USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Daniely Menclové a Mgr. Lenky Havlíčkové ve věci

o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy „Územní plán Malečov“ vydaného dne 9. 12. 2020 Zastupitelstvem obce Malečov,

takto:

1. Návrh se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Navrhovatel se návrhem, soudu doručeným dne 7. 12. 2022, domáhal zrušení části opatření obecné povahy vydaného dne 9. 12. 2020 – „Územního plánu obce Malečov“, účinného dnem 26. 12. 2020 (dále též jen „ÚP Malečov“), týkající se vymezení pozemku p. č. XA v k. ú. X jako plochy NZ. 2 – plocha zemědělská/trvalý travní porost, která vylučuje dosavadní využití předmětného pozemku jako zastavitelné plochy – plochy 5 - bydlení/rodinné domky.
2. Soud předně uvádí, že návrh na zrušení části opatření obecné povahy je jako institut upraven v části třetí hlavě druhé sedmém dílu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.), tj. v § 101a až 101f. Podle § 101b odst. 1 věty první s. ř. s. lze tento návrh podat do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Z věty druhé téhož ustanovení vyplývá, že zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout, a to ani ve vazbě na navazující správní rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon nahrazující rozhodnutí. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.
3. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
4. Ze záznamu o nabytí účinnosti opatření obecné povahy – ÚP Malečov, předloženého odpůrcem k výzvě soudu, je zjevné, že zmíněné opatření obecné povahy nabylo účinnosti dne 26. 12. 2020 (viz. č. l. 11-12 soudního spisu). Soud podotýká, že i navrhovatel v podaném návrhu na zrušení části opatření obecné povahy označil tento den za den, kdy nabylo jím napadené opatření obecné povahy účinnosti. Současně je skutečnost, že ÚP Malečov nabyl účinnosti dne 26. 12. 2020, zjevná z navrhovatelem k návrhu připojeného napadeného ÚP Malečov.
5. Tento den, tj. 26. 12. 2020, je tedy třeba považovat za den určující počátek lhůty pro podání návrhu na zrušení části ÚP Malečov ve smyslu § 101b odst. 1 s. ř. s. Jednoroční lhůta pro podání návrhu poté počala plynout dne následujícího po dni, kdy nabylo opatření obecné povahy účinnosti, tj. dne 27. 12. 2020 a v souladu se shora citovaným § 40 odst. 1 a 3 s. ř. s. skončila v pondělí 27. 12. 2021.
6. Pro zachování lhůty k podání návrhu tudíž bylo třeba, aby ji navrhovatel nejpozději dne 27. 12. 2021 předal soudu nebo jemu zaslal prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předal orgánu, který má povinnost ji doručit. To však navrhovatel neučinil, neboť návrh zaslal soudu prostřednictvím datové schránky až dne 7. 12. 2022, jak vyplývá ze záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu Krajského soudu v Ústí nad Labem, založeného na č. l. 1 soudního spisu, tj. téměř rok po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Lhůta pro podání žaloby tedy nebyla zachována.
7. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že navrhovatel podal návrh opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená roční lhůta k jejímu podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl.
8. Z důvodu odmítnutí návrhu soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 20. prosince 2022

Mgr. Václav Trajer v.r.

předseda senátu