Vol 40/2023 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka (soudce zpravodaj), Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: Mgr. Karel Janeček, MBA, Ph.D., zastoupeného JUDr. Janem Šťovíčkem, Ph.D., advokátem, sídlem Malostranské náměstí 5/28, Praha 1, a účastníků řízení: 1) Ing. Petr Pavel, M.A., a 2) Ing. Tomáš Kulhánek, MBA, oba zastoupeni JUDr. Františkem Vyskočilem, Ph.D., advokátem, sídlem Voršilská 130/10, Praha 1, a 3) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, týkající se návrhu na vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky,
takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Předmětem projednávané věci je otázka, zda může kandidát na funkci prezidenta republiky, jehož kandidátní listina byla Ministerstvem vnitra odmítnuta z důvodu nesplnění podmínek pro registraci, napadat výsledky prezidentských voleb námitkami týkajícími se jeho registrace.
[2] Navrhovatel podal dne 1. 2. 2023 u Nejvyššího správního soudu návrh, kterým se domáhá vyslovení neplatnosti zvolení Ing. Petra Pavla, M.A., prezidentem republiky a opakování voleb.
[3] Návrh obsáhle odůvodňuje odmítnutím své kandidátní listiny na funkci prezidenta republiky, čímž byl dle jeho názoru hrubě ovlivněn výsledek voleb. Jeho argumentace napadá podmínky pro registraci, nerovnost tzv. občanských kandidátů a kandidátů s podporou poslanců či senátorů, způsob výběru vzorků při kontrole správnosti a úplnosti podpisů občanů na petičních listinách a poukazuje na dopady současného (dle jeho názoru neústavního a nezákonného) výkladu zákona upravujícího volbu prezidenta republiky na odmítnutí jeho kandidátní listiny.
[4] Účastníci 1) a 2) ve svém vyjádření uvádí, že v průběhu volby prezidenta republiky nedošlo k žádnému porušení zákona a argumenty navrhovatele se shodují s těmi, které uvedl ve svém návrhu v řízení o ochraně ve věci registrace své kandidátní listiny pro volbu prezidenta republiky. Neshledávají tak důvod, aby se jimi soud znovu zabýval. Návrh navrhují jako nedůvodný zamítnout.
[5] Nejvyšší správní soud nejdříve konstatuje, že jsou splněny všechny podmínky řízení. Návrh obsahuje zákonem stanovené náležitosti [§ 37 odst. 3 a § 93 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] a byl podán osobou oprávněnou (§ 90 odst. 5 s. ř. s.) ve lhůtě sedmi dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky [§ 66 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbě prezidenta“)] u věcně a místně příslušného soudu (§ 68 zákona o volbě prezidenta republiky).
[6] Návrh není důvodný.
[7] Volební stížnost jako taková napadá výlučně proces registrace kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky. Nejvyšší správní soud však setrvale judikuje, že v rámci řízení ve věcech neplatnosti voleb a hlasování podle § 90 s. ř. s. nelze brojit proti vadám v registraci kandidátní listiny (z poslední doby například usnesení ze dne 13. února 2018, č. j. Vol 30/2018‑21). K napadení registrace slouží samostatné řízení týkající se ochrany ve věcech registrace podle § 89 s. ř. s. a § 65 zákona o volbě prezidenta republiky. Ve volebním soudnictví se totiž „uplatňuje zásada souslednosti jednotlivých přezkoumávaných volebních fází, což znamená, že po uzavření některé fáze volebního procesu nelze tutéž fázi znovu otevírat a zpětně zpochybňovat. Tato zásada se projevuje v právní úpravě třemi samostatnými řízeními, která spadají pod volební soudnictví: řízení o ochraně ve věcech seznamu voličů (§ 88 s. ř. s.), řízení o ochraně ve věci registrace kandidátů a kandidátních listin (§ 89 s. ř. s.) a konečně řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb, volby kandidáta nebo hlasování (§ 90 s. ř. s.)“ (usnesení ze dne 10. listopadu 2016, č. j. Vol 4/2016‑191, č. 3522/2017 Sb. NSS).
[8] Rozhodnutí Ministerstva vnitra o registraci kandidátních listin pro nyní proběhlou volbu prezidenta byla předmětem přezkumu v několika řízeních před Nejvyšším správním soudem, který rozhodl o registraci kandidátní listiny kandidáta Karla Diviše (usnesení ze dne 13. prosince 2022, č. j. Vol 7/2022‑87), zamítl návrh na zrušení rozhodnutí o odmítnutí registrace kandidátní listiny nynějšího navrhovatele Karla Janečka (usnesení ze dne 13. prosince 2022, č. j. Vol 9/2022‑38), zamítl návrh na zrušení rozhodnutí o odmítnutí registrace kandidátní listiny kandidáta Pavla Zítka (usnesení ze dne 7. prosince 2022, č. j. Vol 10/2022‑20) a zrušil rozhodnutí o registraci kandidátní listiny kandidátky Denisy Rohanové (usnesení ze dne 13. prosince 2022, č. j. Vol 16/2022‑48). S výjimkou prvního byly proti všem těmto rozhodnutím podány ústavní stížnosti, které Ústavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněné (usnesení ze dne 3. ledna 2023, sp. zn. Pl. ÚS 36/22, ve věci Karla Janečka, usnesení ze dne 3. ledna 2023, sp. zn. Pl. ÚS 35/22, ve věci Pavla Zítka a usnesení ze dne 10. ledna 2023, sp. zn. Pl. ÚS 37/22, ve věci Denisy Rohanové).
[9] V důsledku rozhodnutí Ministerstva vnitra o registraci kandidátních listin, respektive o odmítnutí jejich registrace, a navazujících rozhodnutí Nejvyššího správního soudu byly pro volbu prezidenta republiky zaregistrovány kandidátní listiny devíti kandidátů. Část z nich Nejvyšší správní soud přezkoumal v řízení k tomu určeném, ty zbývající žádný z oprávněných navrhovatelů nezpochybnil. V obou případech jsou rozhodnutí o registraci pravomocná a ve fázi posuzování platnosti volby prezidenta podle § 90 s. ř. s. se již nelze zabývat tím, zda v registračním řízení byl, či nebyl porušen zákon. To ostatně plyne i z § 66 odst. 1 zákona o volbě prezidenta republiky, který spojuje zjišťované porušení zákona s hrubým ovlivněním výsledku volby (již registrovaného) kandidáta na prezidenta.
[10] Z uvedeného vyplývá, že navrhovatel nemůže v řízení o vyslovení neplatnosti volby prezidenta úspěšně uplatnit argumentaci ohledně svého „nevpuštění“ do prezidentské volby.
[11] Stranou nelze ponechat ani to, že navrhovatel v projednávaném případě je jeden z nezaregistrovaných kandidátů, který se u Nejvyššího správního soudu bránil proti svému nezaregistrování již dříve. Současný návrh je tak fakticky jeho snahou zvrátit pravomocné usnesení potvrzující jeho nezaregistrování, které obstálo i v přezkumu před Ústavním soudem. Dle něj „napadená rozhodnutí byla patřičně odůvodněna, správní orgán i soud srozumitelně a logicky uvedly, z jakých skutečností vycházely, jakými úvahami se při rozhodování řídily a které předpisy aplikovaly. Ústavní soud neshledává, že by ústavní stížností napadená rozhodnutí byla projevem svévole, či v extrémním rozporu s principy spravedlnosti“ (usnesení ÚS sp. zn. Pl. ÚS 36/22, bod 45.). Pro úplnost lze dodat, že Ústavní soud se již v předchozím řízení vypořádal s námitkami vůči navrhovatelovu nezaregistrování, které jsou obsahem i nyní projednávaného návrhu (body 47. až 49. citovaného usnesení).
[12] Jelikož navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky z důvodů, které v tomto typu řízení není možné uplatnit (nezaregistrování navrhovatele jako kandidáta), Nejvyšší správní soud shledal návrh nedůvodným, a proto jej zamítl.
[13] O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. února 2023
Tomáš Langášek
předseda senátu