USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna ve věci žalobkyně: AW Point s. r. o., třída Tomáše Bati 5636, Zlín, zastoupené advokátem JUDr. Radkem Židlíkem, třída Tomáše Bati 1560, Zlín, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, třída Tomáše Bati 21, Zlín, za účasti osoby zúčastněné na řízení: GEFEST REAL, s. r. o., Hložkova 1882, Otrokovice, zastoupené advokátkou Mgr. Lenkou Mitáčkovou, Štefánikova 2529, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2022, čj. 33547/2022, sp. zn. 32728/2022 ÚP-IS, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2022, čj. 29 A 62/2022‑56, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

1. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2022, čj. 29 A 62/2022‑56.

2. Žalobkyni se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]               Magistrát města Zlín v lednu 2022 vydal společné povolení pro stavební záměr bytového komplexu ARDEA, jehož stavebníkem je společnost GEFEST REAL (osoba zúčastněná na řízení). Bytový komplex má vzniknout na pozemku, který sousedí s penzionem žalobkyně (stěžovatelky). Stěžovatelka se proti společnému povolení odvolala, Krajský úřad Zlínského kraje však odvolání zamítl jako opožděné. Stěžovatelka se proto bránila u Krajského soudu v Brně, i ten ale její žalobu zamítl. Stěžovatelka proto podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Současně s podáním kasační stížnosti požádala o přiznání odkladného účinku.

[2]               Stěžovatelka odůvodnila návrh na přiznání odkladného účinku tím, že při výstavbě bude odstraněna opěrná zeď mezi jejím a sousedním pozemkem i stabilizační zásyp, aniž by byla zajištěna ochrana před sesuvem stěžovatelčina pozemku. Stěžovatelce tak hrozí poškození budovy penzionu a omezení jeho provozu. Stěžovatelka potom upozorňuje i na to, že pokud nebude odkladný účinek přiznán, stavebník započne se stavbou a další soudní přezkum ztratí svůj smysl.

[3]               Krajský úřad s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí: výstavba je totiž projektována tak, aby stěžovatelce nevznikla žádná újma.

[4]               Ani stavebník GEFEST REAL s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Stěžovatelčina tvrzení považuje za obecná a nepodložená, újma je podle něj jen hypotetická. K tomu předkládá odborné stanovisko projektové kanceláře Gottschall, podle kterého výstavba bytového komplexu nebude mít žádný vliv na statiku nebo funkčnost stěžovatelčina penzionu. Stavebníku navíc vznikne újma, pokud bude odkladný účinek přiznán: bude muset odložit zahájení stavby a nebude moci naplňovat svůj podnikatelský záměr, čímž mu vzniknou zbytečné náklady.

[5]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatelky přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj.

        zda stěžovatelce hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně

        zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6]               Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti.

[7]               Je na stěžovatelce, aby takové okolnosti tvrdila a podrobně uvedla, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí. Stejně tak je na žalovaném a osobě zúčastněné na řízení, aby uvedli konkrétní okolnosti svědčící o charakteru a intenzitě újmy, kterou by utrpěly třetí osoby přiznáním odkladného účinku. Žalovaný může také poukázat na ohrožení důležitého veřejného zájmu. Soud podle těchto tvrzení rozhodne o odkladném účinku. Vychází především z toho, která argumentace je přesvědčivější a zda by některému z účastníků mohla vzniknout nezvratná újma.

[8]               Soud dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny.

[9]               Stěžovatelka tvrdí, že při výstavbě bytového komplexu hrozí sesuv jejího pozemku, čímž by mohla být poškozena budova penzionu a mohl by být omezen jeho provoz. To by mělo pro stěžovatelku neblahé finanční důsledky. Ačkoliv krajský úřad i stavebník poukazují na projektovou dokumentaci a odborné vyjádření, podle nichž stěžovatelce žádná újma nehrozí, obsah těchto dokumentů nijak blíže nevysvětlují. Soud – jako laik v oblasti odborné stavební terminologie – proto není schopen vyloučit, že by stěžovatelce újma vzniknout mohla. Soud má tedy za to, že stěžovatelka vymezila, v čem spočívá újma, která by mohla nastat, pokud by kasační stížnosti odkladný účinek přiznán nebyl.

[10]            Vznik újmy ovšem namítá i stavebník. V jeho případě by újma vznikla, pokud by kasační stížnosti odkladný účinek přiznán byl. Tím by se totiž dále oddálilo zahájení stavby, což by stavebníka stálo další náklady.

[11]            Újmu tedy namítá jak stěžovatelka, tak stavebník. Soud proto zkoumal, která argumentace je přesvědčivější a zda některému z účastníků vznikne nezvratná újma. Účastníci však argumentovali dost obecně. Stěžovatelka nepředložila žádné důkazy o tom, že může nastat tvrzený sesuv půdy, ani nevysvětlila z čeho tak usuzuje. Stavebník (i když sám stěžovatelce vyčítá obecná tvrzení) jen zběžně namítl zvýšené náklady, aniž je blíže vyčíslil či jejich vznik doložil. Ani jedna argumentace tedy nebyla přesvědčivější.

[12]            Oba účastníci dále tvrdili, že jim vznikne finanční újma – stěžovatelce z omezení penzionu, stavebníkovi z pozdržení stavby. Stěžovatelka se však krom toho obává i poškození stavby penzionu. V takovém případě již nejde jen o běžné finanční zisky či ztráty z podnikání, ale o nezvratnou škodu na stěžovatelčině hmotném majetku. Stěžovatelčina újma by proto nepoměrně převýšila újmu hrozící stavebníkovi. Soud se tedy rozhodl pozdržet – doposud neuskutečněný – stavební záměr a poskytl ochranu již existujícímu a fungujícímu penzionu. NSS přihlédl rovněž k tomu, že ze stejných důvodů přiznal krajský soud odkladný účinek žalobě.

[13]            Soud současně nezjistil ani žádné konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by samotné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Takové okolnosti ostatně krajský úřad ani stavebník netvrdili.

[14]            NSS proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Protože odkladný účinek žalobě přiznal již krajský soud, vztáhl NSS výrok svého usnesení přímo k rozsudku krajského soudu. Tím se obnoví působení odkladného účinku přiznaného krajským soudem. Usnesením o přiznání odkladného účinku však soud nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé. Takové rozhodnutí hodlá soud vydat v dohledné době (nejlépe do konce tohoto roku), aby přechodný stav nastolený přiznáním odkladného účinku netrval příliš dlouho.

[15]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. Soud proto vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. listopadu 2022

Ondřej Mrákota

předseda senátu