č. j. 17 A 86/2022‑ 36

 

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci  

 

navrhovatelky: X

bytem X

 

proti

odpůrcům:  1) Úřad městské části Praha-Lysolaje

  se sídlem Kovárenská 85, Praha 6

 

  2) SPOLU pro Lysolaje
  zastoupená zmocněncem X
  doručovací adresa: X

 

  3) Sdružení nezávislých kandidátů – Lysolaje

  zastoupená zmocněncem X
  bytem X

  

  4) Nezávislí – Lysolaje

  zastoupená zmocněnkyní X
  doručovací adresa: X

 

o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva městské části Praha-Lysolaje konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022 a na neplatnost volby kandidátů zvolených v týchž volbách

 

 

takto:

 

  1. Návrh se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

 

  1. Návrhem podaným u Městského soudu v Praze se navrhovatelka domáhala rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb do Zastupitelstva městské části Praha-Lysolaje konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022 a o neplatnosti volby kandidátů zvolených v týchž volbách.
  2. Navrhovatelka v návrhu uvedla, že průběh voleb ve volební místnosti při sčítání hlasů byl přerušen příjezdem záchranářů, kteří odvezli X, jenž je tajemníkem odpůrce 1) a současně byl zapisovatelem okrskové volební komise, poněvadž se mu udělalo nevolno. Následně byl ošetřen v nemocnici. Členové volební komise nemohli dle navrhovatelky vědět, zda se X ještě téhož večera vrátí a bude pokračovat ve sčítání. Navrhovatelka se dozvěděla, že volební komise na X čekala déle než 2 hodiny. Ten prý nebyl schopen svou činnost vykonávat a navrhovatelka se doslechla, že výsledky jen hlásil zaměstnankyni Českého statistického úřadu, která je zapisovala z jeho poznámek. Městská část Praha-Lysolaje, jež má malý počet voličů (celkově bylo odevzdáno 612 obálek), měla výsledky až druhý den v 1:36 hodin. To je dle navrhovatelky znepokojivé a nahrává to spekulacím o manipulaci s volebními lístky.
  3. Navrhovatelka připomněla, že dle § 17 odst. 5 písm. e) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, členství v okrskové volební komisi zaniká ve dnech voleb, nevykonává-li člen okrskové volební komise svoji funkci a jeho nepřítomnost trvá nepřetržitě déle než 2 hodiny.
  4. Za znepokojující dále navrhovatelka označila to, že X byl spolupracovníkem bývalého starosty X a současně je zaměstnancem odpůrce 1).
  5. Navrhovatelka rovněž nikde na webových stránkách odpůrce 1) nenašla informaci, zda byla volební komise řádně zvolena a proškolena.
  6. Navrhovatelka dodala, že zvolení členové zastupitelstva byli pro všechny překvapením, jelikož jsou to bývalí zastupitelé z éry X, který ještě těsně před volbami agitoval při otevírání nové mateřské školy.
  7. Odpůrce 1) ve svém vyjádření uvedl, že úvahy a názory navrhovatelky jsou zcela mylné, nadto nejsou podložené žádnými důkazy. Ke zdravotní indispozici X došlo až po kompletním dokončení sčítání odevzdaných hlasovacích lístků pro volby do Zastupitelstva městské části Praha-Lysolaje. K tomu odpůrce 1) odkázal na zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 41001, který uvádí čas dokončení 20:05 hodin. Ve stejný čas byl také vygenerován soubor s výsledkem voleb pro Český statistický úřad. Zdravotní indispozice X a jeho nepřítomnost trvala od 24. 9. 2022 23:10 hodin (záchranná služba ho převzala před volební místností a nevstoupila do ní) do 25. 9. 2022 cca 00:20 hodin (v nemocnici byl vyzvednut a dopraven zpět do volební místnosti), kdy následně zaměstnankyně Českého statistického úřadu nahlásila svému nadřízenému, že dotčený člen komise je opět přítomen a účastní se procesu sčítání. Nepřítomnost člena komise tedy trvala pouze něco přes hodinu, a nedošlo tak k překročení doby uvedené v § 17 odst. 5 písm. e) zákona č. 491/2001 Sb. Ze zprávy o ambulantním vyšetření je také zřejmé, že X byl nadále schopen vykonávat funkci člena komise. V této době však již dle záznamů okrskové volební komise probíhalo pouze sčítání výsledků do Zastupitelstva hl. m. Prahy.
  8. Pokud navrhovatelka tvrdila, že zveřejnění výsledků v 1:36 hodin má nahrávat spekulacím o manipulaci s volebními lístky, je nutné takový názor odmítnout jako neopodstatněný a mylný. Navrhovatelka ani neuvádí, v čem by tvrzená manipulace s volebními lístky měla spočívat. Odpůrce 1) dodal, že městská část Praha-Lysolaje měla nadprůměrnou volební účast (65,5 %) a bylo tedy odevzdáno více volebních hlasů než v jiných volebních okrscích. Rovněž je nezbytné přihlédnout k tomu, že zde souběžně probíhaly volby do Senátu Parlamentu ČR.
  9. Odpůrce 1) akcentoval, že X je tajemníkem odpůrce 1), a nikoli osoby starosty, přičemž nemá politickou příslušnost. X pracuje jako tajemník odpůrce 1) již delší dobu a zapisovatele volební komise dělá od roku 2011, přičemž nikdy v minulosti vůči němu navrhovatelka neměla žádnou oficiální výhradu.
  10. Odpůrce 1) dále konstatoval, že volební komise byla řádně jmenována starostkou městské části Praha-Lysolaje X po uplynutí lhůty pro delegaci členů a náhradníků do okrskových volebních komisí zaregistrovanými volebními stranami, a to dne 25. 8. 2022 v souladu § 17 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb. Dodal, že členy okrskové volební komise byli jmenováni stejní občané, kteří absolvovali volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konané ve dnech 8. a 9. 10. 2021, a většina členů volební komise navíc absolvovala komunální volby v roce 2018. Jednalo se tedy o zkušené členy volebních komisí, vůči nimž nebyly nikdy podány žádné námitky ani připomínky.
  11. Odpůrce 1) též zdůraznil, že zápisy o jmenování nebo proškolení volební komise nejsou v souladu se zákonem zveřejňovanými dokumenty. Navrhovatelka měla možnost požádat o nahlédnutí do těchto dokumentů a seznámit se s nimi, nicméně tak nikdy neučinila.
  12. Odpůrkyně 2) ve svém vyjádření uvedla, že neměla ve volební komisi svého zástupce, a tak nemůže potvrdit ani zpochybnit řádný průběh sčítání hlasů. Dle jejího názoru by však s ohledem na existující obavy bylo vhodné, aby soud výsledek sčítání prověřil.
  13. Odpůrkyně 3) ve svém vyjádření uvedla, že neměla ve volební komisi svého zástupce, a tak nemůže potvrdit ani vyvrátit tvrzení navrhovatelky. Vzhledem k argumentaci obsažené v návrhu pak souhlasila s tím, aby věc prošetřil soud.
  14. Odpůrkyně 4) ve svém vyjádření uvedla, že proti průběhu a výsledku předmětných voleb nemá námitek.
  15. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.), za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.
  16. Podle § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb. podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.
  17. Podle § 60 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb. návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.
  18. Námitky, které se vztahují ke sčítání hlasů, brojí ze své povahy proti platnosti volby kandidátů. Ostatní vznesené námitky brojí proti platnosti voleb.
  19. Soud se nejprve zabýval částí návrhu směřující na neplatnost voleb kandidátů. Soud zdůrazňuje, že k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení přistoupí pouze na základě zvláště významné indicie, která je způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. K tomu srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46, které se týkalo doplňujících voleb do Senátu Parlamentu ČR, jeho závěry stran přezkumu voleb jsou však plně přenositelné na veškeré volby.
  20. Pokud jde o tvrzení navrhovatelky ohledně zdravotní indispozice X, soud konstatuje, že se jedná o nepodložené spekulace. Navrhovatelka uvádí, že se „dozvěděla“, že volební komise musela na X čekat déle než 2 hodiny, že X „prý“ nebyl schopen svou činnost vykonávat, že se „doslechla“, že X výsledky jen hlásil zaměstnankyni Českého statistického úřadu, která je zapisovala z jeho poznámek, a že to „nahrává spekulacím“ o manipulaci s volebními lístky. Navrhovatelka nezmínila zdroje těchto informací a ani neoznačila a nepředložila žádné důkazy. Navrhovatelka ostatně ani blíže nespecifikovala, kdy přesně došlo ke zdravotní indispozici X (omezila se na to, že k tomu došlo „při sčítání hlasů“).
  21. Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 41001 (pro hlasování ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha-Lysolaje) soud zjistil, že zápis byl vyhotoven 24. 9. 2022 ve 20:05 hodin a byl podepsán všemi členy volební komise, včetně X. Žádný z členů této komise neodmítl zápis podepsat, potažmo neuvedl důvody odmítnutí podpisu.
  22. Lze tak shrnout, že oproti nepodloženým a nekonkrétním tvrzením navrhovatelky stojí listinný zápis volební komise, jehož správnost navrhovatelka nezpochybňovala. Spekulativní tvrzení navrhovatelky též nemohou vyvrátit popis časových okolností zdravotní indispozice X a také odůvodnění délky doby sčítání, jak je předestřel odpůrce 1).
  23. Co se týče přesvědčení navrhovatelky, že je znepokojující, že X byl spolupracovníkem bývalého starosty X a současně je zaměstnancem odpůrce 1), soud konstatuje, že navrhovatelka svou tezi nijak nerozvedla. Navrhovatelka se zřejmě snaží poukazovat na to, že X měl osobní zájem na ovlivnění výsledků voleb ve prospěch X, resp. kandidátů z období, kdy byl starostou. Soud má za to, že pouhá skutečnost, že X byl z pozice tajemníka odpůrce 1) spolupracovníkem bývalého starosty, nemůže vést k závěrům o osobním zájmu X na výsledku voleb, a to dokonce v té míře, že by s nimi manipuloval. Odpůrce 1) přitom správně akcentoval, že X byl tajemníkem odpůrce 1), nikoli jakýmsi osobním zaměstnancem X.
  24. Soud dodává, že § 17 zákona č. 491/2001 Sb. nezapovídá, aby byl členem okrskové volební komise (bývalý, či stávající) zaměstnanec úřadu městské části (obecního úřadu). Naopak se jedná o zcela běžnou praxi, kdy zaměstnanci obecních úřadů bývají jmenováni zapisovateli okrskových volebních komisí či jejich dalšími členy v případech,  kdy se nepodaří volebním stranám nominovat tolik členů okrskové volební komise, aby byl dosažen jejich minimální určený počet [viz § 17 odst. 2 ve spojení s § 15 odst. 1 písm. d) zákona č. 491/2001 Sb.].
  25. Soud proto uzavírá, že navrhovatelka neuvedla žádnou zvláště významnou indicii, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb, pročež soud nepřistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení. Návrh je tedy v části, v níž se navrhovatelka domáhá neplatnosti volby kandidátů, nedůvodný.
  26. Dále se soud zabýval částí návrhu směřující na neplatnost voleb. Ohledně tvrzení navrhovatelky, že nikde na webových stránkách odpůrce 1) nenašla informaci, zda byla volební komise řádně zvolena a proškolena, soud ve shodě s odpůrcem 1) konstatuje, že ze zákona č. 491/2001 Sb. neplyne povinnost tyto informace zveřejňovat na webových stránkách (úřední desce) úřadu městské části, přičemž navrhovatelka mohla požádat o nahlédnutí do těchto dokumentů či o poskytnutí informace v režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
  27. Soud uvádí, že dle § 17 odst. 2 ve spojení s § 15 odst. 1 písm. d) zákona č. 491/2001 Sb. může každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, delegovat jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise, který stanovuje starosta s přihlédnutím k počtu voličů tak, aby počet členů byl nejméně 6, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná, jmenuje členy na neobsazená místa starosta. Soudu byla předložena listina o jmenování okrskové volební komise pro předmětné volby ze dne 25. 8. 2022, slib členů této komise ze dne 29. 8. 2022 a zápis z 1. jednání této komise konaného dne 29. 8. 2022, který mj. obsahuje záznam o tom, že proběhlo školení členů této komise. Slib i zápis z 1. jednání obsahuje podpisy všech 9 členů této komise. Soud proto nemá žádné pochybnosti o tom, že jmenování a proškolení členů této komise proběhlo řádně.
  28. Stran tvrzení navrhovatelky, že zvolení členové zastupitelstva byli pro všechny překvapením, jelikož jsou to bývalí zastupitelé z éry X, soud uvádí, že jej vnímá jako osobní nesouhlas navrhovatelky s výsledky voleb, což je ovšem nemůže zpochybnit. K tezi navrhovatelky, že X ještě těsně před volbami agitoval při otevírání nové mateřské školy, soud poznamenává, že není patrné, zda ji navrhovatelka uvedla jakožto další okolnost zpochybňující průběh voleb, či jen pro dokreslení situace. Soud tudíž jen stručně podotýká, že volební kampaň upravuje § 30 zákona č. 491/2001 Sb., přičemž z tvrzení navrhovatelky nelze dovodit, že by byla porušena tam uvedená pravidla.
  29. Návrh je tedy v části, v níž se navrhovatelka domáhá neplatnosti voleb, rovněž nedůvodný.
  30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků řízení ve věcech volebních právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Poučení:

 

 

Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).

Praha 25. října 2022

 

 

 

Mgr. Milan Tauber v. r.

předseda senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: