USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Tomáše Langáška a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Q. P. V., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 9. 2022, č. j. OAM‑179/LE‑BE02‑HA13‑2022, o nesouhlasu Krajského soudu v Praze s postoupením věci Krajským soudem v Ostravě,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 57 Az 10/2022 je příslušný Krajský soud v Ostravě.

Odůvodnění:

[1]               Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, jako zjevně nedůvodná zamítnuta jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany.

[2]               Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14. 10. 2022, č. j. 19 Az 22/2022‑9, rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému podle § 32 odst. 3 zákona o azylu s odůvodněním, že žalobce byl v době podání žaloby hlášen k pobytu v Přijímacím středisku Praha‑Ruzyně, tedy v obvodu působnosti Krajského soudu v Praze.

[3]               Krajský soud v Praze vyslovil s postoupením věci nesouhlas a v souladu s § 7 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), předložil věc k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu. Krajský soud v Praze uvedl, že z evidenční karty žalobce (jako žadatele o mezinárodní ochranu) vyplývá, že ke dni podání žaloby měl ve smyslu § 77 zákona o azylu hlášen pobyt v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty. Poukázal na skutečnost, že se Krajský soud v Ostravě přehlédl, neboť údaj vztahující se k Přijímacímu středisku Praha‑Ruzyně se týkal pohybu spisu, nikoli pobytu žalobce. Zároveň podotkl, že v případě pobytu žalobce v Přijímacím středisku Praha‑Ruzyně by nadto byl místně příslušný Městský soud v Praze.

[4]               Ustanovení § 7 odst. 6 s. ř. s. upravuje, že není‑li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí‑li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

[5]               Podle § 7 odst. 2 s. ř. s. je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany, nestanoví‑li tento nebo zvláštní zákon jinak. Odchylná pravidla při určování místní příslušnosti jsou obsažena v § 32 odst. 3 zákona o azylu. Podle tohoto ustanovení je k řízení o žalobě místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu.

[6]               Dle § 77 odst. 1 zákona o azylu je místem hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn, nebo zařízení pro zajištění cizinců anebo přijímací středisko, ve kterém je zajištěn.

[7]               Z evidenční karty žalobce (jako žadatele o mezinárodní ochranu) vyplývá, že žalobce měl ke dni podání žaloby 12. 10. 2022 hlášen pobyt dle § 77 zákona o azylu v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty. Krajský soud v Ostravě, který v odůvodnění usnesení o postoupení věci poukazoval na pobyt žalobce v Přijímacím středisku Praha‑Ruzyně, přehlédl, že se tento údaj týká pohybu spisu, nikoli pobytu žalobce. Krajský soud v Praze nadto správně upozornil, že v takovém případě by soudem místně příslušným byl nikoli Krajský soud v Praze, ale Městský soud v Praze. Místem hlášeného pobytu žalobce je však od 4. 9. 2022 Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, které se nachází v obvodu působnosti Krajského soudu v Ostravě.

[8]               Nejvyšší správní soud proto přisvědčil předloženému nesouhlasu Krajského soudu v Praze a rozhodl, že soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí žaloby proti rozhodnutí žalovaného je v daném případě Krajský soud v Ostravě, v jehož obvodu byl žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu (§ 32 odst. 3 zákona o azylu).

[9]               Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány (§ 7 odst. 6 in fine s. ř. s.).

Poučení:  Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. prosince 2022

Mgr. Ing. Veronika Juřičková

předsedkyně senátu