[OBRÁZEK]
 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2021, č. j. KUUK/130885/2021/DS/Váv, sp. zn. KUUK/163467/2020/6,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 4. 10. 2021, č. j. KUUK/130885/2021/DS/Váv, sp. zn. KUUK/163467/2020/6, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Žatec, odboru dopravně správních agend, (dále jen „městský úřad“) ze dne 17. 5. 2021, č. j. MUZA 37240/2020/DOP-ŘP, kterým byly jako nedůvodné zamítnuty námitky žalobce proti záznamu dvanácti bodů v registru řidičů a provedený záznam dvanácti bodů ke dni 8. 9. 2020 byl potvrzen.

Žaloba

2. V podané žalobě žalobce ve vztahu k příkazovým blokům ze dne 24. 1. 2020, č. X, a ze dne 8. 9. 2020, č. X, namítl, že tyto bloky jsou místy nečitelné a nejsou v nich dodrženy obsahové náležitosti. Pro nečitelnost nelze provést kontrolu splnění formálních náležitostí bloků, neboť nelze zjistit, zda se jednalo o stejného policistu, či nikoli, když jméno i služební číslo jsou nečitelná. Žalobce z oznámení o uložení pokuty následně zjistil, že se mělo jednat o stejnou úřední osobu. Žalobci jako laikovi není z bloků zřejmé, na základě jakého právního předpisu mu byly uloženy povinnosti, neboť číslo předpisu není kompletní.
3. V příkazových blocích není dostatečně identifikována osoba přestupce, když v obou je v případě vymezení osoby přestupce uvedeno závěrečné čtyřčíslí rodného čísla, které se však na obou blocích liší. Ačkoli ostatní údaje jako jméno, příjmení a bydliště jsou stejné, nemůže jít o stejnou osobu. Žalovaný se touto námitkou vůbec nezabýval, když v podstatě uvedl, že jde o nepovinný údaj, a nijak nezkoumal, proč jej Policie ČR zaznamenala.
4. Žalovaný se podle žalobce vůbec nevypořádal s namítanou absencí dostatečného vymezení místa přestupku. V příkazovém bloku č. X není místo spáchání vůbec čitelné a zjistitelné, přestupek proto není dostatečně vymezen. Městský úřad uzavřel, že k přestupku došlo na adrese Staňkovice 92. Jelikož na příslušném bloku je údaj naprosto nečitelný, nelze podle žalobce dojít k jinému závěru, než že tak městský úřad učinil na základě oznámení o uložení pokuty, a nepřípustně si tak obsah příkazového bloku „domyslel“. Navíc žalobce namítl, že v obci Staňkovice jsou dvě čísla popisná 92, a to v ulici Postoloprtská (Postoloprtská 92, Staňkovice) a v místní části Tvršice (Tvršice 92, Staňkovice), přičemž tato místa od sebe jsou vzdálená několik kilometrů, v obou případech však jde o obec Staňkovice.
5. V případě příkazového bloku č. X žalobce namítl rozdíl v čísle popisném v popisu místa spáchání přestupku v příkazovém bloku (Osvoboditelů 1631 v Žatci) a v oznámení o uložení pokuty (Osvoboditelů 1637 v Žatci). Podle žalovaného bylo v obou případech uvedeno „Osvoboditelů 1637“, a údaj o místu spáchání přestupku tak byl dostatečně vymezen. S ohledem na nečitelnost bloku je však možný i výklad činěný žalobcem. V pochybnostech by přitom podle něj měl být činěn výklad v jeho prospěch.

Vyjádření žalovaného k žalobě

6. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě a navrhl, aby soud žalobu zamítl pro nedůvodnost. Konstatoval, že v posuzované věci se zabýval i náležitostmi příkazového bloku, nikoli pouze oznámeními o uložení pokuty. V obou příkazových blocích je uvedeno jméno, příjmení, datum narození a bydliště žalobce jako pachatele přestupku. Totožnost byla v obou případech ověřena z dokladu č. X. Oba příkazové bloky žalobce podepsal. Ani případný chybějící podpis policisty na bloku však podle žalovaného nemůže zpochybnit způsobilost bloku být podkladem pro záznam bodů v případě, že je policistu možné identifikovat na základě jiných údajů na bloku, například jménem či identifikačním číslem, jako tomu bylo v tomto případě.
7. Vymezení místa spáchání přestupku v příkazovém bloku č. X je dostatečné, neboť č. p. 92 se v obci Staňkovice nachází pouze jednou, a to v ulici Postoloprtská. Z příkazového bloku je zřejmé, že se skutek stal ve Staňkovicích, nikoli v Tvršicích. V případě příkazového bloku č. X i souvisejícího oznámení je jako místo spáchání přestupku uvedeno Osvoboditelů 1637 v Žatci.

Replika žalobce

8. Žalobce v replice ze dne 27. 12. 2021 setrval na argumentaci již uvedené v žalobě.

Posouzení věci soudem

9. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasili.
10. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny.
11. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
12. Než přistoupí k samotnému soudnímu přezkumu, považuje soud za vhodné připomenout, že z charakteru řízení o námitkách vyplývá zásadní rozdíl mezi tímto řízením a řízeními o přestupcích, na základě kterých se body do registru řidičů zaznamenávají. V řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je projednáváno, zda se stal skutek definovaný zákonem (zde konkrétně zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů) jako přestupek a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání jeho pachatelem, případně další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byl záznam bodů v registru řidičů proveden v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Předmětu řízení pak odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. Z těchto skutečností je třeba vycházet při podání opravných prostředků, jsou-li zákonem připuštěny. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, v námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů lze z povahy věci uplatňovat námitky v tom smyslu, že řidič žádný přestupek vůbec nespáchal, přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body, příp. že ke spáchání přestupku z jeho strany sice došlo, nicméně byl mu zaznamenán nesprávný (vyšší) počet bodů.
13. V případě námitek proti zaznamenání bodů může být zkoumáno pouze to, zda byl záznam proveden v souladu se způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému ohodnocení stanovenému v zákoně. Co se však týče samotného aktu, na jehož základě byl záznam proveden, platí pro něj presumpce správnosti a není na odvolací instanci, resp. soudu, aby se zabývaly jeho zákonností a správností. Pouze v případě, že by tento akt byl zákonem předepsaným způsobem zrušen, musel by správní orgán body z registru odstranit, což by se podle § 156 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů mělo stát usnesením vydaným ex officio (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 As 118/2011-103).
14. Právě z výše citovaných úvah vycházel soud při hodnocení žalobních námitek. Soud zdůrazňuje, že řidič je v námitkovém řízení povinen konkrétním způsobem zpochybnit oznámení policie o uložení pokuty v blokovém řízení, tedy uvést, proč je toto oznámení vadné či neúplné, nebo že a v čem se odchyluje od údajů uvedených v pokutovém bloku (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2017, č. j. 6 As 245/2016-44).

15. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu dále platí, že „udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích (porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu). Svůj souhlas žalobce stvrdil podpisem. Udělením souhlasu jako podmínky sine qua non k nabytí právní moci pokutového bloku tak žalobce rovněž vědomě vstoupil do režimu omezeného přezkumu pravomocného pokutového bloku jako rozhodnutí vydaného ve specifickém zkráceném řízení a následně nadaného presumpcí správnosti. Pokud měl žalobce jakékoli pochybnosti během projednání obou přestupků na místě, … neměl projevit souhlas s blokovým řízením a údaji zaznamenanými v pokutovém bloku a měl využít svého práva na zahájení běžného řízení o přestupcích. Jestliže nyní žalobce nesouhlasí se skutkovými závěry a právním posouzením obsaženým v pokutových blocích a dovolává se jejich změny v důsledku dodatečného doložení důkazů, nelze tyto skutečnosti úspěšně uplatňovat v řízení o námitkách s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, neboť směřují proti pravomocným rozhodnutím vydaným jiným (přestupkovým) orgánem v jiném (blokovém) řízení; tato dodatečná tvrzení by bylo lze uplatnit toliko v opravných prostředcích směřovaných přímo proti rozhodnutím vydaným v blokovém řízení, jakkoli je tato možnost z povahy rozhodování v blokovém řízení velmi limitovaná. Tak jako tak, orgánu příslušnému k řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů nepřísluší přezkum skutkového stavu a právní kvalifikace rozhodnutí vydaného v blokovém řízení či jeho případná změna“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16).
16. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že přípisem ze dne 10. 9. 2020, zn. MUZA 33066/2020 ODSA, oznámil městský úřad žalobci, že ke dni 8. 9. 2020 dosáhl celkového počtu dvanácti bodů v bodovém hodnocení, a vyzval ho k odevzdání řidičského průkazu. Proti provedení záznamu podal žalobce včasné námitky, ve kterých nesouhlasil s veškerými provedenými záznamy bodů a navrhl, aby byla přezkoumána způsobilost rozhodnutí o přestupcích jakožto podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Městský úřad si následně obstaral kopie příkazových bloků vydaných v příkazních řízeních ve dnech 24. 1. 2020 a 8. 9. 2020. Podle vydaných správních rozhodnutí měl žalobce dosáhnout zápisu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče na základě tří rozhodnutí. Ve vztahu k záznamu 7 bodů provedenému na základě příkazu ze dne 11. 5. 2020, č. j. MUNO 20190/2020, však žalobce žádné žalobní námitky neformuloval, soud se jím proto nezabýval.
17. K námitce týkající se identifikace přestupce na příkazových blocích ze dne 24. 1. 2020 a 8. 9. 2020 soud konstatuje, že na obou je uvedeno jméno, příjmení, datum narození a bydliště žalobce jako pachatele přestupku. Totožnost pachatele byla v obou případech ověřena z dokladu č. X. Oba příkazové bloky jsou podepsány, přičemž žalobce netvrdí, že by nešlo o jeho podpis. V obou případech jde o příkazové bloky na pokutu na místě zaplacenou. Pod vepsaným údajem o datu narození pachatele přestupku je v obou případech dopsáno čtyřčíslí, které má nejspíše být posledním čtyřčíslím rodného čísla přestupce a které se skutečně liší, avšak pouze v poslední číslici (X vs. X), což soud s ohledem na vše právě uvedené považuje za nevýznamnou chybu v psaní při vyplňování příkazového bloku. Na základě popsaných skutečností soud nemá pochyb o tom, že pachatelem obou skutků je žalobce, který to ostatně ani nesporuje. Podpisem příkazových bloků přitom stvrdil skutečnost, že s posouzením jím spáchaného skutku jako přestupku souhlasil a uloženou pokutu je ochoten zaplatit. Tentýž závěr vyplývá z obou vydaných správních rozhodnutí. K tomu soud zdůrazňuje, že na rozhodnutí správních orgánů obou stupňů je v rámci soudního přezkumu pohlíženo jako na jeden celek (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2011, č. j. 5 As 63/2011-86). V dané věci navíc žalobce v odvolání pouze zopakoval námitky, které již předtím uplatnil v řízení před městským úřadem, který se s nimi vypořádal.
18. Soud se neztotožňuje ani s námitkou žalobce, podle které z příkazových bloků ze dne 24. 1. 2020 a 8. 9. 2020 nelze zjistit, zda se jednalo o stejného policistu, či nikoli. Údaj o tom, že oprávněnou úřední osobou byl v obou případech policista M. H., soud považuje za dostatečně čitelný. Uvedeno na příkazových blocích v obou případech je i jeho služební číslo a podpis. Zároveň však soudu není zřejmý smysl uvedené námitky, kdy není jasné, jaký by skutečnost, že se jednalo, či naopak nejednalo o téhož policistu, mohla mít vliv na rozhodnutí ve věci.
19. Námitku, podle které žalobci z bloků není zřejmé, na základě jakého právního předpisu mu byly uloženy povinnosti, neboť číslo předpisu není kompletní, soud považuje za velmi nekonkrétní, a tudíž neprojednatelnou. S ohledem na její obecnost proto soud v obdobném duchu konstatuje, že z příkazových bloků je zřejmé, že žalobce byl postižen za přestupek podle zákona č. 361/2000 Sb., tedy podle zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.
20. Konečně pochybnosti soud nemá ani o místech spáchání skutku, jejichž zápis považuje za bez problémů čitelný a která jak v případě příkazového bloku ze dne 24. 1. 2020, č. X, (Staňkovice 92 v okrese Louny), tak v případě příkazového bloku ze dne 8. 9. 2020, č. X, (Osvoboditelů 1637 v Žatci, okres Louny) odpovídají i údajům v oznámení o spáchání přestupku. I tento závěr vyplývá z obou vydaných správních rozhodnutí.
21. Soud proto dospěl k závěru, že jednání popsaná na sporovaných příkazových blocích byla pro účely zápisu do bodového hodnocení řidiče zapsána dostatečně určitě a jednoznačně, a že se žalobci nepodařilo zpochybnit oznámení policie o uložení pokuty v blokovém řízení, na jejichž základě k zápisu bodů došlo.
22. Soud uzavírá, že žalobcem sporované záznamy bodů v registru řidičů byly provedeny v souladu s příslušnými právními předpisy na základě pravomocných rozhodnutí o přestupcích žalobce, která byla způsobilým podkladem pro záznam bodů. Žalobu soud vyhodnotil v mezích žalobních bodů jako zcela nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému nad rámec běžné úřední činnosti žádné náklady nevznikly, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 29. září 2022

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus, v. r.

předseda senátu