[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové ve věci žalobce: M. Š., nar. X, bytem X, zastoupen Mgr. Martinem Štuksou, advokátem, se sídlem Kaplická 1037/12, Praha 4, proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 9. 2020, č.j. SPU 284351/2020,

   takto:

I.  Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]      Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, sekce majetku státu, oddělení restitucí ze dne 16. 9. 2020, č.j. SPU 284351/2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti usnesení Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Praha ze dne 17. 6. 2020, č.j. SPU 194098/2020, sp.zn. 1RP12042/2018-5372017 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím bylo podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zastaveno řízení o části návrhu celkem 15 osob, včetně žalobce, na vydání těchto zemědělských nemovitostí dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“): dle bývalého pozemkového katastru (PK) parc.č. XA (role), XB (role), XC (role), XD (role), XE (role), XF (role), XG (role), XH (pastvina) a XI (role), vše v k.ú. X.

[2]      Žalobce namítal, že žalovaný se při svém posuzování prvostupňového rozhodnutí zcela nevypořádal s posouzením odvolací námitky žalobce, že správní orgán I. stupně rozhoduje podle odůvodnění svého rozhodnutí opakovaně o věci, v níž již rozhodl, resp. v jakém rozsahu současné rozhodnutí překrývá rozhodnutí dřívější, i když toto je pro právní posouzení a důvody, které k němu vedly, při rozhodování o předmětu řízení dle žalobce to nejdůležitější. Žalobce uvedl, že pokud odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že předmětné pozemky již byly v minulosti příslušným žadatelům vydány, pak dle žalobce nebylo třeba vydávat opakované rozhodnutí. Žalovaný se jako odvolací správní orgán s touto námitkou nijak nevypořádal. Žalobce dále namítal, že sloučení pozemku s jinými neznamená zánik pozemku, ale jeho změnu přičemž je rozhodující právě to, jak se obsahově překrývají. Tyto otázky nebyly v řízení před správními orgány vyjasněny a důkazně podloženy.

[3]      Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud zrušil jak žalobou napadené rozhodnutí, tak rozhodnutí prvostupňové.

[4]      Žalovaný v písemném vyjádření k podané žalobě navrhoval její zamítnutí. Odkázal na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 18A 69/2020 s tím, že nárok uplatněný žalobcem ani zčásti neuznává. Dále označil podanou žalobu za zmatečnou a neurčitou, přičemž žalobní petit nemá oporu ve skutkových tvrzeních. Žalovaný dále uvedl, že v rozhodnutích, na něž správní orgán I. stupně odkázal, je uveden i současný stav dle Katastru nemovitostí. Tato rozhodnutí byla žalobci poskytnuta správním orgánem ve fotokopiích. Dále konstatoval, že důvodem zastavení řízení je fakt, že předmětné pozemky v rozhodnutí uvedené nepřešly na stát v rozhodném období, a proto o nich správní orgán nemohl rozhodovat – nebyly tedy splněny podmínky dle ustanovení § 4 odst. 1, popř. 2 a ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) až u) zákona o půdě. Rovněž pak žalovaný zdůraznil, že žalobce ve svém odvolání sdělil, že jej odůvodňuje nesprávným právním posouzením věci navazujícím na nesprávná skutková zjištění a že rozsah a složitost si vyžadují porovnání historických pozemků a nakládání s nimi, a proto bude odvolání podrobně odůvodněno po projednání s odvolatelem a doplněno ve lhůtě 15 dnů. Žalobce však žádné doplnění odvolání neučinil.

[5]      Při ústním jednání konaném před soudem dne 15. 12. 2022 setrvali účastníci řízení na svých dříve uplatněných argumentech. Zástupce žalobce uvedl, že parcela PK XB není uvedena v knihovní vložce č. X pozemkové knihy k.ú. X, ale je tam uveden již nový pozemek PK XK. Dále vyjádřil pochybnosti ohledně identifikace pozemku PK XJ, resp. PK XL, neboť v rozhodnutích pozemkového úřadu č.j. PÚ 27/98 a č.j. PÚ 1496/97 je uvedeno právě toto druhé označení pozemku, přičemž nesedí ani údaje o výměře tohoto pozemku.

[6]      Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti:

[7]      Dne 8. 1. 1992 uplatnili u pozemkového úřadu návrh na vydání nemovitostí uvedených v knihovních vložkách č. X, X a X pozemkové knihy v k.ú. X žadatelé E. B., L. V., M. V., J. U., J. B., O. B., M. P. a R. Z. Správní orgán s ohledem na skutečnost, že původní žadatelé zemřeli, jednak jako s účastníky řízení s právními nástupci těchto žadatelů, a to: J. B., M. Š. (žalobce), PhDr. M. Ž., PaedDr. L. N., D. P., J. V., H. Z., A. P., M. V. V., R. Š., Mgr. D. S., B. B., Ing. J. V., MUDr. M. P. a J. J.

[8]      Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 17. 6. 2020, č.j. SPU 194098/2020, bylo dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) zastaveno řízení o části návrhu výše uvedených osob o vydání předmětných nemovitostí v k.ú. X. V odůvodnění tohoto rozhodnutí pozemkový úřad uvedl, že bylo zjištěno, že parcely dle PK uvedené ve výroku rozhodnutí nepřešly do vlastnictví československého státu. V knihovní vložce č. X a č. X pozemkové knihy pro k.ú. X je v oddíle „A“ uvedeno, že parcely dle PK byly v roce 1949 sloučeny do následujících parcel:

- parcela PK XA byla sloučena do parcely PK XJ, o které již bylo pozemkovým úřadem částečně pravomocně rozhodnuto pod č.j. PÚ 27/98 ze dne 27. 1. 1998; č.j. PÚ 1496/97 ze dne 27. 1. 1998; a č.j. PÚ 11819/93 ze dne 19. 12. 1994;

- parcela PK XB byla sloučena do parcely PK XK, o které již bylo pozemkovým úřadem pravomocně rozhodnuto pod č.j. PÚ 11819/93 ze dne 19. 12. 1994; č.j. PÚ 511/00 ze dne 7. 5. 2001; č.j. PÚ 5114/92 ze dne 22. 6. 2001 a č.j. PÚ 901/99 ze dne 28. 5. 2001;

- parcely PK XC, XD a XE byly sloučeny do parcely PK XM, o které již bylo pozemkovým úřadem pravomocně rozhodnuto pod č.j. PÚ 3431/92 ze dne 1. 10. 2002 a č.j. PÚ 1880/96 ze dne 19. 7. 1996;

- parcely PK XF a XG byly sloučeny do parcely PK XN, o které již bylo pozemkovým úřadem pravomocně rozhodnuto pod č.j. PÚ 3431/92 ze dne 1. 10. 2002 a č.j. PÚ 1880/96 ze dne 19. 7. 1996;

- parcely PK XH a XI byly sloučeny do parcely PK XO, o které již bylo pozemkovým úřadem pravomocně rozhodnuto pod č.j. PÚ 3431/92 ze dne 1. 10. 2002 a č.j. PÚ 1880/96 ze dne 19. 7. 1996.

[9]      Z toho důvodu dospěl pozemkový úřad k závěru, že řízení podle zákona o půdě se k předmětným nemovitostem stalo zjevně bezpředmětným, neboť o těchto parcelách již bylo pozemkovým úřadem rozhodnuto.

[10]  Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí dne 3. 7. 2020 odvolání, ve kterém namítal nesprávné právní posouzení věci navazující na nesprávná skutková zjištění s tím, že rozsah rozhodnutí a složitost si vyžadují porovnání historických pozemků a nakládání s nimi.

[11]  Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 16. 9. 2020, č.j. SPU 284351/2020, bylo odvolání žalobce zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno.

[12]  V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný uvedl, že ze správního spisu bylo zjištěno, že skutečně došlo ke sloučení předmětných parcel podle ohlašovacího listu č. X a č. X ještě před jejich přechodem na stát a bylo zaznamenáno dne 21. 1. 1949 ve vložkách č. X a X pozemkové knihy pro k.ú. X v části A II. Ve vložce č. X je zápis uveden pod běžným číslem 9, ve vložce č. X pod běžným číslem X. Dle žalovaného tak bylo prokázáno sloučení předmětných parcel do parcel dle PK XJ, XK, XM, XN a XO, v k.ú. X ještě před přechodem pozemků na stát v důsledku jejich odnětí bez náhrady postupem dle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. Výměr o výkupu dle uvedeného zákona byl vydán později než provedené sloučení, a to dne 28. 5. 1949. Předmětné parcely tak již nebyly v době majetkové křivdy součástí bývalého PK, a proto nelze o uplatněném nároku na navrácení těchto parcel rozhodovat meritorně podle ustanovení § 9 odst. 4 zákona o půdě. Nadto uvedl, že o nároku na navrácení parcel dle PK č. XK, XM, XN a XO, k.ú. X bylo již pozemkovým úřadem pravomocně rozhodnuto, a rovněž tak o části parcely dle PK č. XJ, k.ú. X – zbytek této parcely je předmětem dalšího rozhodování správního orgánu dle zákona o půdě. Předmětné parcely pak rovněž nejsou nyní ani součástí katastru nemovitostí.

[13]  Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

[14]  Podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu: „Řízení o žádosti správní orgán zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou.“

[15]  Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2010, č.j. 10 Ca 15/2009-49 platí, že „bezpředmětnost žádosti je nutno vnímat jako stav, kdy jakýmkoli rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele. Nelze ji zaměňovat s právní nepřípustností ani s nesplněním podmínek pro vyhovění žádosti.“

[16]  Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2011, č.j. 57A 128/2010-56 vyplývá, že „přezkoumává-li soud zákonnost výroku rozhodnutí, jímž došlo k zastavení správního řízení z některého z důvodů uvedených v § 66 odst. 1 správního řádu z roku 2004, nemůže se v řízení o žalobě proti takovému rozhodnutí zabývat ničím jiným, než posouzením otázky, zda zde byl či nebyl důvod pro zastavení správního řízení.“

[17]  Z uvedených důvodů se tedy soud při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí zabýval pouze tím, zda byl v nyní projednávané věci dán důvod pro zastavení (části) řízení dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

[18]  Řízení bylo zastaveno o části návrhu celkem 15 osob (pozn. soudu: právních nástupců původních žadatelů o vydání pozemků) ohledně vydání těchto zemědělských nemovitostí dle zákona o půdě: dle bývalého PK parc.č. XA (role), XB (role), XC (role), XD (role), XE (role), XF (role), XG (role), XH (pastvina) a XI (role), vše v k.ú. X. Důvodem pro zastavení řízení byla skutečnost, že v průběhu řízení bylo zjištěno, že výše uvedené parcely byly ještě před přechodem na stát v důsledku jejich odnětí bez náhrady postupem dle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě sloučeny do parcel PK č. XJ, XK, XM, XN a XO, v k.ú. X. Z toho důvodu pak nebylo možno o uplatněném nároku na navrácení těchto parcel meritorně rozhodovat ve smyslu ustanovení § 9 odst. 4 zákona o půdě.

[19]  Soud dospěl k závěru, že závěry správních orgánů ve vztahu k důvodu zastavení řízení pro zjevnou bezpředmětnost žádosti plně obstojí, neboť mají oporu v předloženém správním spisu. V daném případě by totiž skutečně jakýmkoli rozhodnutím o žádosti (kladným či záporným) nemohlo dojít k žádné změně v právním postavení žalobce, neboť de facto nebylo o čem rozhodovat, jelikož předmětné pozemky vůbec na stát nepřešly, neboť byly ještě před tímto přechodem sloučeny do jiných parcel.

[20]  Ze správního spisu totiž vyplývá, že ke sloučení předmětných parcel došlo podle ohlašovacího listu č. X a č. X, přičemž bylo zaznamenáno dne 21. 1. 1949 ve vložkách č. X (pod běžným číslem 9) a č. X (pod běžným číslem X) pozemkové knihy pro k.ú. X v části A II. Výměr o výkupu dle zákona č. 46/1948 Sb. pak byl vydán později než bylo provedeno sloučení, a to dne 28. 5. 1949. Z těchto zjištěných skutečností tak dle soudu vyplývá, že předmětné parcely skutečně nebyly v době majetkové křivdy součástí bývalého pozemkového katastru, a proto nebylo možno o jejich navrácení rozhodovat meritorně podle ustanovení § 9 odst. 4 zákona o půdě.

[21]  Správní orgány pak zcela správně ve svých rozhodnutích upozornily na to, že o nároku na navrácení parcel dle PK č. XJ (z části), XK, XM, XN a XO, k.ú. X, bylo vydáno pravomocné rozhodnutí. Z této skutečnosti vyplývá, že nároky týkající se parcel, do kterých byly původní parcely obsažené v žádosti sloučeny, nezůstaly nevypořádány, s výjimkou části parcely dle PK č. XJ, jejíž zbytek byl v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí předmětem dalšího rozhodování správního orgánu dle zákona o půdě.

[22]  Soud z obsahu správního spisu ve vztahu k jednotlivým parcelám ověřil, že byla dříve vydaná tato pravomocná rozhodnutí:

1) parcela PK č. XA byla sloučena do parcely PK XJ – rozhodnutí pozemkového úřadu pod č.j. PÚ 27/98 ze dne 27. 1. 1998; č.j. PÚ 1496/97 ze dne 27. 1. 1998; a č.j. PÚ 11819/93 ze dne 19. 12. 1994;

2) parcela PK XB byla sloučena do parcely PK XK – rozhodnutí pozemkového úřadu  pod č.j. PÚ 11819/93 ze dne 19. 12. 1994; č.j. PÚ 511/00 ze dne 7. 5. 2001; č.j. PÚ 5114/92 ze dne 22. 6. 2001 a č.j. PÚ 901/99 ze dne 28. 5. 2001;

3) parcely PK XC, XD a XE byly sloučeny do parcely PK XM – rozhodnutí pozemkového úřadu pod č.j. PÚ 3431/92 ze dne 1. 10. 2002 a č.j. PÚ 1880/96 ze dne 19. 7. 1996;

4) parcely PK XF a XG byly sloučeny do parcely PK XN – rozhodnutí pozemkového úřadu pod č.j. PÚ 3431/92 ze dne 1. 10. 2002 a č.j. PÚ 1880/96 ze dne 19. 7. 1996;

5) parcely PK XH a XI byly sloučeny do parcely PK XO – rozhodnutí pozemkového úřadu pod č.j. PÚ 3431/92 ze dne 1. 10. 2002 a č.j. PÚ 1880/96 ze dne 19. 7. 1996.

[23]  K žalobní námitce, že se žalovaný nevypořádal s posouzením odvolací námitky, v jakém rozsahu současné rozhodnutí překrývá rozhodnutí dřívější, soud uvádí, že žalobce se v podaném odvolání odkazoval na historické porovnání pozemků a nakládání s nimi, avšak své tvrzení v tomto směru nikdy nedoplnil, ačkoliv to v něm deklaroval. Stejně tak ani v řízení před soudem žalobce tuto svou námitku nijak nepodložil. Lze proto plně aprobovat porovnání pozemků a historický exkurz, který provedly správní orgány, jež si nahlédnutím do příslušných pozemkových knih ověřily, že předmětné parcely, o nichž bylo následně zastaveno řízení, nikdy nepřešly na stát, neboť byly sloučeny do jiných parcel, o kterých pak bylo vydáno několik rozhodnutí. Ta jsou rovněž obsažena ve správním spisu.

[24]  Dle soudu lze jednoznačně dovodit, že řízení bylo zastaveno ohledně konkrétních pozemků vymezených čísly pozemků dle pozemkového katastru (PK), přičemž spisový materiál obsahuje u těchto pozemků podklady pro jejich dostatečnou identifikaci.

[25]  K argumentu žalobce, že již nebylo třeba vydávat opakované rozhodnutí, pokud již byly předmětné pozemky v minulosti příslušným žadatelům vydány, soud uvádí, že v daném případě správní orgány rozhodovaly procesně (řízení zastavily), nikoliv meritorně o samotném nároku na vydání pozemků, tudíž nerozhodovaly o vydání či nevydání nárokovaných nemovitostí. Dle názoru soudu bylo zastavení řízení v části týkajících se specifikovaných parcel na místě, neboť původní uplatněný nárok je nutné vypořádat celý, ať už procesně nebo meritorně.

[26]  K námitce žalobce ohledně nesrovnalostí čísla pozemku PK XJ, resp. PK XK, kterou žalobce uplatnil při jednání před soudem, soud uvádí, že tato námitka jednak zůstala v rovině tvrzení (žalobce ji nijak důkazně nepodložil) a jednak tato námitka byla vznesena opožděně. K tomu soud připomíná, že nové žalobní námitky je nutné uplatnit, resp. ty dosavadní o nové rozšířit, jen ve lhůtě pro podání žaloby, která činí dva měsíce od oznámení napadeného rozhodnutí (ustanovení § 71 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 72 odst. 1 s.ř.s.). K doručení napadeného rozhodnutí žalobci (jeho zástupci) došlo dle doručenky ve spise dne 17. 9. 2020 (lhůta uplynula 18. 11. 2020). Soud se proto nemohl danou námitkou, uplatněnou až dne 15. 12. 2022, blíže zabývat. Připomenout pak lze rovněž tu skutečnost, že tato námitka nebyla uplatněna ani v odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí.

[27]  K odkazu žalovaného na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 18A 69/2020 soud pro přehled věci doplňuje, že předmětem přezkumu v této věci bylo rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7. 2020, č.j. SPU 215571/2020, jímž bylo k odvolání žalobce částečně změněno, fakticky však zcela potvrzeno rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. Praha ze dne 21. 4. 2020, č.j. SPU 089483/2020, jímž bylo podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastaveno řízení o části návrhu žalobce a dalších osob na vydání zemědělských nemovitostí dle zákona o půdě podle bývalého PK parc.č. XP (část), XQ, XR, XS (část), XT (část), XU (část) a XV (část). Správní orgány ve vztahu k těmto parcelám zjistily, že se jedná o parcely dle katastru nemovitostí parc. č. XZ, XAA, XBB (díl h1 dle geometrického pánu z 5. 6. 1993), XCC (díl k1 a m1), XDD, XEE, XFF, XGG, XHH a XII, přičemž tyto nepřešly na československý stát některým ze způsobů uvedených v ustanovení § 6 odst. 1 zákona o půdě. Rozsudkem ze dne 24. 1. 2022, č.j. 18A 69/2020-69 zdejší soud podanou žalobu zamítl.

[28]  Ze všech shora uvedených důvodů proto soud neshledal žalobu důvodnou a podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl.

[29]  Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 15. prosince 2022

JUDr. Ladislav Hejtmánek

předseda senátu