č. j.  9A 27/2022 - 33

 

U S N E S E N Í

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci

 

žalobkyně:  ADUCID s.r.o., IČO: 03678091

                                    sídlem Vídeňská 204/125, Přízřenice

zastoupená advokátem JUDr.Tomášem Nielsenem

sídlem Kozí 916/5, Praha 1

proti

žalovanému:   Ministerstvo průmyslu a obchodu

sídlem Na Fantišku 32, Praha 1

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21.1.2022, č.j. MPO 632029/2021,

 

takto:

 

  1. Řízení se zastavuje.
  2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 9 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Tomáše Nielsena, advokáta.
  3. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Tomáše Nielsena, advokáta.
  4. Soud ukládá zástupci žalobkyně JUDr. Tomáši Nielsenovi, aby soudu do 3 dnů od doručení tohoto usnesení sdělil:

název poskytovatele platebních služeb (banky) a číslo účtu, na který má být převedena částka odpovídající soudnímu poplatku, o jehož vrácení bylo rozhodnuto,

nebo, není-li to možné, poštovní adresu místa, popř. jméno a příjmení osoby, které má být částka vyplacena prostřednictvím poštovní poukázky.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21.1.2022, č.j. MPO 632029/2021, jímž byla zamítnuta její žádost o platbu k projektu IDENT108-Ověřená mobilní identita (OMID) v rámci Programu Czech Rise Up-Chytrá  opatření COVID-19. Zamítnutí žádosti bylo odůvodněno tím, že nebyl naplněn cíl  programu a ani samotnéího projektu.
  2. Žalovaný reagoval na podanou žalobu tak, že uznal určitá procesní pochybení ve vztahu k § 14e zákona o rozpočtových pravidlech, a vyslovil názor, že situace by mohla být řešena postupem podle § 62 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) uspokojením žalobkyně zrušením napadeného rozhodnutí ve lhůtě určené soudem. Za adekvátní k tomuto postupu považoval lhůtu 60 dnů.
  3. Městský soud přípisem ze dne 10. 6. 2018 stanovil dle ust. § 62 odst. 2 s. ř. s. žalovanému lhůtu pro vydání rozhodnutí a pro oznámení provedení úkonů žalobkyni a soudu  lhůtu v termínu do 31. 8. 2022.
  4. Podáním doručeným soudu dne 23.8.2022 žalovaný  sdělil, že  dne 18.8.2022 vydal pod č.j. MPO 84373/2022 rozhodnutí, kterým zrušil napadené rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobkyně o platbu a současně toto rozhodnutí  doložil.
  5. Na výzvu soudu žalobkyně podáním ze dne 20.9.2022  sdělila, že v důsledku nového rozhodnutí žalovaného se řízení před soudem stalo bezpředmětným a postupem žalovaného došlo k uspokojení žalobkyně ve smyslu § 62 odst. 3 soudního řádu správního.
  6. Podle ust. § 62 odst. 1 s. ř. s. dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jímž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil.
  7. Podle ust. § 62 odst. 2 s. ř. s. předseda senátu stanoví lhůtu, v níž je třeba rozhodnutí vydat, opatření nebo úkon provést a oznámit je navrhovateli i soudu; uplyne-li tato lhůta marně, pokračuje soud v řízení. Dle ust. § 62 odst. 3 s. ř. s. dojde-li oznámení odpůrce podle odstavce 2 soudu, vyzve předseda senátu navrhovatele, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda je postupem správního orgánu uspokojen. Zmeškání této lhůty nelze prominout.
  8. Podle ust. § 62 odst. 4 soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.
  9. Podle § 62 odst. 5 s.ř.s. rozhodnutí, opatření nebo úkon podle odstavce 1 nabývá právní moci nebo obdobných právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení.
  10. Podle ust. § 47 písm. b) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, prohlásí-li navrhovatel, že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen (§ 62).
  11. Podle ust. § 60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
  12. Soud dospěl k závěru, že projevy vůle žalobkyně i rozhodnutí žalovaného nevzbuzují pochybnosti o tom, že obě strany využily institutu uspokojení navrhovatele ve smyslu ust. § 62 s. ř. s. Soud proto ve smyslu ust. § 62 odst. 4 věty druhé ve spojení s ust. § 47 písm. b) s. ř. s. ve výroku I. tohoto usnesení řízení o žalobě zastavil.
  13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto usnesení v souladu s ust. § 60 odst. 3 s. ř. s. Řízení bylo zastaveno pro uspokojení žalobkyně, žalobkyně má tudíž právo na náhradu části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a na náhradu nákladů právní služby poskytnuté zástupcem žalobkyně za 2 úkony (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby,  přičemž odměna za jeden úkon právní služby činí dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), částku 3 100 Kč [ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu]. Náklady zastoupení žalobkyně jsou dále tvořeny 2 paušálními částkami ve výši 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu) a částkou 1428 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést. Celkové náklady řízení jsou tedy dány v částce  9 228 Kč ( náklady zastoupení 8 228 Kč +  část soudního poplatku 1000 Kč) je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v přiměřené lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně.
  14. Podle ust. § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Soud tedy ve výroku III. tohoto usnesení rozhodl, že žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 Kč, což je částka odpovídající poplatku zaplacenému za podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ve výši 3 000 Kč, sníženému o 1 000 Kč.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

Praha 27. září 2022

 

JUDr. Naděžda Řeháková, v. r.

předsedkyně senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje M. J.