USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců  Mgr. Petry Weissové a Mgr. Tomáše Kocourka v právní věci žalobkyně: K M K GRANIT, a.s., IČ 46884556, se sídlem Mírová 545, Krásno, zast. JUDr. Monikou Novotnou, advokátkou, se sídlem Velkopřevorské náměstí 644/1a, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, za účasti osoby zúčastněné na řízení: DIAMO, státní podnik, IČ 00002739, se sídlem Máchova 201, Stráž pod Ralskem, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 10. 2020, č. j. MZP/2020/430/833, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2022, č. j. 17 A 133/2020‑43,

takto:

I.  Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků ani osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 4.000 Kč za řízení o kasační stížnosti. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalobkyně JUDr. Moniky Novotné.

Odůvodnění:

[1]      Ministr životního prostředí rozhodnutím ze dne 26. 10. 2020, č. j. MZP/2020/430/833, zamítl rozklad žalobkyně a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2020, č. j. MZP/2020/ 530/251, kterým byla ve společném řízení podle § 4a odst. 3 ve spojení s § 4a odst. 6 zákona č. 62/1988, o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „geologický zákon“), zamítnuta žádost žalobkyně o stanovení průzkumného území Pernink a současně bylo toto průzkumné území podle § 4 odst. 1 geologického zákona stanoveno osobě zúčastněné na řízení.

[2]      Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 3. 2022, č. j. 17 A 133/2020‑43, žalobu podanou proti tomuto rozhodnutí ministra životního prostředí zamítl.

[3]      Proti uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost, jež byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena dne 26. 4. 2022.

[4]      V podání ze dne 8. 2. 2023, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno téhož dne, stěžovatelka uvedla, že bere podanou kasační stížnost zpět, a to vzhledem k vydanému rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2023, č. j. MZP/2023/530/6, kterým jí bylo podle § 4 odst. 1 geologického zákona stanoveno průzkumné území Pernink.

[5]      Podle § 47 písm. a) věty před středníkem zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení usnesením zastaví, vzal‑li navrhovatel svůj návrh zpět.

[6]      Vzhledem k tomu, že projev vůle stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatelka zamýšlela ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. za použití ustanovení § 120 téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil (výrok I.).

[7]      O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé a odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků ani osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení o ní bylo zastaveno a osobě zúčastněné na řízení nebylo uloženo plnění povinnosti, v souvislosti s níž by jí měly vzniknout náklady řízení (výrok II.).

[8]      S ohledem na danou procesní situaci musel Nejvyšší správní soud rozhodnout i o vrácení stěžovatelkou zaplaceného soudního poplatku. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo‑li řízení zastaveno před prvním jednáním. Stěžovatelka zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč dne 5. 5. 2022, přičemž pro účely vrácení je nutné zaplacený poplatek snížit o 20 % (1.000 Kč). Soud je tak povinen stěžovatelce vrátit soudní poplatek ve výši 4.000 Kč, k čemuž dojde v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích k rukám zástupkyně stěžovatelky JUDr. Moniky Novotné, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. února 2023

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu