6 A 129/2021-36

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci

žalobkyně: xxxx

  zastoupená advokátem JUDr. Matějem Šedivým

  sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1

proti  

žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu                                   cizinců

sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. prosince 2021, č. j. MV-150623-9/SO-2021,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

[1]          Žalobkyně napadla shora uvedené správní rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí (usnesení) ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 10. 8. 2021, čj. OAM-6593-11/DP-2021. Ve správním řízení bylo pravomocně zastaveno řízení ve věci žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem studia, neboť žádost byla podána v době, kdy k tomu žalobkyně nebyla oprávněna.

[2]          V žalobě uplatnila žalobkyně tyto žalobní body. Namítá, že podle ust. § 47 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů – dále  jen „zákon o pobytu“), jí mělo být umožněno podání uskutečnit do pěti dnů po odpadnutí překážky. Překážku doložila lékařskou zprávou chirurgické ambulance, kdy jí byl nařízen klidový režim. Ve správním řízení byl tento důvod shledán nedostatečným a nebyl proveden ani výslech žalobkyně, ani výslech lékaře, v čemž spatřuje porušení ust. § 3 správního řádu. Lékařskou zprávu pak doplnila v odvolacím řízení, kdy prokazovala, že u ní nastaly obtíže i po podání žádosti. V době před podáním žádosti nebyla nikým zastoupena, proto nemohla podání učinit prostřednictvím této osoby, ani neměla zřízenu datovou schránku, aby žádost mohla podat tímto způsobem.

[3]          Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou, v podrobnostech odkazoval na odůvodnění správních aktů a proběhlé správní řízení.

[4]          V odůvodnění napadeného rozhodnutí je ve vztahu k žalobním bodům uvedeno, že žalobkyně doložila lékařskou zprávu, z níž dospěl žalovaný k závěru, že zdravotní stav žalobkyně nebyl natolik závažný, že by vyžadoval její dlouhodobou hospitalizaci, nebo jí jiným způsobem bránil v podání žádosti. Ačkoliv má žalobkyně hlášen trvalý pobyt v X, navštívila zdravotnické zařízení v xxxx, byla tedy schopna se tam dopravit, a lze tak polemizovat s tvrzením, že její zdravotní stav byl natolik závažný, když byla schopná se dopravit do vzdáleného zdravotnického zařízení. Proto byla schopna se dostavit na správní orgán nebo k provozovateli poštovních služeb a žádost odeslat, neboť se jednalo o žádost, u níž není osobní přítomnost nutná. Žádost mohla podat rovněž poštou prostřednictvím třetí osoby. Musela vědět, do kdy je oprávněna žádost podat, neboť měla vydaný průkaz o povolení k pobytu s vyznačenou platností. Skutkový stav byl zjištěn dostatečně z předložených lékařských zpráv, a nemuselo tak být řízení doplňováno výslechem žalobkyně a lékaře.

[5]          Při ústním jednání účastníci na svých procesních stanoviscích setrvali.

[6]          Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.

[7]          Při posouzení žalobních námitek soud dospěl k závěru, že důvody, pro něž žalobkyně podala svou žádost po zákonném termínu, sice byly na její vůli nezávislé, nemohly však objektivně zabránit jí v podání žádosti v zákonné lhůtě. Žalobkyně tuto nemožnost prokazovala lékařskými zprávami, z nichž však nevyplývá, že by v rozhodné době, kdy lhůta uplynula (resp. v časovém okamžiku jí předcházejícím) byla v natolik vážném zdravotním stavu, že by žádost nemohla podat. V tomto směru je nutné uvést, že lékařské zprávy se zmiňují o běžné medikaci při zdravotních potížích, které jsou spojeny s tímto druhem obtíží, odpovídají běžnému doporučení po vyšetření na pohotovosti, a doporučují klidový režim, což je běžné doporučení. Vzhledem k tomu, že po vyšetření na pohotovosti, žádný speciální režim nebyl lékařem nařízen, soud souhlasí s žalovaným, že tato okolnost neznemožnila podání žádosti v zákonném termínu.

[8]          Pokud žalobkyně uvádí, že si vybrala zdravotnické zařízení mimo obvod svého hlášeného bydliště, nebo že neměla v té době zástupce či zřízenou datovou schránku, pak tyto okolnosti jsou v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedeny jako podpůrné, nikoliv určující pro posouzení objektivní nemožnosti žalobkyně podat žádost. Podle názoru soudu tyto okolnosti dokreslují závěr, že zdravotní stav žalobkyně nebyl takový, aby vylučoval možnost podání žádosti v zákonném termínu, což je ovšem závěr, který plyne přímo z lékařské zprávy. Skutečnost, že zdravotní obtíže žalobkyně přetrvávaly, rovněž na tomto závěru nic nemění, kdy reflux do jícnu je obtíží, která běžně přetrvává. To však nic nemění na závěru, že tato obtíž není tak intenzívní, aby znemožňovala podání příslušné žádosti, jak bylo shora uvedeno.

[9]          Ohledně námitky, že žalobkyně nebyla v řízení vyslechnuta, soud uvádí, že pro posouzení zákonného důvodu pro posouzení opožděnosti podané žádosti takový výslech nebyl nutný. Žalobkyně by nemohla při svém výslechu uvést jiné okolnosti, než ty, které byly obsahem lékařských zpráv, proto její výslech k těmto okolnostem by žádné jiné skutečnosti nemohl osvědčit. Totéž lze uvést i o výslechu lékaře, který by rovněž mohl pouze odkázat na důvody, které uvedl do svých zpráv. Ohledně námitky, že lékařské zprávy nebyly provedeny způsobem podle ust. § 52 správního řádu, pak soudu není dost dobře jasné, na porušení jaké povinnosti tato část žalobního bodu míří. Soud tak obecně pouze uvádí, že podle jeho názoru ve věci byly provedeny ty důkazy, které dostatečně určitě prokázaly skutkový stav pro právní posouzení podané žádosti.

[10]          V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).

[11]          Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

[12]          Soud pro úplnost poznamenává, že nabytím právní moci rozhodnutí ve věci samé pozbývá právních účinků usnesení o přiznání odkladného účinku žaloby.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 1. prosince 2022

JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r.

předseda senátu