USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci

žalobce: A. M., narozený X,

  státní příslušnost Libanon,

t. č. Zařízení pro zajištění cizinců, Vyšní Lhoty 234, 739 51  Vyšní Lhoty,

zastoupený advokátem Dr. Stephanem Heidenhainem,

sídlem Laubova 10/2128, 130 00  Praha 3,

proti

žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství Policie Ústeckého kraje,

  sídlem Masarykova 27, 400 01  Ústí nad Labem,

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 8. 2022, č. j. KRPU-151791-18/ČJ-2022-040022-SV-ZZ,

takto:

I.  Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalované Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, ze dne 16. 8. 2022, č. j. KRPU-151791-18/ČJ-2022-040022-SV-ZZ, kterým bylo rozhodnuto, že se žalobce podle § 124 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 124 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zajišťuje za účelem správního vyhoštění a dle § 124 odst. 3 zákona o pobytu cizinců byla stanovena doba zajištění na 90 dnů ode dne omezení osobní svobody žalobce, které nastalo dne 15. 8. 2022 v 16:10 hodin.
2. Primárně se soud zabýval otázkou včasnosti podané žaloby. Zákon o pobytu cizinců obsahuje zvláštní úpravu týkající se lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí, která se odchyluje od obecné úpravy obsažené v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“). V § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců je stanoveno, že žaloba proti správnímu rozhodnutí musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni s tím, že zmeškání lhůty nelze prominout.
3. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o pobytu cizinců vlastní úpravu běhu lhůt neobsahuje, je nutné použít obecnou úpravu obsaženou v § 40 s. ř. s. Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 3 tohoto ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
4. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.
5. Z obsahu správního spisu předloženého žalovanou vyplývá, že žalobou napadené rozhodnutí, které v souladu s § 73 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 124 odst. 2 zákona o pobytu cizinců nabývá právní moci doručením zajišťovanému cizinci, bylo žalobci předáno dne 16. 8. 2022 v 17.10 hod. Prvním dnem třicetidenní lhůty pro podání žaloby byl tedy den 17. 8. 2022.
6. V daném konkrétním případě poslední den lhůty pro podání žaloby byl tedy čtvrtek 15. 9. 2022. Předmětná žaloba však byla právním zástupcem žalobce odeslána systémem datových schránek na Krajský soud v Ústí nad Labem coby věcně a místně příslušný soud až v pátek 16. 9. 2022. Z právě uvedeného je tak zřejmé, že lhůta k včasnému podání žaloby nebyla zachována, když žaloba nebyla nejpozději v poslední den lhůty předána soudu, nebo mu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence. Jak již bylo uvedeno výše, v souladu s § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců zmeškání lhůty nelze prominout.
7. S ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. a zákona o pobytu cizinců nezbylo soudu nic jiného než vyslovit, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená lhůta k jejímu podání. Z tohoto důvodu pak soud s odkazem na ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. tuto žalobu pro opožděnost odmítl.
8. V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 26. září 2022

Mgr. Václav Trajer v.r.

samosoudce