USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudkyň Mgr. Daniely Menclové a Mgr. Lenky Havlíčkové ve věci

o návrhu na neplatnost hlasování a neplatnost voleb do Zastupitelstva města Šluknov konaných ve dnech 23. a 24. září 2022,

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Navrhovatel se návrhem podaným v zákonem stanovené lhůtě domáhal podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s. „) prohlášení neplatnosti hlasování a neplatnosti voleb do Zastupitelstva města Šluknov konaných ve dnech 23. a 24. září 2022.

Návrh

2. V návrhu navrhovatel uvedl, že se domáhá vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb a hlasování do Zastupitelstva města Šluknov z důvodu nečestné a nepoctivé kampaně vedené volební stranou DOMOV na sociálních sítích proti stávající starostce města Šluknov, resp. celé volební straně, za kterou kandidovala. Navrhovatel zdůraznil, že na sociálních sítích se několikrát objevoval příspěvek na profilu některých kandidátů volební strany DOMOV, v němž byla starostka města Šluknov obviněna z vyplňování kandidátních listů v domově důchodců.
3. Navrhovatel měl za to, že pokud kandidáti konkurující volební strany disponovali informacemi o ovlivňování voličů, měli věc nahlásit na Policii ČR. Podotkl, že v případě, že nebyla informace pravdivá, jedná se o pomluvu a pokus ovlivnění voleb ve svůj prospěch. Podle navrhovatele je zarážející počet hlasů, které starostka města Šluknov obdržela v nynějších volbách v porovnání s minulými volbami, „kde je výsledek dvoutřetinový“.
4. Navrhovatel konstatoval, že volební kampaň je jedním z aspektů hodnocení řádně prováděných svobodných a demokratických voleb. Zájem na řádném, čestném a poctivém vedení volební kampaně je stejný ve všech typech voleb, a ačkoliv není v zákoně č. 419/2001 Sb., o volbách do zastupitelstva obcí a o změně některých zákonů (dále jen „volební zákon“) výslovně tento požadavek uveden, lze dovodit z čl. 5 Ústavy České republiky.  V této souvislosti odkázal navrhovatel na nálezy Ústavního soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III ÚS 3673/14, a ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04.
5. Dále navrhovatel uvedl, že judikatura Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu postupně nastavila určité zákonné limity pro posouzení čestnosti a poctivosti volební kampaně. Navrhovatel k tomu odkázal na usnesení Nejvyšší správního soudu ze dne 2. 7. 2004, sp. zn. Vol 6/2004, který pro posouzení čestnosti a poctivosti volební kampaně stanovil tři podmínky, a to (i) protizákonnost, (ii) vztah mezi touto protizákonností a výsledkem voleb a (iii) zásadní intenzitu této protizákonnosti, která ve svém důsledku musela výrazně zpochybnit výsledek voleb. Dále v této souvislosti navrhovatel poukázal na usnesení Nejvyšší správního soudu ze dne 4. 7. 2006, sp. zn. Vol 36/2006, a opět na nález Ústavního soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III ÚS 3673/14.
6. Navrhovatel měl za to, že ve smyslu shora uvedeného třístupňového schématu je pro posouzení toho, zda byla volební kampaň vedena poctivě a čestně, je třeba zkoumat konkrétní výroky z hlediska „průměrného voliče“. Tedy, zda volební kampaň, tak jak byla vedena, mohla „průměrného voliče“ ovlivnit takovým způsobem, že pokud by k uveřejnění, rozšiřování či sdělování nepravdivých informací nedošlo, volební výsledek by byl odlišný.
7. Podle navrhovatele nelze sice pominout, že volební kampaň úzce souvisí se svobodou projevu zakotvenou v čl. 17 Listiny základních práv a svobod, avšak svoboda projevu se nemůže dostat do kolize s jinými základními lidskými právy, v daném případě s čl. 5 Ústavy ČR, jehož účelem je ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Ve vztahu k volební kampani je podle navrhovatele přípustné, aby se užívalo prostředků upozorňujících na nedostatky určitého protikandidáta politické strany či hnutí apod. Tyto však musí splňovat zákonné podmínky, aby takto vedená kampaň mohla být považována za čestnou a poctivou. K tomu navrhovatel odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2. 2013, č. j. Vol 33/2013-45, a ze dne 29. 6. 2006, č. j. Vol 45/2006-17.
8. Navrhovatel byl přesvědčen, že za čestnost a poctivost volební kampaně nelze považovat úmyslné uvádění nepravdivých, klamavých, dezinformačních, dehonestujících, expresivních až hrubě urážejících či vulgárních výrazů, sloganů či jiných informací a sdělení a vedení agresivní volební kampaně, které jsou zjevným excesem z četnosti a poctivosti volební kampaně. Zdůraznil, že nepravdivé informace je třeba zkoumat i z hlediska časového. K tomu odkázal opět na judikaturu Nejvyšší správního soudu ze dne 18. 2. 2013, č. j. Vol 44/2013-72, a ze dne 21. 2. 2018, č. j. Vol 50/2018-46, a konstatoval, že protiprávní útoky i menší intenzity mohou nabýt na významu, pokud jsou učiněny v době, která protikandidátovi fakticky znemožňuje na ně jakkoliv efektivně reagovat.

Vyjádření účastníků k návrhu

9. Účastník 1) ve vyjádření k návrhu uvedl, že jako příslušný volební orgán potvrzuje legálnost průběhu hlasování. V průběhu voleb byly opakovaně prováděny kontroly práce okrskových volebních komisí a nebylo shledáno žádné pochybení. Dále účastník 1) nesouhlasil s tím, že by mělo dojít k ovlivnění voličů v Domově pro seniory Šluknov, a to volební stranou STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (dále jen „STAN“), tak, jak se uvádělo  navrhovatelem v návrhu zmíněném příspěvku na sociálních sítích. Účastník 1) přisvědčil navrhovateli, že volební kampaň by měla být čestná a poctivá, za což nelze považovat úmyslné uvádění nepravdivých informací.
10. Účastník 2) ve vyjádření k návrhu nejprve zdůraznil, že byť se navrhovatelem uplatněná tvrzení týkají výhradně starostky města Šluknov, tato sama návrh na vyslovení neplatnosti voleb a hlasování do Zastupitelstva města Šluknov nepodala, a neučinila tak ani volební strana STAN, za níž kandidovala. Dále uvedl, že příspěvek na sociálních sítích, na který navrhovatel v podaném návrhu odkazoval, a jehož printscreen k návrhu připojil, volební strana DOMOV zaregistrovala a okamžitě zasáhla. Příspěvek byl tak přibližně po hodině zveřejnění ze sociální sítě odstraněn. Z příspěvku je poté podle účastníka 2) zřejmé, že je zaměřen proti volební straně STAN a nikoliv proti starostce města Šluknov. K tomu podotkl, že kandidující volební strana STAN, se v komunálních volbách stala nejúspěšnější stranou s nejvyšším ziskem hlasů a mandátů. Z uvedeného je tedy zřejmé, že předmětný příspěvek, na který navrhovatel poukazoval, neměl žádný vliv na výsledek voleb. Nadto se jedná o osobní vyjádření jednoho z kandidátů, které není vyjádřením volební strany DOMOV.
11. K návrhu navrhovatele, aby soud konstatoval, že volby do Zastupitelstva obce jsou neplatné účastník 2) uvedl, že navrhovatelem uvedený důvod v podobě ojedinělého příspěvku fyzické osoby, nejsou dostatečným důvodem ke zpochybnění voleb v celé obci. Co se týče návrhu navrhovatele, aby soud rozhodl o neplatnosti hlasování, účastník 2) konstatoval, že okrskovými volebními komisemi nebyla zaznamenána žádná chyba či nezákonnost a v této části rovněž považoval návrh za nedůvodný.
12. Závěrem účastník 2) nesouhlasil s návrhem navrhovatele, aby soud posuzoval zákonnost volební kampaně volební strany DOMOV z pohledu „průměrného voliče“. Účastník 2) měl za to, že takovéto označení voličů hraničí s jejich diskriminací a snižuje postavení a úlohu voličů ve volbách. Pokud se jedná o intenzitu možné protizákonnosti volební kampaně volební strany DOMOV, která by v důsledku musela přinejmenším zpochybnit výsledky voleb, tato byla podle účastníka 2) ve vztahu k osobě starostky města Šluknov zcela vyloučena, a to již samotným faktem, že starostka byla v komunálních volbách do Zastupitelstva města Šluknov zvolena. Účastník 2) navrhl, aby soud návrh jako nedůvodný zamítl.
13. Účastníci 3), 4)  a 5) se k podanému návrhu nevyjádřili.

Replika navrhovatele

14. V replice ze dne 16. 10. 2022 navrhovatel uvedl, že nesouhlasí s vyjádřením účastníka 2), že navrhovatelem v návrhu zmíněný příspěvek byl zveřejněn na sociálních sítích přibližně jednu hodinu a poté byl stažen. Tento příspěvek se objevoval opakovaně a opakovaně byl stažen u několika kandidátů volební strany DOMOV. Navrhovatel byl přesvědčen, že nebyla rozhodující doba zveřejnění příspěvku na sociálních sítích, ale skutečnost, že byl porušen volební zákon. K námitkám účastníka 2) ohledně návrhu navrhovatele, aby soud zkoumal čestnost a poctivost volební kampaně volební strany DOMOV z pohledu průměrného voliče, navrhovatel uvedl, že označení „průměrný volič“ užil jako statistický výraz a nikoliv jako výraz, kterým by chtěl snižovat inteligenci a rozpoznávací schopnosti voličů.

Posouzení věci soudem

15. Soud předesílá, že podle § 90 odst. 1 s. ř. s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je výše citovaný volební zákon (zákon č. 491/2001 Sb.), podle jehož § 60 odst. 1 se podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.
16. Před vlastním meritorním projednáním podaného návrhu se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky, které by mu bránily o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, neboť návrh byl podán u věcně a místně příslušného soudu v zákonem stanovené desetidenní lhůtě po vyhlášení výsledků voleb a navrhovatel je k podání návrhu aktivně legitimován, neboť byl ke dni konání voleb zapsán ve stálém seznamu voličů pro volby do Zastupitelstva města Šluknov.
17. Navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti voleb a neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva. V souladu s § 90 odst. 2 větou první s. ř. s. ve spojení s § 60 odst. 1 volebního zákona jsou v řízení o návrhu na neplatnost voleb a neplatnost hlasování účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena. Volebním orgánem v daném případě je v souladu s úpravou obsaženou v hlavě II volebního zákona Městský úřad Šluknov. V souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu jsou pak dalšími účastníky řízení všechny volební strany, které v předmětných volbách získaly alespoň jeden mandát (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. III. ÚS 35/19).
18. Podle § 60 odst. 3 volebního zákona „[n]ávrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.“ Podle odstavce 2 téhož ustanovení „[n]ávrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.“
19. Navrhovatel se svým návrhem domáhal vyslovení neplatnosti hlasování a neplatnosti voleb do Zastupitelstva města Šluknov. K podání návrhu ho vedla skutečnost, že účastník 2) vedl nečestnou a nepoctivou volební kampaň vůči starostce města Šluknov, resp. proti volební straně, za níž kandidovala, tj. proti volební straně STAN.
20. K námitkám týkajícím se volební kampaně soud předně konstatuje, že otázkou soutěže politických sil v rámci volební kampaně se zabýval již Ústavní soud mimo jiné v nálezu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14, kde uvedl, že svobodná soutěž politických sil v demokratické společnosti ve smyslu čl. 22 Listiny náleží k fundamentálním ústavním principům, na nichž je založen demokratický a právní stát. Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad všemi orgány aplikujícími právo, tedy i volebními soudy, musí tuto svobodnou soutěž politických sil umožňovat a ochraňovat. Dále v tomto nálezu Ústavní soud uvedl, že s výjimkou nejzávažnějších pochybení ve volební proceduře musí státní moc, reprezentovaná volebními soudy, zachovávat zdrženlivost ve své ingerenci a vyvarovat se aktivismu. Rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, jestliže vady volebního procesu způsobily nebo prokazatelně mohly způsobit, že by voliči rozhodli jinak a že by byl zvolen jiný kandidát.
21. Soud obecně konstatuje, že v rámci volební kampaně je běžné určité přehánění, používání komunikačních zkratek, hesel a působení na emoce voličů, avšak voliči, podobně jako u komerčních reklam s určitou mírou nadsázky komunikace počítají. Období volebních kampaní je tak typické určitým vyšším emocionálním nábojem a je zřejmé, že některá prohlášení ve volební kampani se mohou některé skupiny voličů dotknout. Nicméně jsou to právě voliči, kteří pak svobodně volí mezi různou nabídkou volebních programů kandidátů a zohledňují i formu podaných informací (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, nebo usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2. 2013, sp. zn. Vol 33/2013).
22. Soud zdůrazňuje, že případné porušení pravidel volební kampaně, která má být čestná a poctivá v rámci fair play, není ještě samo o sobě důvodem k rozhodnutí o neplatnosti voleb do zastupitelstva obce. K tomu je třeba, aby porušení zákona o volbách bylo takové intenzity a k porušení tohoto zákona došlo takovým způsobem, který mohl hrubě ovlivnit výsledky voleb. Tento závěr koresponduje se závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší správní soud v usnesení ze 4. 7. 2006, č. j. Vol 66/2006-105, podle kterého „základními předpoklady pro vyhovění volební stížnosti je (1) protizákonnost, tj. porušení některých ustanovení zákona upravujícího volební proces, (2) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, a (3) zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. „Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje ‚zatemnění‘ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění.“ Volební výsledky jsou „zatemněny“ tehdy, je-li možno se důvodně domnívat, že by volby dopadly odlišně, pokud by nedošlo ke zjištěné nezákonnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. listopadu 2016 č. j. Vol 4/2016-191, publ. pod č. 3522/2017 Sb. NSS; viz též Blažek, T., Jirásek, J., Molek, P., Pospíšil, P., Sochorová, V., Šebek, P. Soudní řád správní – online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016, § 90).“ 
23. V právě zmíněném rozsudku se uvedený algoritmus vztahoval k předchozí právní úpravě volebního zákona, účinné do 31. 12. 2016, která umožňovala navrhovateli podat návrh tehdy, pokud měl za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, jež mohl ovlivnit výsledek voleb. Tento judikaturou vytvoření algoritmus posuzování volebních stížností, zahrnující zejména podmínku vyhovění volební stížnosti spočívající v takové intenzitě porušení volebního zákona, která způsobuje zatemnění volebních výsledků, však lze aplikovat i podle nové právní úpravy, účinné od 1. 1. 2017, podle které může navrhovatel podat návrh, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.
24. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33 „případný zásah volebního soudu mohlo dle soudní judikatury vyvolat pouze porušení zákona způsobilé ovlivnit výsledky voleb v určité intenzitě. V tomto směru tedy bude možné nadále vycházet z dosavadní judikatury, neboť pojem „hrubé ovlivnění“ výsledků voleb lze co do intenzity považovat za zákonodárcem zvolený ekvivalent jejich „zatemnění“. Na druhou stranu však nelze ignorovat, že zákonodárce opustil předpoklad pouhé potenciality vlivu porušení zákona na výsledek volby a zákonem č. 322/2016 Sb. zavedl požadavek, aby porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo. Jinými slovy, nyní již bude pro vyhovění volební stížnosti nutné, aby bylo v řízení podle § 90 s. ř. s. prokázáno, že došlo k porušení některého zákonného ustanovení upravujícího průběh volebního procesu a že tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb, a to hrubým způsobem.“
25. Ve zmíněném usnesení ze dne 15. 2. 2018 se Nejvyšší správní soud sice zabýval námitkami proti volební kampani souvisejícím s volbou prezidenta republiky a tedy s tím spojeným návrhem na vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky, soud má však za to, že jeho závěry týkající se posuzování důvodnosti volebních stížností lze jednak pro svou obecnost a jednak s ohledem na téměř totožnou dikci § 60 odst. 2 volebního zákona a § 66 odst. 2 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů aplikovat i při soudním přezkumu voleb do zastupitelstva obcí.
26. Podle nové právní úpravy volebního zákona tedy pro vyhovění návrhu nepostačuje již pouhá potencialita vlivu porušení tohoto zákona na výsledek voleb, resp. tvrzení navrhovatele o existenci této potenciality, ale navrhovatel musí tvrdit (a prokazovat), že porušení volebního zákona výsledek skutečně hrubě ovlivnilo. Základním předpokladem pro vyhovění návrhu na vyslovení neplatnosti voleb je existence porušení volebního zákona ve zmíněné intenzitě, která způsobuje „hrubé ovlivnění“ (jinými slovy ve smyslu „zatemnění“) volebních výsledků, tedy jejich zásadní zpochybnění, přičemž se musí jednat o skutečné a prokazatelné porušení volebního zákona, nikoliv o nějaké negativní zkušenosti navrhovatele z průběhu voleb. Navrhovatel musí proto v návrhu uvést takové skutečnosti a důkazy, z nichž by vyplývala závažná indicie o porušení volebního zákona v požadované intenzitě. Musí se jednat o takové skutečnosti, se kterými spojuje zákon o volbách určitý následek, jenž by se měl projevit nejen ve zpochybnění volebního výsledku, ale v souladu s výše zmíněnou změnou volebního zákona se musí jednat o existující prokazatelné hrubé ovlivnění výsledků voleb v důsledku porušení volebního zákona.
27. Navrhovatel v nyní souzené věci uvedl toliko, že volební strana DOMOV vedla proti starostce města Šluknov, resp. proti volební straně STAN, za níž starostka města kandidovala, nečestnou a nepoctivou volební kampaň, když na sociálních sítích uvedla, že starostka města pomáhala obyvatelům domova důchodců vyplňovat volební lístky. Takovéto tvrzení však nelze považovat za zvlášť závažnou indicii pro to, aby soud na jeho základě rozhodl o neplatnosti hlasování či neplatnosti voleb do Zastupitelstva města Šluknov. Navrhovatel v návrhu neuvedl žádnou skutečnost, z níž by bylo možné dovodit, že v důsledku volební kampaně vedené volební stranou DOMOV došlo k porušení volebního zákona pro předmětné volby takovým způsobem, že by byl skutečně ovlivněn výsledek voleb.
28. Na tomto místě soud připomíná, že volební zákonodárství ani volební soudnictví neupravuje absolutní vady volebního řízení, tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, hlasování nebo volby kandidáta. Volební soudnictví je založeno na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti. Rozhodnutí voličů, které vzešlo ze svobodných a demokratických voleb, může být proto soudem změněno jen ve výjimečných případech. (k tomu srov. např. nález ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 787/06 nebo ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04.
29. Soud si v souzené věci vyžádal u účastníka 1) volební dokumentaci, z níž zjistil, že ve volbách do Zastupitelstva města Šluknov kandidovaly celkem 4 volební strany, a to volební strana Unie pro sport a zdraví, která získala 2 mandáty, volební strana MÍSTNÍ HNUTÍ NEZÁVISLÝCH ZA HARMOCKÝ ROZVOJ OBCÍ A MĚST, která získala 4 mandáty, volební strana DOMOV, která získala 4 mandáty a volební strana STAN, která získala 5 mandátů. Za volební stranu STAN získala nejvíce hlasů Mgr. Eva Džumanová, která, jak soud zjistil z internetových stránek www.mestosluknov.cz, je právě starostkou města Šluknov, což je účastníkům řízení jistě známo. Z volební dokumentace je zjevné, že Mgr. Eva Džumanová dosáhla nejvyššího počtu hlasů nejen mezi volebními kandidáty volební strany, za kterou kandidovala, ale mezi všemi volebními kandidáty, kteří ve volbách do zastupitelstva města uspěli.
30. Ani z výsledků voleb do zastupitelstva města není tedy zjevné, že by případné porušení pravidel volební kampaně volební stranou DOMOV mělo, tak zásadní dopad do volebního procesu, aby bylo možné považovat za prokázané, že došlo k hrubému ovlivnění výsledků voleb.
31. Pokud navrhovatel argumentuje v návrhu tím, že „je zarážející počet hlasů stávající starostky v porovnáním s minulými volbami, kde je výsledek dvoutřetinový“, soud k tomu uvádí, že takovéto tvrzení by nemohlo ani za účinnosti předchozí právní úpravy vyvolat splnění předpokladů pouhé potencionality vlivu porušení zákona na výsledky voleb. Tím spíše nemůže zmíněné tvrzení navrhovatele v návrhu vést soud k závěru o existenci důvodné indicie o takovém porušení volebního zákona, kterým skutečně byl ovlivněn výsledek voleb dle stávající právní úpravy.
32. Soud opětovně zdůrazňuje, že k prohlášení neplatnosti voleb či neplatnosti hlasování nepostačuje zjištění pochybení v průběhu volebního procesu, ale je nutné, aby tato vada měla přímý a prokázaný důsledek do výsledku voleb. Z žádného návrhového bodu však není patrné, jak měly navrhovatelem tvrzené vady volební kampaně volební strany DOMOV ovlivnit výsledky voleb do Zastupitelstva města Šluknov.
33. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že návrh navrhovatele, jímž se snažil zpochybnit výsledky voleb do Zastupitelstva města Šluknov, je nedůvodný, a proto návrh ve výroku I. usnesení zamítl.
34. Ve výroku II. usnesení pak současně soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť podle ust. § 93 odst. 4 s. ř. s. v soudnictví ve věcech volebních takové právo účastníkům nepřísluší.
35. O návrhu soud v souladu s ust. § 90 odst. 3 s. ř. s. rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě od jeho doručení bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z předložené volební dokumentace, takže již nebylo zapotřebí provádět další dokazování.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou podle ust. § 104 odst. 1 s. ř. s.  opravné prostředky přípustné.

Usnesení nabývá právní moci podle ust. § 93 odst. 5 s. ř. s. věty druhé dnem vyvěšení na úřední desce soudu. 

Ústí nad Labem 19. října 2022

Mgr. Václav Trajer, v. r.

předseda senátu