USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jany Novákové a soudců JUDr. Radima Pastrňáka Ph.D. a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci

žalobkyně:  L. M., narozená dne „X“
státní příslušnice Ruské federace 
zastoupená advokátkou JUDr. Irenou Strakovou 
sídlem Karlovo nám. 287/18, 120 00  Praha 2

proti

žalované:  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců 
sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4,

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 10. 2022, č. j. MV-29178-20/SO-20227
s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 21. 11. 2022 se žalobkyně domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaná podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád zamítla její žádost o obnovu řízení ve věci žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (modrá karta). Žádost žalobkyně o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu – modrá karta podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a dále ve spojení s § 46f odst. 2 písm. b) zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, byla zamítnuta rozhodnutím Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky ze dne 10. 1. 2022, č. j. OAM-14-34/MK-2021 s odůvodněním, že je důvodné nebezpečí, že by žalobkyně mohla při svém dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek. Rozhodnutím žalované ze dne 1. 3. 2022, č. j. MV-29178-4/SO-22 bylo odvolání žalované proti uvedeného rozhodnutí zamítnuto.
2. Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení, jejichž naplnění je nezbytným předpokladem k tomu, aby napadené rozhodnutí mohlo být meritorně přezkoumáno.
3. Podle § 5 s. ř. s. nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.
4. Systému soudního přezkumu správních rozhodnutí je vystavěn na principu subsidiarity, podle kterého se lze soudní ochrany domáhat teprve po vyčerpání možnosti nápravy nezákonného rozhodnutí správního orgánu právními prostředky správního řízení. Obecný princip subsidiarity je dále specifikován v rámci zvláštních ustanovení o řízení. Ve vztahu k řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je vyjádřen v § 68 písm. a) s. ř. s. tak, že žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno
   k opravnému prostředku jiného.
5. Podle § 46 odst. 1 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže
   a) soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat, b) návrh byl podán předčasně nebo opožděně,
   c) návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou, d) návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
6. Z obsahu žaloby i napadeného rozhodnutí je zřejmé, že žaloba směřuje proti napadenému rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o obnovu řízení. V řízení žádosti o obnově žalovaná rozhodovala jako správní orgán I. stupně (§ 100 odst. 2 třetí věta zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů), proti jehož rozhodnutí, jímž se žádost o obnovu řízení zamítá, může žadatel podat odvolání (§ 100 odst. 6 poslední věta zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). O odvolání rozhoduje ve smyslu § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů nadřízený správní orgán, kterým je v předmětném případě ministr vnitra (§ 170a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). O právu podat řádný opravný prostředek byla žalobkyně řádně poučena v napadeném rozhodnutí, pakliže žalovaná v tomto uvedla, že proti rozhodnutí lze podat odvolání k ministrovi vnitra, které se podává u Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.
7. Ze shora uvedeného vyplývá, že předpisy upravující správní řízení umožňují žalobkyni bránit se napadenému rozhodnutí řádným opravným prostředkem ve správním řízení. Žalobkyně je povinna před podáním žaloby podat řádný opravný prostředek (odvolání) a rovněž vyčkat, než o něm nadřízený správní orgán (ministr vnitra) rozhodne. Teprve rozhodnutím nadřízeného orgánu je splněna podmínka vyčerpání řádných opravných prostředků (srov. rozsudek Nejvyššího správní soudu ze dne 4. 3. 2004, č. j. 3 Ads 58/2003-32, a rozsudek ze dne 19. 11. 2009, č. j. 1 Afs 88/2009-48, dostupné na www.nssoud.cz). S ohledem na to, že žalobkyně proti žalobou napadenému rozhodnutí nepodala odvolání, je žaloba v daném případě nepřípustná, neboť směřuje proti rozhodnutí vydanému správním orgánem prvního stupně, aniž by žalobkyně vyčerpala řádný opravný prostředek, který je zákonem připuštěn.
8. Soudu proto nezbylo, než žalobu s návrhem na přiznání odkladného účinku odmítnout pro nepřípustnost [§ 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s.].
9.  Soud nerozhodoval o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť o žalobě bylo rozhodnuto bez zbytečného prodlení po obstarání podkladů nutných pro rozhodnutí, když s ohledem na podstatu institutu přiznání odkladného účinku žalobě (§ 73 s. ř. s.), nelze, nejsou-li dány podmínky pro projednání žaloby, vést ani řízení o přiznání odkladného účinku žalobě.
10.                      O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.  

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 12. prosince 2022

JUDr. Jana Nováková v. r.

předsedkyně senátu