č. j. 62 A 44/2021-47
[OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka v právní věci
žalobce: NeraAgro, spol. s.r.o.
sídlem Práce 657, Neratovice
zastoupen Mgr. Markétou Koubíkovou, advokátkou
sídlem Balbínova 1093/27, Praha
proti
žalovanému: Ministerstvo zemědělství
sídlem Těšnov 65/17, Praha
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19.2.2021, č.j. 10171/2021-MZE-18111,
takto:
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Shrnutí žalobní argumentace
II. Shrnutí vyjádření žalovaného
III Posouzení věci
„Dne 11.2.2019 podal žalobce žádost o obnovení povolení přípravku Curzate K podle článku 43 nařízení č. 1107/2009. V žádosti žalobce odkázal změnu právní úpravy, konkrétně na prováděcí nařízení č. 2018/1981, neboť přípravek obsahoval účinnou látku oxichlorid měďnatý citovanou v příloze č. I a č. II tohoto nařízení. Současně žalobce odkázal na aktuální Letter of Access, který bude „neprodleně zaslán“, a zavázal se k povinnosti zajistit další údaje o přípravku. Dne 26.2.2019 vyzval prvostupňový orgán žalobce, aby ve lhůtě do 31.3.2019 doplnil svoji žádost následovně: „Informace podle čl. 43 odst. 2 nařízení ES, a to v následující formě: 1. vyplněné formuláře Žádost, Příloha 0, Příloha III včetně příslušných příloh uvedených pod bodem 1.11 (viz Příručka pro žadatele o povolení přípravku na ochranu rostlin, ÚKZÚZ leden 2016) http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/pripravky-na-or/povolovani-pripravku-slozka/“. Zároveň byl žalobce poučen o možnosti zastavení řízení v případě nedodání chybějících podkladů. Na tuto výzvu reagoval žalobce tak, že zažádal o přehodnocení přípravku a uvedl, že neprodleně bude zaslán Letter of Access od výrobce této látky (doručený následně dne 4.4.2019, č.j. UKZUZ 055092), vyplněné formuláře A, B0-B10 a C budou doručeny na CD během měsíce dubna 2019, neboť jde o obsáhlé a nově vytvořené formuláře, které se musí nově vyplnit. Zároveň žalobce připojil žádost o „reregistraci“, Přílohu 0 k žádosti, Přílohu III k žádosti, aktuální bezpečnostní list a aktuální etiketu. Dne 3.4.2019 byla žalobci doručena výzva č. 2 (č.j. UKZUZ 051940/2019), v níž prvostupňový orgán uvedl, že žalobce doplnil pouze část požadované dokumentace, a opětovně vyzval žalobce ve lhůtě do 23.4.2019, aby žalobce předložil chybějící doklady: „Informace podle čl. 43 odst. 2 nařízení ES, a to v následující formě: 1. informace o zónách a členských státech EU, v nichž je podána žádost o obnovení povolení předmětného přípravku - bod č. 1.6. formuláře Příloha III k žádosti (viz Příručka pro žadatele o povolení přípravku na ochranu rostlin, ÚKZÚZ leden 2016, http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/pripravky-na-or/povolovani-pripravku-slozka/) 2. informace, který členský stát má provést vyhodnocení pro danou zónu – bod č. 1.7. formuláře Příloha III k žádosti (viz Příručka pro žadatele o povolení přípravku na ochranu rostlin, ÚKZÚZ leden 2016, http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/pripravky-na-or/povolovani-pripravku-slozka/) 3. přílohy č. 1.11.3. až 1.11.16. formuláře Příloha III k žádosti (viz Příručka pro žadatele o povolení přípravku na ochranu rostlin, ÚKZÚZ leden 2016, http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/pripravky-na-or/povolovani-pripravku-slozka/).“ Na tuto výzvu reagoval žalobce zasláním souboru dat na CD s vyplněnými dokumenty A, B0-B10 a C s tím, že jde o stará data, neboť nová data „nejsou k účinným látkám ani k přípravkům“, s tím, že tato data byla již v roce 2011 dodána, byť v jiné formě. Dále doplnil podklady o dokument H, kde jsou aktuální bezpečnostní listy na přípravky a všechny suroviny, a rovněž dokument KIII-KCP, kde jsou všechny dostupné studie k přípravkům v plném znění. Dne 3.6.2019 žalovaný vydal výzvu č. 3 (č.j. UKZUZ 095076/2019), kterou žalobce vyzval k doplnění podkladů ve lhůtě do 5.8.2019 s již zcela konkrétním obsahem na 18 stranách (tj. bez odkazu na příručku), včetně konkrétních bodů, obsahujících požadavky na doplnění dokumentačního souboru č. 3, a včetně zdůvodnění těchto požadavků. Žalobce dne 2.8.2019 svoji žádost doplnil o soubory k „reregistraci“ přípravku Curzate K dle požadavků a doplnil, že nemá přístup ke studiím, které Letter of Access pokrývá, a proto není možné vyčerpávajícím způsobem vyplnit všechna data, „kde je to věc hlavně účinné látky“.
(…) Dne 15.10.2019 vydal prvostupňový orgán usnesení, jímž řízení o žádosti podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastavil, neboť žalobce ve stanovené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti bránící pokračování v řízení. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání, jež následně doplnil, které žalovaný zamítl, neboť neshledal žalobcovy námitky důvodné a potvrdil tak prvostupňové rozhodnutí.
Podle článku 4 odst. 1 nařízení č. 1107/2009 se účinná látka schvaluje v souladu s přílohou II, pokud lze s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky očekávat, že s ohledem na kritéria pro schválení stanovená v bodech 2 a 3 uvedené přílohy splní přípravky na ochranu rostlin obsahující danou účinnou látku požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3. Prvním krokem posouzení účinné látky je stanovit, zda jsou splněna kritéria pro schválení uvedená v bodech 3.6.2 až 3.6.4 a 3.7 přílohy II. Pokud jsou tato kritéria splněna, je dalším krokem posouzení stanovit, zda jsou splněna ostatní kritéria pro schválení uvedená v bodech 2 a 3 přílohy II.
Podle článku 4 odst. 2 nařízení č. 1107/2009 musí rezidua přípravků na ochranu rostlin vzniklá po aplikaci v souladu se správnou praxí v ochraně rostlin za běžných podmínek použití splňovat tato kritéria: a) nemají škodlivý účinek na lidské zdraví, a to ani na zranitelné skupiny, ani na zdraví zvířat, přičemž se vezmou v úvahu známé kumulativní a synergické účinky, jsou-li pro jejich posouzení k dispozici vědecké metody schválené úřadem, ani na podzemní vody; b) nemají nepřijatelné účinky na životní prostředí. Pro měření reziduí významných z hlediska toxicity, ekotoxicity, životního prostředí nebo pitné vody musí existovat obecně používané metody. Analytické standardy musí být běžně k dispozici.
Podle článku 4 odst. 3 nařízení č. 1107/2009 musí přípravek na ochranu rostlin po aplikaci v souladu se správnou praxí v ochraně rostlin za běžných podmínek použití splňovat tato kritéria: a) je dostatečně účinný; b) nemá žádný bezprostřední ani zpožděný škodlivý účinek na lidské zdraví, a to ani na zranitelné skupiny, ani na zdraví zvířat, ať přímý či nepřímý prostřednictvím pitné vody (s ohledem na produkty, které vznikají při úpravě pitné vody), potravin, krmiv či ovzduší, ani nezpůsobuje následky na pracovišti nebo prostřednictvím jiných nepřímých účinků, přičemž se vezmou v úvahu známé kumulativní a synergické účinky, jsou-li pro jejich posouzení k dispozici vědecké metody schválené úřadem; ani na podzemní vody; c) nemá žádné nepřijatelné účinky na rostliny ani rostlinné produkty; d) nezpůsobuje zbytečné utrpení a bolest obratlovcům, kteří mají být regulováni; e) nemá žádné nepřijatelné účinky na životní prostředí, jsou-li pro jejich posouzení k dispozici vědecké metody schválené úřadem, a to zejména pokud jde o následující aspekty: i) jeho osud a distribuce v životním prostředí, zejména znečištění povrchových vod, včetně vod v ústí řek a pobřežních vod, podzemních vod, ovzduší a půdy, přičemž se zohlední i oblasti vzdálené od místa použití kvůli environmentálnímu přenosu na velkou vzdálenost, ii) jeho dopad na necílové druhy, a to i na stávající chování těchto druhů, iii) jeho dopad na biologickou rozmanitost a ekosystém.
Podle článku 14 bodu 1 nařízení č. 1107/2009 se schválení účinné látky se na žádost obnoví, pokud je prokázáno, že jsou splněna kritéria pro schválení uvedená v článku 4. Kritéria článku 4 se považují za splněná, pokud to bylo stanoveno v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku. Součástí tohoto obnovení schválení mohou být podmínky a omezení podle článku 6.
Podle článku 29 odst. 1 nařízení č. 1107/2009 aniž je dotčen článek 50, se přípravek na ochranu rostlin povolí pouze tehdy, splňuje-li podle jednotných zásad uvedených v odstavci 6 tyto požadavky: a) jeho účinné látky, safenery a synergenty byly schváleny; b) je-li jeho účinná látka, safener či synergent vyroben za použití jiného zdroje, nebo stejného zdroje s využitím jiného výrobního postupu nebo místa výroby: i) specifikace podle článku 38 se významně neodchyluje od specifikace uvedené v nařízení, jímž se daná účinná látka, safener či synergent schvaluje, a ii) účinná látka, safener či synergent nemá v důsledku nečistot žádné další škodlivé účinky ve smyslu čl. 4 odst. 2 a 3, než kdyby byl vyroben v souladu s výrobním postupem uvedeným v dokumentu, který byl podkladem ke schválení; c) jeho formulační přísady nejsou uvedeny v příloze III; d) jeho technická formulace je taková, že vystavení uživatele nebo další rizika jsou co nejvíce omezena, aniž je narušeno fungování přípravku; e) s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky splňuje požadavky podle čl. 4 odst. 3; f) vhodnými metodami lze určit povahu a množství jeho účinných látek, safenerů a synergentů a případně všech nečistot a formulačních přísad, které jsou významné z hlediska toxicity, ekotoxicity nebo životního prostředí; g) vhodnými metodami obecně používanými ve všech členských státech, s vhodnými limity pro určení relevantních vzorků, lze zjistit jeho rezidua vznikající při povoleném použití, která jsou významná z hlediska toxicity, ekotoxicity nebo životního prostředí; h) jeho fyzikální a chemické vlastnosti byly určeny a shledány přijatelnými pro účely správného použití a skladování přípravku; i) u přípravku či přípravků na ochranu rostlin určených k použití u potravin nebo krmiv byly maximální limity reziduí v zemědělských produktech ovlivněných použitím uvedeným v povolení případně stanoveny nebo změněny v souladu s nařízením (ES) č. 396/2005.
Podle článku 29 odst. 2 nařízení č. 1107/2009 musí žadatel prokázat, že jsou splněny požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) až h). Podle článku 29 odst. 3 se dodržování požadavků stanovených
v odst. 1 písm. b) a písm. e) až h) ověřuje pomocí úředních či úředně uznaných zkoušek a analýz provedených za zemědělských a rostlinolékařských podmínek a podmínek v oblasti životního prostředí, které jsou vhodné pro používání příslušného přípravku na ochranu rostlin a představují typické podmínky panující v zóně, kde má být daný přípravek používán.
Podle článku 43 odst. 1 nařízení č. 1107/2009 se povolení obnovuje na žádost držitele povolení za předpokladu, že jsou i nadále plněny podmínky uvedené v článku 29.
Podle článku 43 odst. 2 nařízení č. 1107/2009 do tří měsíců po obnovení schválení účinné látky, safeneru nebo synergentu obsaženého v přípravku na ochranu rostlin předloží žadatel tyto informace: a) opis povolení přípravku na ochranu rostlin; b) veškeré nové informace požadované v důsledku změn požadavků na údaje či kritérií; c) odůvodnění skutečnosti, že nově předložené údaje jsou výsledkem požadavků na údaje či kritérií, které nebyly v platnosti v okamžiku, kdy bylo uděleno povolení přípravku na ochranu rostlin, nebo jsou nezbytné ke změně podmínek schválení; d) veškeré informace nutné k doložení toho, že přípravek na ochranu rostlin splňuje požadavky stanovené v nařízení o obnovení schválení účinné látky, safeneru či synergentu obsaženého v přípravku; e) zprávu o údajích vycházejících ze sledování, pokud bylo povolení předmětem sledování.
Podle článku 43 odst. 3 nařízení č. 1107/2009 členské státy ověří, že všechny přípravky na ochranu rostlin, které obsahují příslušnou účinnou látku, safener či synergent, splňují všechny podmínky a omezení stanovené v nařízení o obnovení schválení podle článku 20. Členský stát uvedený v článku 35 koordinuje v každé zóně ověřování shody a posuzování předložených údajů za všechny členské státy dané zóny.
Podle článku 43 odst. 5 nařízení č. 1107/2009 členské státy rozhodnou o obnovení povolení přípravku na ochranu rostlin nejpozději dvanáct měsíců po obnovení schválení účinné látky, safeneru nebo synergentu, který je v přípravku obsažen.
Podle článku 80 odst. 5 písm. b) nařízení č. 1107/2009 se o žádostech o povolení přípravků na ochranu rostlin: které by měly být změněny nebo staženy v důsledku zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS nebo v důsledku schválení podle odstavce 1 tohoto článku, k 14. červnu 2011 rozhodne na základě vnitrostátních právních předpisů platných před tímto datem. Po uvedeném rozhodnutí se použije toto nařízení.
Podle nařízení č. 2018/1981 (účinného od 1.1.2019) byla ukončena platnost schválení účinných látek sloučeniny mědi (článek 1 a 2 tohoto nařízení). Podle článku 1 nařízení 2018/1981 se schválení účinných látek sloučeniny mědi jako látek, které se mají nahradit, obnovuje podle ustanovení v příloze I. Podle článku 2 nařízení 2018/1981 se příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.
Podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/84 ze dne 19. ledna 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek chlorpyrifos, chlorpyrifos-methyl, klothianidin, sloučeniny mědi, dimoxystrobin, mankozeb, mekoprop-P, metiram, oxamyl, petoxamid, propikonazol, propineb, propyzamid, pyraklostrobin a zoxamid (dále jen „nařízení č. 2018/84“), byla část A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 změněna u položky 277 tak, že datum konce platnosti povolení se nahrazuje datem 31.1.2019.
Nařízení č. 284/2013 v příloze stanovuje konkrétní požadavky, co je třeba k žádosti o obnovení povolení přiložit (část A chemické přípravky na ochranu rostlin) (…) Skutečným jádrem sporu mezi žalobcem a správními orgány byly konkrétní požadavky prvostupňového orgánu na předložení podkladů pro účely obnovení povolení přípravku Curzate K. Žalobce vycházel z toho, že k obnovení tohoto přípravku postačí vedle žádosti doložit Letter of Access od výrobce účinné látky, jak tomu bylo v minulosti (podle právní úpravy obsažené v zákoně č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči), zatímco prvostupňový orgán trval na prokázání, že přípravek obsahující účinnou látku splňuje požadavky stanovené nařízením č. 1107/2009. Pokud žalobce namítá, že nedošlo ke změně legislativních požadavků majících vliv na platnost dříve uděleného povolení, nelze mu dát za pravdu. Přijetím nařízení č. 2018/1981, účinného od 1.1.2019, mělo dojít k obnovení schválení účinných látek sloučeniny mědi, mj. i účinné látky oxichlorid měďnatý obsažené v přípravku Curzate K tak, aby tyto látky již vyhovovaly požadavkům stanoveným v článku 4 v návaznosti na článek 29 nařízení č. 1107/2009. Přitom lhůta pro obnovení povolení byla prodloužena nařízením 2018/84, a to do 31.12.2019. Bližší podmínky, co je třeba k žádosti předložit, pak stanovuje mj. nařízení č. 284/2013. V nyní posuzované věci tedy nebylo možné postupovat podle zákona o rostlinolékařské péči, jak tomu bylo v minulosti. Postup obnovení povolení přípravku Curzate K již upravovalo nařízení č. 1107/2009 zejména spolu s prováděcími nařízením č. 2018/1981 a nařízením č. 284/2013. Podmínky původně stanovené nařízením č. 540/2011 byly přijetím nařízení č. 2018/1981 změněny a žalobce jakožto výrobce přípravku na ochranu rostlin byl povinen tuto změnu respektovat. Nutno zdůraznit, že přijetí nařízení č. 2018/1981 však žalobce reflektoval již v podané žádosti, kterou výslovně inicioval řízení o povolení obnovení přípravku na ochranu rostlin. Námitka zpochybňující změnu právní úpravy tak není důvodná.“ (rozsudek zdejšího soudu ze dne 18.8.2022, č.j. 62 A 152/2020-57).
„Výzva ve smyslu § 45 odst. 2 správního řádu musí být srozumitelná a jasná osobě, jíž je adresována. V opačném případě není z pohledu správního řádu taková výzva relevantní a nelze s ní spojovat zamýšlené následky. Má-li zdejší soud posuzovat určitost a srozumitelnost výzev učiněných v nyní posuzované věci, musí být v tomto směru zohledněna jak osoba adresáta, tak jeho reakce na konkrétní výzvu. Ze správního spisu vyplynulo, že žalobci byly prvostupňovým orgánem adresovány celkem tři výzvy (výzva č. 1 ze dne 26.2.2019, výzva č. 2 ze dne 2.4.2019 a výzva č. 3 ze dne 3.6.2019). Pokud jde o technické provedení výzvy – tedy odkazem na internetové stránky v případě výzvy č. 1 a č. 2, konkrétně na Příručku pro žadatele o povolení přípravku na ochranu rostlin, tak taková forma výzvy bez dalšího shora nastíněným judikaturním závěrům ani dikci § 45 odst. 2 správního řádu neodporuje. Odkaz na konkrétní internetovou adresu, kde je obsaženo metodické doporučení, jak je třeba postupovat, byl pro žalobce srozumitelný a taktéž dostupný; žalobce nenamítá, že by tomu tak nebylo, a nenamítal to ani před správními orgány. Argumentace žalobce spočívající v tom, že neví, jaké informace byly v období doručení výzvy na webu zveřejněny, není za tohoto stavu přesvědčivá. Podstatné však podle zdejšího soudu je, jak s ohledem na reakci žalobce na uvedenou výzvu č. 1 (a navazující výzvu č. 2) prvostupňový orgán dále postupoval. Žalobci bylo ve výzvě č. 1 a výzvě č. 2 sděleno, podle čeho má postupovat, spolu s odkazem, kde lze tato metodická doporučení nalézt. V případě výzvy č. 2 byly žalobci dále specifikovány tři okruhy informací, které na daném webu nalezne a které má doplnit, včetně odkazu na konkrétní body formuláře přílohy č. III k žádosti. Z obsahu výzvy č. 2 rovněž plyne, že žalobce na výzvu č. 1 částečně reagoval, a to předložením požadovaných podkladů vyjma „formulářů A, B0-B10 a C“ s odůvodněním, že tyto podklady budou zaslány později, v průběhu měsíce dubna 2019, s ohledem na náročnost a obsáhlost doplnění. Na výzvu č. 2 reagoval žalobce tak, že správnímu orgánu zaslal shora uvedené formuláře se starými daty. V reakci na výzvu č. 3 žalobce odmítl vyplnit požadované formuláře s odůvodněním, že není v jeho možnostech vyplnit vše. Bez ohledu na to, zda výzva č. 1 nebo č. 2 byla objektivně zcela určitá (neboť byla učiněna formou odkazu na konkrétní informace na webové stránce), žalobce na tyto dvě výzvy reagoval tak, jak bylo ze strany prvostupňového orgánu požadováno, byť ne kompletně. Reakce žalobce na výše uvedené výzvy indikuje, že pro žalobce byly výzvy dostatečně určité, aby věděl, jak je třeba na tyto výzvy reagovat. Nelze tak dát žalobci za pravdu, že by výzvy byly neurčité, případně že by si jejich obsah odporoval, přestože prvostupňový orgán v prvních dvou výzvách využil odkazu na Příručku pro žadatele o povolení přípravku na ochranu rostlin. Článek 43 odst. 2 nařízení č. 1107/2009 stanoví právní rámec k tomu, co je třeba při žádosti o obnovení povolení předložit; tyto požadavky jsou následně konkretizovány v prováděcích nařízeních podle konkrétních látek obsažených v přípravcích na ochranu rostlin. Není pravdou, že byl žalobce výzvou č. 2 vyzýván k odstranění jiných nedostatků než výzvou č. 1. Výzva č. 2 některé požadavky výzvy č. 1 spíše konkretizovala. Pokud jde o obsah výzvy č. 3 (která již neobsahovala odkaz na příručku, nýbrž zcela konkrétní požadavky adresované žalobci), je třeba opětovně odkázat na odpovědi žalobce navazující na předchozí výzvy, na něž byla výzva č. 3 reakcí (k výzvě č. 1 žalobce uvedl, že podklady k žádosti doplní v průběhu měsíce dubna, tyto podklady nedoplnil a v reakci na výzvu č. 2 zaslal správnímu orgánu původní podklady se „starými informacemi“). Poté na výzvu č. 3 žalobce uvedl, že požadavky na dodání podkladů jsou „neuskutečnitelné“. Ohledně reálné možnosti vyhovět požadavkům všech tří po sobě jdoucích výzev žalobce nic bližšího neuvádí. Reakce žalobce na výzvy č. 1 a 2 odpovídají tomu, že žalobci bylo zřejmé, co má předložit. K doplnění žádosti mu nadto byla poskytnuta lhůta v řádu cca 7 měsíců (po výzvě č. 3 se jednalo o lhůtu cca dvouměsíční), než bylo řízení o obnovení ve smyslu § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno. Jinými slovy, k zadání požadovaných studií žalobce mohl přistoupit již po výzvě č. 1, neboť již v tento okamžik věděl, co je po něm požadováno. K žalobní argumentaci lze rovněž poznamenat, že žalobce některé ze studií skutečně zadal a následně předložil v odvolacím řízení. Postup žalobce spíše indikuje snahu o obhajobu vlastního právního názoru odlišného od názoru prvostupňového orgánu. Vzhledem ke shora uvedeným legislativním změnám je však právní názor žalobce neobhajitelný. Se žalobcem nelze souhlasit ani v tom, že výzva k předložení požadovaných podkladů měla být vydána formou usnesení. Takovou povinnost správní řád správnímu orgánu neukládá.“ (rozsudek zdejšího soudu ze dne 18.8.2022, č.j. 62 A 152/2020-57).
IV. Náklady řízení
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 29. září 2022
David Raus v.r.
předseda senátu