USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: M. P., zast. JUDr. Jaroslavem Sokolem, advokátem se sídlem Máchova 1336/11, Jablonec nad Nisou, proti žalovanému: Policie ČR, Krajské ředitelství policie Královehradeckého kraje, se sídlem Ulrichovo náměstí 810, Hradec Králové, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 10. 2022, č. j. 30 A 16/2022‑138, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

[1]               Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), kterým krajský soud zamítl jeho žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v odběru biologických vzorků, sejmutí daktyloskopických otisků, měření jeho těla a pořízení fotografií; tyto úkony provedl dne 17. 2. 2021 kriminalistický technik žalovaného.

[2]               Společně s podáním kasační stížnosti požádal stěžovatel o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

[3]               Nejvyšší správní soud se předně zabýval otázkou přípustnosti návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v nyní posuzované věci.

[4]               Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně § 73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5]               Možností přiznání odkladného účinku v řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 29. 3. 2016, č. j. 4 As 217/2015‑182, č. 3415/2016 Sb. NSS. Uvedl, že „[v] řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením krajský soud, vyhoví‑li žalobě, dle § 87 odst. 2 s. ř. s. rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá‑li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí‑li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je‑li to možné, obnovil stav před zásahem. Obsahuje‑li výrok rozsudku krajského soudu příkaz nebo zákaz, nelze vyloučit, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti může mít reálné opodstatnění a sistace jeho účinků v konkrétním případě může být žádoucí. Při zamítnutí žaloby krajským soudem lze v řízení o kasační stížnosti podat návrh na vydání předběžného opatření podle § 120 ve spojení s § 38 s. ř. s. (viz shora usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006, č. j. Na 112/2006 ‑ 37, č. 910/2006 Sb. NSS).“

[6]               Jak vidno, odkladný účinek kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem lze přiznat pouze v případě, že tímto rozhodnutím bylo žalobě vyhověno a byla jím uložena nějaká povinnost. V opačném případě je návrh na přiznání odkladného účinku nepřípustný (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 7. 2018, č. j. 9 Ads 146/2018‑92). V nyní posuzované věci však stěžovatel brojí proti rozsudku, kterým byla jeho žaloba zamítnuta. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v takové situaci zcela postrádá smyslu, neboť odklad právní moci a jiných účinků napadeného rozsudku by nemělo žádný vliv na stěžovatelem tvrzený nezákonný zásah. Tím pádem by ani odkladný účinek nemohl sloužit k odvrácení hrozící újmy na právech stěžovatele, což je ovšem jeho účelem.

[7]               Z uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud shledal návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nepřípustným, a proto jej podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).

V Brně dne 16. února 2023

JUDr. Viktor Kučera

předseda senátu