[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci

žalobkyně:  M. P.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 2. 2021,  ve věci invalidního důchodu,

takto:

1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení  ze dne 22. 2. 2021 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

2.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 3. 2021 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 22. 2. 2021, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 11. 12. 2020, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobkyni přiznán invalidní důchod prvého stupně.
2. Žalobkyně v žalobě namítla, že její zdravotní stav byl posudkovým lékařem žalované nesprávně hodnocen, neboť nebyla hodnocena její celková výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Uvedla, že má levostranné postižení těla, což ji výrazně se projevuje celou škálou omezení, zejména zdůraznila ztrátu periferního vidění, proto se nemůže pohybovat v neznámém prostředí. Pro postižení citlivosti končetin není schopna zvládnout činnosti zaměřené na přesnost a jemnou motoriku, což je zhoršováno právě ztrátou periferního vidění a zhoršenou krátkodobou pamětí. Navíc má poúrazovou epilepsii.
3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobkyně namítá nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, navrhuje jeho přezkoumání posudkovou komisí MPSV ČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění.
4. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 22. 2. 2021 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
5. Z připojeného posudkového spisu žalobkyně krajský soud zjistil, že žalobkyně je vyučená strojní mechanička. Pracovala jako strojní mechanik a operátorka. Od 1. 11. 2020 nepracuje. Dne 8. 9. 2020 požádala o invalidní důchod. Žalovaná rozhodla dne 11. 12. 2020 výše uvedeným prvostupňovým rozhodnutím na základě posudku lékař OSSZ Nový Jičín, vypracovaného dne 9. 10. 2020. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti byl označen stav po trombóze mozkových splavů. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 35% a nedoznala dalších změn dle § 3 a § 4 řečené vyhlášky. Po podání námitek vypracovala lékařka ČSSZ pro účely napadeného rozhodnutí dne 15. 2. 2021 nový posudek. V tomto bylo jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označeno totéž postižení, které posudkový lékař shodně zařadil podle vyhlášky č. 359/2009 Sb. Vzhledem k předchozí výdělečné činnosti a schopnosti rekvalifikace přistoupil lékař k navýšení poklesu pracovní schopnosti dle § 3 odst. 2 řečené vyhlášky o 10% na celkový pokles 45%, což však nevedlo ke změně posudkového závěru o stupni invalidity.
6. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně (zjištění procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 22. 2. 2021) se zdejší soud obrátil na Posudkovou komisi MPSV v Ostravě, která vypracovala posudek ze dne 4. 6. 2021, následně doplněný dne 12. 11. 201 a 14. 1. 2022. Vzhledem k přetrvávající nepřesvědčivosti posudkového závěru nechal soud zpracovat posudek posudkovou komisí MPSV v Hradci Králové dne 4. 5. 2022, doplněný dne 20. 7. 2022. Z tohoto posudku soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedy komise, dalšího lékaře s odborností neurologie a tajemnice, dospěla k závěru, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je levostranný neglect syndrom po trombóze mozkových splavů s krvácením do mozku v říjnu 2019. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 1 písm. c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 45 %, vzhledem k dělnické profesi navýšeno podle § 3 odst. 2 řečené vyhlášky o dalších 10% na celkových 55%.
7. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43).
8. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).
9. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikované posudky, přičemž posudek posudkové komise MPSV v Hradci Králové, po jeho doplnění, splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti. Posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a její posudek nevzbuzuje žádné pochyby.
10. Podle § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“) [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
11. Podle § 39 odst. 2 písm. b) z. d. p. [j]estliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69%,  jedná se o invaliditu druhého stupně.
12. Vycházeje tedy z výše uvedeného posudku PK MPSV ČR v Hradci Králové, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobkynina zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve II. stupni, když její pracovní schopnost poklesla o 55 %.
13. Závěry Posudkové komise MPSV plně vyvrací závěry předešlých posudků, které byly podkladem jak pro napadené, tak pro prvostupňové rozhodnutí žalované. Za tohoto stavu soud uzavírá, že jelikož zdravotní stav žalobkyně byl v rozhodné době jiný, než jaký vzala na základě provedeného posudku lékařem ČSSZ za zjištěný žalovaná, je její rozhodnutí vadné pro chybně zjištěný skutkový stav. Žaloba je tedy důvodná a soud napadené rozhodnutí proto v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil. Podle ustanovení § 78 odst. 4 s. ř. s. „[z]ruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.“ Soud tak tedy výrokem I. tohoto rozsudku učinil. V dalším řízení je pak žalovaná povinna (ve shodě s ustanovením § 78 odst. 6 s. ř. s.) zahrnout výše uvedený posudek Posudkové komise MPSV mezi podklady pro nové rozhodnutí.
14. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. náleží takovému účastníku právo náhrady důvodně vynaložených nákladů proti tomu účastníkovi, který úspěch neměl. Právně nezastoupené žalobkyni však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a tedy není náhradu čeho jí přiznat. Procesně neúspěšná žalovaná pak právo na náhradu nákladů nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 10. srpna 2022

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně