číslo jednací: 28 Az 5/2022 - 34
Usnesení
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci
žalobce: H. E. M.
zastoupen JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem
se sídlem Šafaříkova 666/9, 500 02 Hradec Králové
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR
se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, poštovní schránka 21/OAM,
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 6. 2022, čj. OAM-35/LE-VL12/LE24-2022, ve věci mezinárodní ochrany, o žádosti žalobce o přiznání odkladného účinku žalobě a ustanovení zástupce
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou ze dne 28. 6. 2022 domáhal přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo jeho řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno dle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
V průběhu řízení před soudem vyšlo při doručování soudních písemností najevo, že žalobce byl naposledy hlášen k pobytu v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí v období od 23. 2. 2022 do 29. 9. 2022. Dne 29. 9. 2022 mu byly ukončeny služby v pobytovém středisku a vyřazen z evidence ubytovaných. Tato skutečnost byla dne 6. 10. 2022 ověřena z databáze Ministerstva vnitra ČR, přičemž současné místo jeho pobytu není v evidenci uvedeno a není známo.
Krajský soud dále sám provedl šetření ohledně místa pobytu žalobce. K jeho dotazu Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra soudu přípisem ze dne 11. 10. 2022 výše uvedenou skutečnost potvrdila s tím, že od 29. 9. 2022 nemá o pobytu žalobce žádné informace. Stejnou skutečnost, tj. ukončení pobytu žalobce v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí, potvrdilo i Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, přípisem ze dne 14. 10. 2022 s tím, že aktuální místo pobytu žalobce mu není známo. Ředitelství služby cizinecké policie přípisem ze dne 18. 10. 2022 sdělilo, že ani jemu není současné místo pobytu žalobce známo. Rovněž tak žalobci ustanovený advokát sdělil soudu přípisem ze dne 17. 11. 2022, že nemá povědomí, kde se žalobce zdržuje, jaká je jeho adresa pobytu a že na něho nemá žádný kontakt.
Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.
K podmínkám postupu dle zmíněných ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 4. 9. 2008, čj. 3 Azs 40/2008-67, v němž uvedl, že dikce ustanovení § 33 písm. b) zákona o azylu neposkytuje možnost volby procesního postupu v případě nastoupení některé z podmínek stanovených tímto ustanovením; naopak soud má v takové situaci řízení zastavit. Tento závěr vyslovil Nejvyšší správní soud také v rozsudcích ze dne 29. 4. 2009, čj. 4 Azs 2/2009-33, nebo ze dne 21. 8. 2009, čj. 1 Azs 38/2009-48, v němž uvedl, že ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu vychází z předpokladu, že „nastoupení některého z důvodů podle § 33 zákona o azylu vylučuje, aby soud ve věci meritorně rozhodoval; taková procesní situace má mít obligatorní procesní vyústění v podobě zastavení řízení.“ Již v rozsudku ze dne 26. 5. 2005, čj. 7 Azs 271/2004-58, pak uvedl, že nemožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu je dána jen tam, kde soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý; pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt žadatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení zastavit. V rozsudku ze dne 14. 8. 2009, čj. 8 Azs 21/2009-91, dále konstatoval, že vychází-li soud ve svém rozhodnutí z toho, že účastník řízení je neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální.
Krajský soud v dané věci provedenými dotazy za účelem zjištění místa pobytu žalobce využil všechny dostupné možnosti. Přesto se jeho současné místo pobytu zjistit nepodařilo. Posledním místem jeho pobytu bylo Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, kde mu však byly dne 29. 9. 2022 ukončeny služby a byl vyřazen z evidence ubytovaných. Aktuální místo pobytu žalobce není známo žalovanému, Správě uprchlických zařízení MV, Ředitelství služby cizinecké policie ani ustanovenému zástupci. Pro úplnost lze dodat, že je povinností žalobce sdělit soudu adresu, na kterou mu lze doručovat (§ 37 odst. 3 s. ř. s.), přičemž tuto povinnost lze vztáhnout nejen k podání, jímž se řízení zahajuje, ale ve vztahu k celému řízení.
Ze shora uvedených důvodů krajský soud rozhodl o zastavení řízení dle ustanovení § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu (výrok pod bodem I.).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o žalobě zastaveno (výrok pod bodem II.).
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.
Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Hradec Králové 24. října 2022
Mgr. Helena Konečná v. r.
samosoudkyně