[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 8. 2020, č. j. MPO 518920/20/61500

takto:

1. Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 27. 8. 2020, č. j. MPO 518920/20/61500, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalovaný vydal dne 27. 8. 2020 výše nadepsané rozhodnutí, jímž zamítl žádost žalobce o poskytnutí dotace, která byla vedena pod registračním č. CZ.01.3/0.0./18_185/0017013.
2. Tato žádost o podporu byla podána dne 18. 4. 2018. Cílem projektu mělo být pořízení tří elektromobilů pro vlastní potřebu žalobce a stejně tak i dvou nabíjecích stanic pro tyto elektromobily, s tím, že jedna tato stanice bude rychlonabíjecí (v podobě stojanu) a druhá tzv. wallbox (na fasádě budovy).
3. Přestože dne 12. 7. 2019 byl projekt doporučen výběrovou komisí k financování, zároveň byl žalobce upozorněn, že musí doložit územní rozhodnutí/stavební povolení/společné územní a stavební rozhodnutí k vybudování nabíjecích stanic. Dle žalovaného ovšem toto žalobce nedoložil.
4. Dne 27. 5. 2020 byl pak žalobce informován o ukončení administrace žádosti o podporu, jelikož nebyly splněny podmínky přiznání dotace. Žalobce podal žádost o přezkum, jemuž ovšem nebylo vyhověno. Následně bylo vydáno napadené rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl žádost o přiznání dotace.
5. Proti tomuto rozhodnutí brojí žalobce správní žalobou z 27. 10. 2020, která byla k Městskému soudu doručena téhož dne.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

6. Žalobce v žalobě uvádí, že byl přímo zkrácen na svých právech v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení  a napadené rozhodnutí tedy považuje za nezákonné a nicotné, a to z několika důvodů.
7. Především se domnívá, že jeho žádost o podporu plnila všechny uvedené podmínky pro poskytnutí dotace. Rovněž je toho názoru, že vždy postupoval v souladu s pokyny projektové manažerky, jež zastupovala žalovaného v jednání s žadateli o dotaci.
8. Zároveň žalobce uvádí, že měl právo na odstranění nedostatků žádosti o změnu projektu, kteréžto právo mu bylo upřeno žalovaným, který argumentuje, že žalobce nedoložil potřebné podklady, což je hlavním důvodem vydání napadeného rozhodnutí.
9. Žalobce dále uvádí, že napadené rozhodnutí mu nebylo doručeno poštovní službou, ani do datové schránky, ale seznámil se s ním prostřednictvím portálu IS KP 14+. Takovéto doručení je podle něj ovšem neúčinné.
10. Žalobce je také přesvědčen o tom, že byl nesprávně poučen o možnosti podat odvolání a že neposkytnutím dotace bylo zasaženo do jeho práva realizovat jeho podnikatelský záměr.
11. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že konkrétní projekt byl skutečně dne 23. 9. 2019 doporučen výběrovou komisí k financování. Zároveň byl ale téhož dne žalobce opětovně informován o tom, že má povinnost doložit k rozhodnutí o poskytnutí dotace územní rozhodnutí/stavební povolení/společné územní a stavební rozhodnutí, nebo měl doložit oficiální sdělení příslušného stavebního úřadu, že předmět realizace projektu nepodléhá územnímu/stavebnímu řízení. Rovněž byl žalobce upozorněn o tom, že maximální možný termín pro dodání těchto podkladů je 90 dní od předání informace o doporučení projektu a že je bude možné vložit funkcí „Žádost o změnu“. Požadované dokumenty ovšem žalobce dle žalovaného nedodal.
12. K samotným žalobním námitkám žalovaný uvádí, že žalobce v žalobě napadá odůvodnění (konkrétně větu ,,Žádost o podporu nesplnila podmínky pro vydání právního aktu o poskytnutí – převodu podpory“), což je nepřípustné.
13. K námitce, že žalobce postupoval podle pokynů projektové manažerky, žalovaný uvádí, že on sám postupoval v souladu se svými metodickými postupy, dokonce nad rámec svých povinností opakovaně urgoval dodání dokumentů. Kromě toho uvádí, že odpovědnost za splnění podmínek stanovených poskytovatelem pro poskytnutí dotace leží plně na žadateli o dotaci.
14. K námitce neúčinného doručení žalovaný uvádí, že podle ustanovení § 17e odst. 4 (dříve § 18 odst. 18) zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, se dokument ,,považuje za doručený okamžikem, kdy se do monitorovacího systému přihlásí žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci monitorovacího systému přístup k dokumentu.“ V následujícím ustanovení § 17e odst. 5 je rovněž upravena fikce doručení. Tato námitka je tedy podle žalovaného rovněž irelevantní.
15. Pokud jde o námitku spočívající v nesprávném poučení, je žalovaný přesvědčen, že není důvodná.
16. Na závěr svého vyjádření žalovaný podotýká, že na poskytnutí dotace není právní nárok. Žadatel dotace má pouze nárok na „řádný proces“ o poskytnutí dotace, nikoli na výsledek.

III.

Posouzení žaloby

17. Žaloba byla městskému soudu doručena 27. 10. 2020, a byla tedy podána v zákonem stanovené lhůtě dvou měsíců od doručení napadeného rozhodnutí žalobci. Městský soud v Praze napadené rozhodnutí v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal v rozsahu žalobních bodů, přičemž podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování správního orgánu.
18. Pro úplnost soud konstatuje, že usnesením č. j. 8 A 117/2020-69 ze dne 3. 11. 2022 vyzval žalobce, aby závěrečný návrh své žaloby upravil tak, aby odpovídal pravomoci soudu podle ust. § 78 soudního řádu správního.
19. Žalobce podáním ze dne 23. 11. 2022 upravil závěrečný návrh žaloby s tím, že navrhuje, aby soud vydal rozsudek, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti o poskytnutí dotace vedené pod registračním č. CZ.01.3.14/0.0/18_185/0017013 ze dne 27. 8. 2020 se zrušuje v přezkumném řízení.
20. Žalovaný v reakci na tuto úpravu petitu uvedl, že žalobce se svým návrhem ze dne 23. 11. 2022 domáhá zrušení žalobou napadeného Rozhodnutí o zamítnutí Žádosti o poskytnutí dotace vedené pod registračním č. CZ.01.3.14/0.0/0.0/18_185/0017013 ze dne 27. 8. 2020 v přezkumném řízení postupem dle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu, tedy uspokojením žalobce po podání žaloby ve správním soudnictví.
21. Žalovaný k tomu zopakoval, že na dotaci není nárok a že v případě žalobou napadeného rozhodnutí se nejedná o rozhodnutí, které by splňovalo podmínky stanovené správním řádem pro provedení přezkumného řízení. Žalovaný jakožto příslušný správní orgán nehodlal žalobce uspokojit zrušením napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení, tedy postupem dle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu, tedy ani zároveň  postupem dle § 62 odst. 1 soudního řádu správního, přičemž je to právě žalovaný, kdo je příslušným správním orgánem k provedení přezkumného řízení, a nikoli soud.
22. Soud ohledně povahy předmětné žaloby uvážil tak, že se jedná o žalobu podle ust. § 65 a násl. soudního řádu správního, nikoliv tedy za podnět ke zrušení napadeného rozhodnutí postupem podle ust. § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.
23. Skutečností je, že jak původní verze žaloby ze dne 27. 10. 2019, tak její verze upravená dne 23. 11. 2022 obsahuje odstavce [3] a [4], v nichž žalobce uvádí, že se domáhá zrušení rozhodnutí v přezkumném řízení, dle Poučení uvedeném v rozhodnutí. Toto Poučení odkazuje na postup dle  §153 odst. 1 písm. a) správního řádu.
24. Tuto formulaci však soud považuje za důsledek nesprávného pochopení Poučení, jež je součástí napadeného rozhodnutí, a jeho desinterpretaci ze strany žalobce.
25. Za podstatné tu soud pokládá to, že jak původní žaloba, tak její upravená verze,  je v záhlaví označena jako „žaloba proti rozhodnutí správního orgánu“,  a že se v ní žalobce mimo jiné domáhá přiznání odkladného účinku podle § 73 soudního řádu správního. V obou verzích pak žalobce v závěrečném návrhu výslovně žádá soud, aby vydal rozsudek (neobrací se tedy na správní orgán).
26. Konečně soud poukazuje na to, že soud v usnesení ze dne 3. 11. 2022  žalobce obsáhle poučil o svých pravomocích podle soudního řádu správního, takže žalobci muselo být zřejmé, v  řízení jakého druhu bude jeho věc rozhodována, a žalobce ve své reakci na to neuvedl nic, čím by dal najevo, že s takovým postupem nesouhlasí, resp. že se domáhá vyřízení své věci v jiném řízení.
27. Pokud pak jde o napadené rozhodnutí, je zřejmé, že jím bylo rozhodnuto o žádosti žalobce o poskytnutí dotace s konečnou platností, že se tak stalo poté, co žalobce uplatnil dne 8. 6. 2022 žádost o přezkum a že proti napadenému rozhodnutí nelze  uplatnit řádný opravný prostředek, obnova řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu. Byly tedy splněny základní podmínky pro přezkum rozhodnutí postupem podle soudního řádu správního (viz ust. § 5 soudního řádu správního).
28. Městský soud v Praze posoudil pak věc takto:
29. Podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. „Soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.“
30. Podle § 68 odst. 1 s. ř. správní orgán uvede v odůvodnění rozhodnutí ,,důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.“
31. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 9. 6. 2004, č. j. 5 A 157/2002 – 35 k nepřezkoumatelnosti přihlíží soud ex officio, k jejímu vyslovení soudem tedy není třeba, aby jí žalobce uváděl jako žalobní důvod.
32. Žalovaný odůvodnil napadené rozhodnutí toliko větou „Správní orgán zhodnotil veškeré relevantní podklady, zvážil všechny zjištěné okolnosti a skutečnosti týkající se vedeného správního řízení a dospěl k závěru, že výše uvedená žádost o poskytnutí dotace je nevyhovující.“ K této větě žalovaný připojil několik vět kurzívou, pravděpodobně přejatých z jiného dokumenty, jímž byl žalobce informován o tom, že jeho žádosti nebylo vyhověno z důvodů nedoložených povinných příloh.
33. Z ustálené judikatury správních soudů vyplývá, že z odůvodnění rozhodnutí musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestřené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů.
34. Z odůvodnění rozhodnutí o odvolání tak musí být patrný především dosavadní průběh a výsledek správního řízení v míře potřebné pro zasazení rozhodnutí o věci do patřičného skutkového a právního kontextu. Zejména však musí být z odůvodnění zřejmé, jak správní orgán naložil s námitkami účastníka řízení obsaženými v podaném opravném prostředku, proč považuje účastníkovy námitky za liché, mylné nebo vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, případně zda shledal jiné vady řízení, k nimž byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti.
35. Pokud jde o obsah pojmu nepřezkoumatelnosti, odkazuje soud na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudky ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003-52, ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004-73, č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005-44, č. 689/2005 Sb. NSS, ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 29/2007-64, nebo ze dne 25. 5. 2006, č. j. 2 Afs 154/2005-245, ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017-38), ze které se podává, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže není zřejmé, jakými úvahami se soud či správní orgán řídil při naplňování zásady volného hodnocení důkazů či utváření závěru o skutkovém stavu; z jakého důvodu nepovažoval za důvodnou právní argumentaci v žalobě či odvolání nebo vyjádření; proč považoval (žalobní) námitky za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč subsumoval skutkový stav pod zvolené právní normy.
36. Soud konstatuje, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela absentuje jakýkoliv popis geneze celého případu, zejména však chybí argumentace ohledně vypořádání se s námitkami žalobce (nebo i jen jejich prosté uvedení). Kromě stručné a zcela nekonkrétní poznámky, že žalobce nedodal povinné přílohy, žalovaný neuvedl žádné důvody, které jej vedly k vydání napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí tedy naplňuje definici nepřezkoumatelnosti podle výše citované judikatury Nejvyššího správního soudu. 

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

37. Na základě shora uvedeného dospěl městský soud k závěru, že žaloba je důvodná a napadené rozhodnutí proto podle ust. § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního zrušil a věc vrátil podle ust. § 78 odst. 4 soudního řádu správního vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
38. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce měl ve věci úspěch a jeho náklady řízení se stávají ze zaplaceného poplatku z podané žaloby ve výši 3000 Kč a z návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1000 Kč. Náhradu v celkové výši 4000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 16. prosince 2022

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu