[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci

žalobkyně:  Certa, spol. s r. o., IČ: 04618971

 se sídlem Nové Sady 988, 602 00 Brno  

 zastoupena JUDr. Emilem Flegelem

 advokátem se sídlem K Chaloupkám 3170/2, 160 00 Praha

proti

žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje

 se sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2022, č. j. KUZL-28277/2022,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Podstata věci

1. Správní orgány uznaly žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku provozovatele vozidla, jehož řidič stál na místě, kde to dopravní značení zakazovalo. Podle žalobkyně se žalovaný nevypořádal s odvolacími námitkami. Jeho rozhodnutí je proto podle ní nepřezkoumatelné. Krajský soud musel posoudit, zda má žalobkyně pravdu.

II. Skutkové okolnosti a rozhodnutí správních orgánů

2. Řidič vozidla, které provozuje žalobkyně, se dne 18. 3. 2021 v ranních hodinách ve Zlíně na ulici J. A. Bati v blízkosti pobočky České pošty neřídil vodorovnou dopravní značkou číslo V 13 „Šikmé rovnoběžné čáry“, která vyznačuje plochu, na kterou se nesmí vjíždět nebo nad ni nákladem zasahovat. A na takto označenou pozemní komunikaci řidič vozidla provozovaného žalobkyní neoprávněně vjel, zastavil a stál.
3. Před zahájením správního řízení Magistrát města Zlína („magistrát“) vyzval žalobkyni na základě § 125h odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích („zákon o silničním provozu“), aby buď uhradila určenou částku ve výši 700 Kč, nebo aby mu sdělila totožnost řidiče vozidla. Na tuto výzvu žalobkyně magistrátu sdělila, že její vozidlo v daném čase řídil „J. W., nar. X, bytem X.“
4. Magistrát označenému řidiči zaslal na uvedenou adresu výzvu k podání vysvětlení. Písemnost obsahující výzvu se mu však nepodařilo doručit. Obálka se magistrátu vrátila s „růžovou dodejkou“ zpět jako nevyzvednutá. Podle vyjádření České pošty pandemie nemoci Covid-19 vedla k přijetí opatření, která se dotkla i rwandských poštovních služeb. Došlo k omezení pohybu a sociálních kontaktů po celé zemi na minimum. Lety podléhaly omezením, což mělo vliv i na zpracování pošty.
5. Magistrát proto věc ve vztahu k řidiči odložil a zahájil řízení s žalobkyní. Jeho výsledkem bylo rozhodnutí vydané dne 8. 2. 2022 pod č. j. MMZL 026291/2022 („rozhodnutí magistrátu“). Tímto rozhodnutím magistrát uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. Uložil jí pokutu ve výši 1.500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení.
6. Proti rozhodnutí magistrátu se žalobkyně odvolala. Žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 4. 2022, č. j. KUZL-282277/2022, sp. zn. S-JMK 56610/2020/OD/VW („rozhodnutí žalovaného“), odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí magistrátu.

III. Obsah žaloby

7. Žalobkyně namítá, že žalovaný zcela ignoroval odvolací námitky. Žalobkyně přitom v odvolání namítala, že nedostatek přepravních kapacit České pošty není důvodem k zahájení řízení s provozovatelem vozidla. Magistrát měl využít služeb jiné přepravní společnosti, která kapacitně dokáže zásilku do Rwandy dopravit. Žalovaný však ve svém rozhodnutí uvádí, že žalobkyně podala blanketní odvolání, které ani na výzvu nedoplnila. To ale odporuje skutečnosti. V rozhodnutí žalovaného proto chybí informace o tom, jak se vypořádal s námitkami žalobkyně. Je z toho důvodu nepřezkoumatelné.

IV. Vyjádření žalovaného

8. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že je pravdou, že v odvolání přehlédl větu, kterou žalobkyně označuje za odvolací námitku. Její text žalobkyně záměrně schovala v textu nepřehledného odvolání. Na tuto námitku však rozhodnutí žalovaného přesto dává odpověď. Žalovaný se totiž zabýval tím, zda magistrát postupoval správně při zjišťování osoby řidiče.
9. Magistrát byl podle žalovaného pečlivý a zjistil vlastním šetřením, že při doručování písemností do Rwandy existuje omezení mezinárodní přepravy, které vzniklo na základě žádosti Národní poštovní společnosti Rwandy v souvislosti s opatřeními zaměřenými na boj proti onemocnění Covid-19. Je tedy logické, že ani jiná přepravní společnost by nedokázala zásilku doručit.

V. Posouzení věci krajským soudem

10. Žaloba je přípustná. Podala ji oprávněná osoba (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní; „s. ř. s.“) v zákonné lhůtě (§ 72 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě krajský soud rozhodl bez jednání. Žalovaný s tím souhlasil a žalobkyně nevyjádřila nesouhlas s rozhodnutím bez jednání.
11. Žaloba není důvodná.
12. Žalobkyně uplatňuje pouze jedinou žalobní námitku. Tvrdí, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný se podle ní nevypořádal s odvolací námitkou týkající se postupu magistrátu při zjišťování řidiče vozidla, které žalobkyně provozuje.
13. Z § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád plyne, že odůvodnění rozhodnutí musí obsahovat zejména úvahy, jimiž se správní orgán řídil při hodnocení podkladů pro vydání rozhodnutí (důkazů) a při výkladu právních předpisů. A dále informace o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a jejich vyjádřeními k podkladům rozhodnutí. Tyto požadavky platí i pro rozhodnutí odvolacího orgánu.
14. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí o odvolání může způsobit (mimo jiné) to, že se odvolací orgán nezabýval všemi odvolacími námitkami. Neznamená to však, že by odvolací správní orgán měl povinnost ke každé odvolací námitce podrobně odůvodnit své stanovisko a vypořádat každý dílčí argument odvolatele. Námitky lze vypořádat i tak, že správní orgán prezentuje v odůvodnění právní názor odlišný od názoru účastníka řízení. Odůvodnění tohoto názoru musí poskytovat dostatečnou oporu výroku rozhodnutí. Absence odpovědi na jednotlivé argumenty účastníka v odůvodnění rozhodnutí bez dalšího nezpůsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí (obdobně srov. rozsudek Nevyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2015, č. j. 6 As 152/2014-78, bod 23).
15. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů, coby důvod pro jeho zrušení, je třeba vykládat jako nemožnost krajského soudu přezkoumat určité rozhodnutí, protože z něj nelze zjistit důvody jeho vydání. Není namístě klást příliš formální a nepřiměřeně vysoké požadavky na odůvodnění rozhodnutí správních orgánů. Ke zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost by soud měl přistoupit pouze v případě těch nejzávažnějších vad, které soudu znemožňují toto rozhodnutí přezkoumat. Nestačí tedy, že odůvodnění napadeného rozhodnutí trpí dílčími nedostatky.
16. Krajský soud se proto domnívá, že přezkoumatelnost rozhodnutí nutně nevyžaduje, aby odůvodnění žalovaného obsahovalo samostatnou pasáž, která se bude výslovně zabývat reakcí odvolacího orgánu na jednotlivé odvolací námitky. Stačí, aby z odůvodnění rozhodnutí jako celku bylo zřejmé, jaký má správní orgán náhled na ty aspekty dané věci, na které v odvolání poukázala žalobkyně (obdobně viz Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s 618). Je-li z odůvodnění rozhodnutí zřejmé, proč žalovaný nepovažuje argumentaci žalobkyně za správnou, nelze toto rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
17. Uvedeným požadavkům na odůvodnění rozhodnutí žalovaného podle krajského soudu vyhovuje. Žalobkyně uplatnila v podaném odvolání jedinou námitku. Namítala, že magistrát nepodnikl dostatečné kroky ke zjištění řidiče vozidla žalobkyně, pokud označenému řidiči s adresou ve Rwandě nedoručil výzvu k podání vysvětlení. Nedostatečné kapacity České pošty podle žalobkyně nebyly důvodem k rezignaci na další snahu magistrátu kontaktovat označeného řidiče.
18. Je pravdou, že se žalovaný dopustil pochybení spočívajícího v tom, že si tuto odvolací námitku nevšiml a podané odvolání považoval za blanketní. Nestandardní způsob formátování textu odvolání totiž skutečně mohl žalovaného zmást a nebylo tak těžké přehlédnout, že odvolání skutečně obsahuje konkrétní námitku. Na druhou stranu samotné odvolání obsahovalo pouze dvě stránky textu. Žalovaný si proto při větší pečlivosti měl všimnout, že na konci odvolání žalobkyně formuluje odvolací námitku.
19. Za normálních okolností by nevypořádání této námitky skutečně vedlo k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného a krajský soud by jej musel z tohoto důvodu zrušit. V tomto případě tomu tak ale není. Krajský soud musí dát za pravdu žalovanému, že ve svém rozhodnutí se dostatečně zabýval otázkou neúspěšného doručení předvolání označenému řidiči k podání vysvětlení do Rwandy. Žalovaný zdůvodnil, proč má za to, že magistrát učinil dostatečné kroky za účelem zjištění řidiče. Odkázal na informaci k doručování písemností do Rwandy, která je součástí správního spisu. Z ní plyne, že v souvislosti s pandemií nemoci Covid-19 došlo ve Rwandě k omezení poštovních služeb. Kvůli tomu nebylo možné zásilku obsahující předmětné předvolání doručit. Žalovaný také poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se nutných kroků správního orgánu ke zjištění řidiče v případech, ve kterých je označeným řidičem nekontaktní cizinec. Tuto judikaturu lze podle něj analogicky aplikovat i na případ žalobkyně.
20. Byť tedy žalovaný nereaguje výslovně na námitku žalobkyně, odůvodnění jeho rozhodnutí obsahuje ucelenou argumentaci, ze které je zřejmé, jaký má žalovaný náhled na spornou otázku a z jakého důvodu považuje argumentaci žalobkyně za nesprávnou. Závěry žalovaného zároveň dokládá obsah správního spisu, ve kterém je informace České pošty k zásilkám od zahraničních poskytovatelů poštovních služeb. Podle této informace z důvodu nedostatku přepravních kapacit a omezení mezinárodní přepravy není možné realizovat poštovní styk, resp. předávání zásilek mezi ČR a Rwandou. Česká pošta proto zastavila příjem zásilek do této země. Z této informace také plyne, že problém netkvěl v omezených přepravních kapacitách České pošty, ale rwandského doručovatele. Omezení přepravy se tedy dotýkalo všech zásilek ze zahraničí.
21. Krajský soud proto nedal žalobkyni za pravdu, že by rozhodnutí žalovaného bylo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů kvůli tomu, že se žalovaný opomněl vypořádat s její odvolací námitkou. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nad rámec námitky nepřezkoumatelnosti nevznáší žádnou věcnou námitku ve vztahu k otázce, zda byl postup magistrátu při kontaktování označeného řidiče dostatečný, krajský soud tuto otázku z důvodu své vázanosti žalobními body neposuzoval.

VI. Závěr a náklady řízení

22. Krajský soud pro nedůvodnost žalobních námitek žalobu zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). Neúspěšná žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly (§ 60 s. ř. s.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítne pro nepřijatelnost, pokud nebude svým významem podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele. V řízení o kasační stížnosti musí stěžovatele zastupovat advokát..

Brno 14. září 2022

Martin Kopa, v. r.

samosoudce