USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci

o žalobě ze dne 21. 8. 2022 proti blíže neoznačenému rozhodnutí žalované,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Krajskému soudu v Ústí nad Labem bylo dne 25. 8. 2022 doručeno podání žalobkyně ze dne 21. 8. 2022, nazvané „Žaloba proti rozhodnutí odvolací komise ČSSZ“, v němž žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s rozhodnutím o zamítnutí námitky, kterou podala v březnu 2022 České správě sociálního zabezpečení v Praze.
2. Z připojené písemnosti ze dne 31. 5. 2022, č. j. LPS/2022/333-NR-UST_CSSZ, však soud zjistil, že se nejedná o rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení, nýbrž o posudek o invaliditě, který představuje toliko podklad pro později vydané rozhodnutí o námitkách. Soud proto kontaktoval žalovanou a vyžádal si od ní rozhodnutí o námitkách žalobkyně; obdržel rozhodnutí ze dne 2. 6. 2022, č. j. X.
3. Před vlastním projednáním věci je soud vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda má žaloba všechny zákonem stanovené náležitosti k tomu, aby byla projednatelná. Soud zdůrazňuje, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) musí vždy obsahovat náležitosti vyjmenované v § 37 odst. 2 a 3 a v § 71 s. ř. s., jinak je vyloučeno, aby soud ve věci meritorně rozhodl.
4. Podle § 71 odst. 1 s. ř. s. platí, že „[ž]aloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, f) návrh výroku rozsudku.“ V § 71 odst. 2 větě první s. ř. s. je stanoveno, že „[k] žalobě žalobce připojí jeden opis napadeného rozhodnutí.“ Z § 37 odst. 5 s. ř. s. vyplývá, že „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“
5. Soud shledal, že podaná žaloba některé z uvedených náležitostí (povinných obsahových součástí) nezahrnuje, a proto žalobkyni usnesením ze dne 5. 10. 2022, č. j. 41 Ad 10/2022-15, podle citovaného § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzval, aby předložila opis napadeného rozhodnutí a doplnila chybějící údaje. Soud současně žalobkyni poučil o tom, jak má vytčené vady odstranit, tj. že musí správně označit napadené rozhodnutí datem vydání a číslem jednacím, sdělit datum, kdy jí bylo doručeno, označit výroky rozhodnutí žalované, které napadá, podrobně a srozumitelně vylíčit, v čem konkrétně spatřuje nezákonnost či nesprávnost žalobou napadeného rozhodnutí nebo nedostatky v postupu žalované, tj. jaká konkrétní pochybení žalované vytýká, označit důkazy, které případně navrhuje provést k prokázání svých tvrzení, a uvést návrh výroku rozsudku. Ke splnění uložených povinností stanovil soud žalobkyni soudcovskou lhůtu dvou týdnů od doručení předmětného usnesení. V odůvodnění předmětného usnesení soud v důsledku chyby v psaní uvedl, že stanovil lhůtu jednoho měsíce, proto soud z opatrnosti vyčkal nejen uplynutí dvoutýdenní lhůty uvedené ve výroku, ale též uplynutí jednoměsíční lhůty zmíněné v odůvodnění.
6. Citované usnesení bylo žalobkyni doručováno jí uvedenou adresu, která je podle centrální evidence obyvatel také adresou jejího trvalého pobytu, nicméně obálka se soudu vrátila zpět s poznámkou, že žalobkyně nemá schránku. Soud proto podle § 50 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů předmětné usnesení vyvěsil na úřední desce soudu dne 7. 9. 2022. Uvedené usnesení tak bylo žalobkyni doručeno dne 19. 9. 2022, tj. nejblíže následující pracovní den (srov. § 40 odst. 3 s. ř. s.) po sobotě 17. 9. 2022, na kterou připadl desátý den po jeho vyvěšení.
7. Žalobkyně však na zmíněné usnesení ve stanovené dvoutýdenní lhůtě ani později (tedy déle než jeden měsíc) nijak nereagovala, přestože byla řádně poučena o tom, že soud žalobu odmítne, pokud nebude ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat. Žaloba tudíž i nadále vykazuje nedostatky, které soud podrobně popsal ve výše označeném usnesení ze dne 5. 9. 2022, tj. postrádá především řádné označení napadeného rozhodnutí, vymezení žalobních bodů a návrh výroku rozsudku. Tyto vady nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny a v řízení z důvodu těchto nedostatků nelze pokračovat, proto soud dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky § 37 odst. 5 s. ř. s.
8. Soud zároveň shledal, že pokud předmětná žaloba směřovala proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 6. 2022, č. j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně (z března 2022) a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 18. 2. 2022, č. j. X, byla podána opožděně. Jedná se o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která je jako institut upravena v části třetí hlavě druhé dílu prvním s. ř. s., tj. v § 65 až § 78. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze takovou žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Z odstavce 4 téhož ustanovení vyplývá, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně.
9. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
10. Z kopie obálky, ve které bylo zmíněné rozhodnutí žalobkyni doručováno, soud zjistil, že předmětné rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 20. 6. 2022, tj. nejblíže následující pracovní den po sobotě 18. 6. 2022, na kterou připadl desátý den po uložení zásilky na poště poté, kdy nebyla zastižena v místě svého bydliště.
11. Soud připomíná, že den doručení předmětného rozhodnutí (20. 6. 2022) se považuje za den oznámení dotčeného rozhodnutí žalobkyni ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců bylo tedy v případě tohoto rozhodnutí pondělí 20. 6. 2022, dvouměsíční lhůta pro podání žaloby počala plynout v úterý 21. 6. 2022 a skončila v pondělí 22. 8. 2022 (nejblíže následující pracovní den po sobotě 20. 8. 2022, na kterou by konec lhůty jinak připadl).
12. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobkyně nejpozději dne 22. 8. 2022 předala soudu nebo jemu zaslala prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předala orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobkyně neučinila, neboť žalobu soudu prostřednictvím držitele poštovní licence zaslala až dne 24. 8. 2022, jak vyplývá z obálky založené na č. l. 3 soudního spisu, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Lhůta pro podání žaloby tedy nebyla zachována.
13. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobkyně ve stanovené lhůtě neodstranila soudem vytčené vady žaloby a z důvodu těchto nedostatků nebylo možno v řízení pokračovat, tudíž byl naplněn důvod pro odmítnutí žaloby podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Soud současně zjistil, že žalobkyně podala žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání, a proto byl naplněn i důvod pro odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
14. Soud tedy žalobu podle § 37 odst. 5 s. ř. s. pro neodstranění vad a podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro opožděnost odmítl.
15. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 25. října 2022

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v.r.

samosoudce