženy na provozní náklady, tj. nelze je využít pro jinou či odloženou akci či
další činnost.

10. 3. Současně se nesmí jednat o provozní náklad na službu nebo nákup, které byly
součástí rozpočtu akce nebo projektu, na které již byla poskytnuta podpora.“

  1. Podle ust. § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. „Soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodu rozhodnutí.“
  2. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je rozhodnutí přezkoumatelné, kterou jsou soudy povinny zabývat se i bez návrhu. Soud konstatuje, že vada nepřezkoumatelnosti představuje nejzávažnější nedostatky rozhodnutí, ať už jde o nesrozumitelnost rozhodnutí (z výroku není zřejmé, jaká práva či povinnosti jsou ukládány či deklarovány) či nedostatek důvodů odůvodnění (z rozhodnutí není zřejmé, na jakých úvahách správní orgán založil své rozhodnutí nebo není zřejmé, z jakých důkazů vycházel). Dílčí nedostatky rozhodnutí, je-li toto srozumitelné a ve svém celku osvětluje důvody, pro které bylo vydáno, nemohou způsobit vadu nepřezkoumatelnosti. Tyto závěry jsou v souladu s ustálenou judikaturou správních soudů, konkrétně lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017-38. Z odůvodnění rozhodnutí musí být vždy zřejmé, z jakých skutkových zjištění správní orgán ve vztahu k jím vyhlášenému výroku vycházel a na základě jakého právního názoru k závěrům o něm dospěl. Správní rozhodnutí, které takovouto skutkovou a právní úvahu neobsahuje, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť nemůže plnit svou základní funkci, tedy osvětlit účastníkům řízení, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno v jeho výroku. Z požadavku na řádné odůvodnění správního rozhodnutí musí být zřejmé, na základě jakých úvah dospěl správní orgán ke svým závěrům. Odůvodnění musí obsahovat skutková zjištění, hodnocení důkazů, jakož i právní závěry z nich vyplývající (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 - 75, či ze dne 21. 12. 2006, č. j. 2 As 37/2006 - 63).
  3. Co se týče napadeného rozhodnutí, z jeho odůvodnění vyplývá pouze to, že žalobkyně nesplňuje podmínky dle bodu článku č. 10  Výzvy č. 3.3, který stanovuje výčet uznatelných výdajů, jenž jsou navázány na daná živá vystoupení pro publikum. Toto odůvodnění soud považuje za zcela nedostatečné, neboť v něm absentují základní prvky, které byly judikaturou správních soudů dovozeny jako nezbytné pro to, aby rozhodnutí bylo přezkoumatelné. V odůvodnění napadeného rozhodnutí chybí skutková zjištění, hodnocení důkazů i právní závěry z nich vyplývající. Žalovaný se omezil pouze na strohé konstatování, že žalobkyně podala žádost o dotaci nesplňující podmínky dle bodu článku č. 10  Výzvy č. 3.3, který stanovuje výčet uznatelných výdajů, jenž jsou navázány na daná živá vystoupení pro publikum, jinými slovy, z rozhodnutí vyplývá toliko, že žádost o dotaci neobsahuje uznatelné výdaje dle bodu článku č. 10  Výzvy č. 3.3. Z odůvodnění však vůbec nevyplývá, jaké konkrétní výdaje žalobkyně uplatnila v žádosti a na základě jakých úvah a podkladů žalovaný závěr uvedený v rozhodnutí přijal. Takový nedostatek nemůže být zhojen pouhým odkázáním na relevantní pasáž podmínek pro přiznání dotace. Účastnící řízení a ostatně ani soud při přezkumu napadeného rozhodnutí nemají povinnost v odkazovaných materiálech dohledávat důvody, pro které žalovaný dotaci zamítl. Je povinností žalovaného správního orgánu, aby z odůvodnění rozhodnutí jednoznačně plynulo, z jakých důvodů žalobkyní uplatněný konkrétní výdaj je v rozporu v konkrétním článkem Výzvy a z jakého důvodu. Pouhý závěr, že se nejedná o uznatelné výdaje uvedené v bodu článku č. 10  Výzvy č. 3.3 bez uvedení a posouzení konkrétních požadovaných výdajů, jichž se žádost o dotaci týká, je zcela nedostačující.
  4. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě, byť velmi stroze, ozřejmil důvody, které jej vedly k zamítnutí žádosti, avšak tyto důvody nezahrnul do odůvodnění napadeného rozhodnutí. Z ustálené judikatury správních soudů vyplývá, že nedostatky odůvodnění rozhodnutí nemohou být zhojeny ve vyjádření k podané žalobě. K tomu blíže viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2008, č. j. 8 Afs 66/2008-71, či ze dne 28. 1. 2009, č. j. 1 As 110/2008-99. Z posledního citovaného rozsudku vyplývá, že je-li napadené rozhodnutí zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti, musí jej soud zrušit dle ust. § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.: „V případě nepřezkoumatelnosti rozhodnutí správního orgánu je tedy krajský soud povinen toto rozhodnutí v souladu s § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ex offo bez jednání zrušit; naopak přezkoumá-li krajský soud rozhodnutí žalovaného, které pro absenci odůvodnění nebylo přezkoumání vůbec způsobilé, zatíží vadou nepřezkoumatelnosti i své rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2007, č. j. 5 Afs 115/2006 – 91.“
  5. Na základě shora uvedeného Městský soud v Praze dospěl k závěru, že je třeba napadené rozhodnutí zrušit pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
  6. Závěrem soud poznamenává, že v důsledku nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí nebylo možné vypořádat všechny žalobní námitky.
  7. Na základě shora uvedených skutečností soud napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušil a věc vrátil dle § 78 odst. 4 s. ř. s. žalovanému k dalšímu řízení.
  8. Podle ust. § 78 odst. 5 s. ř. s. je žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku. V dalším řízení bude na žalovaném, aby přezkoumatelným způsobem odůvodnil své závěry ohledně skutečnosti, že žádost žalobkyně je třeba zamítnout, dospěje-li po opětovném posouzení žádosti k témuž závěru, a tyto opřel o skutková zjištění a relevantní ustanovení právních předpisů.
  9. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně měla ve věci úspěch, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení. Tu představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady na zastoupení advokátkou za dva úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)]) po 3 100 Kč [§ 7 bod 5 ve vazbě na § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a dále režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Celková výše nákladů řízení tak činí 9 800 Kč.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

Praha 18. ledna 2023

 

 

 

JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r.

předsedkyně senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje M. J.