[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci

v řízení o žalobě ze dne 15. 7. 2022 proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 5. 2022, č. j. X. o invalidní důchod

takto:

1. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 5. 2022, č. j. X. a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 14. 2. 2022, č. j. X. se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.

2. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 930,25 Kč, a to ve lhůtě  do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce Mgr. Julie Filipové.

Odůvodnění:

I.

Napadená rozhodnutí

1. Rozhodnutím ČSSZ ze dne 14. 2. 2022, č. j. X. byl žalobci přiznán od 1. 12. 2021, tj. od skončení výplaty nemocenských dávek, invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně podle ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 155/1995 Sb.), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Domažlice ze dne 16. 12. 2021 je žalobce ode dne 1. 11. 2021 invalidní pro invaliditu druhého stupně. Dle uvedeného posudku činil pokles jeho pracovní schopnosti 60 %. Invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně od 1. 12. 2021 činil 8 678 Kč měsíčně, od ledna 2022 se zvýšil na částku 9 395 Kč.
2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím žalované ze dne 18. 5. 2022, č. j. X., kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila výše uvedené rozhodnutí s tím, že žalobce je dle nového posudku o invaliditě vypracovaného lékařem ČSSZ dne 10. 5. 2022 od 1. 11. 2021 invalidní dle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Jednalo se o invaliditu druhého stupně dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) citovaného zákona. Šlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo shledáno zdravotní postižení uvedené v kapitole VI (Postižení nervové soustavy), položce 8i (Postižení míchy, míšních kořenů a pletení, syndromy ochrnutí; hemiparéza středně těžká nebo paraperéza středně těžká) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 50 - 70 %. Lékař ČSSZ zvolil na základě doložených lékařských zpráv a charakteru zdravotního postižení se zohledněním profese žalobce střed vymezeného rozpětí, tj. 60 %. Nejzávažnějším zdravotním postižením, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, je levostranná spastická hemiparéza s převahou na levé horní končetině při ischemii F-P I. dx. po disekci ACI I. dx.. Dne 4. 7. 2020 polytrauma (motonehoda) – oboustranný hemopneumothorax s nutností hrudní drenáže (4. 7. - 13. 7. 2020), se zlomeninou levé klíční kosti řešené osteosyntézou (16. 7. 2020), s disekcí ACI l.dx. s levostrannou hemiparézou při ischemii, s nestabilní luxační zlomeninou Th5 řešenou laminektomií L4/5, transepdikulární fixací a příčnou stabilizací (4. 7. 2020), dále s nutností reoperace hrudní páteře pro malpozici osteosyntetického materiálu - kovy ex., repozice a zadní déza štěpy a stabilizace Th2-6 (9. 9. 2020). Na základě provedeného přezkumu se lékař ČSSZ ztotožnil s posudkovým závěrem lékaře OSSZ. V případě žalobce se mělo jednat o středně těžké funkční postižení se závažným omezením funkce dvou končetin s omezením hybnosti a síly, porušením úchopové schopnosti ruky, závažnou poruchou stoje a chůze, závažné omezení celkové výkonnosti, kdy některé denní aktivity jsou podstatně omezeny. Se zohledněním nároků profese žalobce určil lékař ČSSZ ve zvolené položce střed stanoveného procentního rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti tj. 60 %. Datum vzniku invalidity bylo stanoveno dnem 1. 11. 2021, tj. dnem neurologického vyšetření, které verifikovalo dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce.

      II.

Žaloba

3. Včasnou žalobou ze dne 15. 7. 2022 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované. Žalobu odůvodnil tím, že posudek ze dne 10. 5. 2022 i jemu předcházející byly vyhotoveny pouze na základě lékařských zpráv, aniž by byl žalobce osobně prohlédnut. Dále žalobce namítal, že nebylo-li možné postižení žalobce hodnotit třetím stupněm invalidity, neboť nelze použít vyšší procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve stejné položce a kapitole, jelikož v lékařských zprávách nejsou popisována zcela všechna stanovená kritéria pro tuto položku, bylo na lékaři žalované, aby sám vyhodnotil omezení žalobce poté, kdy dojde k jeho osobní prohlídce, nebo si doplnil poklady pro své rozhodnutí, což se však nestalo. Ač je v napadeném rozhodnutí uvedeno, že zdravotní stav se posuzuje dle funkčních postižení majících vliv na pracovní schopnost, kterou snižuji, dle názoru žalobce tak žalovaná nepostupovala. Žalobce také namítal, že nebyl doposud řádně zjištěn jeho zdravotní stav, resp. zdravotní omezení mající vliv na jeho pracovní zařazení a je současně přehlížen závěr z Fakultní nemocnice v Motole. Žalovaná se dle žalobce neměla rovněž vypořádat s omezeními, na která žalobce poukázal již ve svých námitkách. Žalovaná v napadeném rozhodnutí pouze uvedla, že se jedná o subjektivní pocity žalobce, jež nejsou objektivně podloženy, a proto k nim nemůže být přihlíženo pro přiznání dávky důchodového pojištění vyššího stupně. Avšak dle názoru žalobce, pokud by lékař žalované uskutečnil osobní prohlídku, zcela určitě by dospěl k závěru, že omezení prezentovaná žalobcem nejsou subjektivní povahy. Žalobce vykonával před úrazem soustavnou výdělečnou činnost a byl schopen plného pracovního zařazení, kde využíval dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, což mu je vlivem zdravotního postižení a obtíží zásadně znemožněno. Žalobce je omezen v hybnosti a pohybu celé levé strany těla, nezvládá denní úkony, např. chůzi do schodů bez pomoci druhé osoby či zábradlí, není současně schopen si sám zapnout bundu, na uspokojování běžných potřeb musí vynakládat mnoho času (čištění zubů, mytí se, oblékání apod.), podlamují se mu dolní končetiny. Levou ruku má téměř nehybnou, nezvládá ani úchop, otevření prstů na levé ruce. Je tedy zcela vyřazen ze sportovních aktivit, kterým se před úrazem aktivně věnoval, stejně jako z volnočasových aktivit. Jeho zdravotní stav má velmi výrazný negativní vliv do jeho celkového života, i do osobnostní sféry. Některé každodenní činnosti vykonává s velkými obtížemi a bolestmi spojenými se značným časovým zatížením. Žalobce je velmi brzy unavený a potřebuje častý odpočinek vlivem jeho zdravotního stavu. Žalobce byl toho názoru, že pro jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 70%, kdy není trvale schopen soustavné výdělečné činnosti a s velkými obtížemi zvládá i běžné každodenní činnosti. Z výše uvedených důvodů žalobce soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

III.

Vyjádření žalované k žalobě

4. Žalovaná dne 3. 8. 2022 ve svém vyjádření k žalobě navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení. Současně žalovaná setrvala na závěrech uvedených v napadeném rozhodnutí. Žalovaná soudu navrhla, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl.

IV.

Posouzení věci soudem

5. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.).
6. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
7. Soud ve věci rozhodl bez jednání v souladu s § 51 odst. 2 s.ř.s. a § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.

V.

Rozhodnutí soudu

8. Žaloba je důvodná.
9. K námitce žalobce, že jeho zdravotní stav nebyl dostatečně posouzen a jeho pracovní schopnost nebyla správně hodnocena, není soud oprávněný se vyjadřovat, protože v této věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení.
10. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS).
11. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [§ 77 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).
12. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR – pracoviště v Plzni vypracovala posudek, který byl vypracován po jednání konaném dne 5. 10. 2022 za účasti odborných lékařů z oboru neurologie, jemuž žalobce byl přítomen. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy ke dni 18. 5. 2022 byl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %, (lhůta KLP) trvale, vznik ke dni 1. 11. 2021. Komise uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotním stavu žalobce je levostranná hemiparesa, stp.polytraumatu (pád z motorky 4.7.2020) - dissekce ACI vpravo s levostrannou hemiparesou, bilaterální haemopneumothorax s nutností hrudní drenáže, stp. fraktuře Th5 nestabilní řešenou OS, stp. fraktuře klíčku vlevo. Komise v souladu s posudkovým hodnocením lékaře OSSZ Domažlice i ČSSZ konstatovala, že u žalobce se jedná o hemiparézu středně těžkou nebo paraparézu středně těžkou, závažné omezení funkce dvou končetin s omezením hybnosti a síly, porušení úchopové schopnosti ruky, závažné poruchy stoje a chůze, závažné omezení celkové výkonnosti, některé denní aktivity podstatně omezeny. Míra poklesu pracovní schopností byla komisí zhodnocena 70 % podle kapitoly VI, položky 8i přílohy k vyhlášce. Na rozdíl od posudkového závěru OSSZ Domažlice i námitkového řízení komise hodnotila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce na horní hranici taxace s ohledem na povolání. Z doložených lékařských nálezů nebylo možné prokázat u ostatních uvedených onemocnění takové závažné funkční postižení, aby byla splněna podmínka pro použití § 3 odstavce 1 vyhlášky. Nebyl shledán ani důvod pro použití § 4 odstavce 1 citované vyhlášky. Celková ztráta míry poklesu pracovní schopnosti činí 70 %. Výkon výdělečné činnosti žalobce nevyžaduje zcela mimořádné podmínky podle § 6 vyhlášky. K datu vydání napadeného rozhodnutí PK MPSV konstatovala invaliditu podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. Datum vzniku 1. 11. 2021 (neurologické vyšetření). Stanovena platnost trvale vzhledem k charakteru postižení, není předpoklad zlepšení stavu s ohledem na dobu, která uplynula od úrazu. Invalidita vznikla v souvislosti s úrazem ze dne 4. 7. 2020.
13. Podle § 39 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a jestliže poklesla o nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
14. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. V této věci podmínky pro zvýšení míry poklesu pracovní schopnosti nebyly PK MPSV shledány.
15. Podle § 38 písm. a) zákona 155/1999 Sb., o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku.
16. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 14. 2. 2022, č. j. X.  a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Uvedeným rozhodnutím byl  žalobci přiznán od 1. 12. 2021, tj. od skončení výplaty nemocenských dávek, invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně podle ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 5. 10. 2022 má soud za prokázané, že žalobce byl invalidní pro invaliditu třetího stupně ke dni provedení neurologického vyšetření 1. 11. 2021, tedy ke dni, jenž předcházel vydání napadeného rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Z uvedeného vyplývá, že žaloba byla podána důvodně a soud proto, aniž ve věci nařídil jednání, žalobě v plném rozsahu vyhověl a napadené rozhodnutí a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 14. 2. 2022, č. j. X. rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení dle § 78 odst. 1, 4 s.ř.s. spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť žalovaný si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle citovaného posudku PK MPSV zdravotní stav žalobce odpovídal třetímu stupni invalidity již ke dni 1. 11. 2021, když míra poklesu jeho pracovní schopnosti činila 70 %, avšak lékařem OSSZ i ČSSZ byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti žalobce 60 %. 
17. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobce je dle shora uvedeného posudku PK MPSV invalidní pro invaliditu třetího stupně, a to od 1. 11. 2021, o čemž vydá rozhodnutí, jež bude mimo jiné obsahovat i datum vzniku invalidity. Vydáním nového rozhodnutí bude realizován i tento rozsudek, když rozhodnutí o přiznání invalidity od uvedeného data by byla vydala žalovaná v případě zjištění již na základě posouzení zdravotního stavu žalobce v rámci řízení správního orgánu prvého stupně či v řízení o námitkách. Právním názorem soudu je žalovaná vázána, jak vyplývá z § 78 odst. 5 s.ř.s.

VI.

Náklady řízení

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s. ř. s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšnému žalobci, jenž byl ve věci právně zastoupen, vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 5 930,25 Kč, jež sestává z nákladů na právní zastoupení v celkové výši 5 930,25 Kč tvořenými odměnou advokáta ve výši 3 000 Kč za 3 úkony právní služby po 1 000 Kč dle § 7 bod 3, § 9 odst. 2  a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a účast při jednání PK MPSV dne 5. 10. 2022. Žalobci dále náleží  v souladu s § 13 uvedené vyhlášky právo na náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 náhrady po 300 Kč. Dále náleží žalobci náhrada cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za cestu osobním vozidlem zn. Škoda Superb, RZ X., z Horšovského Týna do Plzně a zpět za účelem účasti na jednání PK MPSV dne 5. 10. 2022 - základní náhrada za použití vozidla podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, činí 423,- Kč (tj. 90 km x 4,7 Kč/km) a náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 zákoníku práce a § 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 116/2022 Sb., činí 178,04 Kč (tj. 4,2 l/100km x 47,10 Kč/l x 0,9), tedy celkem 601,04,- Kč. Náhrada za promeškaný čas strávený na cestě podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu v délce čtyři půl hodiny činí celkem 400,- Kč. Rovněž žalobci náleží v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 64 s.ř.s. i 21 % DPH z uvedených částek ve výši 1 029,21 Kč. Ke splnění povinnosti uhradit náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena lhůta 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok II.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.). 

V Plzni dne 2. listopadu 2022

Mgr. Jaroslava Křivánková v.r.

samosoudkyně