[OBRÁZEK]
 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci

žalobce:   T. Č.

bytem X

zastoupený advokátem Mgr. Zdeňkem Burdou

sídlem Leknínová 3033/7, 106 00  Praha 

proti

žalovanému:    Krajský úřad Olomouckého kraje

sídlem Jeremenkova 40a, 779 00  Olomouc

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 5. 2021, č. j. X, ve věci přestupku

takto:

  I. Žaloba se zamítá.

 II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.         Spornou otázkou v posuzované věci bylo, jestli městský úřad byl povinen vyzvat žalobce k podpisu odporu a teprve poté pokračovat v řízení o přestupku.

2.         Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Šumperk (dále jen „městský úřad“) ze dne 16. 3. 2021, č. j. X. Přestupku se měl žalobce dopustit tím, že v obci Loučná nad Desnou u domu č. p. 21 ve směru jízdy na Jeseník podle měření Policie ČR překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci 50 km/h o 44 km/h (po odečtu odchylky 3 km/h). Tím porušil § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „ZSP“) a spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 ZSP. Městský úřad žalobci uložil za přestupek pokutu ve výši 5 000 Kč, zákaz řízení všech motorových vozidel na šest měsíců a paušální náhradu nákladů správního řízení 1 000 Kč.

3.         Žalobce v žalobě namítal nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobce podal odpor bez podpisu a správní orgány ho měly vyzvat k odstranění této vady podání, což neučinily. Nepodepsaný odpor sice zrušil příkaz, ale bez doplnění podpisu nemohl vést k samostatnému projednání věci.

4.         Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na zvláštní okolnosti případu, ze kterých je zjevné, že i nepodepsaný odpor byl skutečným projevem vůle žalobce. Žalobce si příkaz převzal do vlastních rukou, odpor odeslal z místa bydliště a adresu odesílatele napsal ručně. Odpor obsahuje úplnou identifikaci žalobce a spisovou značku věci. Žalovaný se zabýval dvěma odvoláními žalobce. Z toho vyplývá, že žalobce s výrokem o vině nesouhlasil. Žalobce mohl v odvoláních zpochybnit podaný odpor, což však neučinil. Pokud žalobce upozornil na nedostatek odporu až v soudním řízení správním, šlo z jeho strany o předem propracovanou a účelovou procesní taktiku, které by soud neměl přiznat ochranu. Zrušení napadeného rozhodnutí by představovalo přehnaný formalismus. Žalovaný považoval taktiku žalobce za důvod zvláštního zřetele hodný a poukázal na rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. 44 A 32/2019-22, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 10 As 241/2019-36. Řízení ve správním soudnictví má sloužit k ochraně veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob, a nikoli jako nástroj směřující k zániku odpovědnosti za přestupek bez věcného projednání. Právní názor žalobce, že nepodepsaný odpor nemůže vést k projednání přestupku, by znamenal, že žalobce by mohl svou záměrnou pasivitou zablokovat řízení o přestupku. Takový názor nasvědčuje účelovosti žaloby.

5.         Žalobce v replice namítal, že chybějící podpis na odporu je podstatnou vadou, pro kterou nelze v řízení pokračovat a je třeba řízení zastavit. Jde o překážku věci rozhodnuté, jak uvedl NSS v rozsudku č. j. 4 As 113/2018-39, žalovaný v rozhodnutí ze dne 2. 8. 2021, č. j. X nebo Ministerstvo dopravy v rozhodnutí ze dne 24. 6. 2021, č. j. X, s tím, že na tom nic nemění ani odkaz na obstrukční jednání. Žalobce poukázal na to, že ve shodných případech je správní orgán povinen rozhodovat stejně.

6.         Žalovaný v duplice rozvinul argumentaci z vyjádření k žalobě, poukázal na konkrétní obdobné praktiky advokáta žalobce, které označil jako zneužití práva a doplnil, že podal České advokátní komoře podnět k zahájení kárného řízení s tímto advokátem. To je vedeno pod sp. zn. K 39/2022. Advokát obdobných procesních taktik užíval ve věcech č. j. X nebo č. j. X, kde obviněný z přestupku doložil k odporu e-mail s instrukcí pracovnice advokáta A. P. k obstrukcím v řízení a fakturou na částku 20 000 Kč. Žalovaný navrhl elektronickou zprávu s instrukcemi k obstrukcím k důkazu a poukázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích č. j. 36 A 10/2021-35 ze dne 9. 3. 2022, kde je popsána obdobná situace obstrukčních taktik s podáním nepodepsaného odporu, to, že jde o procesní úskok, kterému nenáleží procesní ochrana a že tamějšímu žalovanému jsou tyto praktiky známy. Krajský soud v rozsudku v bodě 17 odkazoval na rozsudek NSS č. j. 1 As 161/2021-29, bod 20, kdy si stěžovatel „vzpomněl“ na absenci odporu až v žalobě, i když v celém správním řízení po podání odporu aktivně uplatňoval svá práva. Soud podotýká, že k duplice nepřihlížel, protože žalovaný zaslal dupliku třináct dní po vyvěšení zkráceného znění rozsudku na úřední desku soudu.

7.         Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.).

8.         Ze správního spisu soud ověřil, že přestupek a totožnost žalobce zjistili policisté při měření a následném zastavení žalobce, který předložil doklad k vozidlu a doklad totožnosti. Žalobce oznámení přestupku podepsal. Podpis žalobce je shodný jako na plné moci, kterou přiložil k žalobě. Žalobce podal nepodepsaný odpor. Žalobce podal zásilku s odporem na poště v Bohumíně, kde má trvalé bydliště. Poté žalobce převzal předvolání a udělil plnou moc J. V. k nahlížení do spisu a pořízení kopií. Zmocněnec nahlédl do spisu a pořídil z něj kopie dne 20. 7. 2020. Proti rozhodnutí o přestupku podal žalobce obsáhlé odvolání, ve kterém uvedl, že podal včas odpor proti příkazu, kterým byl příkaz zrušen a městský úřad žalobce vyrozuměl o pokračování v řízení o přestupku a žalobce předvolal. Žalobce odvolání doplnil; doplnění zaslal poštovní přepravou z místa trvalého bydliště. Po zrušení rozhodnutí městského úřadu o přestupku v odvolacím řízení žalobce převzal další předvolání k jednání a dne 20. 1. 2021 požádal o odročení jednání advokát Mgr. Zdeněk Burda, kterému žalobce udělil dne 20. 1. 2021 plnou moc. Advokát žalobce podal odvolání proti rozhodnutí o přestupku ze dne 16. 3. 2021 a posléze ho doplnil.

9.         Soud zjistil ze správního spisu, že městský úřad v rozhodnutí o přestupku ze dne 16. 3. 2021 se k chybějícímu podpisu na odporu nevyjádřil. Ostatně, žalobce podání odporu ve správním řízení nezpochybnil.

10.     Žalovaný v napadeném rozhodnutí popsal ze správního řízení podání odporu tak, že byl včasný a příkaz zrušil.

11.     Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

12.     Podpis je podstatnou náležitostí podání. Na odporu proti příkazu ze dne 10. 6. 2020 podpis chyběl. Každé podání správnímu orgánu musí podatel podepsat, aby byla zjevná jeho vůle úkon učinit. Povinnost podepsat podání stanoví výslovně § 37 odst. 2 poslední věta zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“).

13.     Chybějící podpis je vadou podání a správní orgán je povinen tuto vadu odstranit postupem podle § 37 odst. 3 správního řádu - správní orgán pomůže podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

14.     Včasné podání odporu bez podpisu podatele je vadné podání, nevyvolá zamýšlené účinky (tj. zrušení příkazu podle § 150 odst. 3 správního řádu), a nemůže vést k pokračování v řízení a projednání věci.

15.     V posuzovaném případě je však třeba vzít v úvahu další okolnosti věci a posoudit, zda se nejedná o procesní taktiku a zneužití práva, zejména pokud jde o opakované, systematické a/nebo úmyslné podávání nepodepsaných podání a uplatňování námitek až v žalobě.

16.     Sám žalobce považoval podaný odpor za účinný, což uvedl na straně druhé v odvolání, doručeného městskému úřadu dne 11. 8. 2020 (č. l. 23 správního spisu). Postavení žalobce se podáním odporu nezhoršilo, protože městský úřad mu v příkazu i v rozhodnutí o přestupku ze dne 16. 3. 2021 uložil shodný trest (pokutu 5 000 Kč a zákaz řízení všech motorových vozidel na šest měsíců) v souladu s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „ZOP“), podle kterého „pokud byl proti příkazu podán odpor, nelze obviněnému v řízení uložit jiný druh správního trestu s výjimkou napomenutí nebo vyšší výměru správního trestu, než mu byly uloženy příkazem; to neplatí, pokud správní orgán v řízení změní právní kvalifikaci skutku.“

17.     Procesní taktika, spočívající v podání nepodepsaného odporu, aktivní účasti ve správním řízení a vznesení námitky vady odporu a správního řízení je soudu známa u advokáta Mgr. Zdeňka Burdy z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 54 A 7/2021-37, podle kterého tento advokát užil zcela shodné procesní taktiky v odkazované věci.

19.     V posuzované věci šlo právě o takový případ. Správní orgány nebyly povinny reagovat na nepodepsaný odpor žalobce a v souladu se zákonem a citovanou judikaturou pokračovaly v řízení o přestupku. Žalobce se tohoto řízení aktivně účastnil a k chybějícímu podpisu na odporu nic v celém správním řízení nenamítal. Žalobce věrohodně nevysvětlil, proč tuto námitku vznesl až v soudním řízení správním a ani netvrdil, jak byla pokračováním v řízení dotčena jeho veřejná subjektivní práva nebo jak napadené rozhodnutí negativně zasáhlo do jeho právní sféry. Žalobce nenamítal, že by odpor nepodal, naopak v odvolání potvrdil, že ho podal. Žalobce tedy zamýšlel jeho podáním vyvolat právní účinky, které nastaly. Žalobce s příkazem nesouhlasil, proto odpor podal, což potvrdil i v žalobě. Správní orgány vyhodnotily podaný odpor ve prospěch žalobce a nezkrátily ho nijak na jeho právech. Podání odporu žalobce potvrdil svým dalším jednáním ve správním řízení, ve kterém aktivně vznášel řadu námitek a zmocnil jednu osobu k nahlížení do správního spisu a pořízení kopií a jinou osobu – advokáta Mgr. Zdeňka Burdu pro zastupování ve správním řízení.

20.     Proto soud uvážil, že posuzovaná věc je z hlediska procesní taktiky totožná jako taktiky popsané v rozsudcích Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 54 A 7/2021-37, kde šlo o advokáta Mgr. Zdeňka Burdu, a v dalších rozsudcích se zastoupením žalobců jinými advokáty, např. v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích č. j. 36 A 10/2021-35 a v rozsudcích NSS č. j. 1 As 161/2021-29 nebo č. j. 4 As 113/2018-39. Zdejší soud v daném případě s ohledem na okolnosti věci (zejména pozdní zaslání dupliky), považuje za dostačující odkaz na jednu odlišnou praktiku advokáta Mgr. Zdeňka Burdy, doplněný odkazy na shodné procesní postupy advokátů v jiných věcech tak, jak je projednaly jiné soudy včetně NSS podle shora uvedených označení věcí.

21.     K tomu přistupuje okolnost, že J. V. je soudu znám z věci sp. zn. 72 A 47/2019, kde vystupoval jako zmocněnec a kde šlo rovněž o obstrukční praktiky, spočívající v tom, že žalobce namítl až v soudním řízení, že rozhodnutí nebylo žalobci doručeno, protože na doručence byl „klikyhák“ a podpis na doručence zfalšovala doručovatelka. Uvedený zmocněnec vystupoval ve správních řízeních, jak se podává např. z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích č. j. 52 A 15/2014-73, kde je zástupcem žalobce advokát Mgr. Jaroslav Topol, známý správním soudům zastupováním osob, které zneužívají procesní práva a užívají obstrukční praktiky (srov. např. rozsudek NSS č. j. 10 As 384/2019-37, bod 14).

22.     Soud neprovedl důkaz elektronickou zprávou A. P., pracovnice advokáta Mgr. Zdeňka Burdy, doručené Městskému úřadu Jeseník dne 26. 11. 2020, protože žalovaný dupliku zaslal třináct dní po rozhodnutí soudu (vyvěšení zkráceného znění rozsudku na úřední desku). Soud uvádí nad rámec rozhodnutí, že i v případě včasného návrhu nebylo třeba důkaz provádět pro nadbytečnost. Procesní taktika jmenovaného advokáta je soudu známa z výše popsané věci a je shodná jako taktiky uvedené v citovaných rozsudcích jiných správních soudů.

23.     Závěrem soud shrnuje, že žalobní námitky byly nedůvodné. Chybějící podpis na odporu nepředstavoval překážku pro vedení dalšího řízení o přestupku, žalobce svou vůli jasně vyjádřil, v dalším správním řízení ji nepopřel, aktivně zde vystupoval a námitku vady odporu uplatnil až v žalobě, což vyhodnotil jako obstrukční taktiku, která podle konstantní judikatury nepožívá soudní ochrany. Soud neshledal v postupech městského úřadu a žalovaného namítané vady a napadené rozhodnutí shledal jako souladné se zákonem. Správní orgány zjistily skutkový stav v souladu se zákonem, vybraly správně právní předpisy, pod které jej subsumovaly a z toho vyvodily v souladu se zákonem skutkové i právní závěry, se kterými se soud ztotožnil. Proto soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s.

24.     Soud rozhodl o nákladech řízení v souladu s § 60 s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, respektive ani úhradu nákladů řízení nepožadoval, proto se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok II).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 30. listopadu 2022

JUDr. Martina Radkova v. r.  

samosoudkyně