USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: Martin Pecháček, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice, Husova 194, Pardubice, proti žalovanému: Vězeňská služba České republiky, Věznice Pardubice, se sídlem Husova 194, Pardubice, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 8. 2022, č. j. VS‑154174‑5/ČJ‑2022‑802132‑KŘ, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 21. 11. 2022, č. j. 52 A 70/2022 ‑ 24,

takto:

1. Řízení   s e   z a s t a v u j e .

2. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]                Podanou kasační stížností žalobce (stěžovatel) napadl v záhlaví označené usnesení, kterým krajský soud odmítl jeho žalobu proti uložení kázeňského trestu pro nevyčerpání opravného prostředku stěžovatelem.  

[2]                Usnesením ze dne 15. 12. 2022, č. j. 1 As 269/2022 ‑ 20, Nejvyšší správní soud zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce pro zjevnou neúspěšnost jeho návrhu a vyzval jej k uhrazení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Zároveň soud vyzval stěžovatele, aby ve stejné lhůtě doložil právní moc udělenou advokátovi či prokázal vysokoškolské vzdělání vyžadované pro výkon advokacie. Nejvyšší správní soud stěžovatele výslovně vyrozuměl o tom, že stěžovatel, který podá zjevně neúspěšný návrh, nemůže být osvobozen od soudních poplatků a nemůže mu být ani ustanoven zástupce. Stěžovatel přesto podal novou žádost o osvobození od soudního poplatku a navrhl prodloužení lhůty k doložení právní moci, neboť podal žádost na Českou advokátní komoru o „přidělení advokáta“.   

[3]                Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením řízení zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích pak platí, že [n]ebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

[4]                Citované usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 19. 12. 2022. Patnáctidenní lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula v úterý 3. 1. 2023. Stěžovatel soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil. Soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) a § 120 s. ř. s. zastavil.

[5]                Na výše uvedeném nic nemění ani žádost o osvobození od soudních poplatků, neboť stěžovatel byl již v usnesení č. j. 1 As 269/2022 ‑ 20 výslovně seznámen s tím, že žadatele, jehož návrh je zjevně neúspěšný, nelze osvobodit od soudních poplatků. Žádost proto soud považoval za (pro věc) irelevantní.  

[6]                O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.

[7]                Nadto soud poukazuje i na to, že stěžovatel ve stanovené lhůtě nedoložil ani právní zastoupení (neprokázal potřebné vzdělání).

Poučení: Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. ledna 2023

JUDr. Josef Baxa

předseda senátu