USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Jitky Zavřelové a Faisala Husseiniho v právní věci žalobkyně: La Espiral, s. r. o., se sídlem Betlémská 10, Praha 1, zastoupená JUDr. Karlem Čermákem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Elišky Peškové 15, Praha 5, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6, za účasti osoby zúčastněné na řízení: DELUXEA a. s., se sídlem Na Příkopě 392/9, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 8. 2019, čj. O‑452381/D18079399/2018/ÚPV, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2022, čj. 9 A 144/2019‑76, o návrhu na přiznání odkladného účinku,

takto:

1. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

2. Žalobkyni se ukládá zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]               Žalobkyně podala u žalovaného návrh na prohlášení neplatnosti slovní ochranné známky č. 302758 ve znění „Svatba v ráji“. Žalovaný tento návrh rozhodnutím ze dne 23. 7. 2018, čj. O-452381/D16077446/2016/ÚPV, zamítl.  Rozklad žalobkyně proti tomuto rozhodnutí předseda žalovaného v záhlaví uvedeným rozhodnutím rovněž zamítl. Proti rozhodnutí předsedy žalovaného brojila žalobkyně žalobou, kterou Městský soud v Praze zamítl shora označeným rozsudkem.

[2]               Proti rozsudku městského soudu žalobkyně (stěžovatelka) podala kasační stížnost. Později samostatným podáním stěžovatelka navrhla „odklad vykonatelnosti“ napadeného rozsudku a napadeného rozhodnutí předsedy žalovaného. V návrhu uvádí, že v důsledku obou výše zmíněných napadených rozhodnutí zůstává ochranná známka „Svatba v ráji“ vůči třetím osobám zapsaná, ačkoli existují odůvodněné pochybnosti o její platnosti. Za této situace vlastník ochranné známky (osoba zúčastněná na řízení) podal žalobu proti společnosti YachtWedding, a.s., jíž se domáhá uložení zákazu užívání označení „svatba v ráji“/“svatby v ráji“, zákazu užívání a zrušení doménových jmen svatby-v-raji.cz a svatbyvraji.cz a přiměřeného zadostiučinění. Stěžovatelka dále vysvětluje, že společnost YachtWedding od ní převzala aktiva spojená s organizováním svateb v zahraničí. Společnost YachtWedding od stěžovatelky převzala i internetové domény, smlouvy s klienty a dodavateli, jakož i klíčový personál. Za této situace je na místě odložit vykonatelnost napadených rozhodnutí, neboť pouze tímto způsobem lze vyjádřit pochybnosti, které ohledně ochranné známky panují. Tímto lze rovněž zabránit vlastníkovi ochranné známky, aby se do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu domáhal na základě ochranné známky vůči třetím osobám zákazu užívání zaměnitelných označení. Odklad vykonatelnosti nezpůsobí vlastníkovi žádnou škodu, jelikož z napadeného rozsudku plyne, že označení „svatba v ráji“ nemá rozlišovací způsobilost. Naopak pokud nebude vykonatelnost odložena, hrozí, že vlastník známky bude svá práva vymáhat, ačkoli byla platnost této známky zásadním způsobem zpochybněna. Škoda, která hrozí vlastníkovi ochranné známky, je tak řádově nižší oproti škodě, která může vzniknout stěžovatelce a společnosti YachtWedding.

[3]               Žalovaný k návrhu předně poznamenal, že se stěžovatelka nedomáhala odkladného účinku žaloby v řízení před městským soudem. Především by však přiznání odkladného účinku nemohlo jakkoliv ovlivnit platnost předmětné ochranné známky. Není tak zřejmé, jak by se odkladný účinek mohl projevit a zabránit vzniku tvrzené újmy. Přiznání odkladného účinku by přitom mohlo být i v rozporu s veřejným zájmem vzhledem k tomu, že ochranná známka byla platně zapsána a zveřejněna v příslušném rejstříku. Rejstříky průmyslových práv jsou veřejnými seznamy, jsou veřejně přístupné a platí pro ně zásada ochrany dobré víry v zapsané údaje.

[4]               Osoba zúčastněná na řízení k návrhu uvedla, že se jí návrh jeví procesně nesrozumitelným. Stěžovatelka žádá odklad vykonatelnosti rozsudku, který však potvrdil trvaní předmětné ochranné známky. Není tak co odložit, neboť ochranná známka nadále platí.

[5]               Nejvyšší správní soud poznamenává, že byť stěžovatelka požádala o „odložení vykonatelnosti“ napadených rozhodnutí, tak z jejího podání plyne, že se jedná o návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (což potvrzuje mimo jiné i odkaz stěžovatelky na § 107 s. ř. s.). Podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v této věci však nejsou splněny.

[6]               Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatelky přiznat, přičemž ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. upravující odkladný účinek žaloby se užijí přiměřeně. Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být splněny tři materiální podmínky: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatelku znamenat újmu, 2) újma musí být pro stěžovatelku nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku je přitom ovládáno zásadou dispoziční, a soud proto při posuzování důvodnosti návrhu vychází z tvrzení stěžovatelky a ostatních účastníků. Stěžovatelka musí dostatečně podrobně tvrdit naplnění prvních dvou uvedených podmínek a na podporu svých tvrzení musí navrhnout provedení odpovídajících důkazů (srov. například usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32).

[7]               Nejvyšší správní soud se předně zabýval podmínkou první (tedy zda výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí pro stěžovatelku znamenají újmu). Relevantní je přitom pouze taková újma, která je v příčinné souvislosti s právními účinky napadeného rozhodnutí; není-li tvrzená újma v příčinné souvislosti s účinky napadených rozhodnutí, nelze odkladný účinek přiznat (viz například KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, k § 73, bod 16). V tomto případě má tvrzená újma spočívat v tom, že osoba zúčastněná na řízení může svá práva z ochranné známky vymáhat (což se i ve vztahu ke společnosti YachtWedding děje). Je proto nutné posoudit, zda je tato újma v příčinné souvislosti s napadenými rozhodnutími. Příčinnou souvislost lze zpravidla posoudit srovnáním: (i) situace, kdy jsou napadená rozhodnutí vykonatelná (či mají jiné právní následky), se (ii) situací, kdy by tato rozhodnutí vykonatelná nebyla (a ani neměla žádné jiné právní následky). Z tohoto srovnání je zřejmé, že příčinná souvislost v této věci chybí. I pokud by totiž Nejvyšší správní soud odkladný účinek kasační stížnosti přiznal, nijak by to neovlivnilo možnost osoby zúčastněné na řízení práva z ochranné známky vymáhat. Napadená rozhodnutí tato práva jakkoliv nezaložila, ale pouze zamítla návrh stěžovatelky, aby byla ochranná známka prohlášena neplatnou. I pokud by však napadená rozhodnutí vůbec neexistovala, nic by to nezměnilo na tom, že ochranná známka osobě zúčastněné na řízení náleží, a ta se tak může domáhat souvisejících práv. Tvrzenou újmu tedy nepůsobí napadená rozhodnutí, ale samotná ochranná známka (jejíž platnost by odkladný účinek nijak neovlivnil). Lze proto souhlasit s osobu zúčastněnou na řízení, že v tomto případě vlastně „není co odložit“, jelikož napadená rozhodnutí pouze zamítla návrh stěžovatelky na zneplatnění předmětné známky. Žádné právní účinky, které by mohly stěžovatelce působit újmu, tato rozhodnutí nemají. Chybí tak příčinná souvislost mezi tvrzenou újmou a napadenými rozhodnutími, a již z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud musí návrh na přiznání odkladného účinku zamítnout. Tím však zdejší soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

[8]               Usnesení o odkladném účinku s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).

[9]               Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32], přičemž poplatek je v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 citovaného zákona). Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.

[10]            Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080406222. Nebude‑li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.

Poučení: Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 16. února 2023

Milan Podhrázký

předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.

↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓