8 Azs 230/2022-42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: M. M., zastoupený JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo nám. 18, Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 5. 2022, čj. MV‑86320‑4/SO‑2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2022, čj. 15 A 53/2022‑65, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Odůvodnění:
[1] Ministerstvo vnitra (dále jen „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne 28. 3. 2022, čj. OAM-8316-24/TP -2021, podle § 87k odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítlo žádost žalobce o vydání povolení k trvalému pobytu na území ČR, neboť je důvodné nebezpečí, že by žalobce mohl narušit veřejný pořádek. Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, kterou Městský soud v Praze shora označeným rozsudkem zamítl.
[2] Proti tomuto rozsudku nyní žalobce (dále „stěžovatel“) brojí kasační stížností, v níž současně navrhl, aby jí Nejvyšší správní soud přiznal odkladný účinek. K návrhu v kasační stížnosti nejprve uvedl, že se nedopustil žádného trestného činu, jakéhokoliv přestupku proti občanskému soužití ani jiného protiprávního jednání. V doplnění kasační stížnosti k návrhu dále uvedl, že hrozící újmu považuje za závažnou nejen z pohledu rodinného života, ale ve velké míře i z pohledu jeho veřejného obrazu. Běžící řízení totiž vyvolává a vytváří spekulace, které zasahují do obou sfér jeho života. Řízení ničí jeho prestiž a vytváří obraz osoby s kriminálním pozadím. V ČR žije více než 10 let. Na území Evropské unie přicestoval za účelem studia. Následně se věnoval sportovní činnosti, ve které se díky svému talentu a píli vypracoval ve světově uznávaného profesionálního sportovce. V ČR založil rodinu (má nezletilou dceru, která je občankou ČR) a vede zde svůj soukromý život. Na akcích veřejně prezentoval ČR a po úspěších zvedal na znak úcty a vděčnosti její státní vlajku. Obraz osoby stěžovatele je daným řízením zasažen a stěžovatel nemá možnost se jakkoliv spravedlivě bránit.
[3] Žalovaná se k návrhu ani přes výzvu nevyjádřila.
[4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou splněny.
[5] Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. upravující odkladný účinek žaloby se užijí přiměřeně. Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být splněny tři materiální předpoklady: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele znamenat újmu, 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS).
[6] Důvody existence nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou zásadně individuální a jsou také závislé na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a osvědčit vznik újmy má proto stěžovatel zpravidla poukazem na konkrétní skutkové okolnosti věci. Vznik újmy musí být v příčinné souvislosti s výkonem napadeného rozsudku či jiným právním následkem plynoucím z rozsudku, popř. z rozhodnutí aprobovaného rozsudkem krajského soudu. Zároveň musí jít o následek určité intenzity, aby jej bylo vůbec možno označit za újmu, kdy zákon hovoří o újmě „nepoměrně větší“. To má svou logiku, protože v řízeních, v nichž není vyhověno žádosti účastníka, případně je mu zrušeno či omezeno nějaké oprávnění nebo uloženo opatření či správní trest, na účastníka pochopitelně budou doléhat právní následky negativního rozhodnutí – ať by byly sebemírnější – tíživěji než na veškeré další osoby, kterých se rozhodnutí vůbec netýká. Zpochybnění přiznání odkladného účinku pro rozpor s důležitým veřejným zájmem leží oproti tomu na žalovaném (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, čj. 52 Ca/2003‑144, č. 87/2004 Sb. NSS, či usnesení ze dne 7. 6. 2018, čj. 1 As 170/2018-46).
[7] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda újma tvrzená stěžovatelem vůbec naplňuje předpoklady pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, resp. zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vůbec bylo způsobilé odvrátit stěžovatelem tvrzenou újmu. Stěžovatel v návrhu především zdůrazňuje poškození svého veřejného obrazu a prestiže, resp. společenský dopad vedení daného řízení. Takovou újmu nicméně bez dalšího nelze považovat za dostatečnou pro přiznání odkladného účinku, neboť vyhovění návrhu by zpětně nijak neodstranilo fakt, že se stěžovatelem bylo správní řízení vedeno (a v návaznosti na ně i řízení o žalobě) a byla mu věnována mediální pozornost. V případě vyhovění návrhu by ani nebyla zpochybněna zákonnost napadeného rozsudku, správních rozhodnutí či jim předcházejícího vedení správního řízení. Jinak řečeno, smyslem přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není a nemůže být náprava újmy, kterou stěžovatel v tomto směru pociťuje, nýbrž toliko odložení právních účinků napadeného rozsudku (případně správních rozhodnutí).
[8] Stěžovatelem dále tvrzená újma se týká i jeho osobního a rodinného života na území ČR. Stěžovatel v této souvislosti poukazuje na to, že zde žije více než 10 let, vede zde soukromý život, vytvořil si zázemí pro svůj život a má nezletilou dceru, která je občankou ČR. Takové skutečnosti by za určitých okolností jistě mohly představovat důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (viz např. usnesení NSS ze dne 10. 2. 2022, čj. 3 Azs 412/2021-37, bod 12). Nestačí však, aby stěžovatel pouze obecně tvrdil, že zde dlouhodobě žije a má rodinu, ale aby současně tvrdil a osvědčil, že by v důsledku nepřiznání odkladného účinku došlo k zásadnímu narušení jeho soukromého či rodinného života (např. by musel vycestovat apod.). V tomto směru ostatně sám stěžovatel v rámci doplnění samotné kasační stížnosti uvádí, že mu určitý titul k pobytu na území ČR nyní svědčí. Vedle toho ve vztahu ke svému rodinnému životu stěžovatel ani netvrdí a neosvědčuje žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné učinit závěr o vzniku újmy a následně ji poměřit s kolidujícím důležitým veřejným zájmem. Stěžovatel tak například konkrétně a individualizovaně netvrdí, jak intenzivní jsou jeho vazby na nezletilou dceru, zda o ni osobně pečuje, jak často se s ní stýká, zda je odkázána na jeho výživu apod. Netvrdí ani, jaké konkrétní „zázemí“, o němž se zmiňuje, si zde vytvořil nebo jaké jsou jeho vazby na zemi původu a jaký dopad na jeho život by mělo, pokud by do ní případně musel vycestovat (s ohledem na možná omezení plynoucí z „nižší formy“ nynějšího pobytového oprávnění). Ostatně z obdobných důvodů již jeho návrh na přiznání odkladného účinku zamítl i městský soud v řízení o žalobě. Stěžovatel přesto ani nyní vytýkaný nedostatek tvrzení nenapravil. Přestože lze chápat, že zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu a nastalá situace může pro stěžovatele a jeho osobní a rodinný život představovat komplikaci (tedy v jistém slova smyslu i „újmu“), samo o sobě to nemůže být dostatečné k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Pro úplnost lze dodat, že pro odložení účinků napadeného rozsudku nemůže být nijak relevantní ani to, že stěžovatel jako profesionální sportovec dle svých tvrzení na řadě akcí prezentuje Českou republiku.
[9] S ohledem na to, že stěžovatel výše uvedeným požadavkům na tvrzení a osvědčení skutečností týkajících se hrozící újmy svými značně obecnými tvrzeními nedostál, Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl, aniž by se zabýval naplněním zbylých dvou podmínek. Tím však zdejší soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
[10] Usnesení o odkladném účinku žaloby s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).
[11] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32], přičemž poplatek je v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 citovaného zákona). Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
[12] Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080523022. Nebude‑li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 10. listopadu 2022
Milan Podhrázký
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓