[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

takto:

I. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-220/ZR-2021.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Marka Čechovského, advokáta.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobce je účastníkem řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, které je vedeno u Ministerstva vnitra, sp. zn. OAM-220/ZR-2021. Řízení bylo zahájeno z moci úřední dne 10. 2. 2021.
2. Dle ustanovení § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Dále dle § 71 odst. 3 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí, pokud ho nelze vydat bezodkladně, nejpozději do 30 dnů. S ohledem na skutečnost, že tato zákonná lhůta marně uplynula, došel žalobce k názoru, že je žalovaný správní orgán nečinný.
3. Žalobce dne 24. 3. 2022 přistoupil k podání návrhu na provedení opatření proti nečinnosti.
4. V reakci na podaný návrh na provedení opatření proti nečinnosti vydal nadřízený správní orgán, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, dne 22. 4. 2022 opatření proti nečinnosti č.j. MV-62160-3/SO-2022, kterým přikázal žalovanému správnímu orgánu vydat rozhodnutí do 30 dnů od nahlédnutí zmocněného zástupce žalobce do správního spisu.
5. K nahlédnutí do spisu byl žalobce vyzván žalovaným přípisem ze dne 25. 5. 2022, k nahlédnutí došlo dne 30. 5. 2022. Žalovaný ovšem rozhodnutí ani nadále nevydal.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

6. Žalobce má za to, že žalovaný je ve věci nečinný. Žalobce zároveň bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis stanoví k ochraně proti nečinnosti, tedy podání návrhu na provedení opatření proti nečinnosti ve smyslu ustanovení § 80 správního řádu, nicméně bezvýsledně.
7. Žalobce v žalobě rovněž odmítl postup nadřízeného orgánu, který dle jeho názoru svým opatřením proti nečinnosti uměle prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí, kdy uloženou povinnost žalovanému váže na splnění podmínky, kdy počátek jejího běhu nemůže žalobce ovlivnit. Žalovaný zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí již patnáctinásobně překročil a spolu s rozhodnutím nadřízeného orgánu dále lhůtu svévolně prodlužuje.
8. S ohledem na uvedené má žalobce za to, že žalovaný je ve věci nečinný neboť do dnešního dne v předmětném řízení nerozhodl, z toho důvodu žádá Městský soud v Praze, aby žalovanému uložil ve věci rozhodnout v soudem stanovené lhůtě a dále mu uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení.
9. Žalovaný popírá oprávněnost podané žaloby a nesouhlasí s ní, neboť v daném případě dle svého názoru nebyl a není nečinný.
10. Žalovaný uvádí, že pro účely řízení zkoumal, zda jsou splněny podmínky pro zrušení povolení k trvalému pobytu žalobce, a konal a stále koná úkony za účelem vydání rozhodnutí a to na základě doložených písemností.
11. Žalovaný podotýká, že podaná žaloba postrádá bližší konkretizaci či argumentaci tvrzené nečinnosti správního orgánu, přičemž obsah žaloby je jen velmi stručně založen na tom, že správní orgán je ve věci nečinný. Činí proto závěr, a to s ohledem na obsah správního spisu a jednotlivých úkonů, že správní orgán postupoval systematicky bez jakéhokoliv prodlení, a tedy se nedopustil namítané nečinnosti.
12. Dále žalovaný uvádí, že rozhodnutí jím bude vydáno v nejbližší době.
13. Žalovaný taktéž dodává, že lhůta pro vydání rozhodnutí žalovaným, stanovená nadřízením orgánem žalovaného – Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, byla stanovena zcela dle zákona, a to jako logická reakce na podaný návrh žalobce na přijetí opatření na ochranu proti nečinnosti žalovaného.

III.

Posouzení žaloby

14. Žaloba byla městskému soudu doručena 8. 6. 2022, a byla tedy podána v zákonem stanovené lhůtě.
15. Žaloba je důvodná.
16. Podle § 79 odst. 1 věta první s. ř. s. ,,Ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.“
17. Dle ustanovení § 71 odst. 1 správního řádu ,,Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu.“
18. Podle § 71 odst. 3 a) správního řádu ,,Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ.“
19. Mezi stranami není sporu o tom, kdy došlo k zahájení správního řízení, ani o jeho průběhu, spor je veden pouze o to, zda je správní orgán skutečně nečinný.
20. Dle § 80 odst. 1 správního řádu je správní orgán nečinný, pokud nevydal rozhodnutí v zákonné lhůtě.
21. V tomto případě je zcela zřejmé, že rozhodnutí nebylo vydáno v zákonné lhůtě 30 dní, a ani v průběhu dalších 30 dní, které se ke lhůtě mohou ve zvláště složitých případech připočítávat.
22. Městský soud zde musí odmítnout argumentaci žalovaného, který tvrdí, že pokud koná úkony směřující k rozhodnutí, není nečinný. Takový výklad ovšem nemá oporu v zákoně, který stanovuje lhůtu, již má správní orgán k vydání rozhodnutí.
23. Správní orgán tedy byl nečinný, proti čemuž se žalobce bránil u nadřízeného orgánu opatřením proti nečinnosti, čemuž bylo vyhověno.
24. Žalobce v žalobě vyslovil námitky proti tomu, že Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců mu sice dala za pravdu, ale stanovila, že žalovaný má rozhodnout až do 30 dní poté, co zmocněnec žalobce nahlédne do správního spisu. Žalobce byl totiž přesvědčen, že tím dochází k prodloužení už tak neúměrně dlouhého správního řízení a jednak počátek lhůty, stanovené Komisí, závisí opět na správním orgánu.
25. Vzhledem k tomu, že lhůta stanovená Komisí k vydání správního rozhodnutí už rovněž uběhla, soud již považoval za nadbytečné se touto námitkou zabývat, neboť je zřejmé, že žalovaný podle vydaného opatření proti nečinnosti nejednal.
26. Soud zároveň musí odmítnout argumentaci žalovaného, který namítá, že podaná žaloba postrádá bližší konkretizaci či argumentaci tvrzené nečinnosti správního orgánu, přičemž obsah žaloby je jen velmi stručně založen na tom, že správní orgán je ve věci nečinný. Žaloba na ochranu proti nečinnosti je zde právě k ochraně proti nečinnosti správních orgánů a ničemu jinému, přičemž v posuzovaném případě je nečinnost dostatečně zřejmá již z časových údajů, které uvedl žalobce  a které vyplývají jak ze správního spisu, tak i z citovaného rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

27. Ze shora uvedených důvodů tedy městský soud konstatoval, že žaloba je důvodná a výrokem I. tohoto rozsudku proto přikazuje žalovanému, aby v tomto ohledu zjednal nápravu, tedy aby vydal rozhodnutí, kterým rozhodne o dalším postupu v tomto dosud neskončeném řízení (§ 81 odst. 2 s. ř. s.).

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s. Žalobce měl ve věci úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), přičemž sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle advokátního tarifu – vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 3 100 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) cit. vyhlášky v rozhodném znění], tj. 2 x 3 100 Kč, dvě paušální částky ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky v rozhodném znění), tj. 2 x 300 Kč, a DPH. Celková výše nákladů, které žalobci v tomto řízení vznikly, činí 10 228 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v této výši ve stanovené lhůtě k rukám zástupce žalobce, advokáta Mgr. Marka Čechovského.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 18. srpna 2022

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu