62 A 83/2022-29
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a JUDr. Davida Rause, Ph.D., v právní věci
žalobce: V. M.
bytem X
zastoupený Mgr. Jakubem Hajdučíkem, advokátem
sídlem Sluneční nám. 14, Praha 5
proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství
sídlem Masarykova 31, Brno
o žalobě na ochranu před nečinností žalovaného při rozhodování o odvolání žalobce proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Pardubický kraj ze dne 13.6.2014, č.j. 1062932/14/2809-24801-609154,
takto:
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobce se žalobou domáhá ochrany před nečinností žalovaného při rozhodování o jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Pardubický kraj ze dne 13.6.2014, č.j. 1062932/14/2809-24801-609154, kterým byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2010.
II. Shrnutí žaloby
2. Žalobce namítá, že objektivní desetiletá lhůta pro stanovení daně začala plynout dne 25.1.2011 a uplynula dne 25.1.2022. Řízení u žalovaného pokračuje od 6.9.2022, kdy mu byla věc vrácena Nejvyšším správním soudem (rozsudek ze dne 31.8.2022, č.j. 1 Afs 30/2018-66). Podle žalobce tak měl žalovaný řízení zastavit s ohledem na uplynutí prekluzivní lhůty. Pokud tak neučinil, je nečinný.
3. Žalobce navrhuje, aby zdejší soud žalovanému uložil povinnost rozhodnout ve lhůtě 30 dnů. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.
III. Shrnutí vyjádření žalovaného
4. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Trvá na tom, že v řízení není nečinný. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem.
IV. Posouzení věci
5. Žaloba byla podána včas (§ 80 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní /dále jen „s.ř.s.“/).
6. Podmínky řízení považuje zdejší soud za splněné. Žalobce bezvýsledně vyčerpal v úvahu přicházející prostředky proti nečinnosti (§ 79 odst. 1 s.ř.s.), neboť jeho podnět na ochranu proti nečinnosti byl Generálním finančním ředitelstvím odložen jako nedůvodný.
7. Za této situace se zdejší soud zabýval důvodností žaloby; rozhodoval bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s.
8. Žalobce spatřuje nečinnost žalovaného v tom, že prvostupňové rozhodnutí nezrušil a řízení nezastavil, přestože lhůta pro stanovení daně uplynula.
9. Jak vyplynulo ze spisu (a žalobce to sám tvrdí v podané žalobě), Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 31.8.2022, č.j. 1 Afs 30/2018-66, zrušil původní rozhodnutí žalovaného o odvolání žalobce a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Důvodem k tomuto postupu byla skutečnost, že žalovaný nevedl dokazování k ověření skutečnosti, že dodavatelé žalobce měli postavení plátce DPH, a neposkytl žalobci možnost doplnit v daňovém řízení tvrzení a důkazy k prokázání toho, že jeho dodavatelé měli postavení plátců DPH. Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku také uvedl, že „v dané situaci NSS také nepřísluší, aby se vyjadřoval k tomu, zda daňová povinnost stěžovatele není již prekludována s ohledem na běh desetileté prekluzivní lhůty upravené v § 148 odst. 5 daňového řádu (právní otázka, zda se běh této lhůty, která začala běžet ještě před účinností daňového řádu, staví po dobu soudního řízení či nikoli, je nyní předmětem řízení před rozšířeným senátem NSS ve věci sp. zn. 9 Afs 95/2021). Bude totiž záležet na žalovaném a na důvodech, o něž opře případné neuznání nároku na odpočet DPH (obdobně např. v rozsudku NSS ze dne 17. 6. 2022, č. j. 9 Afs 388/2018-72)“.
10. Pokud v dané situaci nepřísluší Nejvyššímu správnímu soudu, aby se vyjadřoval k tomu, zda daňová povinnost žalobce není prekludována v řízení o kasační stížnosti žalobce ve věci doměření daně, tím spíše to nepřísluší krajskému soudu v řízení o nečinnostní žalobě. Bylo-li tedy původní rozhodnutí žalovaného o žalobcově odvolání zrušeno Nejvyšším správním soudem a žalovaný byl zavázán k tomu, aby vedl dokazování k ověření skutečnosti, zda dodavatelé žalobce měli postavení plátce DPH, je nyní na žalovaném, aby tak postupoval. Posuzování otázky prekluze by bylo v této situaci předčasné a rozporné s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu, neboť jak uvedl tento soud v závěru rozsudku č.j. 1 Afs 30/2018-66: „Bude totiž záležet na žalovaném a na důvodech, o něž opře případné neuznání nároku na odpočet DPH“. Teprve poté bude dle Nejvyššího správního soudu možné posoudit otázku případné prekluze.
11. Ze spisu rovněž vyplynulo, že po vrácení věci v září 2022 žalovaný uložil v říjnu 2022 správci daně doplnit řízení v kontextu požadavků rozsudku Nejvyššího správního soudu. Žalovaný tedy není nečinný, nýbrž postupuje podle pokynu Nejvyššího správního soudu. Ostatně žalobce ani žádnou konkrétní nečinnost (vyjma té, která má spočívat v neprodleném nezastavení řízení) netvrdí. Aniž by tedy zdejší soud potřeboval přerušovat řízení, jak navrhoval žalovaný, dospěl k závěru, že žalovaný není nečinný, pokud prvostupňové rozhodnutí nezrušil a řízení nezastavil.
12. Žalobní tvrzení tak není důvodné, a proto soud žalobu podle § 81 odst. 3 s.ř.s zamítl.
V. Náhrada nákladů řízení
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení. To by náleželo procesně úspěšnému žalovanému. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému v souvislosti s řízením vznikly náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti, a proto mu náhrada nákladů řízení nebyla přiznána.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 15.12.2022
Petr Šebek v.r.
předseda senátu