[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci

žalobkyně: M. B.

 bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

 sídlem Křížová 25, 225 08  Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 9. 2022, č. j. X, ve věci invalidního důchodu

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 19. 9. 2022, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.     Včas podanou žalobou žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované, citovanému v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 9. 5. 2022, č. j. X. Žalovaná tímto rozhodnutím zamítla žalobkyni žádost o změnu výše invalidního důchodu.

2.     Žalobkyně v žalobě namítala nesprávné zjištění skutkového a právního stavu. Zdravotní stav žalobkyně se značně zhoršil a odpovídá určitě invaliditě třetího stupně. Neurolog konstatoval, že není schopna žádné soustavné pracovní činnosti. Žalobkyně se neobejde bez pomoci manžela a rodinných příslušníků. Využívá jejich pomoci při podávání nápojů, pomoci v kuchyni, psaní ručně i na počítači, úklidu, nákupech atd. Žalobkyně má problém vyčistit si zuby kvůli zraňování dásní, nezvládne stříhání nehtů, pro tremor nemůže pít brčkem, nemůže používat příbor a stěží se trefí do úst, musí mít nakrájenou stravu. Žalobkyně neudělá dřep, a když dosedne na dolní končetiny, zvedne se jen s oporou nábytku či s pomocí blízkých. 

3.     Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“).

4.     Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 19. 9. 2022.

5.     Ze správního spisu soud zjistil, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc (dále jen „OSSZ“) ze dne 29. 4. 2022 žalobkyně byla invalidní v druhém stupni, protože pokles její pracovní schopnosti činil 60 %.

6.     Z napadeného rozhodnutí soud zjistil, že podle posudku o invaliditě ze dne 1. 9. 2022, který vypracoval posudkový lékař žalované v námitkovém řízení, žalobkyně byla invalidní v druhém stupni. Rozhodující příčina jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala postižení podle kapitoly VI položky 6d přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pracovní schopnost žalobkyně poklesla o 60 %. Posudkový lékař žalované uvážil, že progredující roztroušená skleróza se nezhoršila. Nález na magnetické rezonanci je dlouhodobě stacionární a demyelinizační ložiska jsou bez aktivity. Kvadruparéza na pravostranných končetinách je jen frustní a na levostranných končetinách lehká až středně těžká. Stav neprogreduje. Nejde tedy o těžké parézy končetin. Není prokázána závažná kognitivní a afektivní porucha a závažná porucha sfinkterů. Jde o těžké postižení, zejména pro tremor hlavně levostranných končetin a hlavy. Nejde o zvlášť těžké postižení.

7.     Krajský soud si vyžádal v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. od Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě posudek ve věci invalidity žalobkyně a ten byl vypracován dne 8. 12. 2022. Podle tohoto posudku šlo u žalobkyně o invaliditu třetího stupně od 9. 6. 2022 (den nálezu neurologa).

8.     Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byla mnohočetná skleróza, chronická progredientní forma, stabilizovaná s popsanou poruchou funkce, s reziduální kvadrusymptomatologií s centrální kvadruparézou (lehká na levé horní končetině, na pravé horní končetině diskrétní, levá dolní končetina 3/5 svalového testu a pravá dolní končetina 4/5), s parestézií aker dolních končetin, více vpravo, se středně těžkým cerebellovestibulárním syndromem, s oboustrannou neocereberállní symptomatologií a akcentem vlevo – vs. rubrálním tremorem těžkého stupně (nejspíše kombinovaným a esenciálním), neurogenním měchýřem; chůze s oporou francouzské hole bez zastávky 20 m (pak odpočívá), EDSS 6,5.

9.     Onemocnění žalobkyně je srovnatelné s postižením uvedeným v kapitole VI položce 6d přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti činí 70 % (dolní hranice rozmezí), a to trvale.

10.     Posudková komise hodnotila stav žalobkyně odlišně od OSSZ a posudkového lékaře žalované v námitkovém řízení z důvodu prokázání přítomnosti závažných mozečkových rubrálních příznaků, které znemožňují výkon soustavného zaměstnání. Potíže, které žalobkyně uvedla v žalobě a při jednání posudkové komise, jsou odůvodnitelné zjištěnými diagnózami. Posudková komise zohlednila nálezy dodané v průběhu soudního řízení správního. 

11.     Posudková komise uvedla v pracovní rekomandaci, že výkon výdělečné činnosti žalobkyně nevyžaduje zcela mimořádné podmínky podle § 6 vyhlášky o posuzování invalidity.

12.     Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

13.     Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.

14.     Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 8. 12. 2022, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.

15.     Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 8. 12. 2022. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky.

16.     Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

17.     Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a)    nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b)    nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c)     nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

18.     Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

19.     Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

20.     Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu její pracovní schopnosti o 70 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní ve třetím stupni, a to od 9. 6. 2022, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě.

21.     Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně byla invalidní v třetím stupni, a to od 9. 6. 2022.

22.     Úspěšná žalobkyně se náhrady nákladů řízení vzdala a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 a 2 s. ř. s.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 12. ledna 2023

JUDr. Martina Radkova v. r.

samosoudkyně