[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 5. 2018, č. j. VS-12109-12/ČJ-2018-8009PR-INF, a ze dne 14. 5. 2018, č. j. 12111-8/ČJ-2018-8009PR-INF,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Základ sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí žalované.
2. Rozhodnutím ze dne 14. 5. 2018, č. j. VS-12109-12/ČJ-2018-8009PR-INF, žalovaná odložila žádost žalobce o informaci ze dne 1. 1. 2018 (zaevidovanou pod č. j. VS-12109-2/ČJ-2018-8009PR-INF) u bodů označenými čísly 1, 4 a z části body 2, 3, 5 žádosti, a to z důvodu nezaplacení úhrady nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledávání vyžadovaných informací ve výši 1 170 Kč.
3. Rozhodnutím ze dne 14. 5. 2018, č. j. VS-12111-8/ČJ-2018-8009PR-INF, žalovaná odložila žádost žalobce o informaci ze dne 1. 1. 2018 (zaevidovanou pod č. j. VS-12111-1/ČJ-2018-8009PR-INF) u vymezených bodů označenými čísly 3, 8, 9, 10 a u části body 5,7, a to z důvodu nezaplacení úhrady nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledávání vyžadovaných informací ve výši 666 Kč.

II. Obsah žaloby

4. V podané žalobě žalobce namítal, že při vypočtení výše nákladů za mimořádně nákladné vyhledávání vyžadovaných informací nebylo postupováno v souladu s § 2 a násl. nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím (dále jen „nařízení vlády“), tj. že žalobce neobdržel relevantní způsob výpočtu nákladů i platný sazebník úhrad nákladů na příslušné účetní období. Z uvedeného důvodu považoval žalobce napadená rozhodnutí za nepřezkoumatelná.
5. Uvedl, že je i ve výkonu trestu odnětí svobody aktivistou v oblasti dodržování práv vězněných osob, proto bez získání statistických údajů a dat o činnosti organizačních složek žalované nelze tuto monitorovací činnost provozovat objektivně. Protože je žalobce pro své aktivity cíleně a soustavně dehonestován i diskriminován, neustále přemisťován do různých věznic a v úřední korespondenci žalované je snižována jeho důstojnost i dobrá pověst domáhal se žalobce v souladu s § 10 odst. 1, 2 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, a čl. 90 zákona č. 1/993 Sb., Ústava ČR, soudní ochrany. Tvrdil, že žalovaná v rozporu s ústavně zaručeným politickým právem odmítla žalobci poskytnout informaci ze své činnosti a v úřední korespondenci jej diskriminovala v postavení osoby se zdravotním postižením, o čemž dle žalobce svědčí zcela totožná diskriminační kampaň  ze stany dalších organizačních složek žalované.

III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě

6. Žalovaná měla za to, že v rámci správního řízení o poskytování informací postupovala v intencích zákona, popř. podzákonných předpisů, nezpůsobila žalobci újmu a navrhla, aby soud podanou žalobu zamítl.
7. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaná poukázala na jednotlivá oznámení o výši úhrad za poskytnutí informací dle § 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), v rámci kterého byly vyčísleny náklady za poskytnutí informací s tím, že obě oznámení byla žalobci doručena dne 26. 1. 2018. Při kalkulaci žalovaná vycházela ze zákona č. 106/ 1999 Sb. a z nařízení vlády. Upozornila, že žalobce byl v závěru oznámení o výši úhrad za poskytnutí informací podle § 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. upozorněn na 60 denní prekluzivní lhůtu a současně poučen o oprávnění podat proti výměru úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací opravný prostředek, a to stížnost podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb. Rovněž mu bylo sděleno, v jaké lhůtě je tento opravný prostředek nutno podat a od kdy se tato lhůta počítá. 
8. Žalobce podal proti výše uvedeným rozhodnutím stížnost, které byly žalované doručeny dne 1. 3. 2018, tj. opožděně. Nadřízený orgán žalobci sdělil na podkladě, jakých skutkových a právních důvodů stížnost vyhodnotil jako opožděnou (viz sdělení ze dne 6. 4. 2018, č. j. VS-1112-2/ČJ-2018-800040-INFZ a ze dne 30. 4. 2018, č. j. VS-1113-2/ČJ-2018-800040-INFZ).
9. Vzhledem k tomu, že žalobce neuhradil v 60 denní lhůtě náklady za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací a náklady spojené s pořízením kopií požadovaných dokumentů vyčíslené v rámci jednotlivých řízení, byly obě žádosti odloženy podle § 17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. O tomto postupu byl žalobce vyrozuměn.
10. Závěrem se žalovaná ohradila proti nařčení z diskriminace, když se nijak nevyjadřovala k osobě žalobce.

IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

11. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
12. Soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žádná ze stran nevyjádřila s takovým postupem nesouhlas. 
13. Žaloba není důvodná.
14. Pokud jde o námitku, že žalobce neobdržel relevantní způsob výpočtu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledávání vyžadovaných informací, nezbývá soudu než konstatovat, že je vyvrácena obsahem správního spisu. V něm jsou obsažena oznámení o výši úhrad za poskytnutí informací dle § 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, přičemž v těchto oznámeních byly vyčísleny náklady za poskytnutí informací. Obě oznámení byla žalobci doručena dne 26. 1. 2018. Žalobce tedy o způsobu výpočtu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací byl vyrozuměn. Proti vlastnímu výpočtu žádné konkrétní výhrady ovšem v žalobě neuplatňuje. Námitka není důvodná.
15. Pokud jde o námitku diskriminačního přístupu žalované, pak soud konstatuje, že tato námitka je zcela obecná a nezbývá mu než v obdobné míře obecnosti reagovat, že obsah napadených rozhodnutí, jakož i obsah správního spisu žádnému diskriminačnímu přístupu žalované při vyřizování nyní posuzovaných žalobcových žádostí o informace nenasvědčuje. Ani tato námitka není důvodná.

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

16. Na základě výše uvedených závěrů soud žalobu zamítl pro nedůvodnost podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žalobci nepřiznal náhradu nákladů, jelikož neměl ve věci ani částečný úspěch. Žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší, neboť jí nevznikly náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 27. října 2021

Mgr. Milan Tauber v. r.

předseda senátu