6 A 20/2021-49

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci

žalobce: xxxxx

proti  

žalované: Vězeňská služba České republiky,  sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 4. 2. 2021, čj. VS-19727/ČJ-2021-800232

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

[1]     Žalobce napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti uloženému kázeňskému trestu ze dne 21. 1. 2021 (resp. 28. 1. 2021, kdy bylo vydáno opravné rozhodnutí), kterým byl žalobci uložen kázeňský trest umístění do uzavřeného oddílu na 14 dnů nepodmíněně podle ust. § 46 odst. 1, 2, 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon“), a to za porušení ust. § 28 odst. 1 zákona porušením povinnosti dodržovat stanovenou kázeň, za skutek, že dne 4. 11. 2020 v čase asi 6:15 hodin sdělil dozorci OVT, že jiný odsouzený leží v kómatu na cele č. 213, jeho bezvědomí zdůvodnil tím, že byl jím napaden a on mu stav způsobil v sebeobraně, násilí se mezi odsouzenými prokázalo, ale vyvrátilo se tvrzení žalobce coby údajně napadeného, kdy jako pachatel byl označen žalobce.

[2]     Žalobce napadl rozhodnutí v celém rozsahu a obsahově se domáhal jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V žalobě uváděl, že výrokem nemohla být naplněna skutková podstata kázeňského přestupku pro absenci objektivních a subjektivních stránek, rozhodnutí považuje za lživé a scestné. Proti němu neexistují žádné důkazy, které by jej usvědčovaly, nebylo dále prokázáno zavinění. Uvádí, že autor rozhodnutí nerespektuje, že záznam není důkazní prostředek, zpracovatel rozhodnutí rezignoval na povinnost, aby jím vydané rozhodnutí bylo založeno na důkazech, a následně bylo subsumováno pod skutkovou větu. Namítá porušení zásady legality, nestranného přístupu, materiální pravdy. Nesouhlasí s formulací „bez ohledu na okolnost, kdo byl pachatelem“, napadá osobu pedagoga, že nevystudoval farmacii, biomedicínu a byl zapsán v seznamu soudních znalců v biomechanice, a nemůže se tak vyjadřovat k intenzitě. Namítá naplnění podmínek krajní nouze pro svou obranu.

[3]     Žalovaný navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou, obsahově uváděl skutečnosti obsažené ve správním spise a v rozhodnutích.

[4]     V odůvodnění napadeného rozhodnutí je mj. uvedeno, že důvody stížnosti jsou účelové a pro posouzení věci nepodstatné, je odkázáno na listinné důkazy – záznam o kázeňském přestupku, záznam o zjištění fyzického násilí. Výrok prvostupňového správního rozhodnutí popisuje jednání žalobce, následek přestupku a příčinný vztah mezi nimi, včetně formy zavinění, kdy úmyslným jednání vznikla újma jinému odsouzenému. Jeho razance útoku byla neúměrná, čehož si musel být vědom vzhledem ke své dovednosti bojových umění, v použití útočné síly a s tím spojených případných následků. Dále je ve spisu obsažen záznam o zahájení úkonů trestního řízení, který tento závěr podporuje.

[5]     Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.

[6]     Podle ust. § 28 odst. 1 zákona: „Odsouzený je ve výkonu trestu povinen dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy zaměstnanců Vězeňské služby, pracovat, pokud je mu přidělena práce a není uznán dočasně práce neschopným nebo není po dobu výkonu trestu uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce, plnit úkoly vyplývající z programu zacházení, šetrně zacházet se svěřenými věcmi, nepoškozovat cizí majetek, dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, a i jinak zachovávat ustanovení vnitřního řádu věznice. Dále je povinen dodržovat opatření a pokyny podle zvláštních právních předpisů k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany.“.

[7]     Podle názoru soudu výrok prvostupňového rozhodnutí obsahuje popis jednání v takové míře podrobnosti, že z něj je patrné, co, kdy a jak se stalo, a kdo a jakým zaviněním příslušný následek způsobil. Popis skutku pro potřeby kázeňského potrestání tak obsahuje všechny informace, které lze podřadit pod skutkovou podstatu přestupku, zejména s ohledem na naplnění pojmu „porušení povinnosti dodržovat stanovou kázeň“, jak jej definuje ust. § 28 odst. 1 zákona a stanoví jej jako povinnost, kterou žalobce musí dodržovat.

[8]     Pokud žalobce napadá podklady pro rozhodnutí, pak podle názoru soudu pro potřeby kázeňského trestu je možné vycházet z těch listin, které jsou součástí spisu a které byly dále ve stížnostním řízení doplněny o záznam o zahájení úkonů trestního řízení vůči žalobci jako obviněnému. Rozhodnutí o kázeňském trestu je rozhodnutí, které samo o sobě nehodnotí jednání žalobce z trestního hlediska a toho, zda je vinen či nikoliv ve smyslu trestních předpisů, ale zda porušil své povinnosti stanovené na základě zákona, což podle názoru soudu z podkladů dostatečně plyne (zejména s ohledem na zjištěný následek). Pokud žalobce v žalobě uvádí, že nesouhlasí se slovním obratem „bez ohledu na okolnost, kdo byl pachatelem“, pak ten z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí necituje přesně a významně v žalobě posunuje jeho význam (v odůvodnění je uvedeno: „bez ohledu na okolnost, kdo byl iniciátorem“). Proto dedukce žalobce, které se opírají o jím takto pozměněnou citaci, nebude soud dále komentovat, neboť se netýká toho, co je v odůvodnění skutečně uvedeno. Pokud žalobce namítá, že nebyla zkoumána otázka týkající se krajní nouze, pak to podle názoru soudu pro potřeby naplnění skutkové podstaty nebylo nutné, neboť přestupku se žalobce dopustil již porušením povinnosti dodržovat stanovenou kázeň, což jasně plyne z podkladů ve spise, a což bylo v rozhodnutí hodnoceno.

[9]     Ohledně hodnocení jednání žalobce a jeho útoky na osobu, která rozhodnutí zpracovala, soud uvádí, že zákon  dává pravomoc v této věci rozhodnout příslušnému správnímu úřadu a ten ve věci rozhodl určenou úřední osobou, proto k překročení pravomoci nedošlo. V rozhodnutí není hodnocena žádná odborná otázka, kterou žalobce ani konkrétně nevznáší, aby vyplynula nutnost ji posoudit znaleckým zkoumáním.

[10]     V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).

[11]     Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání žaloby nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).

[12]     Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 15. srpna 2022

JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r.

předseda senátu