USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci

žalobkyně: J. V. Z.

bytem X

zastoupená advokátkou JUDr. Ivanou Kožíškovou

sídlem Buzulucká 678/6, Praha

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 81/11, Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 10. 2022, č. j. 129434/2022/KUSK,

takto:

1.                      Žaloba se odmítá.
2.                   Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací z účtu Krajského soudu v Praze zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 2. 1. 2023 domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Říčany (dále jen „stavební úřad“) ze dne 28. 6. 2022, č. j. 187026/2022-MURI/OSÚ/1079 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím stavební úřad povolil výjimku z § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů pro umístění stavby protihlukové stěny na pozemku p. č. X, k. ú. X (dále jen „stavba“). Žalobkyně namítá nezákonnost prvostupňového a napadeného rozhodnutí.
2. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.
3. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.
4. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 30. 7. 2013, č. j. 8 As 8/2011-66, č. 2908/2013 Sb. NSS, dospěl k závěru, že „[r]ozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu zpravidla nezakládá práva a povinnosti fyzických a právnických osob samo o sobě, ale až ve spojení s navazujícím aktem správního orgánu, kterým je rozhodováno o celém předmětu řízení. Takové rozhodnutí lze proto soudně přezkoumat pouze v režimu § 75 odst. 2 s. ř. s. Samostatně soudně přezkoumatelným ve smyslu § 65 s. ř. s. by bylo rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu pouze v případě, pokud by po jeho vydání nebylo k uskutečnění příslušného stavebního záměru zapotřebí žádného navazujícího úkonu stavebního úřadu.“ (zvýraznění provedl soud). Rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu může být subsumovaným správním aktem i ve vztahu k rozhodnutí o dodatečném povolení stavby (srov. např. rozsudek NSS ze dne 17. 8. 2022, č. j. 2 As 213/2021-49).
5. Ze žaloby, prvostupňového a napadeného rozhodnutí, která žalobkyně připojila k žalobě, vyplývá, že stavební úřad zahájil řízení o odstranění nepovolené stavby. Stavebníci nepovolené stavby požádali o dodatečné povolení stavby, a stavební úřad proto přerušil řízení o odstranění nepovolené stavby. Stavební úřad následně rozhodl o dodatečném povolení stavby „zdi/oplocení“. Žalovaný však toto rozhodnutí zrušil, neboť se nejednalo o stavbu zdi/oplocení, ale o protihlukovou zeď. Stavebníci proto upravili žádost o dodatečné povolení stavby a zároveň požádali o povolení výjimky pro umístění stavby. Žádost o povolení výjimky pro umístění stavby stavební úřad projednával samostatně před vydáním rozhodnutí o dodatečném povolení stavby.
6. Z výše uvedeného vyplývá, že se nejedná o situaci, kdy by po vydání rozhodnutí o výjimce nebylo potřeba žádného navazujícího úkonu stavebního úřadu. Stavební úřad bude nyní pokračovat v projednávání žádosti o dodatečné povolení stavby (protihlukové stěny). Prvostupňové rozhodnutí o povolení výjimky proto nemá povahu rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s., jelikož samo o sobě není zásahem do práv či povinností žalobkyně. Nelze tedy sice brojit samostatně přímo proti rozhodnutí o výjimce, lze však brojit proti jeho důsledkům v rámci soudního přezkumu rozhodnutí ve věci samé. V projednávané věci tedy může žalobkyně brojit proti vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a v rámci soudního přezkumu může uvést i námitky týkající se rozhodnutí o výjimce. Soudní přezkum je tedy v souladu s čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené pod č. 2/1993 Sb., umožněn až v rámci konečného rozhodnutí dle § 75 odst. 2 s. ř. s.
7. Soud proto musel žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba byla odmítnuta.
9. Jelikož byl návrh odmítnut, soud ve smyslu § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) vrátil žalobkyni zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Soudní poplatek bude žalobkyni vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 5. ledna 2023

Mgr. Jan Čížek, v. r.

předseda senátu