č. j. 30 A 33/2022 - 115

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci

žalobce:          CTP Invest, spol. s r.o., IČO 26166453
                                 sídlem CTPark Humpolec 1571, Humpolec
proti

žalovanému: Město Šlapanice
sídlem Masarykovo náměstí 100/7, Šlapanice

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

 

takto:

  1. Soud ukládá žalovanému, aby ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodl o žádosti žalobce ze dne 11. 6. 2020 o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
  2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I.  Vymezení věci

  1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného ve věci týkající se žádosti žalobce ze dne 11. 6. 2020 o poskytnutí informací podle zákona číslo 106/1990 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění platném pro projednávanou věc (dale jen “zákon o svobodném přístupu k informacím”). Touto žádostí žalobce požadoval poskytnutí 1. právní analýzy AK Frank Bold advokáti s. r. o. - posouzení závaznosti smluv s developerem, zpracovaná AK Frank bolk Bold advokáti, s. r. o. ze dne 7. 5. 2020 a 2. právního stanoviska Mgr.Zwyrtek Hamplové k smluvním vztahu města Šlapanice se společností CTP Invest, s. r. o., IČO: 2616653, včetně Přílohy - přehled dokumentů, z 2. 5. 2016.

II. Obsah žaloby

  1. Žalobce v žalobě uvedl, že ohledně předmětné žádosti byly žalovaným vydány časově postupně 3 rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí vyžádaných informací a 4 rozhodnutí, kterými došlo k částečnému odmítnutí poskytnutí vyžádaných informací. Odvolací orgán (Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kontrolní a právní) vydal v dané věci časově postupně celkem 7 rozhodnutí, kterými všechna rozhodnutí žalovaného vždy zrušil a vrátil mu věc k novému projednání.  Časově poslední odvolací rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 23. 9. 2021, č. j. 137948/2021, jímž bylo předchozí prvostupňové správní rozhodnutí žalovaného zrušeno, nabylo právní moci dnem 23. 9. 2021. Lhůta, v níž měl žalovaný znovu posoudit předmětnou žádost o poskynutí informací a informace poskytnout, případně rozhodnout o odmítnutí žádosti, uběhla dne 8. 10. 2021. Žalovaný v zákonné lhůtě žádnou informaci neposkytl a ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti a vůči žalobci neučinil žádný jiný úkon. Žalobce dne 1. 11. 2021 podal postupem podle ust. § 16 a odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím stížnost na postup žalovaného. Při vyřizování žádosti o informace v ní žádal zjednat nápravu či předat stížnost odvolacímu orgánu.  Na tuto stížnost žalovaný žádným způsobem nereagoval. Proto žalobce dne 29. 11. 2021 podal k odvolacímu orgánu žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu. Krajský úřad Jihomoravského kraje na uvedený podnět žalobce vydal dne 16. 12. 2021 pod č. j.  JMK 177992/2021 příkaz, jímž žalovanému přikázal jako nečinnému povinnému subjektu, aby ve lhůtě do sedmi dnů od doručení příkazu učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy - aby stížnosti žalobce vyhověl, nebo aby stížnost žalobce předal nadřízenému orgánu. Žalovaný poté, co jeho rozhodnutí o předmětné žádosti žalobce bylo již 7× zrušeno odvolacím orgánem, nevydal ve věci rozhodnutí, ačkoliv lhůta pro vydání takového rozhodnutí uplynula dne 8. 10. 2021, ani neučinil žádný jiný úkon.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

  1. V písemné vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že podstata sporů mezi účastníky řízení spočívá v tom, že žalovaný se brání, aby právo o svobodném přístupu k informacím bylo zneužíváno k jiným účelům než zákon slouží. Konkrétně jde o zabránění zneužití toho, aby se smluvní partner města, kterým je žalobce a s nímž je město ve sporu, dostal k listinám, jenž byly pro žalovaného zpracovány jako interní konzultační dokument. Žalobce se tak fakticky snaží získat listiny, které by ho zvýhodňovaly ve sporu. Žalovaný je a byl nečinný proto, že žádost o informace nesměřuje k naplnění zákona. Podle jeho názoru je oprávněný být ve věci nečinný. Úmyslem žalobce je pro jeho soukromý zájem získat procesní výhodu před případným soudním sporem nebo obecně v rámci jednání o obsahu sporných smluvních závazků. Až bude věc definitivně dořešena, žalovaný se nebude bránit poskytnutí požadovaných informací. V dané věci nemůže být upřednostněno právo na informace před ochranou vlastnických práv žalovaného a jeho zájmů, jenž jsou zájmy veřejnými. Odmítnutím poskytnutí informace realizuje žalovaný své povinnosti podle § 38 zákona o obcích.  Žalovaný by se rovněž dostal do nerovného postavení, kdy právní stanovisko zpracované pro žadatele právního sporu k dispozici nemá. Žalovaný by tak fakticky hradil právní servis pro svoji protistranu. Nelze připustit, aby stanoviska, která směřují vůči městu jako klientovi advokátů, byla obecně veřejná a aby je město muselo de facto poskytovat proti sobě. Žalovaný dal rovněž na zvážení přerušení předmětného řízení do doby rozhodnutí ve věci žaloby žalobce města Šlapanice proti Krajskému úřadu Jihomoravského kraje týkající se přezkumu zákonnosti posledního shora citovaného sedmého rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje v předmětné věci (vedenou u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 136/2021).

IV.  Doplňující procesní podání žalobce

  1. V doplňujícím procesním podání ze dne 8. 6. 2022 žalobce uvedl, že argumentace žalovaného v předmětné věci nemůže obstát. Zákon o svobodném přístupu k informacím je postaven na principu, že žadateli se poskytují zásadně veškeré informace vztahující se k působnosti povinného subjektu, přičemž informace, které poskytnout nelze, jsou striktně vymezeny ve výjimkách stanovených zákonem a v těchto případech je nutné žádost ve lhůtě pro rozhodnutí odmítnout (tj. být činný) a řádně odmítnutí odůvodnit poukazem na konkrétní výjimku z povinnosti informace poskytnout. Žalovaný tak neučinil při svém předchozím setrvalém odmítání žádostí žalobce. Důvod neposkytnutí měnil, ve své současné nečinnosti (jenž sama o sobě je porušením jeho povinností, neboť i pokud by byl přesvědčen, že informace poskytnout nelze, měl o tom rozhodnout odmítnutím žádosti ve lhůtě). Žalovaný se již ani o žádnou zákonem vymezenou výjimku neopírá. Jednání žalovaného je tak svévolné, odporující ústavní zásadě enumerativnosti veřejnoprávních precenzí.

V. Posouzení věci krajským soudem

  1. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. V souladu s § 81 odst. 1 s.ř.s. soud rozhodl na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, přičemž vycházel z obsahu předloženého správního spisu a z podání účastníků řízení.
  2. Soud dále ověřil a mezi účastníky řízení není ani sporné, že žaloba byla podána včas (§ 80 odst. 1 s.ř.s.), žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu ( žalovaný zůstal nečinný přes shora citovanou stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace i přes příkaz Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 16. 12. 2021, č. j. 177992/2021, vydaný postupem podle ust. § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu).
  3. Mezi účastníky řízení je žalobcem v žalobě tvrzený skutkový stav nesporný, tento vyplývá i z obsahu připojeného správního spisu. Spor mezi účastníky řízení probíhá pouze v rovině, zda žalovaný je na základě argumentace uvedené ve vyjádření k žalobě oprávněn setrvávat v nečinnosti poté, co Krajský úřad Jihomoravského kraje vydal ve věci předmětné žádosti žalobce o informace sedmé rozhodnutí (ze dne 23. 9. 2021, č. j. JMK 137948/2021), kterým zrušil předchozí prvostupňové rozhodnutí žalovaného, jímž došlo opětovně k částečnému odmítnutí poskytnutí požadovaných informací (rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 8. 2021, č. j. SLP-KS/63051-21/VOJ). Poslední citované rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje vyslovilo kromě zrušení prvního stupně správního rozhodnutí také to, že věc se vrací žalovanému k novému projednání, přičemž byl vysloven závazný právní názor, že žalovaný je v dalším řízení povinen napravit vytčené vady a opětovně žádost žalobce posoudit (zejména viz strana 11-15 rozhodnutí). Přes uvedené závazné pokyny Krajského úřadu Jihomoravského kraje a shora zmíněné úkony žalobce (jeho stížnost a žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti) a příkazový pokyn Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 16. 12. 2021 zůstal žalovaný v předmětné věci zcela nečinný.
  4. Pro posouzení věci je rozhodující následující právní úprava.
  5. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím platí, že pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen “rozhodnutí o odmítnutí žádosti”), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.
  6. Podle ust. § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím platí, že povinný subjekt posoudí žádost a nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti, nebo ode dne jeho doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14 a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.
  7. Podle ust. § 16a odst. 1 písm. c) citovaného zákona platí, že stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen “stížnost”)  může podat žadatel, kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí.
  8. Podle ust. § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu platí, že jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, nebo že je nesprávné napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.
  9. Relevantní skutkový stav vyplývá z obsahu připojeného správního spisu a tento je mezi účastníky řízení nesporný. Žalovaný ani nerozporuje obecně povinnosti vyplývající ze shora citovaných ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím týkající se povinného subjektu.
  10. Ze shora vylíčeného skutkového stavu a citovaných zákonných ustanovení jednoznačně vyplývá povinnost žalovaného jakožto povinného subjektu (pokud by chtěl i jen zčásti nevyhovět žádosti žalobce) vydat ve lhůtě pro vyřízení žádosti (ta činí ve smyslu ust. § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona 15 dnů) rozhodnutí o jejím odmítnutí, respektive o odmítnutí části žádosti.
  11. Ve svém vyjádření žalovaný zmiňuje, že odmítnutí poskytnout informace chrání zájmy města. Ovšem důvody, které by žalovaného vedly k rozhodnutí o odmítnutí, případně k částečnému odmítnutí požadované informace, nejsou pro nynější spor relevantní, neboť žalovaný především nesplnil svoji primární povinnost v případě, pokud informaci neposkytne, vydat rozhodnutí o odmítnutí, respektive o odmítnutí části žádosti. V dané věci je žalovaný, a to i poté, co žalobce vyčerpal veškeré zákonem umožněné prostředky, zcela nečinný (přes jasnou zákonem stanovenou povinnost a uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí informaci neposkytl a rozhodnutí nevydal). Zvolený procesní postup není obhajitelný poukazem na žalovaným dovozované důvody pro odmítnutí žádosti, ani s poukazem na ustanovení zákona o obcích, na které se ve svém vyjádření žalovaný odvolává (viz shora uvedená část “Vyjádření žalovaného k žalobě”).
  12. Nelze ani případně dovodit, že by jednání žalobce vykazovalo znaky kveruantního jednání, ten pouze trvá na tom, aby byl respektován zákonný procesní postup. Právní názor žalovaného, respektive jeho přesvědčení o tom, že je správné odmítnout žádost žalobce o informace, jej v žádném případě nezbavuje povinnosti o žádosti řádným procesním postupem rozhodnout. Z uvedených důvodů je mezi účastníky řízení nesporná nečinnost žalovaného nečinností nezákonnou. Soud proto její nezákonnost vyslovil ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve smyslu ust. § 81 odst. 2 s.ř.s. platí, že soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Při určení lhůty k vydání rozhodnutí o žádosti soud vycházel z ust. § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím.
  13. Žalobce v předmětné situaci zvolil správnou procesní obranu (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2012, č. j. 10 A 24/2012-44, přičemž žaloba správně směřuje přímo proti nečinnému povinnému subjektu; z judikatury správních soudů rovněž vyplývá, že žalovaný se povinnosti vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti ve lhůtě soudem určené může zprostit poskytnutím všech požadovaných informací v téže lhůtě, případně má možnost žádosti za zákonem stanovených podmínek částečně vyhovět a částečně rozhodnout o odmítnutí žádosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2009 č. j. 4 Ans 16/2009-83).
  14. V souvislosti s poukazem žalovaného, aby soud zvážil přerušení předmětného řízení do doby pravomocného rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci 31 A 136/2021 soud uvádí, že je mu z jeho činnosti známo, že žaloba nynějšího žalovaného směřující proti Krajskému řádu Jihomoravského kraje, kterou bylo požadováno zrušení shora citovaného posledního rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ve věci žádosti o informace nynějšího žalobce ze dne 23. 9. 2021, č. j.  JMK 137948/2021, byla usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 7. 2022, č. j. 31 A 136/2021- 70 odmítnuta. Soud proto nepřistoupil k přerušení nynějšího řízení a ve věci meritorně rozhodl (poskytl ochranu žalobci proti nečinnosti žalovaného).

VI.  Náklady řízení

  1. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, soud postupem podle ust. § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. uložil žalovanému zaplatit mu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení o žalobě ve výši 2 000 Kč, jenž představují náklady za soudní poplatek za podání žaloby.

 Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má‑li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Brno dne 28. 7. 2022

 

 

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu