[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D., a JUDr. Aleše Korejtka v právní věci

žalobce:  D. Š.

zastoupený advokátem JUDr. Ervínem Perthenem, MBA

sídlem Velké nám. 135/19, 500 03 Hradec Králové

proti

žalovanému:  Krajský úřad Pardubického kraje
sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice

v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 9. 4. 2020, č. j. KrÚ 29464/5/2020/OMSŘI/Dr,

takto:

I.                    Žaloba se zamítá.

II.            Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Pardubic, stavebního úřadu, ze dne 4. 12. 2019, č. j. MmP 125750/2019, jímž byla podle ust. § 94p odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), a dle § 149 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), zamítnuta žádost o vydání společného povolení na stavbu „Stavba pro rodinnou rekreaci (rekreační objekt) včetně přípojek technické infrastruktury a včetně zahradního domku, spojená s demolicí stávající chaty“ na pozemcích st. p. č. X a poz. parc. č. X v katastrálním území X (dále jen „stavba“). Žalobce v žalobě uplatnil v podstatě dva okruhy námitek, které se týkaly závěrů uvedených v odůvodnění žalovaného rozhodnutí. Tyto závěry, obsažené v žalovaném rozhodnutí, vycházely z obsahu závazného stanoviska, vydaného orgánem územního plánování, a to Magistrátem města Pardubic, a z potvrzení tohoto závazného stanoviska, které si žalovaný vyžádal dle ust. § 149 odst. 5 správního řádu, přičemž toto potvrzení vydal Krajský úřad Pardubického kraje, odbor rozvoje, oddělení územního plánování dne 3. 3. 2020 pod č. j. KrÚ 9328/2020 (dále jen „závazné stanovisko“), přičemž z tohoto závazného stanoviska vyplynul závěr, že výše zmíněná stavba není v souladu s cíli a úkoly územního plánování, když je v rozporu s územním plánem Opatovice nad Labem. A právě žalobce v žalobě první okruh svých námitek směřoval proti zmíněnému územnímu plánu Opatovice nad Labem, když zejména namítal, že úprava v něm obsažená by měla být předmětem regulačního plánu a nikoliv územního plánu. Dále namítl, že stávající úprava v územním plánu Opatovice představuje nepřiměřený zásah do práv žalobce jako vlastníka dotčených pozemků, na kterých by měla být umístěna výše zmíněná stavba. Rovněž brojil proti tomu, že podle územního plánu nelze realizovat zástavbu z důvodu existence záplavového území. Druhý okruh námitek pak mířil již proti výše zmíněnému závaznému stanovisku a žalobce v něm namítal, že nedošlo k zohlednění záměru žalobce, který obsahuje výše zmíněnou stavbu oproti „konkrétním okolnostem včetně charakteru stávající zástavby a na místo zhodnocení faktické podoby a funkce záměru včetně velikosti (výměry) záměrem obsluhovaného pozemku p. č. X byly nesprávně akcentovány parametry zahrádkářské chatky dle oceňovací vyhlášky.“ Dále bylo třeba zohlednit, že na pozemku p. č. st. X o výměře 49m2 je přítomná již nyní stavba, která svými parametry vybočuje z parametrů zahrádkářské chaty, a že je třeba zohlednit, že pozemek p. č. X má výměru 1441m2, což je z hlediska plochy zahrady, kde je možné se rekreovat a kterou je nutno spravovat a obsluhovat ze stavby, významné. Žalobce tvrdil, že při porovnání s bezprostředním okolím je zřejmé, že jedna stavba připadá a slouží k obsluze pouhého zlomku plochy zahrady oproti případnému záměru žalobce, kdy záměr žalobce musí obsahovat více jak dvakrát větší plochu. Toto hledisko však nebylo správními orgány zohledňováno. K tomu pak v žalobě uvedl další argumentaci spočívající v popisu rozdílů mezi „malou“ zahrádkářskou chatou a „větší“ zahrádkářskou chatou.
2. Žalobce dále uvedl námitky, které se týkaly závěrů žalovaného rozhodnutí o tom, že záměr k umístění výše zmíněné stavby žalobce je v rozporu s cíli a úkoly územního plánování. Podle názoru žalobce je záměr v souladu s cíli a úkoly územního plánování.
3. Krajský soud přezkoumal žalované rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům:
4. Mezi účastníky není sporné a ze správního spisu vyplývají následující rozhodné skutečnosti:
5. Žalobce si podal žádost o vydání společného povolení na výše zmíněnou stavbu, přičemž se jedná zejména o stavbu pro rodinnou rekreaci, tuto žádost správní orgán I. stupně zamítl, když vycházel zejména ze závazného stanoviska orgánu územního plánování, tj. Magistrátu města Pardubic ze dne 27. 8. 2019, přičemž podle tohoto závazného stanoviska není záměr žalobce dle projektové dokumentace „stavba pro rodinnou rekreaci“ na zmíněných pozemcích přípustný, neboť je v rozporu s územním plánem Opatovice nad Labem, jelikož hlavním využitím ploch, ve které se nachází již zmíněné pozemky žalobce, je rekreace a zeleň (individuální rekreace osob spojená s pěstitelskou zahrádkářskou činností na pozemcích zpravidla se zahrádkářskými chatami), přičemž přípustné využití jsou v textové části uvedeny drobné okrasné a užitkové pěstitelské stavby a stavby pro individuální rekreaci – zahrádkářské chaty, liniové a plošné sadovnické porosty. V závazném stanovisku pak byl uveden závěr, že záměr svými rozměry výrazně přesahuje regulativ doporučený územním plánem (zahrádkářská chata může mít zastavenou plochu nejvýše 25m2, stavba dle záměru žalobce má mít 14,5x10,5metru). Protože žalobce podal odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, žalovaný postupoval v souladu s platnou právní úpravou, jelikož žalobce brojil zejména proti obsahu závazného stanoviska v uvedeném odvolání, tedy žalovaný si ve smyslu ust. § 149 odst. 5 správního řádu vyžádal potvrzení nebo změnu závazného stanoviska orgánu územního plánování, přičemž nadřízený správní orgán Magistrátu města Pardubic, tj. Krajský úřad Pardubického kraje, odbor rozvoje, oddělení územního plánování, svým stanoviskem ze dne 3. 3. 2020 toto závazné stanovisko potvrdil. Žalovaný proto rozhodl v žalovaném rozhodnutí tak, že odvolání žalobce zamítl a odvoláním napadené rozhodnutí potvrdil.
6. Protože žalobce v podstatě v žalobě brojil zejména proti zmíněnému územnímu plánu Opatovice nad Labem, postupoval krajský soud v souladu s právní úpravou a konstantní judikaturou NSS, tedy v souladu ze závěry rozšířeného senátu NSS, obsaženými v jeho usnesení ze dne 13. 9. 2016, č. j. 5 As 194/2014 - 34, vyloučil část žaloby dopadající na územní plán Opatovice nad Labem ze dne 21. 2. 2018 k samostatnému pojednání v řízení vedeném pod spisovou značkou 52 A 50/2020 a řízení ve věci vedené pod sp. zn. 52 A 47/2020, jehož předmětem je i předmětná žaloba, přerušil do pravomocného rozhodnutí ve výše zmíněné věci. Zdejší krajský soud o námitkách proti územnímu plánu Opatovice nad Labem v řízení vedeném pod sp. zn. 52 A 50/2020 rozhodl rozsudkem ze dne 19. 11. 2020, č. j. 52 A 50/2020-71, tedy žalobu zamítl a vypořádal se věcně s námitkami žalobce, které směřovaly proti územnímu plánu Opatovice nad Labem. Žalobce podal proti tomuto rozsudku kasační stížnost, kterou NSS rozsudkem ze dne 21. 1. 2022, č. j. 5 As 394/2020 – 51, zamítl. A protože o námitkách, se kterými se věcně vypořádal krajský soud ve výše zmíněném rozsudku ve věci vedené pod sp. zn. 52 A 50/2020 se věcně zabýval krajský soud již ve zmíněném rozsudku, přičemž jeho závěry byly potvrzeny v řízení o kasační stížnosti zmíněným rozsudkem NSS, nemůže se krajský soud opětovně již těmito věcnými námitkami v tomto soudním řízení zabývat, neboť o nich již bylo pravomocně rozhodnuto. Krajský soud tedy vychází ze skutečnosti, že námitky žalobce, které směřovaly proti územnímu plánu Opatovice nad Labem, důvodné nebyly a zbývá v tomto soudním řízení pouze zodpovědět otázku, zda zmíněný záměr žalobce spočívající v umístění a výstavbě zmíněné stavby je či není v souladu s územním plánem Opatovice and Labem.
7. K této otázce se již věcně vyjádřily orgány územního plánování v řízení, v němž bylo vydáno žalované rozhodnutí, a to Magistrát města Pardubic a dále Krajský úřad Pardubického kraje, přičemž žalovaný vycházel z obsahu závazného stanoviska a z jeho potvrzení Krajským úřadem Pardubického kraje, odborem rozvoje, oddělení územního plánování ze dne 3. 3. 2020, tedy správní orgány vycházely ze závazného stanoviska orgánu územního plánování, které bylo vydáno dle ust. § 149 správního řádu.
8. Podle ust. § 149 odst. 1 správního řádu je závazné stanovisko úkonem učiněným dotčeným správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení, a jehož obsah je závazný pro výrokovou část pro rozhodnutí správního orgánu.
9. Toto závazné stanovisko je jedním z podkladů pro vydání rozhodnutí, u kterého neplatí zásada volného hodnocení důkazů podle § 50 odst. 4 správního řádu. Správní orgán, který vede řízení, je vydaným závazným stanoviskem dotčeného orgánu při vydání vlastního rozhodnutí vázán a nemůže se od něj odchýlit, neboť by tak překročil rozsah pravomocí, které mu zákon svěřuje. Činnost dotčeného správního orgánu nemůže správní orgán, který vede řízení, nahrazovat. Nemůže o otázkách, které spadají do působnosti dotčeného správního orgánu, rozhodnout, aniž by si vyžádal závazné stanovisko, neboť k tomu nemá zákonem dané zmocnění ani odborné znalosti. Pokud by o otázkách svěřených do působnosti dotčeného správního orgánu rozhodl správní orgán, který vede řízení, jednalo by se o nezákonné jednání ultra vires, neboť závazné stanovisko může podávat s ohledem na zásadu legality pouze dotčený správní orgán (srov. např. rozsudek NSS ze dne 23. 9. 2010, č. j. 5 As 56/2009 - 63). V daném případě toto závazné stanovisko bylo vydáno a žalobce proti němu brojil odvoláním proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, které z obsahu závazného stanoviska vycházelo. V takovém případě je postup přezkoumání závazného stanoviska upraven v ust. § 149 odst. 5 správního řádu (resp. v § 149 odst. 7 správního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2021). Podle tohoto ustanovení, jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Účelem je zajistit, aby odvolací námitky, které směřují proti závaznému stanovisku dotčeného orgánu, podléhaly odbornému posouzení ze strany orgánu nadřízeného dotčenému orgánu, který na rozdíl od odvolacího orgánu disponuje odpovídajícími znalostmi. Obdobně jako je správní orgán I. stupně vázán závazným stanoviskem dotčeného orgánu, je i odvolací orgán vázán stanoviskem orgánu nadřízeného dotčenému orgánu a nemůže se od něj odchýlit. Což však samozřejmě nemění nic na tom, že konečné rozhodnutí odvolání náleží odvolacímu orgánu a přezkumné stanovisko nadřízeného dotčeného orgánu je pouze podkladem pro vydání rozhodnutí pro odvolání.
10. V daném případě správní orgány postupovaly v souladu s platnou právní úpravou a vycházely z obsahu zmíněného závazného stanoviska, podle něhož není výše uvedený záměr spočívající v umístění zmíněné stavby na uvedených pozemcích v souladu s cíli a úkoly územního plánování, když je v rozporu s územním plánem Opatovice nad Labem. Závazné stanovisko vycházelo ze skutečnosti potvrzené i ve výše uvedeném soudním řízení, jehož předmětem byl přezkum samotného územního plánu Opatovice nad Labem, tedy že hlavním využitím plochy, ve které se nacházejí pozemky, na nichž má být záměr realizován, je rekreace a zeleň, tedy individuální rekreace osob spojená s pěstitelskou zahrádkářskou činností na pozemcích zpravidla se zahrádkářskými chatami. Hlavním využitím plochy RZ-zahrádkové osady, na které by měl být záměr realizován, je rekreace a přípustným využitím jsou drobné okrasné a užitkové pěstitelské plochy a stavby pro individuální rekreaci – zahrádkářské chaty, liniové a plošné sadovnické porosty, přičemž v textové části odůvodnění územního plánu je i popis zahrádkářské chaty s tím, že zahrádkářská chata může mít zastavěnou plochu nejvýše 25m2. Záměr žalobce však obsahuje stavbu rekreačního objektu s jedním nadzemním podlažím se zastřešením s půdorysem o rozměrech 14,5 x 10,5 metrů a svými rozměry tak výrazně přesahuje regulativ doporučený územním plánem, jak je správně uvedeno ve zmíněném závazném stanovisku, jehož závěry považuje krajský soud za jasné, srozumitelné, soudně přezkoumatelné, tyto jsou v souladu s pravidly logického usuzování, a navíc je třeba konstatovat, že jestliže věcně nemohl přezkoumávat uvedené závazné stanovisko žalovaný, tak ani soud nebyl oprávněn dovozovat ze závazného stanoviska jiné nebo přímo opačné závěry, když toto stanovisko nevybočilo, respektive jeho obsah nevybočil z mezí a hledisek stanovených zákonem, je v souladu s pravidly logického usuzování a premise takového úsudku byly zjištěny řádným postupem (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 11. 2005, č. j. 6 Azs 304/2004 - 43, dále i rozsudek NSS ze dne 30- 4. 2008, č. j. 1 As 16/2008 - 48). Na tento závěr nemají vliv úvahy žalobce o tom, že na pozemku p. č. st. 522 je již umístěná stavba, která svými parametry vybočuje z parametrů zahrádkářské chaty, a další úvahy, které krajský soud považuje pouze za účelové, když se soud ztotožnil i se závěry obsaženými v závazném stanovisku, tj. že zmíněný záměr je v rozporu s územním plánem Opatovice nad Labem, a tím již není dána souladnost záměru s cíli a úkoly územní plánování, neboť ty plynou z územně plánovací dokumentace, protože „…pokud byla vydána územně plánovací dokumentace, musí být úřad vycházet primárně z ní a nemusí již specificky odůvodňovat souladnost záměru s cíli a úkoly územního plánování, neboť ty plynou přímo z územně plánovací dokumentace a je-li záměr v souladu s vydaným územním plánem, je taktéž souladný s cíli a úkoly územního plánování. V takovém případě tudíž je nadbytečné (nicméně nikoliv na závadu), aby úřad hodnotil specificky soulad záměru s cíli a úkoly územního plánování“ (srov. rozsudek NSS ze dne 26. 7. 2016, č. j. 2 As 21/2016-83). Záměr žalobce s umístěním výše zmíněné stavby na pozemcích nacházejících se v ploše RZ – zahrádkové osady dle územního plánu Opatovice nad Labem tak je skutečně nesouladný s cíli a úkoly územního plánování, nejedná se o žádný „domnělý“ nesoulad, jelikož tento záměr je přímo v rozporu se samotným územním plánem Opatovice nad Labem, jak soud výše uvedl a jak je uvedeno i v závazném stanovisku a potažmo i v žalovaném rozhodnutí.
11. Proto krajský soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla důvodná a musel ji zamítnout (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).
12. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když neúspěšný žalobce neměl právo na náhradu nákladů řízení a úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 23. srpna 2022

JUDr. Jan Dvořák v. r.

předsedu senátu