[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

takto:

1. Řízení se vůči žalobcům a) a b) zastavuje.
2. Žaloby žalobců c) až e) se zamítají.
3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 6. 12. 2021 domáhali ochrany proti nečinnosti žalovaného, která měla spočívat v nevydání rozhodnutí ve věci žádosti žalobců o doplacení služebního příjmu za službu přesčas odslouženou v roce 2020.

II.

Obsah žaloby a související vyjádření

2. Žalobci v podané žalobě uvádí, že se obrátili na žalovaného s výzvou k ukončení nečinnosti a současně požádali i jeho nadřízeného služebního funkcionářem aby v souladu s § 80 odst. 1, odst. 4 písm. a) správního řádu stanovil žalovanému závaznou lhůtu pro vydání rozhodnutí o podané žádosti. Poukazují na to, že podaným žádostem bylo vyhověno, když nadřízený služební funkcionář konstatoval v řízení nečinnost a stanovil žalovanému lhůtu pro vydání rozhodnutí, kterou žalovaný nedodržel.
3. Podáním ze dne 14. 1. 2022 vzali žalobci a) a b) svou žalobu v plném rozsahu zpět.
4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvádí, že ředitelem vazební věznice Praha-Pankrác byl ustanoven až dne 1. 12. 2021. Zdůrazňuje, že se tedy stal služebním funkcionářem až po marném uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí ze strany Generálního ředitele Vězeňské služby České republiky. Dodává, že dne 14. 12. 2021 došlo k protokolárnímu převzetí Vazební věznice Praha‑Pankrác, a to včetně nyní projednávaných řízení. Žalovaný rovněž shrnuje, že řízení bylo původně zahájeno s enormně vysokým počtem příslušníků (102) a také že dne 3. 3. 2022 bude proveden důkaz výslechem svědků navržených ze strany žalobců. Uzavírá, že není schopen predikovat výsledek navržených výslechů, ale pokud nedojde k novým důkazním návrhům, vydá rozhodnutí ve věci samé bez zbytečného odkladu po dokončení dokazování.
5. Podáním ze dne 12. 4. 2022 žalovaný soudu oznámil, že rozhodnutí ve věci samé bylo vydáno, a dne 13. 5. 2022 soudu toto rozhodnutí ze dne 8. 4. 2022, č. j. VS 82207/ČJ-2021-800200, předložil. Tímto rozhodnutím žalovaný žádost žalobce d) ze dne 1. 3. 2021, žádost žalobce c) ze dne 3. 3. 2021 a žádost žalobce e) ze dne 29. 3. 2021, kterou tito žádali o zpětné proplacení odpracovaných hodin v souvislosti s přesčasy a vyhlášeným nouzovým stavem v roce 2020, zamítl.
6. Soud zaslal žalobcům dne 23. 6. 2022 vyjádření žalovaného a vydané rozhodnutí na vědomí.

III.

Posouzení žaloby

7. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci řízení s takovým projednáním věci výslovně souhlasili. Soud proto postupoval v souladu s § 51 s. ř. s.
8. Pokud jde o I. výrok tohoto rozsudku soud uvádí, že podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SOP“), jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.
9. Podle § 9 odst. 1 zákona o SOP, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
10. Podle § 47 písm. c) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
11. Žalobci soudní poplatek spolu s podáním žaloby nezaplatili, proto je soud usnesením ze dne 12. 1. 2022, doručeným téhož dne zástupci všech žalobců, vyzval k jeho zaplacení, a to v propadné lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Žalobci a) a b) soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatili.
12. S ohledem na výše uvedené soud řízení s žalobci a) a b) podle § 9 odst. 1 zákona o SOP ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil. To, že zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před zastavením řízení pro zpětvzetí plyne také z judikatury Nejvyššího správního soudu, např. usnesení ze dne 8. 3. 2018, č. j. 9 Afs 428/2017‑30.
13. Pokud jde o II. výrok tohoto rozsudku, Městský soud v Praze posoudil věc takto:
14. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s., ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.
15. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s., soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.
16. Z hlediska důvodnosti žaloby je ve smyslu § 81 odst. 1 s. ř. s. zásadní posoudit, zda je žalovaný v době rozhodování soudu i nadále nečinný. Z konstantní judikatury správních soudů vyplývá, že posouzení, zda je správní orgán v době rozhodování soudu nečinný, není otázkou podmínek řízení, ale důvodnosti žaloby samotné (viz např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2010, č. j. 7 Ans 5/2008-164: „Posouzení toho, zda je správní orgán nečinný ve smyslu § 79 s. ř. s., je otázkou důvodnosti žaloby (součástí rozhodnutí ve věci samé), nikoliv otázkou existence podmínek řízení.“).
17. S ohledem na výše popsaný stav řízení, respektive s ohledem na to, že žalovaný ve věci již rozhodl, nelze k dnešnímu dni žalovanému uložit povinnost vydat ve věci rozhodnutí. Jinými slovy, žalovaný vůči žalobcům c) až e) již nečinný není.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

18. Je nesporné, že žalovaný svou nečinnost ukončil vydáním rozhodnutí ve věci samé ze dne 8. 4. 2022. Soud proto s ohledem na shora uvedené žalobu žalobců c) až e) dle § 81 odst. 3 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.
19. O nákladech řízení v případě žalob žalobců a) a b) soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
20. O nákladech řízení v případě žalob žalobců c) až e) soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 29. července 2022

Mgr. Milan Tauber v.r.

předseda senátu