USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: Mgr. P. H., a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Mgr. Jiří Růžička, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidáta v I. kole voleb do Senátu Parlamentu konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022 ve volebním obvodu č. 25 – Praha 6,

takto:

I. Návrh se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Volební stížnost

[1]               Návrhem došlým soudu dne 7. 10. 2022 v 19:20 hod se navrhovatel domáhal, aby soud rozhodl o neplatnosti volby kandidáta Mgr. Jiřího Růžičky senátorem v I. kole voleb do Senátu Parlamentu konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022. V návrhu poukazuje na to, že nebyla dodržena zásada rovného volebního práva, neboť v daném volebním obvodu stačilo ke zvolení senátora výrazně méně hlasů, než stačí v průměrném volebním obvodu.

[2]               Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. platí, že občan se může domáhat neplatnosti volby kandidáta za podmínek stanovených zvláštními zákony. Tím je v  posuzované věci zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „volební zákon“). Podle jeho § 87 odst. 2 věty poslední návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Podle § 97a odst. 3 volebního zákona lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.

[3]               Podle vyhlášených výsledků voleb byl Mgr. Jiří Růžička zvolen již v I. kole voleb do Senátu. Výsledky voleb v obvodech, kde byl senátor zvolen již v I. kole (obvody č. 25 – Praha 6, č. 46 – Ústí nad Orlicí a č. 64 – Bruntál), byly Státní volební komisí vyhlášeny a uveřejněny ve Sbírce zákonů dne 27. 9. 2022 pod č. 281/2022 Sb. Státní volební komise se při vyhlašování odvolala mj. na § 8 odst. 2 písm. e) a § 77 volebního zákona, tedy na ustanovení, která upravují vyhlášení výsledků voleb. Jednalo se tedy nepochybně o řádné vyhlášení výsledků voleb ve smyslu volebního zákona. Lhůta pro napadení výsledků voleb proto v souladu s § 87 odst. 2 a § 97 a odst. 3 volebního zákona skončila 7. 10. 2022 v 16:00. Návrh podaný téhož dne v 19:20 je proto opožděný.

[4]               Na těchto závěrech nemění nic ani to, že Státní volební komise vyhlásila ve Sbírce zákonů dne 4. 10. 2022 pod č. 293/2022 Sb. výsledky voleb do třetiny Senátu, v nichž kromě vyhlášení výsledků voleb v II. kole znovu zopakovala i informaci o kandidátech zvolených již v  I. kole. To však mohla učinit jen z informativních důvodů. Den následující po vyhlášení výsledků voleb pod č. 281/2022 Sb. se totiž rozběhla lhůta 10 dnů pro případné zpochybnění výsledků voleb, s níž úzce souvisí lhůta 20 dnů pro rozhodnutí soudu o došlých návrzích (§ 90 odst. 3 s. ř. s.). Smyslem těchto lhůt je co nejrychleji postavit najisto, kdo je zvoleným senátorem v příslušném volebním obvodu, aby jeho mandát již nemohl být jakkoliv zpochybněn. Tento smysl by byl popřen, pokud by Státní volební komise výsledky vyhlašovala opakovaně s účinky nového běhu lhůty pro jejich zpochybnění. Opakované informativní vyhlášení kandidátů zvolených v I. kole ve Sbírce zákonů pod č. 293/2022 Sb. tedy nemělo žádný vliv na uplynutí lhůty pro zpochybnění jejich zvolení.

[5]               Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh pro jeho opožděnost odmítl [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].

[6]               Podle § 93 odst. 4 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. října 2022

Tomáš Langášek

předseda senátu