USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Martiny Andělové a soudců JUDr. Martina Vícha a JUDr. Viléma Šetka v právní věci

takto:

1. Řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby se zastavuje.
2. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované se zastavuje.
3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního    zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 2. 6. 2022, č. j.
   MV‑87290-6/SO‑2022, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 9. 3. 2022, č. j. OAM ‑19253-14/PP-2021, kterým byla výrokem I. podle § 87e odst. l písm. i) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, zamítnuta žádost žalobkyně o povolení k přechodnému pobytu rodinného účastníka občana Evropské unie na území České republiky, neboť účastnice řízení v době podání žádosti setrvávala na území na základě výjezdního příkazu, a výrokem II. byla žalobkyni podle § 87e odst. 4 téhož zákona stanovena lhůta 30 dnů od právní moci rozhodnutí k vycestování z území České republiky a výrokem III. byl vyloučen podle § 85 odst. 2 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád odkladný účinek. Žalobkyně požadovala přiznání náhrady nákladů řízení a současně podala návrh na přiznání odkladného účinku žaloby.
2. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSP“), je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví. Podle § 4 odst. 1 písm. a) ZoSP vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Ježto žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a současně navrhla, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek, vznikla jí povinnost uhradit za předmětnou žalobu soudní poplatek ve výši 3 000 Kč [položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků, který je přílohou ZoSP] a za návrh na přiznání odkladného účinku soudní poplatek ve výši 1 000 Kč [položka 20 sazebníku soudních poplatků]. Podle § 7 odst. 1 věty první ZoSP je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tedy podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.
3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poplatkovou povinnost splatnou při podání žaloby nesplnila, soud ji usneseními ze dne 13. 7. 2022, č. j. 108 A 5/2022 – 11, 12, vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení uhradila soudní poplatky ve výši 3 000 Kč a ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně byla současně poučena, že pokud soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, řízení bude zastaveno. Výzva k zaplacení soudních poplatků byla právnímu zástupci žalobkyně řádně doručena do datové schránky dne 14. 7. 2022, jak vyplývá z potvrzení o dodání
   a doručení do datové schránky založeného v soudním spise. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku za řízení uplynul dne 29. 7. 2022. Kontrolou v účtárně krajského soudu bylo zjištěno, že k datu vydání tohoto rozhodnutí nebyl soudní poplatek uhrazen. Jelikož žalobkyně
   i přes doručenou výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku, obsahující řádné poučení
   o následcích, které nastanou, nevyhoví‑li této výzvě, neuhradila soudní poplatky ve stanovené výši, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudních poplatků.  
4. Na základě uvedených zjištění soud podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 9 odst. 1 ZoSP žalobu po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku, jakož i návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud současně v souladu s  § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů
   řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne
jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li
stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro
zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho
internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 4. srpna 2022

Mgr. Martina Andělová v. r. 

předsedkyně senátu