[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci  

žalobce:  R. H.

zastoupený JUDr. Zdeňkou Doležílkovou, advokátkou,

sídlem Ovesná 7, 724 00 Ostrava

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2021, ve věci invalidního důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.      Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 26. 11. 2021 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2021, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla žalobcovy námitky proti svému prvostupňovému rozhodnutí ze dne 4. 8. 2021, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a toto prvostupňové rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod, potvrdila.

2.      V žalobě žalobce napadenému rozhodnutí vyčítá nesprávné posouzený pokles své pracovní schopnosti, který je vyšší než 30%. Uvedený závěr žalované není žádným prokazatelným a relevantním způsobem zjištěn ani odůvodněn. Namítl nedostatečné posouzení svého zdravotního stavu. Jeho artróza 1. stupně kyčelních kloubů je komplikován nálezem „Rtg.-z ¼ insuf. střešení bilat“, což je bolestivé a omezující v běžných činnostech. Artrózu považoval za rozhodující příčinu nepříznivého zdravotního stav. Ortoped nadto  zjistil zhoršenou intoleranci běžné zátěže nosných kloubů a páteře a dokonce uvedl „citlivost bolestivosti LpLs kyčelního kloubu vpravo“. V posudku nebylo uvedeno odstranění srůstů  břiše dne 26. 5. 2020 a recidivující orchialgie, nebylo zohledněno ani diagnosticky nezařazené recidivující bolesti v pravém třísle, kdy posudkové lékařky mohly zvážit jiné vyšetření. K prokázání svého zdravotního stavu navrhl zprávu MUDr. R. V. z 14. 1. 2022.

3.      Žalovaná ve svém vyjádření popsala dosavadní průběh řízení a uvedla, že oba v jeho průběhu vypracované lékařské posudky považuje za objektivní. S ohledem na námitky žalobce pak navrhla důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR.

4.      Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 2. 11. 2020 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

5.      Z připojeného posudkového spisu žalobce krajský soud zjistil, že žalobce je vyučený strojní mechanik, pracoval jako obsluha CNC stroje. Posudkovým lékařem OSSZ Nový Jičín nebyl uznán invalidní. Posudek stanovil pokles pracovní schopnosti žalobce na 30% podle kapitoly XIII, oddílu B, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 369/2009 Sb., když rozhodujícím příčinou nepříznivého zdravotního stavu je regredující pravostranný biradikulární iritační kořenový syndrom L5 a S1  s poruchou dynamiky LSp z dysfunkce LSp, funkční postižení lehké. O námitkách žalobce rozhodla žalovaná nyní napadeným rozhodnutím na základě posudku lékaře ČSSZ z 2. 11. 2021, který dopěl k stejnému závěru o poklesu pracovní schopnosti žalobce., přičemž rozhodující příčinou by shledán chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře na podkladě degenerativních změn, klinicky s regredujícím kořenově iritačním syndromem L5, S1 vpravo, bez průkazu hernie disku či významné stenozy, postižení funkčně lehké.

6.      Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 8. 4. 2022, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 11. 11. 2021, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedkyně komise, dalšího lékaře s odborností neurologie a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“). Posudková komise konstatovala, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře na podkladě degenerativních změn, s poruchou statodynamické funkce, s regredujícím kořenově iritačním syndromem L5, S1 vpravo, bez průkazu hernie disku či významné stenozy. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XII, oddílu E položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na horní hranici 20 %, vzhledem k dalším chorobným stavům. Pro náročnost profese došlo k navýšení poklesu podle ustanovení § 3 odst. 1 řečené vyhlášky o 10%.

7.      Vzhledem k námitkám žalobce soud nechal posudek doplnit o zodpovězení otázky vlivu artrózy a orchialgie na pokles pracovní schopnosti žalobce; dále k pracovní rekomandaci. Posudková komise v tomtéž složení dne 15. 9. 2022 na svých posudkových závěrech setrvala. Uvedla, že artróza není posudkově významnější, neboť nejsou naplněny posudková kritéria pro středně těžké funkční postižení dvou a více nosných kloubů nebo funkčně významné omezení většiny malých kloubů rukou nebo nohou, které z lékařských zpráv nevyplývá; není ani dokumentováno zánětlivé onemocnění kloubní. Orchialgie byla zohledněna jako další chorobný stav, která však nezakládá sama vznik invalidity. K pracovní rekomandaci komise uvedla, že je schopen vykonávat dosavadní povolání mechanika pouze v případě vyloučení těžké fyzické práce s přenášením nadlimitních břemen.

8.      Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43).

9.      Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

10.  V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek a jeho doplnění. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností neurologie lékařství, tedy oboru, do nějž spadá onemocnění, jež je rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Krajský soud nepřisvědčil námitce žalobce, že z kvůli onemocnění orchialgií, které postihuje toliko muže, je posouzení komise ovlivněno skutečností, že posuzujícími lékařky byly ženy, neboť mezi posouzením funkčních dopadů onemocnění a pohlavím lékaře není žádná logická souvislost; lékařské posouzení je totiž odborný racionální úsudek založený na objektivních znalostech, nikoliv na subjektivním vnímání. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Vypořádala se rovněž s otázkou vlivu ostatních onemocnění, jimiž žalobce trpí, na jeho pracovní schopnost, když tyto neshledala posudkově významné a svůj závěr přesvědčivě vysvětlila.

11.  Pro úplnost krajský soud dodává, že k žalobcem navržené lékařské zprávě nemohl přihlédnout, neboť dokumentuje zdravotní stav žalobce po vydání napadeného rozhodnutí.

12.  Podle § 39 odst. 1 z. d. p. [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

13.  Vycházeje z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobcova zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní, protože jeho pracovní schopnost poklesla toliko o 30 %. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalované odpovídalo t. č. zdravotnímu stavu žalobce a je zákonné. Žalovaná svůj závěr v napadeném rozhodnutí podrobně odůvodnila, vycházeje ze závěrů posudkového lékaře, a rozhodnutí tak není nepřezkoumatelné.

14.  S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobu seznal nedůvodnou a jako takovou ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

15.  V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 30. listopadu 2022

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně