[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci

žalobce:  J. K.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 9. 2021, ve věci invalidního důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.      Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 11. 10. 2021 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 16. 9. 2021, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla žalobcovy námitky proti svému prvostupňovému rozhodnutí ze dne 10. 5. 2021, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a řečené prvostupňové rozhodnutí, kterým byl žalobci od 14. 6. 2021 odňat invalidní důchod, potvrdila.

2.      V žalobě žalobce napadenému rozhodnutí vyčítá nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, který stále odpovídá invaliditě III. stupně. Posudkový lékař rozhodl bez zkoumání zdravotního stavu žalobce, a proto si nemohl učinit jasnou představu. Žalobce upozornil rovněž na to, že má žlučové kameny, pro které se nemůže ohnout. K prokázání svého zdravotního stavu navrhl vyslechnout jeho ošetřující lékařku MUDR. H. K. jako svědkyni.

3.      Žalovaná ve svém vyjádření popsala dosavadní průběh řízení a uvedla, že oba v jeho průběhu vypracované lékařské posudky považuje za objektivní. S ohledem na námitky žalobce pak navrhla důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR.

4.      Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 2. 11. 2020 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

5.      Z připojeného posudkového spisu žalobce krajský soud zjistil, že žalobce má základní vzdělání a pracoval v dělnických profesích. Od 28. 11. 2019 do 31. 1. 2020 byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Posudkovým lékařem OSSZ Karviná byl uznán invalidním v druhém stupni od 19. 9. 2019. Rozhodnutím žalované ze dne 10. 5.2021 mu byl odňat invalidní důchod od 14. 6. 2021 na základě posudku lékaře ČSSZ z 8. 4. 2021, který stanovil pokles pracovní schopnosti žalobce na 30% podle kapitoly X, oddílu B, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 369/2009 Sb. O námitkách žalobce rozhodla žalovaná nyní napadeným rozhodnutím na základě posudku lékaře  ČSSZ z 16. 8. 2021, který dopěl k stejnému závěru o poklesu pracovní schopnosti žalobce.

6.      Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 15. 12. 2021, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 16. 9. 2021, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedkyně komise, dalšího lékaře s odborností interní lékařství a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“). Posudková komise konstatovala, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se středně těžkou kombinovanou plicní nedostatečností. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole X, oddílu B položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla z rozmezí 15-30% stanovena na horní hranici 30 % pro středně těžké funkční postižení. Vzhledem k tomu, že nejsou doloženy další choroby, pro které by bylo možno procentuální pokles navýšit, nedošlo ke změně podle ustanovení § 3 odst. 1 řečené vyhlášky. Žalobce byl k jednání komise pozván, nedostavil se však pro svůj špatný zdravotní stav a doložil aktuální zdravotní zprávy z ambulance TRN Bohumín, MUDr. K. z 1. 12. 2021 a praktického lékaře ze 7. 12. 2021.

7.      Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43).

8.      Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

9.      V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností interního lékařství. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Vypořádala se rovněž s otázkou případě změny zdravotního stavu žalobce, ten byl v minulosti uznán invalidním ve II. stupni, když tento posudek považovala za posudkový omyl, neboť  dle spirometrických a klinických vyšetření se u žalobce spíše jedná o chronickou obstrukční bronchitidu než CHOPN a opakovaně nabyl prokázán pokles Tiffenaudova indexu pod 70 (FEV1/FVC) (pozn. soudu, dle kapitoly X., položky 1 vyhlášky jde o posudkově významná kritéria s vlivem a výši poklesu pracovní schopnosti).  Žalobce sice nebyl komisí osobně vyšetřen, stalo se tak však pro nemožnost žalobce se k jednání komise dostavit, což kompenzoval předložením aktuálních zdravotních zpráv. Další onemocnění žalobce – žlučové kameny, komise neshledala posudkově významné.

10.  Podle § 39 odst. 1 z. d. p. [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

11.  Vycházeje z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobcova zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní, protože jeho pracovní schopnost poklesla toliko o 30 %. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalované odpovídalo t. č. zdravotnímu stavu žalobce a je zákonné, byť žalovaná pochybila, když bez dalšího akceptovala posudek posudkového lékařem, aniž by tento žalobce osobně vyšetřil, což je v případě snížení invalidity judikaturou správních soudů zásadně vyžadováno (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2011, č. j. 4 Ads 82/2011-44). Uvedené pochybení nemělo vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť posudková komise, která měla k dispozici aktuální zprávy o žalobcově zdravotním stavu, dospěla ke stejnému posouzení. Z tohoto důvodu též soud nevyhověl návrhu žalobce na výslech jeho ošetřující lékařky, neboť jej považuje za nadbytečný, když posudková komise zprávu této lékařky měla k dispozici.

12.  S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobu seznal nedůvodnou a jako takovou ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

13.  V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 27. července 2022

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně