USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Miroslavem Makajevem ve věci

žalobce:   JUDr. Ing. D. P., Ph.D.,

   bytem X,

   zastoupen advokátem JUDr. Pavlem Dostálem,

   se sídlem Krajinská 251, České Budějovice,

proti

žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje,

   se sídlem Zborovská 81, Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2022, č. j. 101947/2022/KUSK,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou ze dne 24. 10. 2022 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2022, č. j. 101947/2022/KUSK, kterým žalovaný částečně změnil (opravil odkaz na zákonné ustanovení) a ve zbytku potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Votice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 7. 6. 2022, č. j. 22519/2022-SD-ZJ (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně konstatoval, že Bc. J.H., Dis., není vyloučena z provádění úkonů ve věci řízení o přestupku, z něhož byl žalobce obviněn.
2. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze žalobu věcně projednat. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není, neboť nejsou splněny zákonem stanovené podmínky pro řízení o žalobě a tento nedostatek je neodstranitelný.
3. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu je podle § 68 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nepřípustná tehdy, domáhá‑li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem. Rozhodnutí o námitce podjatosti podle § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, je právě takovým úkonem.
4. Podle § 14 odst. 3 správního řádu účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení (dále jen „představený“).
5. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je právě takovým úkonem upravujícím řízení též rozhodnutí správního orgánu o námitce podjatosti (podrobně viz např. rozsudek NSS ze dne 22. 10. 2020, č. j. 8 As 32/2020-38, a tam odkazovaná judikatura, rozsudek NSS ze dne 13. 12. 2018, č. j. 3 Afs 54/2017-25, nebo Kühn, Z., Kocourek, T. a kol.: Soudní řád správní. Komentář. Wolters Kluwer ČR, Praha 2019. s. 556). Žaloba proti takovému rozhodnutí je tedy dle výše citovaných ustanovení nepřípustná. Totéž platí o rozhodnutí o odvolání proti takovému rozhodnutí (viz citovaný rozsudek NSS č. j. 8 As 32/2020-38, odst. 10).
6. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný. Protože žalobce podal žalobu proti úkonu žalovaného, který je ze soudního přezkumu podle § 68 písm. e) ve spojení s § 70 písm. c) s. ř. s. vyloučen, postupoval soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a žalobu odmítl. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že odmítnutím žaloby není žalobce na svých právech žádným způsobem zkrácen. Pakliže by měl za to, že shora uvedeným usnesením žalovaného došlo k zásahu do jeho práv, může svou argumentaci uplatnit v žalobě proti rozhodnutí ve věci samé (bude-li vydáno), v jejímž rámci lze přezkoumat i otázku podjatosti oprávněné úřední osoby.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení je založen na ustanovení § 60 odst. 3 větě první s. ř. s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 25. října 2022

Mgr. Miroslav Makajev, v. r.
samosoudce