I. Napadené rozhodnutí - Žalobkyně se žalobou ze dne 15. 4. 2022, ve znění jejího doplnění ze dne 17. 5. 2022, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2022, č.j. KK/753/SÚ/21-4 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto žalobkynino odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Cheb (dále jen „prvoinstanční orgán“ či „stavební úřad“) ze dne 26. 7. 2021, č.j. MUCH 59561/2021/Far (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím bylo žalobkyni nařízeno odstranění stavby „Vjezdová brána, na stav. p. č. XA. na hranici se stav. p. č. XB. v k. ú. Ch., obec Ch., která navazuje na hranu rodinného domu č. p. XC. Ch., na stav. p. č. XB.“ na stav. p. č. XB. v k. ú. Ch., obec Ch.
II. Žaloba - Žalobkyně v žalobě ze dne 15. 4. 2022 uvedla následující:
- „…Podává žalobu proti rozhodnutí výroku Krajského úřadu Karlovarského kraje, odbor. stavební úřad jako správní orgán příslušný podle ust. § 67 odst. 1 písm. a/ zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, na podkladě odvolání, které dne 18. 8. 2021 podala M. Š. nar. X., Ž. Ch. v řízení vedeném z moci úřední, ve věci odstranění stavby: Krajského úřadu Kar. Kraje ze dne 23. 2. 2022 KK/753/SÚ/21-4 proti rozhodnutí ze dne 26. 7. 2021 č.j. MUCH 59561/2021/Far, které vydal Městský úřad Cheb, odbor stavební a životního prostředí, v řízení vedeném z moci úřední, ve věci odstranění stavby: „Vjezdová brána /vrata/ na stav. p. č. XB. v k. ú. Ch., která navazuje na hranu rodinného domu č.p. XC. Ch., na stav. p. č. XA. v k. ú. Ch.
- Druhé rozhodnutí městského úřadu Cheb, odbor stavební a živ. prostředí zjistil, že stavba „Vjezdová brána, na stav. p. č. XA. na hranici se stav. p. č. XB. v k. ú. Ch., obec Ch., která navazuje na hranu rodinného domu č.p. XC. Ch., na stav. p. č. XB.
- Máme dva výroky rozhodnutí pod č.j. MUCH 59561/2021/Far, kde se vychází s datem 26.7.2021, ale s úplně jiným obsahem.
- Takže jsem jednou na stav. p. č. XA. a pak na stav. p. č. XB.
- Dále ze spisu se stanoviskem Krajského úřadu KK/611/SÚ/19-11 s datumem 29. 10. 2019. Je stavba: Vjezdová brána na st. p. č. XA., v k. ú. Ch., při hranici se st. p. č. XB. v k. ú. Ch., obec Ch., která bude navazovat na hranu rodinného domu č. p. XC. Ch., na st. p. č. XA. v k. ú. Ch., obec Ch.. Kde odvolatelka dala odpor proti rozhodnutí ze dne 18. 9. 2019 ohledně zrušení územního souhlasu ze dne 23. 5. 2019, který vydal MÚ Cheb. Správní orgán konstatoval, že ze spisového materiálu je zřejmé, že předepsaná kritéria ustanovení § 96 odst. 3 písm. d/ zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, pro vydání územního souhlasu nebyla splněna. Stavební úřad nepřiznal postavení dotčených osob vlastníkům sousedních pozemků, a to ani pozemků mezujících. Správní orgán na základě zhodnocení všech skutečností dospěl k závěru, že je nutné napadený územní souhlas zrušit. Jiným způsobem v daném případě nebylo možno napravit porušení ustanovení jednotlivých právních předpisů.
- Na otázku, kde stojí vrata – vjezdová, chybí základní dokument: Ano chybí doložení podle čeho – zaměření, ze kterého vyplývá, že stavím na pozemku č. s. p. XB.?
- To, že vrata zde byla před vlastním prodejem a to MÚ Cheb dokládá Znalecký posudek č. 818-27195 provedený znalcem M. S. Podklady pro vypracování znaleckého posudku byly výpis z LV č. 1, KÚ v Chebu ze dne 20. 9. 1993. Jsou zde také objemové podíly konstrukcí stavby. Taktéž výpočet koeficientu K4. Vrata 0,054 – 1,85.0,000 = -0,000. Jako další znalecký posudek uvádím č. 2306 – 2003 o ceně budovy č. p. XC. Ch., Ž. č. or. 9 na stav. p. č. XA. Ch. včetně součástí KÚ Cheb ČR. Posudek vypracoval L. K., stavební úřad město Cheb, CZ. Posudek obsahuje 29 stran.
Strana 2 bod 4 - podklady pro vypracování posudku - LV č. XD. pro k.ú. Ch., obec Ch. - snímek z pozemkové mapy a geometrické zaměření staveb - stavebně právní dokumentace vlastníka z archivu stavebního úřadu - fotodokumentace pořízená znalcem bod 6 - Dokumentace a skutečnost Dokumentace vlastníka a z archivu stavebního úřadu odpovídá skutečnosti Celkový popis nemovitosti: Od doby vzniku nebyl stavebně rozšiřován a nebyly měněny prvky dlouhodobé životnosti. Dům byl postaven v r. 1897 v r. 1957 byl adaptován na současnou dispozici /stavební povolení vydal MNV v Chebu 7.9.1956 zn. vys. 3149/56 a kolaudační rozhodnutí vydal MNV Cheb, odbor pro výstavbu města 25. 10. 1957 pod zn. 4018-57 jako podnikové byty pro n.p. Eska. Popis a hodnocení konstrukcí a vybavení: Str. 5 bod 12. VRATA – nehodnotí se /X/ Str. 6 Výpočet opotřebení analytickou metodou konstrukce vybavení bod 12 – VRATA – opotřebení z celku 0,000. Str. 7 Obestavěný prostor – 76,58 m3. Popis a hodnocení konstrukcí a vybavení VRATA – bod 10 – plechová dvojkřídlá standart S – 100 % - upravený podíl obj. 7,000 - Z uvedeného přehledu je jasné, že vrata jsou uvedena, jak u znaleckého posudku M. S., tak i znalce L. K., pracovníka stavebního úřadu Cheb, ale v žádném spisu, přestože jsem na to upozornila včetně Kraj. úřadu K. Vary, ohledně přezkumného řízení, nebylo bráno v úvahu a stavební úřady jej mají k dispozici. Kopii jsem osobně předala Ing. Š. – vedoucí st. úřadu Cheb.
- Na LV č. XD. pro k. ú. Ch., obec Ch. navazuje interní materiál KÚ Cheb č. 169 – polní náčrt z r. 1964. Náčrt THN z r. 1964 uvádí vzdálenost mezi lomovými body 5142-212-213 to je 2,50 m, což je oměrná vzdálenost. V průběhu let si rodina L. posouváním dřevěného plotu směrem do stavebního pozemku č. XA. zabrala 105 cm. To vyvrcholilo v roce 2018 usazením jejich vjezdové brány na 3,55 m. Což je zjevné z vytyčovacího náčrtu č. 90/2018. Tímto zásahem došlo k odstraní (patrně: odstranění, pozn. soudu) trvale stabilizovaného bodu 5142-212, který byl daný vyvýšenou trubkou zabetonovanou v pozemku.
- Co se týče kontrolních prohlídek zástupci města a stavebního úřadu je lež, že nedošlo k rozšíření přístupové cesty. Došlo k odstranění trávníků z mého pozemku, terénními úpravami – asfaltový koberec, došlo k zásahu do nosné konstrukce stavby domu RD 308, odstranění betonových desek z mého pozemku st. č. XA. viz znalecký posudek L. K. – fotodokumentace. Dále k odstraní (patrně: odstranění, pozn. soudu) zpevňovacích kamenů od základu domu, který není podsklepen, k zásahu do el. zařízení, které je zabudováno ve stěně při společné hranici s p. č. XB. a to tím, že nebyly dodrženy normy ČSN – vzdálenost 1,5 m a nárazem bagru do stěny a její částečné vysypání. To nemluvě o tom, že elek. vedení instalováno v podzemí. Byly odstraněny rozhrady a trávník v celé délce, což dokládá ortofotosnímek pořízený majetkoprávním odborem Cheb. V průběhu času začala praskat fasáda, jak ve štítové stěně, tak na přední straně jak vodorovně tak i svisle. Takže na jedné straně nedošlo k rozšíření a dalším konstatováním uvádí, že část asfaltové komunikace se nachází na stav. p. č. XA. Zároveň byl změněn charakter pozemku č. p. XB., což je v katastrální mapě veden jako prostor nádvoří a společný dvůr, kde je majitel město Cheb a současně stav. p. č. XA. A tomu se říká podle KÚ K. Vary odbor stavební – připomínky nepodstatné a bezpředmětné. V tomto případě byl porušen St. zákon č. 183/2006 Sb. Nejenže nebylo provedení vytyčení p.č. XB., ale touto černou stavbou byly zlikvidovány trvale stabilizované body 5142-211 a 5142-212, které jsou chráněny § 278 trestního zákona č. 40/2009 Sb. Lomový bod byl zabudován jako kovová trubka v betonu! Terénními úpravami je vše pryč. Na základě těchto skutečností jsem podala stížnost na Město Cheb, kde dne 20. 5. 2019 se projednávala má stížnost jednak, odkup mého, pozemku a dále bezdůvodné obohacení. Přijatým usnesením PROTOKOL č.j. MUCH 45835/2019/Ord. Jednak dojde k finančnímu narovnání a vyrovnání bezdůvodného obohacení a narovnání bude řešeno územním souhlasem. To byl také jeden z důvodů, neboť jak řekl. Ing. H. ved. odboru majetkoprávního bude konečně klid od policie, která tam zasahovala několikrát denně.
- To, že se jedná o historickou cestu, sdělil ing. Š. ved. stav. úřadu Cheb, že nikdo z historických podkladů nevychází, ale opět to uvádí ROZHODNUTÍ KÚ K. Vary.
- To, že má Město Cheb zájem odkoupit část mého pozemku st. p. č. XA. jsem nesouhlasila z důvodů, jak jsem již vypsala. Díky Městu Cheb mám ze všech stran zničen stavební pozemek, ale také budovy a garáž a rodinný dům. Součástí stížnosti bylo též proplacení faktur, s tím, že vyřeší problém s pozemky a nebudu dále žádat jejich proplacení. Ale to jsem ještě nevěděla, že po nabytí právní moci zruším územní souhlas a problémy začnou nanovo, a že bude zneužito mé nevědomosti ku prospěchu třetím osobám.
- Takže na mém pozemku nikdy nebyla cesta, což dokládají mapy z KÚ Cheb, ale naopak cesta vede pozemkem č. XB. a pozemkem č. XE., to dokládá vytyčovací náčrt č. 90/2018. Zrušením bodů z Protokolu pozbývá usnesení právního pokladu a opět uplatňuji nárok na proplacení faktur.
- Dále st.p. č. XA. je stavební pozemek a dle St. z. 183/2006 Sb. § 2 odst. 1 a písmene b/ je stavebním pozemkem pozemek nebo jeho část určený k umístění stavby územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje anebo regulačním plánem. Definicí stavebního pozemku je takový pozemek, na kterém můžu postavit dům, chatu nebo chalupu. Musí být určený k výstavbě a ne k odkládání cizích popelnic, parkování cizích aut a nebo černých staveb. Proto zůstane celku a bez černých staveb a různých komunikací.
- Územní souhlas a proč byl vydán?
- Na základě mé stížnosti č. j. 45835/2018/Ord, kde předmětem stížnosti byla rekonstrukce přístupové cesty na st. p. č. XB., pozemek MÚ Cheb, jinak v KÚ Cheb označen jako nádvoří a společný dvůr, kde došlo k rozšíření v délce 18 m a to lom. bodu 5142-211 až k lom. bodu 5142-212, což je linie pozemku stavební par. č. XA. o šířce 50 cm, někde více až 80 cm a někde méně, celkem 9 m2. Svévolně bylo zalito fi Algon asfaltem, a to bez ohledu na pozemky, které sousedí s pozemkem st. p. č. XB., stavební pozemek č. XF., tak i z části st. p. č. XA. v celé délce 18 m.
- V Protokolu č.j. MUCH 45835/2019/Ord, ze dne 20. 5. 2019 se město doznává, že se neoprávněně obohatilo a dojde k finančnímu vyrovnání. A hlavně aby byl už pokoj od policie dle Ing. H.
- Pokud by MÚ Cheb odbor stavební řešil černou stavbu, vstupní bránu manželů L. dle St. z. č. 183/2006 Sb. kde jejich stavba zasahuje do stavebního pozemku č. 1276/1 o 105 cm a narušuje svoji stavbou evidovaný celek pozemku, který má jiný určující funkci, nemuseli jsme nic řešit. Chybí územní plán § 80 – vymezení a zastavené území včetně datumu.
- Nedodržen regulační plán § 85 bod 1, bod 2 – písmeno a, b, c. Dále chybí stavební povolení a následně kolaudační řízení, včetně souhlasů majitelů č. 1276/3 a st. p. č. 1276/1.
- Vzdálenost oměrných bodů 5142-213 a 212 je pouze 2,5 m, dle katastru nemovitostí. A odvolávat se, že nebude odbor stavební Cheb zjednávat nápravu a žádné úkony je proti St. z. 183/2006 Sb. Dle Kat. zákona 357/2013 Sb. 7 bod – geometrický plán se považuje za součást vkladové listiny. V případě Města Cheb a manželů L. chybí. Do dnešního dne nebylo provedeno vytyčení č.st.p. XB., dále nedodržení § 47 bod 2 – geometrickým základem zeměměřičských měr, jsou body polohového pole. Taktéž § 51 závaznost údajů – Údaje v katastru jsou závazné pro právní jednání týkající se nemovitostí. Toto vše bylo porušeno č.j. MUCH 111453/2019/Far ze dne 12. 13. 2019 a č.j. KK/827/SÚ/19-3 Krajského úřadu Karlovarského kraje a další jednání bylo zbytečné. Tímto poukazuji, že vztahy k účastníkům řízení nejsou rovnocenné a vzájemně srovnatelné ve stejné úrovni, že jeden z účastníků nemusí dokládat nic a taktéž žádat a zneužívá svého postavení a druhému nestačí jak stav. povolení, tak ani územní souhlas a věci řeší z pozice síly a zneužití nadřazené role a podjatosti.
- Co se týče, že jsem měla dodatečně požádat o povolení stavby, uvádím Stavební zákon č. 183/2006 § 96 bod 7, dojde-li ke zrušení územního souhlasu po povolení stavby, územní souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává, neboť se jednalo již o duplikaci povolení, které bylo již stavebním povolením a kolaudačním řízením a vkladovou listinou a to před více jak 65 lety n.p. Eska.
- Máme bezdůvodné obohacení, omezení výkonu vlastnického práva, domáhání se duplikace územního souhlasu, kdy mi byla na základě mé žádosti vrácena částka 250,- Kč, poplatek za povolení územního souhlasu.
- Přestože byl vynesen z KÚ Cheb interní materiál ing. K. soudním znalcem“ Polní náčrt č. 169 z r. 1964, který navazuje na LV č. XD. pro KÚ Cheb, kde jsou vytyčeny trvale stabilizované lomové body s číselným označením jako linie pozemku včetně zakreslení rozhrad, oplocení, vrat a s vyznačením, kdo je vlastníkem rozhrad. Je s podivem, že jej stavební úřady Cheb ani KÚ KV nepoužily do svých materiálů ani odbor majetkoprávní. Když jej nepoužily v žádném spisu do svých materiálů, vyvstává otázka k čemu a z jakého důvodu byly interní materiály vynášeny a pro koho?
- Následnými reambulacemi je až do roku 2018 geografický plán stále ve své podobě. Dokládám kopii katastrální mapy z 2. 9. 2021 a taktéž nemám žádnou spornou hranici a nikdy jsem ani neměla.
- Dále nerozumím tomu, proč KÚ K. Vary vydal rozhodnutí v rozporu se St. z. č. 183/2006 Sb. a v rozporu dle vytyčovacího náčrtu č. 90/2018 ze dne 31. 10. 2018 provedeným ing. L., zrušení stavby, která se nekonala, ale naopak schvaluje černé stavby se všemi právními předpisy.
- To, že je zmatené řízení svědčí i územní souhlas pro stavbu „Vjezdová brána na st. p. č. XA. v k. ú. Ch., obec Ch., při hranici se st. p. č. XB. v k. ú. Ch., obec Ch., která bude navazovat na hranici RD č. p. XC. na st. p. č. XA. v k. ú. Ch., ob. Ch.
- Dále rozhodnutí KK 672/SÚ/20-3 ze 20. 1. 2021. Vjezdová brána na st. p. č. XB. v k. ú. Ch., která navazuje na hranu RD č.p. XC. na st. p. č. XA. v k. ú. Ch.
- Výzva k podání žádosti o zahájení řízení o předběžné otázce č.j. MUCH 9852/2021/Far ze dne 9. 2. 2021 ke stavbě „Vjezdová brána na st. p. č. XA. v k. ú. Ch., obec Ch. při hranici se st. p. č. XB. v k. ú. Ch., obec Ch., která navazuje na hranu RD XC. Ch. na st. p. č. XA. včetně st. p. č. XG. a XE v k. ú. Ch., obec Ch.
- Co se týče odvolacího správního orgánu shledal v odvolacím řízení pochybení v absenci řádného postupu dle ust. § 68 odst. 3 Správního řádu. Stav. úřad se dále odvolávacího správního orgánu řádně nevyjádřil k námitkám účastníků řízení. Neodůvodnil /mimo svého očitého zjištění stávající polohy vjezdové brány/, z jakých konkrétních podkladů vycházel a proč tak činil. Nezmínil ani, zda sám jakýmkoliv způsobem ověřoval tvrzení o stavu hranic pozemků, a jejich vlastníků. Přesto, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o odstranění stavby, kde musí být zřejmé jaká konkrétní stavba, z jakého konkrétního pozemku, kdo má k němu vlastnické právo, má být odstraněna a jakým způsobem.
- Odvolací správní orgán shledal zásadní pochybení v postupu stavebního úřadu, které způsobilo nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí v tom, že stavební úřad nezjistil skutečný stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a napadené rozhodnutí řádně neodůvodnil. Já tvrdím, že jednají oba stav. úřady v rozporu se služebním zákonem, kde má cíl, aby ČR zajistila kvalitní státní správu pro veřejnou službu nejvyšší kvality. Jako pracovníci státní správy, které jsem upozornila a to Krajský úřad Karlovarského kraje odbor stavební úřad, že nezajišťuje činnosti ve smyslu St. z. 183/2006 Sb., neprovádí odbornou spolupráci se všemi dotčenými orgány státními – jako výdej dat pro projektanty při tvorbě územních plánu a regulačních. V případě že spolupracují musí vědět co se děje na úrovni činnosti stavebního úřadu Cheb a nehledat výmluvy.
- A já tvrdím, že se jednalo v rozporu se ST. z. č. 183/2006 Sb., v rozporu s Katast. zákonem a s vyhláškou Kat. z. č. 357/2013 - § 13.9 a § 15.6 včetně OZ.
- Z mého pohledu se jedná jednoznačně o nadržování dvou subjektů, a ukazuje na nerovnost účastníků řízení.
- V pokračujícím řízení o odstranění předmětné stavby, vyzval stav. úřad opatřením ze dne 9. 2. 2022 č.j. MUCH 985/2021/Far účastníky řízení, aby v případě nesouhlasu s průběhem hranice předběžných parcel stavební p. č. XA. /vlastník M. Š., st. p. č. XG. a p. č. XE. dnes jako ostatní plocha a nejedná se o stavební parcelu vlastníci T. L. a M. L. všechny v k. ú. Ch. podali žalobu u příslušného soudu. Tímto dodávám, že mi nebyl žádný dopis ze dne 9. 2. 2022 doručen, současně jsem upozornila na tento fakt stavební úřad Cheb, prý si to mám vyřídit se st. K. Vary. Taky dobrá odpověď. Dále je zde absence účastníka řízení Město Cheb – majitel pozemku č. XB., proč tak stavební úřad neučinil? Jaký byl důvod, když tvrdí dle spisů, že stojím na st. p. XB.
- Dne 31. 5. 2021 provedl stavební úřad záznam do spisu, T. L., stavební úřad ústně informoval, že doloží znalecký posudek ve věci posouzení hranice mezi pozemky účastníků řízení. Do dneška nebyl předložen znalecký posudek, takže opět lež.
- Dne 16. 6. 2021 obdržel stavební úřad znalecký posudek ve věci posouzení hranice mezi pozemky p. č. XE. dnes p. p. č. XH. ostatní plocha, vlastníci T. L. a M. L. a stavební p. č. XA. vlastník M. Š./ v k.ú. Ch., který vypracoval ing. V. K., znalec v oboru geodezie a kartografie dne 3. 8. 2020. Ke znaleckému posudku ing. K. byl dán odpor č.j. MUCH 50848/202/far dne 2. 7. 21. Jak může být projednání sporné, hranice uvedených parcel: _dle pozvánky, lom. body trvale již stabilizované, neboť stavební pozemek č. XA. byl dán vkladovou listinou LV č. XD. pro k. ú. Ch., obec Ch.. a vyznačen již lom. body, hřeby s číslem označení, 5142-208, 5142-211, 5142-212, 5142-431, 5142-430, 5142-429 a 5162-854, kde s vytyčovacím protokolem č. 90/2018 byly seznámeni vlastníci a oprávnění a z dalších práv písemně pozváni k seznámení s výsledky vytyčení.
- Nikdo z vlastníků neměl připomínky k vyčení (patrně: vytyčení, pozn. soudu) projednávané hranice, pouze já/Š. M., kde požaduji od vlastníků st. p. č. XG. a p.č. XE. odstranění oplocení z jejího pozemku.
- Takže máme stavební parcelu p. XA., kde její prostorový celek se stavbami je evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela společným oplocením tvoří funkci jako prostorový celek se stavbami mající určující funkci v tomto souvislém celku a je určený k výstavbě a to územním či regulačním plánem,
- Z pozvánky ing. V. K. k účasti k projednání sporné hranice mezi č. st. p. XA., XG., a ostatním plocha XE. a sousedními pozemky st. p. č. XB., XI., XJ. v k. ú. Ch. Je s podivem, že si dovolí ing. V. K. do pozvánky bez předchozího měření tvrdit, že mezi pozemky sta. p. č. XA., XG., XB. a XE. jako spornou dle požadavku M. a T. L., Ž. Ch. určit a to bez vyměření. Tím, že tvrdil, že máme spornou hranici mezi body 5142-212 , až do lom. bodu č. 5162-854 se netýkalo vyměření mých vrat neboli vjezdové brány, která nebyla úkolem soudního znalce. Veškeré vyjádření stavebního úřadu Cheb a stav. úřadu KÚ K. Vary se nezakládá na právním podkladě a jde o úmyslný zkreslený posudek, který má zakrýt zcizení této hranice s posunutím do vnitřku st. p. č. XA. Tímto činem bylo dle vytyčovacího náčrtu č. 90/2018 ze dne 31. 10. 2018 ing. L. a p. K., omezení vlastnického práva v délce necelých 18 m a o obsahu 9 m2. Toto zcizení bylo jako součást 3. listu vytyčovaného pozemku.
- Nebyl dodržen Kat. z. č. 256/2013 Sb. § 5 bod 1, bod 2 - a, b, c, d, e
§ 47 1, 2 § 48 1, 2 § 49 1, 2, 3, 4 § 50 bod 1, a, b bod 2, 3 § 51 § 66 h, i - Nebyl dodržen Správní řád č. 500/2004 § 68 odst. 3 a bod 4
- Ing. K. V. nebylo dodrženo Vyh. 357/2013 Kat. zákona:
§ 50 bod 1, 2, 3, 4, 8 § 51 bod 5 a 6 § 74 bod 1 a – e bod 2, 3 a 1, 2, 3, 4 a b, bod 4, 5 § 85 bod 1 – 5 , § 87 body 1, 2, 3, § 1, 2 § 89 1 a , 1 – 5 b, c - Dále chybí vyjádření ing. V. H. ved. odboru majetkoprávního Město Cheb ze dne 8. 9. 2021 jako účastníka řízení, které údajně obdržel stavební úřad Cheb a právního zástupce účastníků řízení JUDr. J. K.
- Odvolací orgán přezkoumal údajně soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo a já tvrdím v rozporu s právními předpisy. Jednak stavba vrat – dvojkřídlové kovové, zde již byla a to v návaznosti na dva znalecké posudky, a to jak p. S., tak i V. K. ze stavebního odboru Cheb. Oběma znalci.
- Dále územní souhlas dle § 96 bod 7 St. z. č. 183/2006 Sb. jasně vymezuje, že již dvakrát územní souhlas ani územní řízení se neprovádí.
- Podle jakého zákona, když to není st. z. 183/2006 Sb. došel k názoru, že se řídí fotodokumentací. Taktéž, že linie pozemku navazuje na líc domu. Linie domu a linie pozemku st. p. č. XA. jsou dvě linie, nikoliv jedna. Linie pozemku začíná lomovým bodem 5142-211 a končí u lom. bodu 5142.212. Linie domu začíná pomocným bodem 5142-1211 a končí na dalším rohu budovy s č. 5142-19. Totéž potvrzuje 2. linie – revitalizace – situační plán projektu prováděného území. Pokud si nevyměří – nevytyčí své pozemky, jednak Město Cheb a manželé L., nikdy nedojde k sousedské shodě.
- Dále obsahem posudku je i konstatování, že hranice mezi pozemky st. p. č. XB. /přestože nebylo úkolem soudního znalce/ a též bylo provedeno vytyčení a stavební pozemek č. XK., který ovlivňuje možnost přístupu na st. p. č. XG. manželů L. neprobíhá v prodloužené líci budovy, tedy tak jak je tato hranice zobrazena v katastrální mapě. Je opět lež, neboť na st. p. č. XB. navazuje stavební p. č. XA. a nikterak v žádném případě na stavbu garáže, která leží na opačné straně mého pozemku a nikdy nebude navazovat na st. p. č. XG. a to dokazuje katastrální mapa. Jen to umět číst. Bohužel musím konstatovat, že se jedná o zmatečné ROZHODNUÍ, které postrádá právní podklady. Přesto, že nositelem důkazního břemene je stavební úřad, neexistují podklady pro nařízení odstranění stavby, staré již 65 let. Což dokládají moje 2 znalecké posudky a vstupní listina vkladu do Kat. nemovitostí. Na dotaz, v které části pozemku st. p. č. XA. se nachází sporná hranice, mi bylo sděleno odd. dokumentace KÚ Cheb, že nikde a posudek znalce nemá právní podklad a mám ho hodit do koše.
- K předběžné otázce. Proč nedodržel sta. úřad MUCH 48863/2020 ze dne 24. 6. 2020 Rozhodnutí Krajského úřadu o předběžné otázce, řídil se znaleckým zkresleným posudkem ing. K., který ani nebyl vypracován k dané věci a neřídí se správním řádem. Proč bych měla řešit občanskoprávní cestou něco, kdy jsme nebyli ve sporu s nikým vyt. náčrt č. 90/2018 z 31. 10. 2018, všichni jej podepsali, nikdo neměl, připomínky nikdo se neodvolal ke KÚ Cheb, Pokud Město Cheb bylo nespokojeno včetně manželů L. mohli dát podnět k soudu. Současně na druhé straně Město Cheb nemá zájem vstupovat do soudního sporu ohledně vlastnické hranice.
- Obsahem posudku ing. K. je konstatování, že hranice mezi pozemky p.č. XB. a p.č. XL., která ovlivňuje možnost přístupu na pozemek p. č. XL. m. L. neprobíhá v prodloužení líce budovy tedy tak, jak je tato hranice zobrazena v katastrální mapě. Další demagogie. Tento pán, co si říká soudní znalec, nerozlišil z mapy, kde st. p. č. XL. leží. Stavební pozemek č. XL. – je stavba garáže umístěná dle kat. mapy na st. p. č. XA., ale na druhém konci pozemku st. p. č. XA. dle mapy a nikdo z účastníků řízení se nepodívá a tudíž nemůže nikoho omezovat, natož bránit v přístupu na st. p. č. XG. zase lež. Jak může stavební úřad tvrdit, že provádí řádné kontroly, když neví, kde se jaký pozemek nachází.
- Faktem je, že u tzv. typických staveb platí, že se zobrazují v katastrální mapě jako průmět vnějšího obvodu budovy, jímž je vnější obvod střešního pláště. Není určeno, že by vnějším obvodem budovy musela být v místě průniku jen část zdiva spojená se zemským povrchem. Katastrální úřady považují budovy primárně za typické, pokud není listinou doložen opak.
- Přehled tabulky z vyhlášky Kat. zákona 357/2013 § 13.9
kód kvality 3 0,14 m zákl. střední souř. chyba kód kvality 4. 0,26 m kód kvality 5. 0,50 m § 15.6 – Kód kvality podrobných bodů určených digitalizací z kat. kód kvality 6 0,21 m zákl. střední souř. chyba kód kvality 7. 0,50 m kód kvality 8. 1,- m - § 13.9 a § 15.6 – nebyly dodrženy
- Dle vyhlášky Kat. zákona 357/2013 a dle § 91 označení hranic pozemků trvalým způsobem /kameny, znaky z plastu zabetonovanou trubkou a to trvalým způsobem bylo odstraněno úmyslně. Bod kvality 4 odpovídá – 0,26 m základní střední souřadnicová chyba m xv. Což se nás netýká. Digitalizací není dána odchylka a bodem kvality 4. Pouze až od bodu kvality 6. Takže geodetická informace – SGI vedeny s kódem kvality 4, jak předpokládá ing. K. nelze předpokládat mezní polohovou chybu 0,74 m, neboť neodpovídá uváděné v přehledu hodnotě a jak říkají pracovníci kat. úřadu ani tabulka s polohovou chybou by na to nestačila, dle vyjádření oddělení dokumentace.
- Že jsem nepředložila důkaz, znalecký posudek, který by moje tvrzení potvrdil. Důkaz mého tvrzení je vytyčovací náčrt č. 90/2018 ze dne 31. 10. 2018. Jakým právem si dovoluje zpochybňovat § 47 a § 48 bod 1 a bod 2 práci KÚ Cheb, kde je provedeno ověření a souhlas KÚ Cheb včetně očíslování parcely. /Kat. z. č. 256/2013 Sb.
- Z § 51 je závaznost údajů do té doby, než bude změna katastrálního operátu.
- Podle jakého zákona je závazný znalecký posudek Ing. K., a to pro stavební úřady. Já jsem si žádný posudek na vrata/vjezdovou bránu nevyžádala.
- Co se týče měření dle přílohy k vyhlášce č. 357/2o13 Sb./Kat. z./
- Technické podrobnosti pro správu katastru:
16.1. Záznam podrobného měření změn má tyto náležitosti a/ popisové pole, b/ náčrt, c/ zápisník, d/ protokol o výpočtech, e/ záznam výsledků výpočtu výměr parcel/dílů, f/ návrh změny, g/ údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo změněných hranic /zpravidla pod popisovým polem/, kopie případného písemného nesouhlasu vlastníka s vyhodnocením hranice jako identické. Záznam podrobného měření změn pro vytyčení hranice pozemku obsahuje podle náležitosti podle písmene a/ c/ d/ e/ f/. - To vše chybí, tak proč stavební úřady nepostupovaly dle právních předpisů?
- Takže KÚ K. Vary neví, kde stojí stará stavba mých vrat, již 65 let ani stavební úřad Cheb to neví, ani manželé L., kteří při jednání MÚ Cheb. odbor správních činností v Chebu dne 24. 11. 2020 č.j. MUCH 97444/2020, kde jsme byli zastoupeni Mgr. Bc. Petrem Ptáčkem, ve věci umístění vlastnictví oplocení mezi uvedenými pozemky, kde se jednalo o demontáž pletiva z našeho pozemku st. p. č. XA., který tam postavil 24. 4. 2018 T. L. porušením domovní svobody dle tre. zákona, bez jakéhokoliv vytyčení, pouze dle čestného prohlášení M. G. nikdy zde nebydlela, kde lživě tvrdí, že byl umístěn od r. 1974. Pozemek č. XE. – ostatní plocha, kde původní majitel byl J. H., D. Ch. a to do 25. 2. 2005, dle katastrálního úřadu a svolení o vydání stav. povolení garáže č. j. 1588/1999/SU/Deg. O tom čí je plaňkový plot dokazuje „Znalecký posudek 2306-2003 včetně dvojdřídlých umístěných vrat. Doznali, že neví, kde je jejich pozemek, po kterém šlapou, přestože úmyslně odstranili trvale stabilizované body, které jsou ve vytyčovacím náčrtu č. 90/2018 ze dne 31. 10. 2018. Součástí o přestupku, který se nestal dále fyzické napadení mého syna M. Š. s pracovní neschopností 17 dnů, které zosnoval T. L. a napadení St. B., včetně poškozování vrat na našem pozemku st. p. č. XA. K tomuto jednání by asi vůbec nedošlo, nebýt Mgr. Š., který moji žádost o pomoc vyhodnotil jako žádost o přezkum postupu policejních orgánů Policie ČR. Nebýt pomoci státního zastupitelství, došlo by k promlčení celé záležitosti.
- Takže je konečně namístě, doložení podle čeho je zaměření, ze kterého vyplývá, že stavím /nestavím/ na pozemku st. p. č. XB. Tutéž otázku vznesli i pracovníci dokumentace KÚ Cheb po mé konzultaci, platí to co je v operátu KÚ Cheb.
- To, že soudní znalec nerozezná stp. č. XA. od stavby garáže je více než zarážející /st. p. č. XL., ale ani jeden ze stavebních úřadů je neuvěřitelné/.
- To že odvolací správní orgán nedospěl k závěru § 90 odst. 1 správní – řádu, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo, že je nesprávné, ani nezjistil skutečnost podle § 90 odst. 4 správního řádu, která by odůvodňovala zastavení řízení.
- Tak já Vám připomenu skutečnosti, které údajně nesouvisí s předmětem tohoto správního řízení a raději se jako správní orgán nevyjadřujete, a vlastně dle vašeho názoru se jedná o množství připomínek a byly shledány jako důvodné.
- Podle vás je zcela normální nerozlišit dle mapy, kde a který vlastník má svůj pozemek? Takže ho, v průběhu několika let měníte jako horké brambory zprava doleva. Viz strana jedna „ROZHODNUTÍ“, dále a to v rozporu se St. z. č. 183/2006 provádíte černé stavby na cizích pozemcích a bez územního souhlasu, bez souhlasu majitelů, zasahovat do nosné konstrukce stavby, tvrdit, že mi tím zpevňujete pozemek, tím že asfaltem nahradíte trávník, odstraníte kameny od základu stavby takovým způsobem, že tímto zásahem se dostává RD do pohybu, díky jeho sesedáním a následnému praskání fasády. Dále odstraněním /touto černou stavbou/ trvale stabilizovaných lomových bodů, které jsou chráněny § 278 tres. zák. 40/2009. Změněním charakteru st. parcely č. XB. a XA., kde st. p. č. XB. majitel Město Cheb, a bez ohlášení KÚ Cheb jste změnili charakter pozemku s názvem nádvoří a společný dvůr a následně byl položen asfaltový koberec, odstranili betonové desky z mého pozemku od RD XC., které zpevňovaly stěnu domu od základu RD, nedodrželi vzdálenost ČSN 1,5 m pro elek. zařízení, včetně zásahu do země, kde mám podzemní vedení elek. kabelů. Připomínám, že absolutně Město Cheb nereaguje na výzvy o vytyčení pozemku st. p. č. XB. Přiznáváte poškození vlastnických práv a neoprávněného obohacení.
- Připomínám, že stavební pozemek č. XA. je stavební a jakýkoliv zásah poškozuje jeho charakter celistvosti. Dále § 366 o nadržování Tr. z. 40/2009 Sb. bod 2 písmeno b/ opatřit sobě nebo jinému majetkový prospěch a to znaleckým zkresleným posudkem. Dále nedodržováním z. 500/2004 Sb. správní řád § 2 bod 2, 3, 4, § 3 a § 4 bod 1, 2, 3, 4.
- To znamená, že vztahy účastníků řízení jsou vzájemně nesrovnatelné a ve stejné úrovni, zneužíváním postavení z pozice síly a zneužití nadřazenosti – role a podjatosti.
- Takže máme pozemek jako nemovitá věc podle OZ, který nemovité věci, kdy nebylo možné bez porušení jejich podstaty přenášet z jednoho místa na druhé, což zahrnovalo jistě i pozemky, vžila se definice, že nemovitosti jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Od 1. 1. 1992 je doplněn paragrafem OZ odst. 2: Stavba není součástí pozemku. Tím jsou také dány 2 linie, 1 linie pozemek, 2. linie stavby, což prezentuje ing. K. konstatováním, že hranice mezi pozemky neprobíhá v prodloužení líce budovy, jak je tato hranice zobrazena v katastrální mapě. Lomovými body jsou označeny hranice pozemku a to lom. bod č. 5142/211 a 212. Nikoliv stavba rodinného domu. Ano to je důkaz, že nedošlo k vytyčení mého pozemku ani Města Cheb.
- Dále prostor nad pozemkem a pod ním, kde si nárokuje prostor Město Cheb. Součástí pozemku i prostor nad i pod povrchem tj. stanoví, že součástí pozemku jsou stavby zřízené na pozemku, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.
- Uznal-li vlastník pozemku v protokole o vytyčení hranice pozemku s podpisy vlastníků sousedních pozemků – přesné hranice pozemku – nadto v souladu s předtím uzavřenou mimosoudní dohodou mezi nimi v rámci stavebního řízení /n.p. Eska v té době nebyl RD obsazen žádnými obyvateli/ z p. č. 1306/9a, s výslovným ujednáním, že vlastník může stavět na svém pozemku až x, y m od hranice jeho pozemku určené vnější zdí jeho stavby – nemůže se později úspěšně domáhat svojí dobré víry, že je vlastníkem části sousedního pozemku.
- Dobrá víra části sousedního pozemku je na místě tehdy, pokud hranice pozemku nebyla v terénu patrná. Na st. p. č. XA. byly rozhrady – živý plot plaňkový plot, to dokládá ortofotosnímek pořízený majetkoprávním odborem Města Cheb, a také vytyčeny trvale stabilizované body. To vše odstraněno.
- Z judikatury 1. Právo na ochranu proti neoprávněné stavbě se nepromlčuje.
/Dle OZ § 1085 – Stavba, související předpisy čl. 11 Listiny § 42 a 80 o.s.ř. stavební zákon katastrální zákon.“ - V doplnění žaloby ze dne 17. 5. 2022 pak žalobkyně uvedla, že se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu zkrácení jejích zákonných vlastnických práv, a to nedodržením § 90 odst. 1 až 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy a žalovaný zamítl odvolání, ačkoli mu nepřísluší formulovat ve 2. stupni právní závěry o otázkách, které měly být ze zákona povinně učiněny v 1. stupni, neboť proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se podle § 91 odst. 1 správního řádu nelze odvolat. Účastníci řízení byli tímto rozhodnutím kráceni na svých zákonných právech. Stavební úřad měl postupovat v souladu s § 3 správního řádu tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, ačkoliv k tomu byl vázán rozhodnutím žalovaného, řízením o předběžné otázce, kde bude rozhodnuto o průběhu hranic st.p.č. 1276/3 a st.p.č. 1276/1 – to neprovedl a zároveň nerespektoval a nepřihlédl k vytyčovacímu náčrtu č. 90/2018 ze dne 27. 11. 2018. Stavební úřad si nemůže udělat úsudek o rozsahu vlastnických práv, jak plyne z § 89 a § 11 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
- Žalobkyně dále citovala § 89 odst. 6 stavebního zákona a konstatovala, že „dle § 76 odst. 2“ nesouhlasí „výroky Rozhodnutí nařízení odstranění stavby /stavební úřad Cheb“. Vjezdová brána na st.p.č. XA. na hranici se st.p.č. XB. v k.ú. Ch., obec Ch., která navazuje na hranu domu rodinného č.p. XC. Ch., na st.p.č. XB. č.j. MUCH 59561/2021/Far ze dne 26. 7. 2021 na výrok rozhodnutí Kraj. úř. Kar. kraje – odbor stavební Vjezdová brána /vrata/ na st.p.č. XB. v k.ú. Ch., která navazuje na hranu rodinného domu č.p. XC. Ch., na st.p.č. XA. v k.ú. Ch.. č.j. KK/753/SÚ/21-4 ze dne 23. 2. 2022.“ Žalobkyně „z důvodu nicotnosti navrhuje jeho zrušení. /Týká se pouze odstavce § 76 odst. 2 rozporou Rozhodnutí obou stavebních úřadů./“.
III. Vyjádření žalovaného k žalobě - Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě nejprve uvedl, že si pro úplnost dovoluje připomenout, že žalobkyně se nedomohla povolení ke svému záměru stavby, a proto přistoupila k realizaci stavby, aniž by ctila pravidla nastavená stavebním zákonem. Tedy, primárně porušila zákon a nerespektovala základní předpoklad fungování společnosti právního státu, a to je respekt k zákonu. Dále ani v situaci, kdy hrozilo odstranění stavby, nezapočala s kroky, které jí stavební zákon poskytoval k jejímu dodatečnému povolení. Navíc v tomto řízení o dodatečném povolení stavby mohla uplatnit námitky, kterými nyní v žalobě argumentuje omezení svých práv.
- K obsahu žaloby pak žalovaný obecně uvedl, že žalobkyně sama nejprve dne 20. 5. 2019 požádala o vydání územního souhlasu ke stavebnímu záměru posunu předmětné vjezdové brány. Dne 24. 5. 2019 stavební úřad dle § 96 odst. 4 stavebního zákona územní souhlas č.j. MUCH 47307/2019/Örd vydal a ten nabyl právních účinků dne 27. 5. 2019. Žalovaný obdržel dne 18. 7. 2019 společné podání osob zúčastněných na řízení 1) a 2) označené jako žádost o přezkumné řízení k věci vydání územního souhlasu na posun vjezdové brány na přístupové cestě a souhlas na posunutí plotů na sporné hranici, které bylo žalovaným vyhodnoceno jako podnět k přezkoumání územního souhlasu č.j. MUCH 47307/2019/Örd ze dne 23. 5. 2019. Žalovaný na základě předloženého spisového materiálu sp.zn. KSÚ 5224/2019 předloženého dne 7. 8. 2019 dospěl k závěru, že ve věci územního souhlasu stavebního úřadu byly splněny podmínky pro přezkumné řízení, přičemž porušení právních předpisů bylo zjevné ze spisového materiálu. Z těchto důvodů žalovaný rozhodnutím č.j. KK/611/SÚ/19-6 ze dne 18. 9. 2019 ve zkráceném přezkumném řízení provedeném podle § 97 odst. 3 správního řádu v návaznosti na § 98 správního řádu územní souhlas č.j. MUCH 47307/2019/Örd ze dne 23. 5. 2019 zrušil. Tento územní souhlas byl stavebním úřadem vydán bez souhlasu vlastníků sousedního pozemku a bez zohlednění trvajícího sporu o hranice pozemků. Proti rozhodnutí žalovaného podala dne 2. 10. 2019 žalobkyně odvolání. Dne 13. 1. 2020 pod č.j. MMR-49015/2019-83/3405 bylo vydáno rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj, které rozhodnutí žalovaného č.j. KK/611/SÚ/19-6 ze dne 18. 9. 2019 podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změnilo tak, že mimo upřesnění postupu dle § 178 správního řádu a § 96 odst. 4 stavebního zákona text části rozhodnutí „se ruší“ nahradilo textem „se ruší a věc se vrací stavebnímu úřadu“. Ve zbývající části bylo rozhodnutí žalovaného potvrzeno.
- Žalovaný dále uvedl, že v řízení o odstranění stavby je nositelem důkazního břemene stavební úřad a je tedy na něm, aby nepochybně prokázal, že důvody pro správní řízení a nařízení odstranění stavby skutečně existují. Dle názoru žalovaného tuto povinnost stavební úřad splnil a na základě zhodnocení všech podkladů, z nichž je existence nepovolené stavby jednoznačně patrná, nařídil její odstranění. Ze spisového materiálu je zřejmé, že stavební úřad nařídil odstranění stavby mimo jiné na základě svého zjištění z kontrolních prohlídek stavby. Dne 4. 4. 2019 pořídil fotodokumentaci stavby, z které je patrné, že stavba brány plynule doprovázela linii stěny domu. Dne 12. 12. 2019 byla uskutečněna druhá kontrolní prohlídka stavby, protokol byl sepsán pod č.j. MUCH 111453/2019/Far a byla opět provedena fotodokumentace stavby. Porovnáním obou fotodokumentací bylo stavebním úřadem zjištěno, že s vjezdovou bránou bylo manipulováno a tato byla posunuta (nikoli pouze opravena, jak tvrdila žalobkyně). Tato zjištění provedl sám stavební úřad. Z obou kontrolních zjištění byl sepsán protokol pod příslušným číslem jednacím a byl založen do spisu. Následně mohla žalobkyně požádat dle řádného poučení prvoinstančním stavebním úřadem o dodatečné povolení stavby dle § 129 stavebního zákona a svůj realizovaný záměr - posunutí vjezdové brány případně upravit a legalizovat v souladu se stavebním zákonem. Žalobkyně však po celou dobu trvání správního řízení až do doby vydání rozhodnutí o odstranění stavby žádost o dodatečné povolení stavby nepodala. Žalobkyně nadále s postupem stavebního úřadu a žalovaného nesouhlasila, ale na podporu svých tvrzení nepředložila žádné relevantní důkazy, např. znalecký posudek apod. Žalovaný má za to, že žaloba obsahuje i velké množství námitek a informací, které nesouvisí s předmětem tohoto řízení, a proto se k nim žalovaný nevyjadřuje. Námitky podané žalobkyní v průběhu řízení (které s tímto řízením souvisely) byly v rozhodnutích stavebním úřadem a žalovaným řádně vypořádány.
- Žalovaný dále uvedl, že k námitce žalobkyně uvedené na straně 2 žaloby, že název stavby a uvedení parcelních čísel pozemků stavebním úřadem a žalovaného nejsou ve výrocích rozhodnutí zcela totožné, lze konstatovat, že ze spisového materiálu je zcela jasné, o jaké stavební pozemkové parcely se jedná, kdo jsou jejich vlastníci a jakou nepovolenou stavbu stavební úřad nařídil odstranit. K tomu žalovaný dále uvádí, že právní úkon není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho význam nepochybný.
- Žalovaný uzavřel, že po zhodnocení obsahu podané žaloby došel k závěru, že žalobkyně neuvedla žádnou novou skutečnost, se kterou se žalovaný nezabýval v odvolacím řízení.
IV. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 1) a 2) - Osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) podaly k věci společné vyjádření ze dne 30. 6. 2022, ve kterém uvedly, že žaloba není důvodná a že navrhují její zamítnutí.
- Osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) konstatovaly, že se ztotožňují se stanoviskem žalovaného, který zcela správně poukazuje na skutečnost, že napadené rozhodnutí je výsledkem zákonných postupů správních orgánů. Žalobkyně se nyní nemůže důvodně dovolávat okolností, které mohla uplatnit pouze v předchozích řízeních, což však neučinila. Nadto je třeba uvést, že nejen žalobní návrh, ale rovněž dřívější podání žalobkyně jsou velmi obsáhlá a obtížně srozumitelná, a to zejména z toho důvodu, že tato podání žalobkyně se podstaty předmětného řízení dotýkají pouze okrajově. Dále je třeba uvést, že tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě, o která žalobkyně opírá svou argumentaci, se nezakládají na pravdě. Je třeba zdůraznit, že rušitelem pokojného stavu, který odpovídal také vlastnickým poměrům, se od samého počátku dopouští žalobkyně, která umístila vjezdovou bránu ke svému pozemku, na pozemek města Cheb (dále jen „město“). Pozemek města přitom slouží jako příjezdová komunikace nejen k pozemku žalobkyně, ale také k pozemku osob zúčastněných na řízení. Tímto postupem žalobkyně ztížila, resp. téměř znemožnila osobám zúčastněným na řízení 1) a 2) přístup na jejich pozemek, přičemž tento přístup po dobu mnoha desítek let nerušeně užívaly. Skutečnost, že žalobkyně nepožádala o dodatečné povolení dotčené brány, a bylo proto rozhodnuto o odstranění této stavby, je přímým důsledkem procesního postupu žalobkyně, který nelze klást k tíži nikomu jinému. V řízení bylo prokázáno, že předmětná brána se nachází na cizím pozemku, kde být umístěna nemůže a kde její umístění také nikdy nebylo povoleno. Žalobkyní tvrzené pochybnosti o tom, na kterém pozemku se vjezdová brána nachází, nejsou důvodné. Ze všech podkladů a zejména z rozhodnutí správních orgánů je zřejmé, že brána je neoprávněně umístěna na pozemku města parc. č. st. XB. v k.ú. Ch., odkud má být odstraněna. Není pravdou, že by se na pozemku města brána nacházela již v roce 1993. Právně významná je však skutečnost, že zde žalobkyně bránu umístila neoprávněně, a bez potřebného povolení či opatření stavebního úřadu. Rozhodnutí o odstranění brány z pozemku města je tedy věcně správné a bylo vydáno v souladu s postupem upraveným stavebním zákonem. Žalobkyně zakládá své požadavky na utkvělé představě, že průběh vlastnické hranice se nachází na jiném místě, než odpovídá skutečnosti. Pozici vlastnické hranice lze přitom dovodit z údajů evidovaných v katastru nemovitostí. Takto průběh vlastnické hranice určil nakonec soudní znalec Ing. K. Pokud žalobkyně dovozuje, že od města koupila pozemek prostorově vymezený tak, že se stávající brána na tomto pozemku nachází, jedná se o tvrzení nepravdivé a pomýlené. Zejména je třeba zdůraznit, že ve všech dostupných historických podkladech (a to i z doby před nabytím vlastnického práva žalobkyní) je hranice pozemků zakreslena jako prodloužení hrany budovy (bez lomových bodů). K tomu je třeba dodat, že takto určená hranice byla také v minulosti respektována, a to až do doby, kdy žalobkyně umístila předmětnou bránu na pozemek města, čímž svévolně a protiprávně část pozemku města zabrala a zároveň omezila osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) v přístupu na jejich pozemek. Na tom, že se jedná o svévolný a protiprávní postup žalobkyně, nic nemění ani vyznačení smyšlené hranice pozemků, které žalobkyně na místě sama vyhotovila a kterého se dovolává. Význam nemá ani ta skutečnost, že město v minulosti na svém pozemku zhotovilo asfaltový povrch, který se nacházel na větší ploše, než tomu bylo v minulosti. Město sice na základě požadavku žalobkyně část asfaltového povrchu ze svého pozemku odstranilo (ačkoliv k takovému postupu neexistoval objektivní důvod), nicméně tohoto kroku města využila žalobkyně a vjezdovou bránu o tento prostor posunula. Pro úplnost lze uvést, že žalobkyně posunuje, resp. ničí oplocení také na společné vlastnické hranici mezi jejím pozemkem a pozemkem osob zúčastněných na řízení 1) a 2). Argumentace žalobkyně směřující ke geodetickým podkladům, které se dotčených nemovitých věcí týkají, není důvodná a má původ v neznalosti předmětné problematiky na straně žalobkyně. Žalobkyně si odkazované údaje upravuje dle potřeby a dovozuje z nich skutečnosti, které nemají v těchto dokumentech žádný podklad. Dále je třeba zdůraznit, že rozhodným dokumentem, který zohledňuje všechny relevantní geodetické podklady a skutečnosti, je znalecký posudek Ing. K. „Odborné“ závěry žalobkyně nemohou závěry pana soudního znalce zpochybnit. Nadto je závěr Ing. K. zcela jasný a srozumitelný, neboť poukazuje na skutečnost, že ve všech podkladech z minulosti, kterými katastrální úřad disponuje, byla vlastnická hranice prodloužením hrany budovy, a neexistuje žádný doklad, který by svědčil o tom, že se na tomto určení průběhu vlastnické hranice cokoliv změnilo. Je třeba zdůraznit, že znalecký posudek má z důkazního hlediska specifické postavení, tj. v rámci správního řízení bylo možno zkoumat toliko jeho formální správnost a vnitřní konzistentnost. Nelze však přezkoumávat odborné závěry pana znalce. Závěry znaleckého posudku pak nemohou být zpochybněny ani katastrálním úřadem, na jehož údajné sdělení se žalobkyně odkazuje. Je tedy správný závěr stavebního úřadu a žalovaného, že znalecký posudek by musel být zpochybněn jiným znaleckým posudkem, což se však nestalo. Z tohoto důvodu je třeba ze závěrů znalce Ing. K. vycházet. Nutno uvést, že znalecký posudek Ing. K. je po formální i obsahové stránce správný a výtky žalobkyně proti panu znalci a jeho posudku jsou nedůvodné a účelové. Je-li žalobkyní zpochybňována skutečná pozice brány, je třeba uvést, že tato pozice je zadokumentována v posudku Ing. K., ze kterého je patrné její umístění oproti vlastnické hranici. Skutečnost, že žalobkyně dané problematice nerozumí a nereflektuje ani na argumentaci stavebního úřadu a žalovaného, kteří svá rozhodnutí řádně a srozumitelně odůvodnili, nezakládá vadný postup těchto správních orgánů. Stavební úřad postupoval procesně správně, pokud zahájil řízení o odstranění stavby a ve věci rozhodl na základě důkazů, z nichž je existence nepovolené stavby žalobkyně jednoznačně patrná. Žalovaný pak rovněž nepochybil, když dospěl k závěru, že prvoinstanční rozhodnutí je věcně správné a má oporu v provedeném dokazování. Rovněž procesní postup byl zákonný a nelze v tomto směru správním orgánům ničeho vytknout. Osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) navrhují, aby věc byla vyřízena přednostně, neboť stávající protiprávní stav je omezuje již po dobu několika let v přístupu na jejich pozemek. Stavební úřad však splnění povinnosti k odstranění brány nerealizuje, neboť vyčkává právě na výsledek soudní řízení v nadepsané věci.
V. Vyjádření účastníků a osob zúčastněných na řízení při jednání - Účastníci při jednání setrvali na svých dosavadních tvrzeních. Osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) se k jednání nedostavily.
VI. Posouzení věci soudem - V souladu s § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.
A. - Předně je nezbytné uvést, že předmětem soudního přezkumu bylo napadené rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí prvoinstančního orgánu o nařízení odstranění stavby.
- Podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena.
- Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení o zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádáá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti.
- Podle § 130 odst. 1 stavebního zákona v povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo zařízení stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby.
- Z právě citovaných ustanovení stavebního zákona vyplývá, že v případě, kdy stavební úřad zjistí některou ze skutečností uvedenou v § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, zahájí řízení o odstranění stavby. Pokud vlastník stavby nepožádá o dodatečné povolení stavby, stavební úřad nařídí odstranění stavby.
B. - Jak vyplývá z provedeného dokazování, prvoinstanční orgán vydal dne 23. 5. 2019 k žádosti žalobkyně územní souhlas pro stavbu „Vjezdová brána, na stav.p.č. XA. v k.ú. Ch., obec Ch., při hranici se stav.p.č. XB. v k.ú. Ch., obec Ch., která bude navazovat na hranu rodinného domu č.p. XC. Ch., na stav.p.č. XA. v k.ú. Ch., okres Ch.“.
- Rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 9. 2019 byl tento územní souhlas zrušen.
- Rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 13. 1. 2020 bylo rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2019 částečně změněno a ve zbytku potvrzeno.
- Prvoinstanční orgán vydal dne 11. 3. 2020 oznámení o zahájení správního řízení o odstranění předmětné stavby, přičemž žalobkyni poučil o tom, že do 30 dnů od zahájení tohoto řízení může podat žádost o její dodatečné povolení. Současně žalobkyni poučil o tom, že nebude-li žádost o dodatečné povolení stavby podána nebo bude-li nedůvodná, bude pokračováno v řízení o odstranění stavby a bude nařízeno odstranění předmětné stavby. Oznámení bylo žalobkyni doručeno dne 14. 3. 2020.
- Žalobkyně žádost o dodatečné povolení předmětné stavby nepodala.
- Za této situace postupoval prvoinstanční orgán zcela v souladu se zákonem, když pokračoval v řízení o odstranění stavby a následně vydal rozhodnutí o odstranění předmětné stavby.
C. - Soud neshledal důvodnými obsáhle formulované námitky žalobkyně o tom, že „správní orgány nesprávně posoudily otázku, na jakých pozemcích se stavba nachází (pozemek č. XB.) a nebyl v tomto směru dostatečně zjištěn skutkový stav věci, přičemž stavení úřad si nemůže učinit úsudek o rozsahu vlastnických práv“, že „posudek pana Ing. K. je úmyslně zkreslený a nezákonný“ či že by napadené rozhodnutí bylo nezákonné proto, že „není řádně odůvodněno, když není uvedeno z jakých podkladů žalovaný vycházel, proč tak učinil a jakým způsobem ověřoval tvrzení o stavu hranic pozemku a jejich vlastníků“.
- Soud má za to, že zvláště za situace, kdy žalobkyně netvrdila, že není vlastníkem předmětné stavby z důvodu, že by se nacházela na pozemku jiného vlastníka, nebylo v rámci řízení o odstranění stavby nutné řešit průběh vlastnických hranic pozemků. Tato skutečnost nebyla pro výsledek řízení o odstranění stavby podstatná.
- Podstatná by byla pro eventuální řízení o dodatečné povolení stavby, pro které na základě § 129 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115. Podle § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona k žádosti o stavební povolení stavebník připojí souhlas k provedení stavebního záměru podle § 184a. Podle § 184a věta první stavebního zákona není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Vzhledem k tomu tedy, že stavebník musí v řízení o dodatečné povolení stavby prokázat vlastnické právo k pozemku, musí být postaveno zcela na jisto, zda se stavba nenachází byť z části na pozemku jiného. Řízení o dodatečné povolení stavby však v případě žalobkyně vedeno nebylo.
- Pokud tedy prvoinstanční orgán vydal, z důvodu nesouhlasu žalobkyně se závěry posudku pana Ing. K. o průběhu vlastnických hranic pozemků, dne 9. 2. 2021 výzvu k podání žádosti o zahájení řízení o předběžné otázce, kterou vlastníky dotčených pozemků ve lhůtě do 10. 5. 2021 vyzval k podání příslušného návrhu soudu, činil tak nad rámec svých povinností. Pokud účastníci řízení této možnosti nevyužili, spor o průběhu vlastnických hranic pozemků mezi sebou nevyřešili. Tuto skutečnost však není, jak shora uvedeno, možné klást k tíži zákonnosti napadeného rozhodnutí.
D. - Soud neshledal důvodnou ani další skupinu námitek žalobkyně o tom, že „správní orgány pominuly, že stavba zde stála již v minulosti, a že došlo k nesprávné aplikaci § 96 odst. 7 stavebního zákona, neboť povolení bylo vydáno již v roce 1956 a 1957)“.
- Podle § 96 odst. 7 stavebního zákona dojde-li ke zrušení územního souhlasu po povolení stavby, územní souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává.
- Výkladem právě citovaného ustanovení se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 7. 2017, č.j. 10 As 91/2017-40 (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud uvedl, že „podle § 94 odst. 5 stavebního zákona tedy nelze po právní moci stavebního povolení (v návaznosti na zrušení původního územního rozhodnutí) vydat nové územní rozhodnutí“.
- Ustanovení § 96 odst. 7 stavebního zákona dopadá toliko na situaci, kdy je nejprve vydán územní souhlas a teprve po něm dojde k povolení stavby. Nikoli na situaci, kterou tvrdí žalobkyně, tedy, že územní souhlas byl vydán po vydání stavebního povolení (roky 1956 a 1957) a teprve následně zrušen. Toto ustanovení tak porušeno být nemohlo.
- Pro případ žalobkyně je příkladnější ustanovení § 96 odst. 6 stavebního zákona, podle kterého zjistí-li stavební úřad, že stavba, pro kterou postačí územní souhlas, byla zahájena bez tohoto souhlasu, oznámení záměru odloží a postupuje podle § 129 odst. 2 a 3. To samé platí pro případ zrušení územního souhlasu po realizaci stavebního záměru z důvodů uvedených v § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona.
- Ač tvrzení žalobkyně o tom, že zde předmětná stavba stála již v minulosti, vyznívá nevěrohodně s ohledem na skutečnost, že k předmětné stavbě žádala o vydání územního souhlasu, zaměřil se soud při jednání na zjištění, zda došlo k vybudování nové stavby nebo zda zde předmětná stavba stála již v minulosti.
- Důkaz byl proveden fotografiemi, které byly součástí správních spisů.
- V této souvislosti je nezbytné uvést, že je nedůvodnou námitka žalobkyně o tom, že „žádný zákon nestanoví možnost vycházet z dokumentace“. Podle § 51 odst. 1 správního řádu lze k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek. Fotografie jsou vhodné ke zjištění stavu věci, neboť zaznamenávají stav věci na místě samém. Žalovaný tak nepochybil, pokud vycházel z fotografií, které byly součástí spisovného materiálu.
- Soud provedl důkaz fotografiemi, které byly přílohou protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 4. 4. 2019.
[OBRÁZEK] - Z těchto fotografií vyplývá, že zelená kovová brána navazovala na konec dřevem pobité brány. Na zemi se pak nachází bílá čára, která vyznačuje prostor, o kterém žalobkyně tvrdila, že je v jejím vlastnictví a na kterém podle jejího tvrzení byla neoprávněně městem Cheb vybudována asfaltová komunikace.
- Soud dále provedl důkaz fotografií připojenou ke sdělení Městského úřadu Cheb ze dne 4. 6. 2019, které informuje o odstranění „konstrukčních vrstev linkové stavby pozemní komunikace, která byla v minulosti realizována bez právního důvodu na části pozemku parcelní číslo XA. v katastrálním území Ch., jenž není ve vlastnictví města Cheb“.
[OBRÁZEK] - Z fotografie je patrné, že před na fotografii otevřenou kovovou bránou byl na části, na předchozích fotografiích označené bílou barvou, odstraněn asfalt.
- Soud dále provedl důkaz fotografiemi, které byly přílohou protokolu z kontrolní prohlídky stavby ze dne 28. 5. 2021.
[OBRÁZEK] - Z nejprůkaznější fotografie vyplývá, že zelená kovová brána nově přiléhá k asfaltové komunikaci a zasahuje v místě původní bílé čáry do vjezdu, který ohraničuje na fotografii otevřená dřevem pobitá brána.
- Soud konečně provedl důkaz fotografií připojenou k posudku pana Ing. K. ze dne 3. 8. 2020.
[OBRÁZEK] - Z této fotografie vyplývá totéž co z fotografie předchozí, tedy, že zelená kovová brána nově přiléhá k asfaltové komunikaci a zasahuje v místě původní bílé čáry do vjezdu, který ohraničuje na fotografii otevřená dřevem pobitá brána. Šíře zásahu je viditelná v šířce plastového květináče. Jde o pohled z druhé strany oproti předchozím fotografiím.
- Z fotografií, které přiložila žalobkyně k žalobě, pak zejména vyplývá, kam podle jejího tvrzení zasahuje hranice pozemku č. XA.. Tedy částečně do prostoru vjezdu, který ohraničuje dřevem pobitá brána a kam byla následně přesunuta předmětná stavba.
- Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že v mezidobí od 4. 4. 2019 do 28. 5. 2021, došlo k předmětné stavbě, resp. k posunutí předmětné brány na jiné místo. Nejedná se tedy o původní stavbu, která podle tvrzení žalobkyně měla být postavena a kolaudována v roce 1956 a 1957.
E. - Soud má za nedůvodné také námitky žalobkyně o tom, „zda je z prvoinstančního rozhodnutí zřejmé, o jakou konkrétní stavbu jde, na jakém pozemku se nachází, kdo má k němu vlastnické právo, že má být stavba odstraněna a jakým způsobem“.
- Ve výroku prvoinstančního rozhodnutí je předmětná stavba popsána takto: „Vjezdová brána, na stav.p.č. XA. na hranici se stav.p.č. XB. v k.ú. Ch., obec Ch., která navazuje na hranu rodinného domu č.p. XC. Ch., na stav.p.č XB.“.
- Z provedené citace vyplývá, o jakou stavbu jde, tj. vjezdová brána, na jakém pozemku se nachází, tj. stav.p.č. XA. v k.ú. Ch., obec Ch. Jako „vlastník“ je uvedena žalobkyně.
- V podmínkách uvedených ve výroku prvoinstančního rozhodnutí je pod bodem 1 uvedeno: „Stavba vstupní brány bude odstraněna postupným rozebráním.“
- Je tedy stanoveno, že stavba má být odstraněna i jakým způsobem.
F. - Nedůvodnými soud shledal i námitky žalobkyně o tom, že „s účastníky řízení nebylo zacházeno rovným způsobem“.
- Správní orgány postupovaly zcela v souladu se zákonem, přičemž nelze dospět k závěru, že by správní rozhodnutí byla ovlivněna nadržováním ostatním účastníkům řízení. Správní řízení bylo zcela v dispozici žalobkyně a zcela odpovídá tomu, že žalobkyně nepodala žádost o dodatečné povolení stavby a nepodařilo se jí prokázat její tvrzení.
G. - Důvodnými nejsou ani námitky žalobkyně o tom, že „správní rozhodnutí je zmatečné, protože postrádá právní podklady“.
- Správní orgány vycházely ze správně zjištěného skutkového stavu věci a jejich závěry, jsou v odůvodnění jejich rozhodnutí popsány srozumitelně a jsou, jak uvedeno shora, v souladu se zákonem.
VII. Rozhodnutí soudu - Soud neshledal žádný ze žalobkyní uvedených žalobních bodů důvodným, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl, neboť není důvodná.
VIII. Odůvodnění neprovedení důkazů - Soud neprovedl žádný další z žalobkyní navržených důkazů, neboť jejich provedení nebylo nezbytné k posouzení důvodnosti či nedůvodnosti žaloby.
IX. Náklady řízení - Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, když měl ve věci plný úspěch. Jelikož žalovanému žádné důvodně vynaložené náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
- Osoba zúčastněná na řízení má podle § 60 odst. 5 s.ř.s. právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může jí soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že soud neuložil osobám zúčastněným na řízení žádnou povinnost, nemohly jim vzniknout náklady podle § 60 odst. 5 věty prvé s.ř.s. Soud neshledal ani důvodů zvláštního zřetele hodných, které by přiznání nákladů osobám zúčastněným na řízení odůvodňovaly, proto žádná z osob zúčastněných na řízení nemá právo na náhradu nákladů.
|