č. j. 17 Ad 7/2022 - 35

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci

 

žalobce: nezl. Z. K.

  zastoupený A. K.

  

 

proti

žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí

  sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01  Praha 2

 

o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2021, č. j. MPSV-2021/175739-924/5, o průkaz osoby se zdravotním postižením

 

takto:

I.     Žaloba se zamítá. 

 

II.    Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 11. 2. 2022 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR z 29. 9. 2022, přiznávající mu průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ od 1. 6. 2021 do 30. 6. 2024. Žalobce vytkl napadenému rozhodnutí, že žalovaný nebral v potaz všechny lékařské diagnózy, které mu brání ve vykonávání vlastních potřeb, a proto se domáhá změny rozhodnutí. Kdyby žalovaný bral v potaz funkční vady zrakového postižení, dospěl by k závěru, že prvostupňové rozhodnutí není v souladu s hmotným právem. Konkrétně žalobce vytkl žalovanému, že nepřihlédl k jeho amblyopii neboli tupozrakosti.
  2. Žalovaný setrval na svých závěrech vyjádřených v napadeném rozhodnutí.

 

  1. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili.

 

  1. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce dne 24. 6. 2021 požádal o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Úřad práce ČR proto požádal o posouzení zdravotního stavu žalobce. Posudek posudkové lékařky OSSZ byl zpracován dne 27. 8. 2021 se závěrem, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je myopia gravis, amblyopatie, nystagmus a nesnášenlivost laktózy. Jedná se o středně těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace ve smyslu ustanovení § 34 odst. 2 zákona č. 329/2001 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále jen „zákon o poskytování dávek OZP“). Jde o zdravotní stav, který není uveden v příloze č. 4 vyhl. č. 388/2001 Sb., ale svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními dostatky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odst. 1 písm. j) citované přílohy. Na základě tohoto posudku úřad práce dne 30. 9. 2021 přiznal žalobci průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ od 1. 6. 2021 do 30. 6. 2024.

 

  1. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, neboť měl za to, že mu náleží průkaz osoby se zdravotním postižením označeným „ZTP“. Podle něj nebyly brány v potaz důležité skutečnosti o zdravotním stavu.

 

  1. Na základě odvolání požádal žalovaný posudkovou komisi MPSV o zpracování posudku, který tato zpracovala dne 2. 12. 2021. Ve shodě s posudkovou lékařkou OSSZ uzavřela, že žalobcův zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý. Rozhodující příčinou je myopia gravis, amblyopatie, nystagmus a nesnášenlivost laktózy. Žalobce je osobou se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek OZP, přičemž jde o zdravotní stav neuvedený v příloze č. 4 k vyhl. č. 388/2001 Sb., ale svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními dopady srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odst. 1 písm. j) přílohy. Dále uvedla, že žadatel je dítě se zrakovým handicapem, kdy posudkově se jedná o snížení zrakové ostrosti obou očí do pásma slabozrakosti s nystagmem. Nejedná se však o těžké funkční postižení zraku. Mobilita je u žalobce zachována, není praktická nebo úplná nevidomost obou očí ani těžké duševní poruchy spojené se sociální dezintegrací. Žalobce je kardiopulmonálně kompenzovaný. Posudková komise se vyjádřila k jednotlivým postižením specifikovaným v příloze 4 vyhl. č. 388/2011 Sb. K postižení zraku uvedla, že žalobce netrpím závažným smyslově kognitivním deficitem typu nevidomosti či těžké slabozrakosti, hluchoty nebo těžké nedoslýchavosti, přes využití kompenzačních pomůcek. Proto posudková komise hodnotila stav nadále jako postižení středně těžké.

 

  1. Na základě tohoto posudku žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím, když posudek shledal úplný a přesvědčivý, vycházející z doložené zdravotní dokumentace odborných lékařů i praktického lékaře.

 

  1. Žalobce v žalobě nesouhlasí s tím, jak jeho zdravotní stav žalovaný posoudil.

 

  1. Jak vyplývá z § 34 a následujících zákona o poskytování dávek OZP, nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením je podmíněn zjištěným dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem žadatele. Podle stupně závažnosti postižení pohyblivosti nebo orientace, včetně poruch autistického spektra, zákon rozlišuje průkaz „TP“, který přísluší osobám se středně těžkým funkčním postižením, průkaz „ZTP“, který přísluší osobám s těžkým funkčním postižením, a průkaz „ZTP/P“, který přísluší osobám se zvlášť těžkým funkčním postižením. Zákon obsahuje rovněž definice, co se kterým postižením rozumí. U žalobce jde podle žalovaného o středně těžké funkční postižení, čímž se podle § 34 odst. 2 rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu (u pohyblivosti), a kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru (u orientace). Těžké funkční postižení definuje odstavec třetí u pohyblivosti jako stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti; u orientace jako stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.

 

  1. Kritéria, podle kterých se hodnotí schopnost pohyblivosti a orientace, upravuje § 34b v odstavci 1 zákona o poskytování dávek OZP tak, že se posuzuje a) zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby, b) zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a c) zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního postižení.  Které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace stanoví podle druhého odstavce právní předpis, kterým je vyhl. č. 388/2011 Sb. Není – li posuzovaný zdravotní stav v této vyhlášce uveden, hodnotí se, kterému ze zdravotních stavů v něm uvedených funkční postižení odpovídá nebo je s ním funkčními důsledky srovnatelné.

 

  1. Při zjišťování závažnosti funkčního postižení pohyblivosti nebo orientace žadatele vycházejí správní orgány z příslušných posudků, neboť ani správním orgánům, ani soudům nepřísluší činit závěry o odborných medicinských otázkách. U lékařských posudků je nutné, aby vyhověly kritériím kladeným judikaturou Nejvyššího správního soudu na jejich úplnost a přesvědčivost (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Ads 253/2017-28 ze dne 30. 11. 2020, bod 21 odůvodnění).

 

  1. V nyní posuzované věci správní orgány na základě příslušných lékařských posudků dospěly k závěru, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý, přičemž rozhodující příčinou je myopia gravis, amblyopie, nystagmus a nesnášenlivost laktózy, což vede k středně těžkému funkčnímu postižení pohyblivosti nebo orientace. Zdravotní stav žalobce není uveden v citované vyhlášce, konkrétně v její příloze 4, podle správních orgánů svým funkčním postižením však odpovídá nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem způsobující uvedeným v bodě 1, písm. j) vyhl. č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., což je psychické postižení s opakujícími se poruchami komunikace a orientace v exteriéru; u mírného stupně autistické poruchy se zachovanou přiměřenou komunikací a chováním v obvyklých situacích, s obtížným navazováním sociálních kontaktů, s projevy zvláštních nebo neadekvátních odpovědí na sociální stimulaci okolí. Nejde o zdravotní stav uvedený v bodě 3 nebo 2 citované vyhlášky ani o zdravotní stav, který svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními dostatky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v bodě 3 nebo 2 vyhlášky.

 

  1. Krajský soud ověřil, že v bodě 1 přílohy není uvedeno žádné postižení zraku. Toto je uvedeno pouze v bodě 2 pod písm. l): oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60, a v odst. 3 pod písm. j) neúplná (praktická) nevidomost obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit se správnou světelnou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální zraková ostrost není postižena nebo úplná nevidomost obou očí, kterou se rozumí ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí. Ani jedno však není žalobcův případ. Postižení, uvedená v odstavci prvním, jsou všechny hodnocena jako středně těžká.

 

  1. Krajský soud ve shodě s žalovaným shledal odůvodnění posudku za úplné a přesvědčivé, když podtrhuje, že co se týče medicinských odborných závěrů, je vázán tím, co vyslovila posudková komise. Posudková komise se vypořádala se zdravotnickou dokumentací žalobce a vypořádala se rovněž s v žalobě namítanou tupozrakostí, ke které přihlédla a kterou zhodnotila spolu s ostatními zrakovými vadami, kterými žalobce trpí, jak bylo vysvětleno výše. Posudek není v rozporu s žádnou lékařskou zprávou založenou ve spise ani lékařskou zprávou, kterou by žalobce předložil. Krajský soud dodává, že žalobcem namítaná amblyopie čili tupozrakost není nevidomostí, ale neostrostí vidění, a takto byla lékaři hodnocena.

 

  1. Žalobce trpí postižením středně těžkým, které zakládá nárok na průkaz TP podle § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek OZP, jak žalovaný správně uzavřel, nikoliv na průkaz ZTP nebo ZTP/P, které jsou podmíněny postižením těžkým a zvlášť těžkým. Napadené rozhodnutí tak není nezákonné.

 

  1. Žaloba proto není důvodná a soud ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

 

  1. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a žalovaný právo na náhradu nákladů řízení nemá.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

 

Ostrava 14. listopadu 2022

 

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje