[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Skřivanem ve věci

žalobce:  I. Š.

bytem X

proti

žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí

sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2021, č. j. MPSV-2021/111670-921,

sp. zn. SZ/MPSV-2021/111098-921,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Brně (dále jen „úřad práce“) rozhodnutím ze dne 25. 5. 2021, č. j. 163064/2021/BBA, přiznal žalobci dávku mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje ve výši 1 000 Kč dle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Proti rozhodnutí úřadu práce podal žalobce odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl jako opožděné dle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Rozhodnutí úřadu práce žalobce osobně převzal dne 27. 5. 2021, lhůta pro podání odvolání uplynula v pátek dne 11. 6. 2021 a odvolání bylo podáno až v pondělí dne 14. 6. 2021.

II. Obsah žaloby

2. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu. Žalobce nesporuje okamžik doručení rozhodnutí úřadu práce ani konec lhůty pro odvolání. Uvádí, že v pátek dne 11. 6. 2021 se osobně dostavil na kontaktní pracoviště úřadu práce na ul. Křenová, kde mu pracovník vrátnice sdělil, že pokud nemá předem sjednanou schůzku se zaměstnancem úřadu práce, nemůže být do budovy vpuštěn (a to ani na podatelnu). Namísto toho jej instruoval, že podání je možné vhodit do schránky u vchodu do budovy s tím, že schránka je vybírána úředními osobami každou hodinu. Odvolání tedy žalobce vhodil do schránky a považoval je za doručené do dispoziční sféry správního orgánu.
3. Vyjádřením osoby znalé interních postupů kontaktního pracoviště byl žalobce chybně poučen, a proto i podání, které bylo zaevidováno 3 dny po uplynutí lhůty, by mělo být dle žalobce vyhodnoceno jako včasné. K důkazu navrhuje žalobce videozáznam pořízený kamerou snímající prostor vstupu na kontaktní pracoviště na ul. Křenová, a vyjádřením pracovníka vrátnice konajícího službu dne 11. 6. 2021. S přihlédnutím k výsledkům dokazování žalobce taktéž poukazuje na § 40 odst. 2 správního řádu, dle něhož se v pochybnostech lhůta považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak. Navrhuje, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného, replika žalobce

4. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že žalobce podal odvolání u úřadu práce dne 14. 6. 2021, což jednoznačně vyplývá z podacího razítka. Pokud žalobce podal své odvolání prostřednictvím podací schránky úřadu práce, tyto schránky jsou vybírány každý den a jejich obsah je zaevidován jako doručený k příslušnému dni. Žalovaný proto navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
5. Žalobce v replice uvádí, že dle žalovaného je předmětná schránka v budově úřadu práce vybírána každý den a doručené dokumenty označovány razítkem s příslušným dnem. Žalovaný však uvedené tvrzení nedokládá; správnost údajů uvedených v razítku na odvolání lze dle žalobce maximálně presumovat (s připuštěním důkazu opaku). O prokázání opaku přitom žalobce usiloval mj. navrženými důkazy. Pokud by soud uvážil, že odvolání bylo podáno opožděně, žádá žalobce, aby svým právním názorem zavázal správní orgán k provedení přezkumného řízení.

IV. Posouzení věci krajským soudem

6. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 s. ř. s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).
7. Žaloba není důvodná.
8. Jak je patrné ze shora uvedeného, není v nynější věci sporu o okamžiku doručení prvostupňového rozhodnutí ani o tom, že lhůta pro podání odvolání skončila dne 11. 6. 2021. Předmětem sporu je otázka, zda žalobce podal odvolání v této lhůtě.
9. Podle § 37 odst. 4 správního řádu podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu.
10. Podání lze tedy učinit písemně, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě. Jedná se o tzv. privilegované formy podání, které vyvolávají účinky bez dalšího. Podání je možné učinit i pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu, ovšem v takovém případě musí podatel podání potvrdit některým z privilegovaných způsobů podání.
11. Podání učiněné v listinné podobě (psané vlastnoručně, na stroji či počítači) lze odeslat správnímu orgánu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, případně osobně podat na podatelnu správního orgánu. Platí, že správní orgán coby veřejnoprávní původce přijímá doručené dokumenty v podatelně. V případě doručeného dokumentu předaného veřejnoprávnímu původci mimo podatelnu pak veřejnoprávní původce zajistí jeho bezodkladné předání podatelně (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby). Zásadně tedy není vyloučeno ani předání podání jiné osobě v rámci správního orgánu mimo podatelnu, ta musí podání bezodkladně předat podatelně.
12. Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence.
13. Z uvedeného dle krajského soudu plyne, že lhůta k podání odvolání v listinné podobě je zachována, pokud podání bylo alespoň poslední den lhůty učiněno u věcně a místně příslušného správního orgánu (tím, že je podáno na podatelnu v úředních hodinách podatelny, případně předáno či doručeno jiné osobě v rámci její úřední činnosti), nebo pokud je předáno provozovateli poštovních služeb. Výhodou dodržení stanovené formy podání je, že zpravidla nepanují pochybnosti o tom, kdy bylo podání učiněno (podatelna či jiná úřední osoba opatří podání razítkem, existuje podací lístek či otisk poštovního razítka na obálce). Pakliže byla dodržena zákonná forma podání a o zachování lhůty panují pochybnosti (v důsledku např. nejasného otisku razítka podatelny nebo poštovního razítka, pochybnosti o pravosti razítka atd.), uplatní se § 40 odst. 2 správního řádu a lhůta se považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak.
14. Naproti tomu pokud účastník řízení využije jinou než zákonem předpokládanou formu podání, např. vhození do schránky správního orgánu nebo na jiné místo v sídle správního orgánu, předání jiné osobě než držiteli poštovní licence, jsou s těmito formami spojena určitá rizika spočívající zejména v tom, že je obtížné prokázat, kdy bylo podání učiněno.
15. Na odvolání žalobce je otištěno razítko podatelny úřadu práce s datem 14. 6. 2021 s dodatkem „ve schránce“.
16. Žalobce tvrdí, že podání vložil do schránky úřadu práce už v pátek 11. 6. 2021 v době kolem 10:55 hod. (dle vyjádření v průběhu jednání), tedy v úředních hodinách podatelny úřadu práce. Pokud má správní orgán kromě podatelny nad rámec zákona zřízenu i schránku pro příjem podání v listinné podobě, měl by zajistit, že je schránka pravidelně vybírána a písemnosti zaevidovány. Dle sdělení obou správních orgánů toto kontaktní pracoviště v pravidelných intervalech (2x denně) činí. Pokud se však podání žalobce dle správních orgánů ve schránce dne 11. 6. 2021 nenacházelo, tuto skutečnost správní orgány z povahy věci prokázat nemohou – jedná se totiž o negativní skutečnost (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2009, č. j. 9 As 31/2009 – 231). Jelikož zároveň neexistuje žádný důkaz o tom, že by žalobce skutečně podání učinil dříve než dne 14. 6. 2021 (jak je na něm razítkem vyznačeno), nelze dle krajského soudu ani vycházet z presumpce včasnosti podání dle § 40 odst. 2 správního řádu, neboť žádné relevantní pochybnosti v takovém případě nevyvstaly.
17. Vzhledem k důkazním návrhům žalobce krajský soud dne 30. 6. 2022 obeslal úřad práce s žádostí o součinnost. Úřad práce v odpovědi ze dne 20. 7. 2022 uvedl, že dne 11. 6. 2021 byla jako každý pátek v přízemí pracoviště na Křenové ulici otevřena podatelna od 8:00 do 11:00 hod. a nebylo tedy nutné vhazovat podání do schránky, ale bylo možné je odevzdat přímo pracovníkovi podatelny. Pro podání mimo úřední hodiny je k dispozici schránka umístěná na budově pracoviště, která je vybírána dvakrát denně a není snímána bezpečnostní kamerou. Jméno obsluhujícího pracovníka již dle úřadu práce nelze zjistit.
18. Pokud se tedy žalobce dostavil na pracoviště úřadu práce v úředních hodinách podatelny, nejsnadnější formou podání bylo učinit písemné podání přímo na podatelně, kde by bylo opatřeno otiskem úředního razítka. Skutečnost, že by žalobce své podání vhodil do schránky umístěné na budově pracoviště úřadu práce již v pátek dne 11. 6. 2021, prokázána nebyla. Nebylo možné ji prokázat ani kamerovým záznamem, neboť dle sdělení úřadu práce není schránka kamerou snímána.
19. Krajský soud by musel zohlednit případně i zjištění, že úřad práce žalobci znemožnil učinit podání na podatelně v úředních hodinách, např. tím, že jej odmítl vůbec vpustit do budovy. V nynějším případě však nebylo prokázáno, že by takto pracovník vrátnice úřadu práce vůči žalobci dne 11. 6. 2021 postupoval. Provést důkaz výslechem tohoto pracovníka taktéž není možné, neboť dle sdělení úřadu práce již nelze zjistit, kdo v danou dobu vykonával službu. Žalobce v průběhu jednání před soudem vyjádřil přesvědčení, že jméno pracovníka vrátnice se archivuje i několik let a krajský soud by měl silou své autority přikázat úřadu práce tuto informaci soudu sdělit. Jakkoliv krajský soud s poměry konkrétního pracoviště úřadu práce není seznámen, pokud úřad práce dle vlastních tvrzení danou informací nedisponuje, neexistují z povahy věci prostředky, kterými by mohl být donucen ji poskytnout. Zbývá opakovaně zdůraznit, že dle přesvědčení krajského soudu v případě tvrzení žalobce o tom, že mu byl v úředních hodinách odepřen přístup do budovy úřadu práce, leží důkazní břemeno na straně žalobce.
20. Jelikož tedy dle otisku podacího razítka bylo odvolání žalobce vhozené do schránky na budově úřadu práce správnímu orgánu dle podacího razítka učiněno dne 14. 6. 2021 a v řízení nebylo prokázáno (resp. krom tvrzení žalobce v tomto směru ani nevyvstala relevantní pochybnost), že by žalobce učinil své podání již v pátek dne 11. 6. 2021 (poslední den lhůty pro podání odvolání), žalovaný nepochybil, když odvolání zamítl pro opožděnost dle § 92 odst. 1 správního řádu.
21. Zároveň neexistuje zákonný podklad, který by krajskému soudu umožnil v řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým bylo odvolání zamítnuto pro opožděnost, jakkoliv zkoumat věcné důvody prvostupňového rozhodnutí, které s napadeným rozhodnutím netvoří jeden celek (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 8 As 51/2006 – 112), tím méně nařídit správním orgánům provedení přezkumného řízení.

V. Závěr a náklady řízení

22. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení ex lege (§ 60 odst. 2 s. ř. s.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie. 

Brno 21. září 2022

Mgr. Filip Skřivan, v. r.

samosoudce