[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě, složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka, ve věci

žalobce:  P. K.

zast. JUDr. Denisem Mitrovičem, advokátem

se sídlem AK Mírové náměstí 274, 517 21 Týniště nad Orlicí

proti

žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje

se sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2021, č. j. KUKHK-12076/DS/2021/Kj,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.                 Vymezení věci

1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 4. 2021 zamítl jako nedůvodné odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové ze dne 25. 1. 2021, čj. MMHK/015030/2021/OP/Hej, vydanému pod zn. P/3733/2020/OP/Hej, kterým byl žalobce shledán vinným z přestupku z nedbalosti dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“) dle § 125c odst. 1 písm. b).
2. Uvedeného přestupku se žalobce dopustil tím, že dne 6. 9. 2020 v době kolem 21:04 hod. řídil na pozemní komunikaci vedoucí od domu č. p. X k chatě ev.č. XA v obci osobní motorové vozidlo značky BMW. Provedenou dechovou zkouškou kalibrovaným přístrojem, výr. č. ARHH-0253 bylo přivolanou hlídkou Policie ČR zjištěno, že jmenovaný řídil uvedené vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo v takové době po požití alkoholického nápoje, kdy byl ještě pod vlivem alkoholu, kdy mu byla ve 21:32 hod. naměřena hodnota 0,56 promile alkoholu v dechu. Po odečtení odchylky 0,24 promile (viz Metodika měření alkoholu v dechu Českého metrologického institutu v Praze) byla zjištěna hodnota 0,32 promile alkoholu v dechu. Při opakované dechové zkoušce provedené kalibrovaným přístrojem Dräger Alcotest 7510, výr. č. ARHH-0030 byla ve 22:13 hod. naměřena hodnota 0,49 promile alkoholu v dechu. Po odečtení odchylky 0,24 promile byla zjištěna hodnota 0,25 promile alkoholu v dechu. Při další opakované dechové zkoušce provedené kalibrovaným přístrojem Dräger Alcotest 7510, výr. č. ARHH-0030 byla ve 22:19 hod. naměřena hodnota 0,52 promile alkoholu v dechu. Po odečtení odchylky 0,24 promile byla zjištěna hodnota 0,28 promile alkoholu v dechu. Vzájemný rozdíl posledních dvou měření nebyl větší než 10 % a tato tak potvrdila předchozí hodnotu pozitivního měření přítomnosti alkoholu. Řidič s naměřenými hodnotami souhlasil, kdy doznal požití necelých dvou piv v průběhu dne 6. 9. 2020. Řidiči nebyl na místě hlídkou Policie ČR zadržen řidičský průkaz.
3. Za spáchaný přestupek byla dle § 35 písm. b) a § 46 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) a § 125c odst. 5 písm. c) zákona o silničním provozu žalobci uložena pokuta ve výši 10 000 Kč. Podle § 35 písm. c) a § 47 zákona o odpovědnosti za přestupky a § 125c odst. 6 písm. b) zákona o silničním provozu byl žalobci uložen trest zákazu činnosti řízení motorových vozidel, při které přestupek spáchal, na dobu 8 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Dále mu byla uložena v souladu s ustanovením § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a § 6 Vyhlášky Ministerstva vnitra č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, v platném znění, povinnost uhradit náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 1 000 Kč.
4. Z obsahu spisového materiálu pak správní orgán ve svém rozhodnutí popsal zjištěný děj tak, že žalobce dne 6. 9. 2020 v době kolem 21:04 hod. řídil na pozemní komunikaci vedoucí k domu č.p. X k chatě ev.č. XA v obci výše uvedené vozidlo, provedenými dechovými zkouškami, popsanými v bodě 2 mu byly tam uvedené hodnoty alkoholu naměřeny v jednotlivých časových odstupech, s těmito řidič souhlasil, když doznal požití necelých dvou piv v průběhu dne 6. 9. 2020.
5. V odůvodnění rozhodnutí pak orgán I. stupně uvedl, že pořídil výpis z evidenční karty řidiče, popsal, že obviněný byl předvolán k ústnímu jednání na den 9. 11. 2020, na 15:30 hod., a to s dostatečným časovým předstihem, písemnost byla doručena 25. 10. 2020. Dne 9. 11. 2020 v 10:44 hod. žalobce telefonicky sdělil, že má nařízenu karanténu lékařem, bude se podrobovat testům na Covid, byl řádně poučen o tom, jakým způsobem je nutné zaslat omluvu k jednání, sdělil, že mu bude vystavena pracovní neschopnost, skutek byl následně v souladu s § 80 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky projednán v nepřítomnosti obviněného. V rámci cit. jednání bylo provedeno dokazování čtením, příp. zhlédnutím obsahu spisového materiálu (viz bod 5), Výpisem z evidenční karty řidiče uzavřeného ke dni 23. 10. 2020, dále správní orgán uvedl, že po zhlédnutí kamerového záznamu z kamery umístěné na chatce v , č.ev. XA plyne, že je zde záznam příjezdu obviněného výše uvedeným vozidlem k chatce č. ev. XA, po zastavení obviněný vystupuje z místa řidiče, obchází vozidlo a otevírá dveře své dceři, která taktéž vystupuje z vozidla, obviněný poté bere z kufru vozidla zavazadlo a s dcerou odchází k chatce. Do Úředního záznamu o podání vysvětlení pak žalobce uvedl, že dceru k uvedené chatce kolem 21 hodiny přivedl pěšky, kdy jeho vůz parkoval u chaty č. ev. XA od odpoledních hodin dne 6. 9. 2020 a uvedl, že v průběhu tohoto dne požil necelá dvě piva.
6. Na základě uvedených skutečností správní orgán opět předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 9. 12. 2020 v 9.00 hod. a byli předvoláni jako svědci p. A. M. a p. S. M. Ke dni 19. 11. 2020 správní orgán neobdržel omluvu žalobce s řádným doložením důvodu jeho nepřítomnosti na jednání 9. 11. 2020, proto neuznal telefonickou omluvu za řádnou a důvodnou (omluva musí být neodkladná, musí být uveden důvod, který musí být doložen – správní orgán uvedl, že žalobce byl o tomto řádně poučen). Žalobce uváděl, že má teplotu a doloží pracovní neschopnost. Informace o dočasné pracovní neschopnosti žalobce pak byla správnímu orgánu doručena dne 4. 12. 2020 emailovou zprávou bez zaručeného elektronického podpisu, podání nebylo do 5 dnů v souladu se správním řádem potvrzeno.
7. Z rozhodnutí orgánu I. stupně dále vyplývá, že k ústnímu jednání dne 9. 12. 2020 se žalobce dostavil, ze svědecké výpovědi svědkyně vyplynulo, že v uvedený den byla na chatě svých rodičů, žalobce měl tohoto dne svěřenu jejich společnou dceru do péče a přijel automobilem s ní na chatu, došlo k incidentu a napadení p. M., pánové se poprali. Příjezd žalobce svědkyně zaznamenala boucháním na okno, kolem 21:00 hod., na videozáznamu z kamery je čas 20:04 hod., neboť je tam nastaven starý čas (nebyl přenastaven na letní čas). Během půlhodiny, kdy přijela hlídka policie, se žalobce nacházel na verandě, kde došlo k incidentu, neměla ho v dohledu, byla s dcerou uvnitř, aby dcera nebyla svědkem incidentu. Svědek M. vypověděl, že kolem 21 hodiny zaslechl přijet automobil, bouchání na okno a dveře, žalobce přijel s dcerou, došlo mezi nimi k incidentu a z žalobce byl cítit alkohol, myslí si, že to bylo pivo. Neví, proč je na záznamu čas 20:04 hod., do doby příjezdu se žalobce nacházel s ním na verandě, měl ho v dohledu, že by požil v té době nějaké alkoholické nápoje, se mu zdá nepravděpodobné. Žalobce nahlédl do spisového materiálu, obdržel kopie listů 1 – 12 a videozáznamu na CD nosiči. Dále je v rozhodnutí konstatován obsah vyjádření žalobce, který prostřednictvím svého zástupce sporoval správnost výpovědi svědka, který prvně vypověděl shodně se svědkyní, že ho zaznamenal až boucháním na okno, dále uvedl, že po incidentu trávil zbytek doby do příjezdu policie na verandě vedlejší chaty č. e. XA, a to se svědkem O. B. Vzhledem k neexistenci objektivní časové autorizace pak nepokládá videozáznam za průkazný.
8. Správní orgán následně požádal Policii ČR, Pohotovostní a eskortní oddělení v Hradci Králové o doplnění spisového materiálu o Úřední záznam hlídky, která na místo událostí – fyzického napadení dvou mužů – dorazila jako první. Na základě předložených podkladů pak správní orgán nařídil další ústní jednání na 25. 1. 2021 v 15 hod., tohoto se účastnil zástupce žalobce. Svědek O. B. vypověděl, že o příjezdu vozidla nic neví, zaznamenal incident dvou mužů, kdy k němu přiběhla žena a prosila, zda by jí nepomohl roztrhnout od sebe dva muže, kteří se prali na verandě. Bylo po 21. hodině, šel s touto paní, oba muži již byli vyčerpaní, a bylo je proto možné oddělit, následovala slovní potyčka a příjezd policie. Oba muži byli po incidentu každý na jedné straně verandy, kde k incidentu došlo, není si vědom, že by žalobce v té době požil nějaký alkohol. Na terasu jeho chaty si žalobce odvedla až policie, kde s ním bylo něco řešeno. Zástupce žalobce navrhl výslech nstržm. M. B., který zřejmě dorazil k incidentu jako první. V dalším pak rozhodnutí orgánu I. stupně již s odkazem na všechny provedené důkazy neshledal navrženou výpověď za potřebnou, neboť policie se dostavila na místo až cca 16 minut po příjezdu žalobce.
9. Žalovaný následně v rozhodnutí ze dne 22. 4. 2021 zamítl odvolání žalobce a uvedl, že považuje zjištění stavu věci orgánem I. stupně a shromáždění potřebných podkladů za dostatečné, hodnocení a odůvodnění věci za objektivní a odpovídající podstatě spáchaného přestupku a platné právní úpravě.

2.              Žalobní argumentace

10. Podstatou žalobních námitek je řada vad a nedostatků, které dle přesvědčení žalobce provázelo rozhodování žalovaného, které je v rozporu s právními předpisy a zejména s ústavně garantovaným právem na spravedlivý proces. Žalobci nebylo po skončení dokazování umožněno vyjádřit se k podkladům, orgán I. stupně po provedení posledního důkazu sdělil zástupci žalobce, že jej vyrozumí a posléze vynesl rozhodnutí, nebylo tak správními orgány sděleno, že považují dokazování za skončené. Žalovaný se nijak nevypořádal s tím, že správní orgán I. stupně nepravdivě protokoloval, že byly provedeny rozsáhlé důkazy, leč vzhledem k jeho délce nemohly být provedeny.
11. Žalovaný nenapravil pochybení orgánu I. stupně a neprovedl žádné důkazy k poměrům žalobce, potřebné pro určení výše pokuty. Rovněž pak nikterak nekorigoval chybný postup tohoto orgánu, který uzavřel, že žalobce nežádal zjištění hladiny alkoholu v krvi, spojené s odběrem žilní krve, a aniž by zjistil, zda byl o tomto právu poučen, uzavřel, že žalobce toto nežádal. Svědectví p. M. a p. M. je pokládáno za usvědčující, ačkoliv svědkyně je bývalou partnerkou žalobce, s níž v době rozhodování vedl tento spor o svěření dcery do péče a svědek M. je sokem v lásce žalobce. Objektivita takových důkazů je nulová, toto ovšem nebylo nijak zohledněno.
12. Správní orgán nezjistil základní předpoklad trestnosti jednání, a to je řízení motorového vozidla po komunikaci, tuto ani nijak blíže neoznačil. Místo skutku musí být přitom jasně a přesně označeno, vzhledem ke znění ustanovení § 77 zákona o odpovědnosti za přestupky. Pro uložení trestu zákazu činnosti nebyly zjišťovány majetkové poměry žalobce.
13. Všemi výše naznačenými nedostatky považoval žalobce za porušené právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, jak účastníkovi řízení přiznává § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a rovněž tak § 73 zákona o odpovědnosti za přestupky. Žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného.

3.            Vyjádření žalovaného

14. V písemném vyjádření ze dne 9. 8. 2021 žalovaný odkázal na hodnoty alkoholu v dechu žalobce, zjištěné dechovými zkouškami kalibrovaného přístroje (viz bod 2), znění § 5 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu. Rovněž uvedl, že žalobce byl dne 9. 12. 2020 přítomen ústnímu projednání věci, tedy i výslechu předvolaných svědků p. M. a p. M., kteří popsali průběh událostí a vyloučili, že by do doby příjezdu hlídky Policie ČR nebo po dobu přítomnosti hlídky požil žalobce nějaké alkoholické nápoje. Žalobce neměl na svědky žádné otázky.
15. Žalovaný provedl dokazování listinami založenými ve správním spise a byl i zhlédnut kamerový záznam z kamery umístěné na chatce v Bělči nad Orlicí č.ev. XA, na kterém je ve 20:04 hod. zaznamenán příjezd žalobce výše uvedeným vozidlem k chatce, kdy po zastavení žalobce vystupuje z vozidla z místa řidiče, obchází vozidlo a otevírá dveře své dceři, která též vystupuje z vozidla. Poté žalobce bere z kufru vozidla zavazadlo a odchází společně s dcerou k chatce.
16. Bylo navrženo doplnění dokazování o výslech svědků zasahujících policistů a p. B. Na základě toho požádal orgán I. stupně Policii ČR o doplnění spisového materiálu – uvedení hlídky, která dorazila na místo jako první a kde se nacházel žalobce v době příjezdu hlídky. Policie ČR doplnila úřední záznamy ze dne 6. 9. 2020, z nichž vyplývá, že jako první dorazila hlídky PČR PEO KŘPH v 21:17 (list č. 44), žalobce se nacházel u chatky č. 226, svědek události Ondřej Blahula.
17. Na den 25. 1. 2021 bylo nařízeno jednání, k němuž byl předvolán jako svědek p. B., o tomto byl žalobce informován. Dne 20. 1. 2021 byla správnímu orgánu doručena omluva z jednání a žádost zmocněnce o přeložení termínu jednání, správní orgán reagoval dne 21. 1. 2021 sdělením, že tomuto nelze vyhovět, neboť předvolaného svědka s ohledem na časový prostor již není možné informovat o zrušení jednání. K jednání se dne 25. 1. 2021 dostavil zmocněnec žalobce, byl proveden výslech p. B. (viz bod 10), který dále k dotazu zmocněnce, zda si je jistý, že se žalobce nepřemístil před příjezdem Policie ČR na terasu jeho chaty, uvedl, že na 98 % uvádí, že na jeho terasu odvedla žalobce až hlídka Policie ČR.
18. K námitce žalobce o nesprávném procesním postupu, když se nemohl po skončení dokazování vyjádřit k podkladům rozhodnutí, žalovaný uvedl, že dne 25. 1. 2021 bylo v rámci ústního jednání zmocněnci umožněno vyjádřit se k provedenému dokazování a k podkladům pro vydání rozhodnutí – viz Protokol o ústním jednání založeno na čl. 62 – 64 spisového materiálu.
19. K provedenému dokazování žalovaný uvedl, že v jeho rámci byl proveden výslech svědka pana B., který odpověděl na předem připravené otázky správního orgánu a jednu doplňující otázku zmocněnce žalobce, otázky i odpovědi byly jasné, krátké a v rychlém sledu, následně byl čten protokol. Dle sdělení orgánu I. stupně zmocněnec žalobce uvedl, že většinu materiálu má k dispozici a proto je zbytečné ho znovu číst. Dne 9. 12. 2020 bylo v rámci ústního jednání provedeno dokazování a byly pořízeny kopie spisu na listech č. 1 až 12, kopie videozáznamu na CD a kopie protokolu o ústním jednání, jehož obsahem jsou i svědecké výpovědi p. M. a p. M. K samotnému videozáznamu žalovaný uvedl, že má délku 29 min. a 23 vteřin, byla přehrána pouze část, která je rozhodující pro posouzení dané věci, tedy příjezd vozidla k chatě č.ev. XA a příjezd hlídek policie ČR.
20. Z uvedených skutečností má žalovaný za to, že k řízení ve věci přistoupil odpovědně a nezaujatě, posoudil všechny relevantní skutečnosti, včetně posouzení závažnosti jednání, napadené rozhodnutí považuje za věcně správné, odpovídající zjištěným a ničím nevyvráceným skutečnostem, jakož i závažnosti projednávaného protiprávního jednání, navrhl proto zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

4.           Jednání krajského soudu

21. V průběhu jednání krajského soudu dne 2. 11. 2022 sdělil zástupce žalobce, že plně odkazuje na žalobu, žalobce nesouhlasí zejména se způsobem obstarání důkazů, tyto byly vlastně předloženy jeho sokem v lásce, je přesvědčen, že se jednalo o snahu jej poškodit. Z okolností věci je patrné, že nelze dovodit, kdy a jakým způsobem vznikly důkazy, pořízené kamerovým záznamem, s nekorespondujícími údaji se prakticky správní orgán nijak nevypořádal. Žalobce má za to, že jde o akt pomsty z výše uvedených důvodů a trvá na svém závěrečném návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí.
22. Při jednání soudu byl konstatován obsah správního spisu, který koresponduje s výše popsanými skutečnostmi, zejména v bodech 1 – 10.

5.              Posouzení věci krajským soudem

23. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“).
24. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí plyne, že ve věci rozhodování tohoto přestupku vycházel správní orgán ze spisového materiálu Policie ČR, Obvodního oddělení Třebechovice pod Orebem zaslaného dne 5. 10. 2020 pod čj. KRPH-79087/PŘ-2020-050217, který obsahuje Oznámení přestupku, Úřední záznam hlídky Policie ČR, Obvodního oddělení Třebechovice pod Orebem ze dne 25. 9. 2020, kde je popsána činnost hlídky při zjištění daného přestupku, Úřední záznam o podání vysvětlení obviněného sepsaného dne 1. 10. 2020 členem hlídky Policie ČR, Obvodního oddělení Třebechovice pod Orebem, Úřední záznam o podání vysvětlení sepsaného dne 25. 9. 2020 s obviněným, Úřední záznam Policie ČR, Obvodního oddělení Třebechovice pod Orebem, kopie Záznamu o dechové zkoušce s výtisky z analyzátoru alkoholu v dechu Dräger Alcotest 7510, výr. č. ARHH-0030 (datum kalibrace 30. 6. 2020) a analyzátoru alkoholu v dechu Dräger Alcotest 7510, výr. č. ARHH-0253 (datum kalibrace 28. 5. 2020), Žádost o poskytnutí kamerového záznamu, Úřední záznam Policie ČR, Obvodního oddělení Třebechovice pod Orebem o vyhodnocení kamerového záznamu z kamery umístěné na chatce č.ev. XA, na kterém je zaznamenán příjezd obviněného výše uvedeným vozidlem k chatce č.ev. XA.
25. Žalobce namítal, že nebylo řádně zjištěno, že by řídil motorové vozidlo a po jaké komunikaci. K tomu měl krajský soud po přezkoumání věci za dostatečně prokázané, že se jednalo o komunikaci, která je v napadeném rozhodnutí jasně specifikována, a to jako pozemní komunikace vedoucí od domu č. p. X k chatě ev. č. XA, tedy k místu, kde posléze proběhl incident mezi ním a panem M., a kam přivezl svoji dceru k předání její matce. Na uvedeném místě bylo následně přivolanou hlídkou Policie ČR zjištěno jeho odstavené motorové vozidlo BMW, a dle Úředního záznamu zhotoveného dne 25. 9. 2020 a založeného ve správním spisu pod sp. zn. KRPH-79087-3/PŘ-2020-050217, bylo po provedení dechové zkoušky zjištěno, že toto muselo být nastartované, z motorového prostoru a kapoty sálal teplý vzduch a bylo slyšet typické praskání, když chladne motor. Vozidlo bylo odemčené a žalobce v něm měl uloženu peněženku s doklady. Krajský soud je přesvědčen, že uvedené skutečnosti jasně potvrzují sled událostí, popsaný žalovaným v napadeném rozhodnutí, a tedy, že žalobce vozidlo před přivezením dcery na místo samé řídil.
26. K dechovým zkouškám a jejich výsledkům žalobce ničeho nesporoval, naopak, přiznal, že v průběhu dne požil alkohol a zjištěnými okolnostmi věci, jak uvedeny výše, je patrné, že alkohol nepožil v průběhu incidentu, probíhajícího po předání své dcery. Pokud tedy přivezl svoji dceru na místo samé, řídil pod vlivem alkoholu a tím se dopustil konání, definovaného v bodě 2 a 3 výše. V uvedených souvislostech se jeví kamerový záznam pouze jako podpůrný důkaz a lze i akceptovat, že časový údaj je s ohledem na existenci letního a zimního času v České republice a vysvětlení majitelů chaty o hodinu oproti době vzniku popsaného incidentu posunut, jedná se totiž o logické vysvětlení, a s ohledem na obsah záznamu lze jen těžko přisvědčit žalobcovu vysvětlení, že ho chtějí oba svědci pouze poškodit. Žalobcově argumentaci z průběhu podání vysvětlení ze dne 1. 10. 2020 o tom, že auto nastartoval, protože se chtěl ohřát a přišel pěšky, krajský soud na základě všech výše uvedených skutečností, neuvěřil.
27. K žalobcovým námitkám o procesních vadách správního řízení krajský soud připomíná, že z protokolu o ústním jednání ze dne 9. 12. 2020 plyne, že tomuto byl žalobce přítomen, měl možnost klást otázky svědkům. Měl možnost nahlédnout do spisu a ve lhůtě jednoho týdne podat případné vyjádření. Toto žalobce předložil, správní orgán doplnil následně spisový materiál o vyjádření – úřední záznam – policejních hlídek, které se dostavily k hlášenému incidentu dne 6. 9. 2020. Dne 25. 1. 2021 proběhlo ve věci další ústní jednání, byl slyšen svědek O. B. ze sousedící chaty, byly konstatovány veškeré podklady, nacházející se ve správním spise, a zástupci žalobce byly poskytnuty opisy žádaných listin. Na základě těchto skutečnostní měl krajský soud za prokázané, že správní řízení proběhlo v souladu s platnou právní úpravou, zástupce žalobce při posledním ústním projednání nežádal žádnou další lhůtu k případnému doplnění dokazování. Žalobní námitky tohoto obsahu tedy považoval krajský soud za nedůvodné.
28. Po přezkoumání a projednání věci dospěl krajský soud k závěru, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn dostatečně, veškeré skutečnosti popsané v rozhodnutí tvoří logický vzájemný celek, z něhož plyne, že žalobce se dne 6. 9. 2020 dopustil z nedbalosti přestupku podle zákona o silničním provozu a jeho ustanovení § 125c odst. 1 písm. b), který je řádně popsán v žalobou napadeném rozhodnutí, krajský soud nedospěl k závěru, že při výši uložené pokuty 10 000 Kč byl žalovaný povinen zjišťovat podrobně majetkové poměry žalobce. Žalovaný vzhledem k zjištěným skutečnostem z průběhu správního řízení pak nepochybil, pokud shledal, že jednáním, kterého se řidič dopustil, porušil § 5 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu – „řidič nesmí řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje, nebo užití jiné návykové látky, nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, v případě jiných návykových látek uvedených v prováděcím právním předpise se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, pokud její množství v krevním vzorku řidiče dosáhne alespoň limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem“.
29. Správní orgán konstatoval ve svém rozhodnutí, že za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu lze uložit pokutu od 2 500 Kč do 20 000 Kč (§ 125c odst. 5 písm. c) a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku dle § 125c odst. 6 písm. b). Na str. 9 – 11 pak správní orgán řádně odůvodnil jak výši uložené pokuty, tak i uložený trest zákazu činnosti, přihlédl jak k povaze a závažnosti přestupku, k významu zákonem chráněného zájmu, který byl v daném případě porušen, konstatoval i to, že nedošlo k žádnému následku. Zhodnotil i společenskou nebezpečnost protiprávního jednání, konstatoval, že řidič mohl nejen ohrozit bezpečnost silničního provozu, ale i své nezletilé dcery. Krajský soud po přezkoumání věci konstatoval, že správní orgán hodnotil všechny okolnosti žalobcova protiprávního jednání, uložené tresty pak považoval na základě všech výše uvedených skutečností za přiměřené a souladné s příslušnými ustanoveními zákona o odpovědnosti za přestupky a zákona o silničním provozu.
30. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a tuto tedy v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

6.           Náklady řízení

31. Náhrada nákladů soudního řízení je upravena ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., tato je přiznávána účastníkovi, který měl ve věci úspěch. Tím byl v dané věci žalovaný, který náhradu nákladů řízení neúčtoval, proto o ni krajský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku č. II.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 10. listopadu 2022

JUDr. Magdalena Ježková v. r.

předsedkyně senátu