[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci
žalobkyně: STECIN s. r. o.
sídlem Jablunkovská 410, Lyžnice 739 61 Třinec
zastoupený advokátem Mgr. Michalem Varmužou,
sídlem Kozinova 21/2, 787 01 Šumperk
proti
žalovanému: Generální ředitelství cel
sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4
o přezkoumání rozhodnutí žalovaného č. j. 52475-2/2020-900000-311 ze dne 20. 11. 2020, ve věci přestupku na úseku hazardních her,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 1. 2021 domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného č. j. 52475-2/2020-900000-311 ze dne 20. 11. 2020, jímž bylo zamítnuto její odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj č. j. 43626-11/2020-570000-12. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle ustanovení § 123 odst. 1 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, v rozhodném znění (dále jen „ZHH“), jehož se dopustila tím, že porušila zákaz podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) ZHH provozovat hazardní hru, ke které nebylo uděleno povolení. Tohoto skutku se dopustila tím, že od přesně nezjištěné doby, prokazatelně však dne 17. 4. 2018, ve své provozovně Restaurace Slovan na adrese Jablunkovská 410, 739 61 Třinec – Lyžnice, provozovala na třech technických zařízeních hazardní hry Diamond Level. Za spáchání uvedeného přestupku byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 100 000 Kč a uložena úhrada nákladů správního řízení v částce 1 000 Kč. Dále byla technická zařízení a zajištěná hotovost zabrána.
- Žalobkyně v žalobě předně namítala, že správní orgány nesprávně vyšly z podání vysvětlení žalobkyně jako z důkazu o vině. Dále žalobkyně obsáhle argumentovala, že na jí provozovaných technických zařízeních nebyly instalovány hazardní hry, kdy poukazovala zejména na nesprávné hodnocení významu tlačítka „Info“ a s ním spojené možnosti náhledu dalšího kola soutěže a závislosti dalšího vývoje hry na správnosti jeho odpovědí na soutěžní otázky (včetně tzv. otázky poslední záchrany). Žalobkyně dovozovala, že u zařízení Diamond level se jedná pouze o vědomostní soutěž. Žalobkyně dále namítala, že správní orgány nesprávně neuznaly jako liberační důvod skutečnost, že žalobkyně vycházela ze sdělení společnosti DP&K-CZQ s. r. o., která vycházela z praxe celní správy, která v roce 2017 při kontrolách zařízení s hrou Diamond level nikomu nic nevytkla; obrat u celní správy nastal až v březnu 2018. Závěrem žalobkyně namítala nezákonnou výši uložené pokuty, kterou považuje za nepřiměřenou, protože byla uložena pouze za jeden den provozu. Pokud by tedy žalobkyně provozovala tato zařízení celoročně, takto vypočítaná pokuta by sahala až k částce 365 miliónů.
- Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 19. 3. 202 navrhl zamítnutí žaloby. Po rekapitulaci předcházejícího správního řízení se žalovaný vyjádřil k jednotlivým žalobním bodům. Žalovaný odkázal na obsah napadeného rozhodnutí a zdůraznil, že v průběhu správního řízení byla žalobkyně nečinná a podala jen blanketní odvolání. Pokud se týče vysvětlení podaného při kontrole, jednalo se o projev součinnosti se správním orgánem a o podklad protokolu o kontrole. Navíc při kontrole byly zajištěny i listinné důkazy prokazující kontrolní zjištění ohledně toho, že obsluhu technických zařízení prováděli pracovníci žalobkyně. Ohledně posouzení charakteru sporné hry poukázal na rozbor učiněný v napadeném rozhodnutí. K podmínkám liberace uvedl, že tyto nebyly naplněny. Sama nevědomost žalobkyně ani případná dobrá víra opírající se o tvrzení společnosti DP&K-CZQ s.r.o. není dostatečným důvodem odůvodňujícím uplatnění liberace (viz např. rozsudek NSS č. j. 3 As 95/2016-64 ze dne 6. 4. 2017). Tvrzení žalobkyně, že celní správa vydala v roce 2017 stanovisko, podle kterého zařízení iSTARS a Diamond Level neporušují zákon o hazardních hrách, není pravdivé. Po pouhém zaregistrování přístroje v místě kontroly a ověření jeho názvu nelze očekávat, že v budoucnu celní orgány po provedení kontroly zaměřené právě na toto zařízení nedospějí k závěru, že předmětná zařízení naplňují znaky hazardní hry. K námitce týkající se nepřiměřenosti výše pokuty uvádí žalovaný, že pokuta byla ve skutečnosti uložena: „od přesně nezjištění doby, prokazatelně však dne 17. 4. 2018“, tedy ne za jeden den provozu. Pouze však nebylo prokázáno, od kterého dne byla herní zařízení v provozovně umístěna. Navíc celní úřad uložil pokutu na samé spodní hranici zákonného rozpětí (0,2 % z maximální možné sankce stanovené zákonem).
- Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
- Ze správního spisu soud zjistil, že Celní úřad pro Moravskoslezský kraj provedl dne 17. 4. 2018 v provozovně označené jako „Restaurace Slovan“, na adrese Jablunkovská 410, 739 61 Třinec – Lyžbice, kontrolu zaměřenou na dodržování zákona o hazardních hrách. Přitom zjistil, že v této provozovně byly žalobkyní provozovány bez povolení příslušného orgánu hazardní hry, a to konkrétně 3 technických zařízení označených jako „Diamond level“. Během kontroly byla celnímu úřadu žalobkyní předložena smlouva o nájmu č. 2016/BDIC, zmocnění k číslu smlouvy 2016/BDIC a zmocnění a manipulace s finančními prostředky společnosti DP&K – CZQ s.r.o. k číslu smlouvy 2016/BDIC. Na každém technickém zařízení byl proveden kontrolní nákup, zachycený na audiovizuální záznam. Jelikož při kontrole nebyly žalobkyní předloženy žádné doklady opravňující ji k provozování hazardních her, byly všechny uvedené věci celním úřadem zadrženy. Dne 15. 1. 2019 celní úřad zahájil s žalobkyní správní řízení ve věci přestupku podle ustanovení § 123 odst. 1 písm. b) ZHH, kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že porušila zákaz provozovat hazardní hru podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) ZHH, ke které nebylo uděleno povolení, a to od přesně nezjištěné doby, minimálně však 17. 4. 2018, ve výše uvedené provozovně. K provádění důkazů se žádný z účastníků řízení nedostavil. Na základě shromážděných důkazů, zejm. záznamu o úkonech před provedením kontroly, smluv o nájmu, protokolu o kontrole a DVD s audiovizuální dokumentací a výsledků provedeného dokazování dospěl celní úřad k závěru, že osobou, která ve smyslu § 5 odst. 1 ZHH provozovala hazardní hry označené jako „Diamond level“ na 5 technických zařízeních, jejichž provozování je podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) ZHH zakázáno, když k nim nebylo vydáno povolení, byla právě žalobkyně. Současně celní úřad dospěl k právnímu závěru, že žalobkyně provozovala hazardní hru bez povolení příslušného orgánu (Ministerstva financí ČR) od přesně nezjištěné doby, minimálně však 17. 4. 2018. Z nájemních smluv na pronájem technických zařízení a z pořízených audiovizuálních záznamů v průběhu kontrolních nákupů dospěl celní úřad k závěru, že vlastníkem technických zařízení je společnost DP&K-CZQ s. r. o. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 7. 2. 2020 byla žalobkyně uznána vinnou ze shora uvedeného přestupku a byla jí uložena peněžitá pokuta ve výši 100 000 Kč. V rámci odvolacího řízení bylo toto rozhodnutí žalovaným zrušeno rozhodnutím ze dne 4. 6. 2020 a věc byla vrácena k novému projednání. Hlavním důvodem zrušení byla jeho nepřezkoumatelnost, konkrétně obsah rozhodnutí o přestupku a závěry v něm přijaté neměly oporu ve správním spise. Ve správním řízení proběhlo další dokazování zejména videozáznamy z kontroly prováděné jinými celními úřady. Dokazování proběhlo dne 28. 7. 2020 v nepřítomnosti účastníků, neboť se k provedení těchto důkazů nedostavili. Dalším (v pořadí druhým) prvostupňovým rozhodnutím ze dne 12. 8. 2020 byla žalobkyně uznána vinnou ze shora uvedeného přestupku a byla jí uložena peněžitá pokuta ve výši 100 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně včasné blanketní odvolání, které nedoplnila. Protože žalovaný jako odvolací orgán neshledal odvolání opodstatněným, rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že odvolání zamítl a potvrdil prvostupňové rozhodnutí celního úřadu o přestupku.
- Podle § 7 odst. 2 písm. b) ZHH se zakazuje provozovat hazardní hru, ke které nebylo uděleno povolení, nebo která nebyla řádně ohlášena podle tohoto zákona.
- Podle § 123 odst. 1 písm. b) ZHH právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7 odst. 2 provozuje hazardní hru. Podle § 123 odst. 7 písm. a) lze za přestupek podle odstavce 1 uložit pokutu do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), b), c), d), e), f), n) nebo r).
- Pokud se týče námitky, že správní orgány nesprávně vyšly z vysvětlení jako z důkazu, k tomu soud uvádí, že závěr o provozování her „Diamond level“ byl správními orgány učiněn na základě vyhodnocení souborů důkazů, kde jedním z nich byl kontrolní protokol zachycující mj. vyjádření osoby jednající za žalobkyni v provozovně v průběhu kontroly. Soud podotýká, že protokol o kontrole je způsobilým důkazem v deliktním řízení a nejsou-li proti němu vznášeny žádné námitky, může být i důkazem jediným (srov. rozsudek NSS č. j. 4 As 21/2007-80 ze dne 30. 5. 2008). V nyní projednávané věci žalobkyně věcně proti obsahu protokolu nijak nebrojila (a nečiní tak ani v žalobě); správní orgány proto neměly důvod doplňovat protokol svědeckou výpovědí či jiným důkazním prostředkem.
- Pokud se týče souboru námitek, že se v případě hry „Diamond level“ nejednalo o hazardní hru, pak soud odkazuje na přebohatou judikaturu správních soudů, která uvedené námitky neshledala důvodnými, nejen ve vztahu k uvedené hře, ale ke všem obdobným „vědomostním“ hrám z produkce společnosti Verdex. Soud zde odkazuje kupříkladu na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 120/2021-75 ze dne 19. listopadu 2021, kde soud dospěl k závěru, že volba konkrétní vizualizace obsahuje významný prvek náhody a je pro průběh hry klíčová, dále na rozhodnutí č. j. 1 As 207/2018-32 ze dne 22. 11. 2018, kde soud zdůraznil, že možnost vystoupit ze hry po odhalení hodnoty následující otázky je okolností, která se vztahuje k posouzení prvku dobrovolnosti účasti na hře, nikoli prvku náhody, a že pro posouzení přítomnosti prvku náhody u těchto zařízení je rozhodující, jaký je průběh hry z pohledu jejího účastníka, tedy zda je při hraní přítomna nějaká jemu neznámá okolnost, kterou nemůže ovlivnit a která má vliv na výhru nebo prohru, což je v daných hrách hodnota přidělená jednotlivým otázkám, a že celkový koncept tzv. otázky poslední záchrany, zejména vzhledem ke stanovenému časovému limitu, množství nabízených možností odpovědí a nemožnosti nápovědy, svědčí i bez ohledu na obtížnost pokládaných otázek o tom, že hráči budou správnou odpověď v zásadě tipovat, nikoli tedy vybírat na základě svých znalostí. Nejnověji shrnul závěry judikatury i ve vztahu k totožné hře („Diamond level“) Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 As 335/2021-67 ze dne 1. 4. 2022, a to v odst. 32-52, kdy v dané věci vystupoval stejný právní zástupce a žalovaný, a proto soud nevidí potřebu reprodukce závěrů tam učiněných a plně na ně odkazuje. Lze shrnout, že judikatura charakter předmětných her komplexně vyřešila, a tím je dána nedůvodnost žalobních námitek, které do věci nevnášejí nic nového, co by shora uvedená judikatura neřešila.
- Pokud se týče námitky liberace žalobkyně, soud předně uvádí, že dle § 21 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Takovéto zproštění odpovědnosti nemůže zcela jistě nastolit ubezpečení ze strany soukromé osoby, která má na provozování her hospodářský zájem – konkrétně společnosti DP&K-CZQ s. r. o. Rovněž nelze dovodit, že by se žalobkyně liberovala na základě toho, že celní orgány při dřívějších kontrolách na nedovolenost her nepoukázaly. Je zřejmé, že celní orgány ponechaly otázku her Diamond level bez povšimnutí, nijak afirmativně se k jejich nezávadnosti nevyjádřily. V podrobnostech soud opět odkazuje na citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 335/2021-67 ze dne 1. 4. 2022, a to na odst. 53-56.
- Pokud se týče námitky nezákonně uložené pokuty, soud zdůrazňuje, že uložená pokuta není nepřiměřená. Žalobkyně je toho názoru, že jí celní úřad uložil pokutu pouze za jeden den provozování herních zařízení. To však není pravda, jelikož v prvostupňovém rozhodnutí je uvedeno, že se dopustila přestupku v období „od přesně nezjištěné doby, prokazatelně však dne 17. 4. 2018“. Z toho vyplývá, že celní úřad sice nevěděl, jak dlouho žalobkyně v provozovně užívá tato herní zařízení, ale vycházel z obecné zvyklosti umisťování herních zařízení do provozoven, kdy se umisťují do provozoven na delší období, než je jeden den. Navíc soud dává za pravdu žalovanému, že pokuta byla uložena na samé spodní hranici zákonné sazby (0,2 % z maximální možné sankce stanovené zákonem). A takto uložená pokutu nelze považovat za zjevně nepřiměřenou (srovnej s rozsudek NSS ze dne 21. 8. 2003, č. j. 6 A 96/2000-62 - nelze považovat za zjevně nepřiměřenou pokutu uloženou ve výši 4 % zákonného rozpětí).
- Z těchto výše uvedených důvodů soud žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
- Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy procesně úspěšnému žalovanému v tomto řízení nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.
Ostrava 31. srpna 2022
Mgr. Jiří Gottwald
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje