USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci

žalobce:  K. A. A. O.

proti

žalovanému:  Ministerstvo vnitra ČR

Nad Štolou 3, Praha 7

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2022, č. j. OAM-160/LE-BA02-LE31-2021, ve věci mezinárodní ochrany,

takto:

1. Opatrovníkem žalobce pro toto řízení se ustanovuje Mgr. Aneta Bendová, advokátka se sídlem U Soudu 388, 503 00 Hradec Králové.
2. Řízení se zastavuje.
3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 28. 4. 2022 domáhal přezkoumání a zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto, že se řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany zastavuje dle § 25 písm. j) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).

V průběhu řízení před soudem vyšlo při doručování soudních písemností najevo, že žalobce byl naposledy ubytován v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí v období od 23. 3. 2022 do 6. 6. 2022. Dne 6. 6. 2022 byl nahlášen jeho odchod z pobytového střediska a vyřazen z evidence ubytovaných. Tato skutečnost byla dne 21. 7. 2022 ověřena z databáze Ministerstva vnitra ČR, přičemž současné místo pobytu není známo.

Krajský soud dále sám provedl šetření ohledně místa pobytu žalobce. K jeho dotazu Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra soudu přípisem ze dne 29. 7. 2022 výše uvedenou skutečnost potvrdila s tím, že od 6. 6. 2022 nemá o pobytu žalobce žádné informace. Stejnou skutečnost, tj. ukončení pobytu žalobce v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí, potvrdilo i Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, přípisem ze dne 28. 7. 2022 s tím, že aktuální místo pobytu žalobce mu není známo. Ředitelství služby cizinecké policie přípisem ze dne 1. 8. 2022 sdělilo, že poslední nahlášená adresa pobytu žalobce bylo Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, které dne 6. 6. 2022 opustil, současné místo pobytu není známo.

Na základě shora zjištěných skutečností ustanovil krajský soud žalobci opatrovníka z řad advokátů podle § 29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a to z důvodu jeho neznámého pobytu.

Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.

Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

K podmínkám postupu dle zmíněných ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 4. 9. 2008, čj. 3 Azs 40/2008-67, v němž uvedl, že dikce ustanovení § 33 písm. b) zákona o azylu neposkytuje možnost volby procesního postupu v případě nastoupení některé z podmínek stanovených tímto ustanovením; naopak soud má v takové situaci řízení zastavit. Tento závěr vyslovil Nejvyšší správní soud také v rozsudcích ze dne 29. 4. 2009, čj. 4 Azs 2/2009-33, nebo ze dne 21. 8. 2009, čj. 1 Azs 38/2009-48, v němž uvedl, že ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu vychází z předpokladu, že „nastoupení některého z důvodů podle § 33 zákona o azylu vylučuje, aby soud ve věci meritorně rozhodoval; taková procesní situace má mít obligatorní procesní vyústění v podobě zastavení řízení.“ Již v rozsudku ze dne 26. 5. 2005, čj. 7 Azs 271/2004-58, pak uvedl, že nemožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu je dána jen tam, kde soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý; pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt žadatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení zastavit. V rozsudku ze dne 14. 8. 2009, čj. 8 Azs 21/2009-91, dále konstatoval, že vychází-li soud ve svém rozhodnutí z toho, že účastník řízení je neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální.

Krajský soud v dané věci provedenými dotazy za účelem zjištění místa pobytu žalobce využil všechny dostupné možnosti. Přesto se současné místo pobytu žalobce zjistit nepodařilo. Posledním známým místem jeho pobytu bylo Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, kde však byl dne 6. 6. 2022 hlášen jeho odchod z pobytového střediska a vyřazen z evidence ubytovaných. Aktuální místo pobytu žalobce není známo žalovanému, Správě uprchlických zařízení MV ani Ředitelství služby cizinecké policie. Pro úplnost lze dodat, že povinností žalobce je sdělit soudu adresu, na kterou mu lze doručovat (§ 37 odst. 3 s. ř. s.), přičemž tuto povinnost lze vztáhnout nejen k podání, jímž se řízení zahajuje, ale ve vztahu k celému řízení.

Vzhledem k tomu, že pobyt žalobce není znám, ustanovil mu soud podle § 29 odst. 3 o. s. ř. za použití § 64 s. ř. s. opatrovníka, jemuž bude toto usnesení doručeno (výrok pod bodem I.).

Ze shora uvedených důvodů krajský soud rozhodl o zastavení řízení dle ustanovení § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu (výrok pod bodem II.).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o žalobě zastaveno (výrok pod bodem III.).

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.

Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 Hradec Králové 3. srpna 2022

Mgr. Helena Konečná v. r.

samosoudkyně